Pojištění neodpovědného chování?

Nic jako daň na krytí budoucích kolapsů nesmí vzniknout. Motivovalo by to špatné hráče hrát špatně, a pak se jednoduše nechat zachránit a ti dobří by to dopláceli ze své daně.

Správné by bylo inkriminovanou banku zachránit (pokud to bude úplně nezbytné), a pak si postupem času vybírat tučné úroky z jejích zisků nebo z obratu, kterých jsou zachráněné banky schopné dosáhnout poměrně velmi rychle.

Otázkou by byla výše takového úroku, aby banku motivoval vydělávat a nenutil ji vykazovat horší než skutečné výsledky. Druhá věc je, že tak jako tak by toto řešení dočasně zatěžovalo vypomáhající státy (což se na druhou stranu děje i dnes, takže bychom volili menší zlo ze dvou).

Citibank netuší, co prodává

Jak je možné, že prodejci Citibank nevědí poměrně základní informace o produktech, které prodávají? Nedivil bych se, kdyby prodávali jadernou elektrárnu, ale oni prodávají 5 druhů kreditních karet a zcela jistě musí denně zodpovídat neustále ty samé dotazy.

Oslovují-li kolemjdoucí náhodně, musí tušit, že čas od času narazí na prudiče skrytého za nonšalantní úsměv, který má v sobotu dopoledne pořádnou kocovinu a špatně se vyspal, a který bude chtít vědět, co si kupuje, dřív než něco podepíše.

Řeči o slevách a zázemí světové banky mne totiž jako zákazníka rozhodně nepřesvědčí, pokud neznám svoje čísla a pokud se musím dívat, jak chlapík v dobře padnoucím obleku nervózně listuje brožurou, aby je pak nenašel.

I běžný prodejce by se měl chovat více "poradensky", když už klientovi svůj čas věnuje.

iCoffee

Je inteligentní káva.

Píčovina století

Když už se zdráhá i černá díra na peníze, Evropská Unie, nechápu, že ještě někdo má zájem uvažovat o píčovině století: o superdrahém železničním tunelu, který propojí Beroun s Prahou za 46 miliard(!) korun. V oblasti, kde je max. nadmořská výška nějakých 300 mnm a využitelnost diskutabilní, je odvážné vůbec jenom hlasovat o reálnosti takového projektu.

Musí přece existovat jiné varianty - nebo ne?

Karamelový Lindt

Až půjdete příště supermarketem, zajděte do oddělení čokolády a požitku. Někde by tam na vás mohl zasvítit nový Lindt se stroužky karamelu.

Tedy... spíš než čokoládu připomíná líbivou voňavku, ale stojí za vyzkoušení.

A jak teď poslouchám, hraje E.S.T., písnička "when god created coffee break". Je čas nahřát kávovar!

Letošní kolo

Letošní kolo se zatím nese v duchu "co jízda, to zmoknutí"... (dnešek nevyjímaje) ale jsem i přesto rád, že je tu jaro.

A jsem rád, že mám důvod nedělat nic víc, než si dát teplou vanu na rozmražení.

Před rokem

Před rokem jsem maloval byt Na Dolinách 41. Myslel jsem si, že to bude první a na delší dobu též poslední velkej krok do velkýho světa, pořídit si byt sám na sebe. No a teď, přesně po roce, je tu další velký krok: Budu (nejen) malovat byt Na Dolinách 8, ale tentokrát do OV.

And let's do it the hamburger way. Let's not feel it. Let's not live it. Let's pay by credit card. Let's wrap it - pack it - let's not taste it.

Mám pořád nějakej deficit pocitů. Mám pocit, že za ten rok jsem měl minimum pocitů. Před tím rokem jsem si ještě myslel, že když to budu "dělat jinak", půjde to jinak. To, že se číslo mění z 41 na 8 jenom potvrzuje, že už to asi moc jinak nebude. Fitter happier, ale pořád optimistickej.

Když zmlsanej bastard víno do výlevky lil

Bylo hnusný. Bylo tak hnusný, že s nim nešlo udělat nic jinýho, než vylejt do odpadu, a to i přestože stálo docela dost peněz.

A jak jsem ho tam tak lil, a tmavě červená tekutina omývala stříbrný dřez, nemohl jsem se ubránit dojmu, že jsem už strašnej bastard, protože pocházim ze skromný rodiny, a když si vzpomenu třeba na dědu a na babičku, tak ty pili hnusný víno za pár korun celej život, a já tu teď jako velkej pán leju něco, co by jinýmu připadalo dobrý, do dřezu.

Chvilku mi bylo na blití, a tak jsem to musel vyblejt na blog. Teď už je mi líp, protože otevřený hnusný víno se na dobročinný účely dát nedá, ale budu si příště muset dát větší pozor, a nechat to vylejt někoho jinýho.

Uaaaaaaaaa

Stárnu!

Velikonoční bajking na Sázavě

Velikonoční bajkování na Sázavě se oproti předpovědi počasí vydařilo. Velký dík patří Julimu za organizaci a skvělé jídlo a v neposlední řadě Thapsusovi (Thapsovi? :-) za vydařené fotečky (viz. link).

Mokré počasí si ovšem vybralo svou daň v podobě solidní dávky bahna na cestě.