Jedním slovem: lahůdka! Kapela v obnovené sestavě, sehraná jako stroj, Anderson i Barre v perfektní kondici. Poslední pražský koncert mne donutil trochu pochybovat - špatný třepivý zvuk, na Ianu Andersonovi i Martinu Barre bylo znát stáří, příliš mnoho podmalování klávesami. Koncert uprostřed lesa v amfiteátru Huttbergbühne na kopci nad městečkem Kamenz mne však přesvědčil, že živá hudba má svoje kouzlo.
Ať už to byla možnost stát kapele tváří v tvář téměř dva metry, kouzlo letního večera nebo krásně čistý zvuk! Především ale fakt, že band zněl živě a bezprostředně jako třeba v roce 1970, navíc přidal ale i jistou učesanost a zkušenost.
Celé okořeněné milým výletem po překrásně chmurných Sudetech, poživačným pobytem na chatě Alešových rodičů a výletem do rozpálených Drážďan.
Žádné komentáře:
Okomentovat