Tak jsem se po čase dostal do Vídně. Vlastně tomu není tak dlouho... od ledna. Už jsem si nějak zvykl zaznamenávat tady svoje pocity o tomhle druhém městě: můj milý deničku...
...snad i proto, že k tomu místu se s každou návštěvou vážou jiné pocity (možná podle aktuálního stavu & potravy mysli.
Aktuální návštěva, velmi spěšná, poprvé letecká. Jaro v ulicích, příjemná kancelář na Mariahilferstrasse, hospůdka večer, příjemný hotýlek, Albertina, posezení s kamarádem, žádný čas na pocity. Skoro tak snad, že aktuálno myšlenky na Vídeň už zcela vytěsnilo. Zapadá to do mrzuté zřetězenosti života posledních momentů.
Žádné komentáře:
Okomentovat