Po palačinkách u Janičky si uvědomuji, že Na Dolinách žiju už skoro rok. NIKDY předtím jsem neměl pocit, že by čas tak utekl. NIKDY předtím jsem nežil na jedno místě pocitově tak krátce. Život na cestách (život na útěku) má zvláštní pravidla. Buďte rádi, pokud jej neznáte; těžko se mu přivyká, ještě složitěji odvyká.
Za chvíli tomu bude rok. V březnu jsem si myslel, že rok tu nevydržím... a šel bych dál, ale mám pocit, že mne tu chodidla ještě nepálí.
Opět moc zvláštní. Člověk se vždycky se svým okolím sžije. Vyzkouší si různé pózy. Být na jednom místě nemocný, jít do sámošky, kde ještě nebyl, zajít do zakouřené vinárny, projít nějakou ulici, pohovořit s babčou v trafice, koupit si Aston Martin v krámku na rohu... zkusíte to jednou nebo většinou vůbec a půjdete dál. Všude jsem to nakonec zkusil opojen novotou místa, ale tady zatím ne. Zvláštní život turisty ve vlastním městě. Zvláštní druh života na mnoha místech, který vám už po měsíci chybí.
Žádné komentáře:
Okomentovat