Proč se mi nelíbí nápad povinného ekologického hodnocení každé stavby, jak o něm píše ihned (link). Protože se jedná jenom o další sprostou administrativní buzeraci Evropské Unie. Poněkud smělé tvrzení z mé strany, ale při ceně 20 tisíc za posudek je to tak. Problém není v relativně dobře myšleném záměru, ale v nemožnosti jeho korektního provedení ve střední a východní Evropě.
Řekněte mi totiž, jestli odhady někdy mohou být objektivní, budou-li se najednou muset udělat plošně. Jistě, ani dobrý kamarád vám nevystaví ohodnocení na nejvyšší ekologický compliance, pokud se bude jednat o rozpadající se dům s netěsnícími špaletovými okny - to by riskoval kariéru. Horší už to ale bude u "průměrných" staveb. A těch je nejvíc. Váš kamarád (a že u nás každý nějakého má, protože ten "každý" se nestydí podvést) vám pak pomůže váš dům třeba o jeden až dva stupně ze sedmi "přikrášlit", protože to se dá vždy říct, že jsme se spletli, nebo vinu nějak rozložit mezi zadavatele a odhadce ("vždyť já hloupý lajk tomu nebohému odhadci zapomněl říct, že..."). Otázka "kolik potřebujete, aby to bylo" je totiž přímo ze života. Neříkejte, že jste v životě nepotkali odhadce, který vám takovou otázku nepoložil.
Příklad ze života: Nejspíš snadno poznáte o 200 tisíc km přetočené auto, ale už nepoznáte auto přetočené o 75 tisíc. A to někdo najezdí třeba až za 5 let - takže váš vlastně ošidili o 5 let ježdění.
Bingo! Takže se jedná o buzeraci. Nejsem přítel toho nechat všechno plynout, pravidla přece musí být. Ale tohle pravidlo je prostě jenom blbé. Výjimka by byla, pokud by bylo dobře provedené, ale to chci vidět.
Žádné komentáře:
Okomentovat