Hudební objevy

Archive: With Us Until You're Dead - jak moc název poslední desky Archive připomíná teaser nějaké penzijní společnosti či pojišťovny.

Nová deska není nikterak průlomová, ale hudba je to opět strhující, do detailu propracovaná a velmi emotivní. Právě snad celkový výraz by mohl desce dát lidové jméno "rozezlené album", jednalo-li by se snad o desku beze jména.

Celkové ladění je méně cross-overové než desky prvotní, kapela si ustálila své vlastní formální výrazivo, takže vám nejspíše bude připomínat sušší a méně přímočaré Controlling Crowds. Pak se ale zaposloucháte a zjístíte, že má plno osobitých koutů a záhybů, kde můžete nerušeně bádat. Impozantní hudební záležitost, jejímž proudem se postupně necháte rádi unést k zběsilé jízdě...

Velmi svěží deska Oracular Spectacular od kapely MGMT sice nepřináší nic nového, zato si ale bere trochu od Beatles, Queen, Electric Light Orchestra a možná i dalších a mistrně to kombinuje v euforický výlet hudební galaxií. Právě asi mladý duch desky, snaha na nic si nehrát, ale odvést dobré řemeslo, je kombinace, která na pár poslechů strhne.

Nová deska The Mars Volta je víc zadumaná. Má několik vesrkze geniálních momentů, ale rovněž pak plno momentů, které uchu prostě neladí. Chce se říct "typičtí Mars Volta", ale ono to tak není. Octahedron byl přece dokonale vyvážený...

Parov Stelar by si asi zasloužil víc než jen komentář. Rakouský producent, hudebník a DJ, který je zřejmě posedlý uchu lahodící kompozicí, podává na studiových deskách elektroniku založenou na swingových a jazzových smyčkách (zde je jistá paralela např. se St. Germain). Studiová alba zpravidla začíná líbivou melodickou chill-out hudbou doprovázenou zpěvem a postupně gradují, až končí ryze taneční elektronickou částí. Ani chvilku se však nebudete nudit, ani chvilku nebudete mít pocit, že něco schází. Dobré... chtělo by se říct.

Pokud zrovna nevystupuje jako DJ, naživo pak rovněž hraje s kapelou Parov Stelar Band - paradoxně živou hudbu, která je jen "vylepšená" elektronikou.

Dnes už neexistující the White Stripes mají v sobě neuvěřitelnou sílu. Na začátku manželský pár, který se nejdříve rozpad jako manželství, a pak i jako kapela, se opájí láskou k ryzí jednoduché rockové hudbě - najdete v nich něco z Neila Younga, ale občas i přitvrdí. Vždy však v maximální možné míře jednoduchosti. Až to zní jako póza - dva nástroje + zpěv nahrávané na páskový magnetofon, aby to znělo "otřepaněji". Nechybí jim však obrovská porce energie, osobní kouzlo a v neposlední řadě velmi dobré melodie, které mají ale daleko ke kýči, což se cení.

Meg White údajně začala propadat stavům úzkosti, a proto se Jack White dal na sólovou dráhu. Natočil třeba titulní song pro Quantum of Solace. Je pravda, že loňská deska Blunderbuss připomíná the Dresden Dolls, a k White Stripes má daleko už kvůli hustějším texturám, ale v tom právě může být její kouzlo pro ty, kterým by hudba White Stripes přišla moc sirová.

Vídeň (skoro) nová v lednu 2013

Co je ve Vídni nového? Přiletíte na nový terminál letiště a pak jedete vlakem do města, kde vystoupíte na novém nádraží Wien Mitte / Landstrasse. Rozhlédnete se kolem a vidíte, že věžáky rostou jako po dešti. Ale jinak je to starý dobrá Vídeň, melting pot střední Evropy.

Zeman je prezidentem

Když jsem tady psal, že volby už jsou od začátku prohrané, protože nebyl pravicový kandidát, potají jsem doufal, že se na Hrad nedostane Zeman. Se Zemanem je to ale jiná.

Jak říká táta: Národ dostal jenom to, co si zasloužil. Ani o krapet víc, ani o krapet míň.

Národ si tedy zvolil muže, který nejméně od dob v čele Sociální demokracie neprokázal žádný názor a který se vymezuje tím, že neguje ostatní, ale který svůj nenázor rovněž podává neotřelou formou.

Na druhou stranu svět nekončí - Zeman je pouze prezidentem, který má z principu omezené pravomoci. Jediné, co může, je ztrapňovat Čechy navenek a dovnitř kazit atmosféru. Nevěšme tedy hlavu a doufejme, že příští volbu do opravdu důležitých funkcí dopadnou lépe. A když ne (vzpomeňte na Paroubka), ani tak se svět nebortí. Každý svého štěstí strůjcem sám - a pokud to přestane být pravda, jako obyvatelé malé země všichni umíme jazyky, jsme relativně vzdělaní a můžeme tedy vždy emigrovat.

Pokud se přesto rádi týráte - Zemanovi už běží čas zde.

Názor LB na prezidentské volby 2013

Pokud bych měl hodnotit pouze první kolo prezidentských voleb, dopadlo relativně dobře. Je totiž velmi slušná šance, že nevyhraje Zeman - tedy kandidát, který sice vypadá jako filozof a myslitel levice, ale který je ve skutečnosti absolutním oportunistou, a který vždy utvářel svůj mediální obraz tím, že pouze negoval ostatní. Vlastní program ani ideje zpravidla žádné. Reprezentativnost mizivá. Schwarzenberg pak rozhodně není ideálním kandidátem, ale v tomto světle se jeví jako spasitel. Může být dobrým prezidentem, byť je názorově krapet méně než čitelný. To ale právě u prezidenta nemusí vadit, neboť prezident je málokdy pod silným tlakem každodenní politiky. Dobře tedy.

Z celkového pohledu už jsou ale pro mne volby prohrané. Chyběl totiž zcela silný pravicový kandidát, který by dokázal přesvědčit a získat si podporu. Zde ale není na vině pouze Přemysl Sobotka sám, ale spíše dlouhodobě marný boj pravice o to, mít líbivou, srozumitelnou a tím pádem prodejnou ideoligii, a udržet ji alespoň po část volebního období bez zásadních skandálů a zásadních změn.

Pravice se totiž stále více profiluje jako "sociálně necitlivá" nebo ve zkratce "špatná". "My jsme pravice, drsní cost-cuttingoví hoši - a vy to všichni rovným dílem pocítíte, protože jinak to tady půjde finančně do kytek." - to podle mne není ani podstata pravice, ani konstruktivní rétorika, kterou volič přijme - pro mnoho lidí zní akcentovat pouze finanční oblast ne rytířsky, ale pouze buransky. V jádru to může být pravda, ale pokud se to okoření skandály, kterých je víc než dost, zní to prázdně. Pravice by se tedy paradoxně měla učit na levici nebo od liberálů, jak se politika prodává, a pak dělat pravicovou politiku, která ze své podstaty vůbec není špatná a za kterou si jako LB stojím. Ne "lhát" nebo "rudnout doleva", ale spíše dělat věci "konstruktivně". Leckdy by to byla cesta menšího odporu. Nu, to se sice hezky píše na blog, ale špatně se to provádí.

Jak jsem se nechal přemluvit vzít si úvěr

Šel jsem do autobazaru a vybral jsem si auto, na které jsem měl "v kapse" hotovost. Protože se jednalo o starší turbodieselový vůz, kde občas (ale velmi zřídka) dochází k určitým vadám na turbu apod., dostal jsem možnost si nechat poměrně levně všechny vady (v rámci pojišťovnou daného seznamu) na motoru pojistit na poměrně sexy dobu. Rovněž jsem dostal možnost mít toto pojištění zdarma, pokud si auto koupím na alespoň nejmenší možný úvěr (+navýšení na financování úvěrem) - že prý business autobazarů už není o marži na autě, ale o podílu na marži z financování aut... Zatím stále dobré - to mi přišlo fér.

Problém ale bylo už vyřizování úvěru: Trvalo nikoli 20 minut jako v reklamě, ale v řádu hodin (moje už tak oblíbená Česká Spořitelna) - a to jsem u jiných bank brán jako bonitní klient.

Dále pak bylo nutné vzdát se velkého technického průkazu - deponovat ho u Spořitelny jako kolaterál. To by bylo ok, pokud by se to nemuselo udělat do měsíce od koupě vozu. Při mém cestování to není zrovna lehké. Nuže, po měsíci už mi hrozili pokutou 5000,- (byť jsem poslal řadně splátku) a musel jsem se plazit. Lidské jednání, vyřešeno.

Pak jsem zjistil, že úředníci udělali chybu ve VINu v malém techničáku. Takže musím papírovat a ze Spořky získat velký techničák. Opraveno. Techničák vrátit.

Následně mi auto naboural při parkování jiný řidič. Aby se vše mohlo uhradit z jeho pojistky, musí na to dát Spořitelna svůj prst (takzvaně devinkulovat). Ona to ale nechce udělat ve prospšch smluvního servisu. Takže to musíte řešit složitěji...

Bottom line: Nebuďte hloupí jako já, když už ty peníze máte a nenechte se k úvěru přemluvit. Může to být finančně zajímavé, ale pokud si ceníte svého času, vydělejte poctivě prachy, a pak si kupte auto, na které máte. Úvěry znamenají jen zbytečné pírování a úředničinu.

Interiéry

Shlédl jsem zajímavý film od Woodyho Allena. Zajímavý tím, že vůbec nepatří do kategorie "komediální" nebo "sžíravě humorné". Allen zde na příběhu tří sester a jejich rodičů rozpracovává naléhavé drama mezilidských vztahů. Kamerou i celkovým pojetím se režisér snaží údajně prokázat poctu Bergmanovi.
Svého času již zavedený rěžisér komedií Woody Allen se snažil natočit vážný film, a dokázat, že je schopen tvořit v jakémkoli žánru, ale přesto nebo právě proto se údajně dočkal v USA jen velmi vlažného přijetí. Také přesto nebo právě proto doporučuji ke shlédnutí - jedná se o víc než zajímavou podívanou. Více zde.

Když ráno vstanu

...je za zataženými žaluziemi vidět nesmělé bílé denní světlo. Venku padá sníh a mrzne, ale do středozimních dojmů už se vkrádají první vlaštovky jara. Ať se děje právě cokoli, nemůžete se ubránit lehkému optimismu. Člověk je vlastně zvíře, podvědomě sepjaté s přírodou.

Trocha hysterie

Státní dluh se loni zvýšil na 1668 bilionů Kč. To prý znamená ca. 159 tisíc Kč na hlavu. Pokud jste neradi někomu něco dlužni, zde si nepomůžete. Plán je, že v dalších letech poroste. Takže pokud máte pocit, že vás vláda dusí svými opatřeními, je to buďto naopak nebo jsou opatření od základu špatná. Efekt na snižování dluhu se ale zatím neplánuje.

Co vás...

...musí pohnout k tomu, abyste si po roce konečně dali koupel ve vaně ve vlastním bytě? :)

P2013

Pro ty, co nedostali PF e-mailem ještě jednou na blogu.

Návrat do města...

...je plný nepříjemných překvapení. Obálky, upomínky, administrativa, bordel, hluk, stres. Nelze vypadnout z kola ani na 2 týdny bez následků. Asi jsem spíš lesní člověk.