O Rámusáku pragmaticky

Vyšehradský železniční most, někdy také nazývaný Rámusák, spojuje Smíchov a Výtoň, ikonicky se napíná přes řeku pod Vyšehradem a má jít k zemi a být nahrazen nemastnou neslanou stavbou. Tento most je neodmyslitelně součástí našich vzpomínek, starých fotografií Prahy, a logicky to vyvolává plno emotivních hádek.

Proč by se měl zachovat a citlivě opravit?

• Nejedná se sice o nijak výjimečný most. Takových mostů vzniklo všude po světě a po Česku svého času mnoho. Tento konkrétní most je ale součástí genia loci nejužšího centra Prahy. Je součástí každého panoramatu mezi Vyšehradem a Pražským Hradem. 
• Praha potřebuje mezi Výtoní a Smíchovem další koleje, nikde ale není psáno, že musí být všechny dimenzovány na 200 kmh. Stačí, pokud pomalu projede více vlaků, která následně stejně musí zabrzdit na Smíchově.
• Stávající most sice nevyhovoval kapacitně, ale stále vedle něj lze postavit téměř repliku. Aspoň vizuálně podobnou - k tomu některé návrhy také směřovaly a jsou technicky uskutečnitelné.
• Vítězná stavba je příliš volná replika. Má sice aspoň oblouky, ale barevně ani stylově neodpovídá. Je post-moderní. 
• Nebyl sice prohlášen za památku, ale zcela účelově, a jistě si to stavební firma nového mostu finančně pojistila. Googlete schválně, kolik mostů v Praze je starších? Překvapení? Není jich mnoho... takže opravdu to není památka? Pokud jej zbouráme, nebudeme daleko tomu zbourat most Legií, protože do něj zatíká, a jeho betonová náhrada by umožnila v obou směrech provoz aut, MHD, širší chodníky a cyklostezku.
• Opravit jej lze. Bude to mravenčí práce a výsledek nebude odpovídat moderním dopravním požadavkům, ale to lze řešit připojením vedle stojící repliky mostu.
• Argumentace hlučností dává jen částečný smysl. Ten most sice hlomozí, ale vzhledem k pomalému průjezdu vlaku to není horší než hlučný benzínový skútr nebo starý náklaďák přímo pod okny. A těch na obou březích jezdí plno. Přímo pod okny. 

Pokud se most zachrání, což je nepravděpodobné, co lze a nelze (pragmaticky) dosáhnout pro zachování genia loci?

• Že se původní most nezbourá, ale citlivě opraví a povede po něm jen jedna kolej, doplněná o stezku pro chodce. K mostu pak musí v každém případě přibýt bráška, protože Praha potřebuje víc kolejí. Možná mu bude podobnější než navrhovaná novostavba, ale pořád to bude cizí element a Výtoň už nebude taková, jaká bývala.
• Že se most zbourá, ale vznikne vizuálně podobná replika. Budou sice chybět nýty a patina, ale aspoň arogance dopravních inženýrů a stavebních firem nebude tolik tlouct do očí. Už to ale taky nebude starý most.
• Na Výtoni stejně vznikne novostavba železniční stanice, která bude moderní a pouze v lepším případě aspoň decentní. Ale bude tam, protože je jí třeba, a mnoha Pražanům bude denně pomáhat. Ve zkratce: bude pomáhat a hyzdit a je to nevyhnutelné. Samozřejmě by na její vzhled mohla proběhnout soutěž, aby do prostředí zapadla a obohatila ho, ale když ji nezvládli Piráti a Číža, Bohoušek už soutěž jen těžko udělá.

Určitě je tedy naivní, až destruktivní požadovat, aby se nedělalo nic. Je potřeba kus genia loci obětovat. Lze to ale udělat s péčí a chytře. A donedávna i vypadalo, že tak vše proběhne. Jenom dopravní inženýři a betonářská lobby jsou zjevně mocnější soupeř, než se zdá. Nakonec Metrostavy a podobní zaměstnávají celá oddělení trénovaných a specializovaných lidí, která se věnují přesvědčování úředníků, že to má být právě jejich beton, který se někam vylije - rychle a účelně a pro dobro lidu. Památky a speciální konstrukce jsou nepřátelé, protože vyžadují specializaci, kterou Metrostavy a podobní nemají, a projekty tohoto typu trvají dlouho, což nedělá radost výsledovkám a finančním ředitelům.

Abych se popřel, nakonec tedy dodám zcela emotivně a nepragmaticky: Nenechme betonářské kurvy, ať si koupí celý svět.