Medvěd je obrovská nevypočitatelná šelma, se kterou člověk nebo skupina lidí nemůže střet vyhrát. I když je v jádru plachý a střet nevyhledává, ani se člověkem přímo neživí, je problematický, protože při střetu se může zachovat jakkoli a vždy má absolutní převahu.
Proto se mi ježily chlupy, když někdy v roce 2020 stavěli na Moravě ekodukt pro medvědy. Takovou biodiverzitu bych si totiž uměl odpustit.
Podobná je situace s vlkem. Vlk sice nezabíjí lidí, pouze ničí jejich živý majetek, ale dítě už s lehkým srdcem toulat do lesa taky nepustíte. Daň za vlka budou drahé ohrady a agresivní pastevečtí psi, kteří způsobí více poranění než samotní vlci, nemluvě o lehce zkažené dovolené, když vás tito psi nenechají projít po nějaké z beskydských cest a musíte kvůli nim změnit plán. Lidé se s tím naučí žít, ale je otázka, jestli vlka tolik potřebujeme.
Oproti tomu u medvěda bych zformoval národní domobranu a příznivce biodiverzity preventivně posílal na výzkumnou cestu do hradních příkopů, kde medvědí občas bývají držení, aby se na vlastní kůži přesvědčili o krotkosti a neškodnosti této šelmy.
Příroda s medvídkem už nikdy nebude taková, jakou ji známe my, naše rodiče, a snad i naši prarodiče. Příroda, kde nás nic nemůže zabít, nepočítám-li lidskou blbost, a kde se dá přespat pod širákem, putovat bez obav krajinou, udělat volně piknik. O to s medvídkem přijdeme, a pokud máme averzi k riziku, zbyde nám virtuální vycházka na obrazovce, cyklistický tréning na válcích v obýváku, a vandrování pomocí road movie na Netflixu. Bylo by dobré se proti medvídkům silně ozvat. Zatím jediné, co by je mohlo zastavit, je hněv Slováků a jejich úplná likvidace na Slovensku. Ale to bohužel nenastane, protože když už medvídci někde v hojném počtu jsou, bude mezi slova likvidace a genocida stavěno rovnítko...
Žádné komentáře:
Okomentovat