Bratře

Trochu zvláštně stonám, a tak odpočívám. Udělal jsem si pořádek v šuplíku, ale to hlavní - stáhl jsem septalogii Vinnetou.

Nevím proč, ale když jsem nemocný, rád se vracím do dětství.

Hodím za hlavu ten seriózní program a odpovědnost a léčím se klidem a vzpomínkami.

Když jsem shlédl první díl (Vinnetou z roku 1963), rozhodl jsem se, že s tím musím počkat na svoje kloučky. Bude se jim to vůbec líbit? Člověk v dětství díky televizi viděl Mayovky několikrát - televize je prostě točila každý rok. Když ale televizi nemáte, zjistíte, že moc nikde nejsou. Streamy se nepřetrhnou.

Další hezky návrat byl Amélie z Montmartru.

A pak jsem se po letech konečně pustil do Top Gear.

Top Gear začínal analogově v době mého dospívání, série na Amazonu sahá do roku 2002. Tedy ještě předtím, než jsem začal psát tento blog. Ačkoli je a byl příjemně zpátečnický a já byl tehdy hodně nadšený do digitálu, krásně mne vrací do té doby. Člověku to taky připomene, jak ten čas letí. Moderátoři tehdy byli podobné stáří jako já dnes, měli malé děti. Top Gear jsem spíš znal z dob pozdějších, kdy jej vždycky někdo pouštěl na YouTube, kde vybral někde u půlnočního piva nějakou extrémně vtipnou scénku (typu vracíme francouzská auta Francouzům do Francie pomocí trebuchetu).