Byl jsem opravdu zklamaný, když jedouce po své oblíbené trase, zjistil jsem, že dopravní cesty Českých drah nechaly zbořit secesní staniční domek zrušené stanice Vyšehrad. Co ta poetická budka uprostřed noblesní ospalé údolní čtvrti komu vyvedla, že jakožto jeden z nejkrásnějších kusů drážního depozitáře neměla právo dále existovat? Vadila snad napuchlému Pendolínu při náklonu na trati, kde by jen z podstaty vykolejilo? Jestli takhle nechá správce infrstatruktury české železnice spadnout rovněž samotné nádraží Vyšehrad, bude to pohroma. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by tato moderní budova, klenot architektury, měla být zachráněna.
Secesní částečně dřevěný domek sloužil pravděpodobně jako čekárnička a "kryt" bývalého "vchodu do podchodu", který ústil na nástupiště mezi kolejemi. Stanice přestala být dávno používána, protože nástupiště je zahnuté, což neodpovídá bezpečnostním normám. Od té doby se památka rozpadá.
Dodatek 28.2.: Domek nezbořila Dráha ale soukromý majitel bez povolení... no vida.
Kočky. Maminka mi vždycky říkala, že kočičky používají vousky jako tykadla. Kam neproleze hlavička a vousky, tam neproleze ani kočička. A naopak. Kočička úzké místo nejdříve hlavičkou a vousky vyzkouší, a vejde-li se, ví, že projde celá. Muf, zhýčkaná buržoazní kočička, však na dobré mravy prdí, buchne hlavu do díry, pak se vzpříčí celý a čeká, že se mu otvor přizpůsobí...
Žádné komentáře:
Okomentovat