Turistou v Myanmaru

Myanmar obestira plno mytu - zeme se kazdym rokem liberalizuje (rizene - generalove si pripravuji teple mistecko v ustrani), a tak se vse neustale meni. Projedte tedy fora, nez vyrazite, ale ctete jen prispevky do pul roku stari. To, co zde pisu, uz mozna dnes napul neplati.

Velmi rozdilny dojem dela jih a sever (pro mne Bagan, Mandalay a okoli). Na jihu vas zaskoci privetivost a pratelskost lidi, na severu si musite davat pozor jako treba v Kambodzi a ceny domlouvat dopredu. Jako turista tu ale pozivate vysadni pravo: Pokud neco chcete, mistni se snazi vyhovet, a leckde mate prednost.

Prvni dojem vsude: Odpadky. Myanmar je trashland. Neexistuje zadny zpusob zachazeni s odpadem - jednotlivi lide hazi odpadky na zem, jak lezi a bezi, a odpadky z kosu jsou vyvazeny na nejblizsi volne prostranstvi. Myanmar se dusi pod nanosy odpadu, ale v lidech neni to resit.

Myanmar je zeme prachu. V suchem obdobi extremne vyprahla, s prasnymi silnicemi nebo uzkymi asfaltkami, kde se jezdi po krajnici. To zveda oblaka prachu, takze kazdy den prijdete do hotelu cerni a slepeni.

Je to take zeme hluku. Troubi se tu nejvic ze vsech zemi v regionu, vsude hrci stare motory, generatory na elektrinu. A lide miluji tlampace - od ctyr od rana do pozdni noci tlampace neco krici nebo z nich hraje hudba. Nekdy se tlampa celou noc. Zni to jako propaganda pri praci na poli. A lidi musi kricet, aby byli slyset...

Sunset sunrise excersise - raz dva dva tri. A sunset! A sunrise! V zemi, kde jediny vytvor cloveka jsou pagody, je tezke se neomrzet. A zaroven udrzet lidi v miste pres noc. A tak nam mistni naprosto vsude automaticky ordinuji: go sunrise - wonderful! Day too hot. A pruvodce to papouskuje. Ja to nakonec vzdal a radeji videl vice za kratsi cas.

Myanmar je zeme znacne chuda a malo rozvinuta - neni to jen jinym pristupem. Vse to trochu funkcni a velkolepe, co je predkladano turistum, je bud postaveno z donaci nebo vladou. O velkych uspesnych firmach se lze domnivat, ze patri vlade, resp. spriznenym osobam. To zbyle je ubohe, zakladni, ale presto se nezda, ze by tu lide byli nestastni. Pokud se rozhodnete jet do Myanmaru, vyberte si svuj svet. Ten velky vladni s trochou predrazeneho komfortu (pak tomu muzete rikat dovolena) nebo denni chleb mistnich (pak tomu rikejte cestovani a pripravte se na nekomfort).

Ackoli se vse uvolnuje, stale jsou tu videt ve velkem zelene uniformy s lezerne visicim kverem. Prikazy a zakazy. Straze na mostech a nadrazich. Silnicni kontroly.

A ackoli je tu minimalni pocet kradezi, oblibenou zabranou zustava ostnaty drat. Je na soukromych plotech a casto i na silnicnich barikadach. Pusobi velmi nepratelsky.

Vypadky proudu jsou na dennim poradku - to predevsim v Yangonu a na jihu. Na severu jsem ten dojem nemel. Ale to nehraje velkou roli, osvetleni nekolika malo usporkami stejne pusobi tak studene, ze je tma lepsi. V Myanmaru uz nemaji klasicke zarovky.

Bankomaty. Jsou jiz vsude - predevsim v turistickych oblastech (napr. Kinpun pod Golden Rock), berou Visu, Master, Electron, Maestro a vydavaji kyaty s poplatkem jako jinde v Asii.

Smena dolaru: Smenarny berou i lehce zmackane dolary (nosim je na krku v pouzdre pod trickem a potim se do nich). Ale nespolehejte se na to - stalo se mi i, ze exemplarne odmitli skoro zanovni bankovku. A vzdy si je s vaznosti chirurga prohlizi a zahlazuji rohy. Smenarna rozmeni na mensi bankovky. Ceny se trochu lisi podle mista, nejlepsi ceny nabizi banky ve velkych mestech, yangonske letiste je prumer. Pozor ale na mizerne otviraci doby bank!

Z 95% se plati v kyatech. V dolarech zpravidla zaplatit muzete, ale kyaty jsou preferovane, a dolar je casto s prirazkou - tj. opacne nez drive. V dolarech se stale plati vlaky a vstupy na hlavni pamatky (zona Bagan, Inle, pagody v Yangonu). Mit ale musite oboji - nikdy totiz nevite...

Ceny. Nejsou tak vysoke.

Leckde i proti dostupnym informacim klesaji. A napriklad vetsinu poplatku za fotoaparat (camera fee) zrusili, stejne jako odletovy poplatek 10 dolaru za opusteni zeme.

Celkove je treba se smirit s nizkym pomerem vykon / cena u ubytovani. Zvlaste levne ubytovani pro batuzkare chybi: Pokoje za 6-10 dolaru jsou nejlevnejsi a za tuto cenu se temer bez vyjimky jedna o podstandard. Mejte ale na mysli, ze zeme byla dlouho uzavrena a ze systemove je podporovana pouze organizovana turistika. Vetsinou je v cene snidane.

Obecne je tezke bookovat cokoli on-line. Jedina moznost je volat dva dny dopredu z predchozi destinace. Muzete zkouset i hledat z ulice - necekejte ale hostel na kazdem rohu ci "backpacker's quarter". Spise se rovnou vyhybejte mistum, ktera pusobi podezrele ciste nebo pred nimi stoji vice nez jedna Toyota Hiace (typicky asijsky turisticky mikrobus). Hledejte s mapou po ruce dopoledne, kdyz se lide odcheckovavaji. Pokud hrajete na cenu, vyhnete se take vetsine doporuceni z Lonely Planetu. Ptejte se dalsich cestovatelu.

Jidlo v restauraci je levne, poulicni hospody mistnich jeste levnejsi. Chutnou obdobu Pho si date za 15 czk, medovou placku jako dezert za 2 czk - jen se nebat a jit do toho. Pivo stoji dolar az dva, ale za 640ml.

Jidlo neni spatne. Typicky se na plastovych zidlich serviruje nekolik misticek: Kari, maso, salat, polevka, ryze. A neturisticke restaurace automaticky nosi polevku a caj zdarma. Jidla jsou podobna jako v regionu, existuji cinske a indicke vlivy a likalni variace.

Typicke jsou cajovny: Serviruje se silny caj s kondenzovanym mlekem a zeleny caj na zapiti. K tomu smazene pochoutky - jakasi koblihova podkova, jarni zavitky apod. Na vice odlehlych mistech je hitem kava a caj 3+1 (smes s cukrem a mlekem v pytlicku). Cernou horkou kavu mistni nemaji v lasce. Zvyknete si, ale chvili to trva.

Mistni muzi jsou originalni dvema zpusoby: Nosi dlouhe sukne longi a zvykaji tabak betel, ktery cervene barvi zuby, a pak odporne chrchlaji a plivou ho na zem. Je tak normalni, ze maji cely den cervene zuby a rty, jak upiri. A vsichni nosi na obliceji a nekdy i rukou masku ze zluteho prasku - jako make-up a jako ochrana pred sluncem.

Nabozenstvi hraje dulezitou ritualni roli. Mistni muzi musi dvakrat za zivot byt mnichy a zeny mohou byt a masove byvaji sestrickami. Zeme je jich plna. A jedna se o velmi volny pristup: Mnichy lze spatrit pri mnoha beznych cinnostech. V pagodach se mistni mladez bezne "muchluje" a je bezne v nich s celou rodinou diskutovat, hrat si s detmi, mit piknik. Presto by tak lide mohli cinit svetsky jinde.

Doprava je drazsi. Jako turista obcas nemate moznost zvolit levnou verzi. Pokud ano, pripravte se na hodiny poskakovani na drevenych prycnach, zcela zasadne bez klimatizace a s okynky (jen obcas) jak v dobytcaku. Navic zazijete vlaky, ktere jedou po schodech (videl jsem predek lokomotivy poskakovat o metr nahoru a dolu a za ni vagony delaly to same). Zazijete horsi autobusy nez je 20 let stara Karosa (zlata Kambodza a Laos). Ale budete na to radi vzpominat.

Doprava je take pomala - pocitejte, ze kazde premisteni znamena den pryc. Alternativou jsou nocni autobusy - ty ale vyrazi velmi brzy a dorazi uprostred noci - tj. zaruka, ze se nevyspite.

Vyhnete se obecne mistum, kde obsluhuji nebo prodavaji deti - snazi se vas oskubat a neumi smlouvat, navic je dvojnasob neeticke na jejich pozadavky pristoupit. Oslovte nejblizsiho dospeleho.

Telekomunikace je plna paradoxu. Cestovatelka, co tu byla pred ctyrmi roky, tvrdi, ze si pres wifi telefonovala po skype, zatimco lide museli telefon zamykat do skrine proti zneuziti. Dnes ma smartphone leckdo (hezky kontrastuje s kulisou chudoby) - co nejvetsi a jako my zezacatku, co nejviditelneji pripnuty na tele. Obchodu s mobily a tablety je ve mestech vice nez obchodu s potravinami.

SIM karty s datovymi prenosy jsou mistnim k dispozici - cizincum ne a nebo za premrstenou cenu. Na letisti na taxi stanku na priletech nabizi slusny balicek za 26 USD. Pokud se budete dele ptat, dostanete v Yangonu kartu s kreditem od 6 do 15 tisic kyatu, bez dat.

Zato pokryti wi-fi je mizerne. Rozhodne neni vsude a v hotelech casto je, ale nefunguje, resp. je prohibitivne pomale. Internet se tedy nekona.

Celkove bych jako turista dnes volil jinak: Preskocil bych Mandalay a mnohe zapady slunce a mozna jina znama mista a vydal se na jih jihu nebo zapad zapadu. Dnes uz se tam smi, na povolenku a nekde s priplatkem obci, ale byl bych jednim z mala prvnich cizincu v panensky neturisticke oblasti. Udelejte to, nez to tam bude jako jinde.