2015-05-30

LB v očekávání

Ne nadarmo se říká být v očekávání. Docela trefný název. Jak se den D blíží, její bříško je pořád větší, slibně se vydouvá a občas legračně kope.

Se suchým panem konzultantem to dělá divy. Je to tak. Ještě nedávno jsem děti neměl rád a nazýval je trefně "to" nebo "ono". Teď mi přestává vadit dětský křik během proslovu nebo v restauraci a dokonce si přítomnost dětí naopak náležitě užívám. Najednou se vlastně těším jak malý kluk na Ježíška. Ale upřímně - ne že by ten proces nezačal už nějaký rok zpátky.

Čistě teď v očekávání ale pozoruji jiné změny. Najednou nemám v zadku osinu. Nemám potřebu stihnout toho víc, vyrazit ještě na kolo, vidět ještě tohle a támhleto. Najednou mne to táhne domů za těma dvěma. Zklidňuje to: Věci, které by mne jindy vytočily jsou najednou velmi relativní, ba až směšné. Ne že bych neměl ambice. Ne že by mne nebavilo pracovat. Ale najednou to není tak niterné. Najednou je důležitější láska k člověku, který se ještě ani nenarodil.

A jakkoli je to cynické, protože já ho tahat nemusím, je bříško k zbláznění sympatické a sluší jí. Skoro se mi po něm bude stýskat, až zmizí. Je fajn být fotr v očekávání.

Žádné komentáře:

Okomentovat