Václav Havel je mrtev. Odchází rozporuplný velikán.
Václav Havel je uctíván jako velký člověk. Pro mne velký člověk, s nímž jsem od doby, kdy jsem pobral rozum, nikdy příliš nesouhlasil. Člověk, který říkal jednoduché a hezké věci, které se neméně hezky poslouchají. Kdo by si nepřál, aby triviální výrok "pravda a láska zvítězí" nebyl zcela pravdivý? Určitě nikdo. Václav Havel ale nikdy nebyl člověk pragmatický. Neuměl přemýšlet v krocích, kterými by uvedl své myšlenky proměnil v realitu, často tahal za špatné nitky, a proto mne na úrovni řešení často zklamal. Havel nikdy nevynikal ani jako politik. Rozpor mezi tím, jak se choval v každodenním dění a mezi jeho vznosnými myšlenkami, byl bohužel dost zjevný. Nedokázal denní prezidentskou rutinu včas opustit. Proto nesouhlas, i přes všechen respekt.
Václav Havel se ale na druhou stranu nikdy nebál říkat to, co se mnozí takzvaní demokraté nikdy říct neodváží. Jak se třeba staví většina dnešních demokratů k poměrně triviální otázce Číny? S vidinou nízkých výrobních nákladů a vysokých zisků zcela jistě nikoli jako demokraté. Havel si byl ochoten za svým názorem stát a mnohokrát prokázat také schopnost za něj trpět. Nepatřil mezi ty, kteří by zavrhovali krásnou myšlenku, jen na základě toho, že nevidí řešení k jejímu uskutečnění. Nepatřil ani mezi ty, kteří stále něco uskutečňují zcela bez jakékoli vyšší myšlenky. V tomto lidé jako Havel dnes chybí - a nikoli pouze této zemi. Za tuhle svou podstatně důležitější část si Havel zaslouží být uctíván jako hrdina.
2011-12-18
2011-12-17
60/70ies playlist
Sestavil jsem si v iTunes 60ies playlist. Šlape. Upomíná na doby Rockové soboty s Jirkou Svátkem na rádiu Kiss, kdy se hrála opravdu dobrá stará hudba bez AC/DC, Judas Priest a Iron Maiden. A kdy se grilovalo.
Ride the snake. He's long. And his skin is cold.
The blue bus is calling on.
Ride the snake. He's long. And his skin is cold.
The blue bus is calling on.
Jeden o Řecku
Ani jsem si toho nevšiml, ale o Řecku jsem po jeho návštěvě kdysi psal ve slovasmyslu veskrze pozitivním - posuďte sami zde.
Po dálnici ve velehorách
Je to fajn, vstát brzy ráno před východem slunce, dát si rychlou snídani a vyrazit do vedlejší země do vedlejšího města za prací po horské dálnici. Je to přehlídka scén jak z reklamního letáku. Chvíli mlha, chvíli mraky, že se vám během pár sekund na skle udělá ledová krusta, která pak po výjezdu na nádherné ranní sluníčko okamžitě začne přes střechu odjíždět a padat na auta za vámi. Teplota na palubním teploměru se mění rychleji než otáčky na otáčkoměru. Pak třeba hora a tunel. A za tunelem zimní pohádka - vše zmražené "na kost" a úplně bílé. Ale pozor - další hora, tunel a... most. Otevře se vám alpské údolí jako na dlani. Malebné a mírné louky, lemované lesy a také úplně první sněhy, které se nepravidelně plazí po severních a jižních svazích a někde si dovolí až k chaoticky rozesetým starým usedlostem. Na pozadí pak gigantické skalní štíty již kompletně pokryté sněhem. Ale to už je další tunel. Projeli jste přes průsmyk, končí rychlostní omezení a je čas klesat mlhou zpět do údolí, zatímco sluníčko někde nad vámi stoupá výše na oblohu. Na devátou už na stole v bance čeká ranní káva a před vámi je další nádherný čtrnáctihodinový pracovní den :-)
2011-12-11
Zazimováno!
Kabriolet už je připravený na zimní spánek v garáži po dědovi v Sázavě. Kdyby se děda vrátil mezi živé, asi by koukal, že jeho Astra zmodrala.
Ještě jsem ho při parkování stihl odřít o vrata. Smůla... Týdně si v práci najímám auta, která jsem nikdy předtím neřídil a nikdy je neodřu. Sám řídím vozidlo s plastovými nárazníky, které virtuálně odřít "nejde", ale ani tak jsem této možnosti nevyužil. A tak musím odřít zrovna skladné vozítko, které 16 let nikdo neodřel, které plastové nárazníky bohužel nemá, a které se navíc při parkování chová jako auto, s nímž jezdím již několik let :-) Možná se urazilo, že mu místo výměny rezavého výfuku v rámci úspory nákladů pouze natřeli stříbrně ten původní, a samo to "napralo" do vrat :-)
Ještě jsem ho při parkování stihl odřít o vrata. Smůla... Týdně si v práci najímám auta, která jsem nikdy předtím neřídil a nikdy je neodřu. Sám řídím vozidlo s plastovými nárazníky, které virtuálně odřít "nejde", ale ani tak jsem této možnosti nevyužil. A tak musím odřít zrovna skladné vozítko, které 16 let nikdo neodřel, které plastové nárazníky bohužel nemá, a které se navíc při parkování chová jako auto, s nímž jezdím již několik let :-) Možná se urazilo, že mu místo výměny rezavého výfuku v rámci úspory nákladů pouze natřeli stříbrně ten původní, a samo to "napralo" do vrat :-)
2011-11-29
(Ne)spresso Bio Degradable
Už jste dnes měli svůj šálek fejk nespressa?
Je fair & bio degradable a je k dostání v Bille. U regálu stojí samotný fake George Clooney.
Kapsli kryje bio degradable papírek místo aluminiového krytíku, a proto chutná tak fake (rozuměj Fejk), tedy jako protažené zvířátky z pražského zoologického parku. Nejedná se však o value added, jako u cibetek, ale spíše bio-degraded.
Dokonce se dostali do časopisu - prý se jedná o podfuk, neboť Nespresso by mělo být k dostání pouze v originále. Je pravda, že si to klůníci sami trošku pocibetkovali, když Nespresso kapsle prodávají pouze na místech značně odlehlých nebo dobře ukrytých, ale není fair (ani bio), aby se fejk (ne)presso tvářilo jako nespresso... to tedy určitě ne.
Je fair & bio degradable a je k dostání v Bille. U regálu stojí samotný fake George Clooney.
Kapsli kryje bio degradable papírek místo aluminiového krytíku, a proto chutná tak fake (rozuměj Fejk), tedy jako protažené zvířátky z pražského zoologického parku. Nejedná se však o value added, jako u cibetek, ale spíše bio-degraded.
Dokonce se dostali do časopisu - prý se jedná o podfuk, neboť Nespresso by mělo být k dostání pouze v originále. Je pravda, že si to klůníci sami trošku pocibetkovali, když Nespresso kapsle prodávají pouze na místech značně odlehlých nebo dobře ukrytých, ale není fair (ani bio), aby se fejk (ne)presso tvářilo jako nespresso... to tedy určitě ne.
2011-11-25
Auto jako relax
V týdnech jako tento si říkám, díky bohu za auta. Znečišťují naší planetu a jsou velmi pomalá, ale vy si v nich vyčistíte si v nich hlavu jako nikde jinde. Nikdo vám totiž nemůže upřít, že se musíte přemísťovat za prací. A pokud je to delší cesta (třeba 2 hodiny), řízení vám dám možnost všechno pěkně pomalu a důkladně promyslet nebo třeba nemyslet na vůbec NIC. A to je u mužů zvláště důležité :-)
Na druhou stranu se to nesmí přehánět. Cesty nad 3 hodiny jsou v pracovně náročných týdnech opravdu fyzicky vysilující, platí však stále, že ne toliko mentálně.
Na druhou stranu se to nesmí přehánět. Cesty nad 3 hodiny jsou v pracovně náročných týdnech opravdu fyzicky vysilující, platí však stále, že ne toliko mentálně.
2011-11-20
Aktualizace OVI Maps
Nokia mapy nepřestávají překvapovat. Sem a tam milou aktualizací aplikace, která vylepší už tak dobré ovládání, jindy zase tím, jak mile a jednoduše stahujete do přístroje či aktualizujete mapy v přístroji. A to vše zadarmo. Palec nahoru!
Chyba trhu?
Čím to, že "Lefty Vorbau" stojí 40 EUR a "Lefty představec" 4000 CZK? Jedná se snad o 2 rozdílné produkty?
Nikoli. Jedná se o 2 rozdílné trhy. Zde ale bohužel není problém v Evropské unii, která vytvořila všechny podmínky pro společný trh. Jedná se spíše o chybnou politiku výrobce, který udržuje uměle síť exkluzivních dovozců. Exkluzivní dovozce je pak jediný podnik na českém trhu, který má právo určovat cenovou politiku dané značky lokálně. A protože to český spotřebitel rád "spolkne", strategie exkluzivně vysokých cen i nadále vychází.
Hranice v tomhle případě nejsou ve státním a ekonomickém uspořádání, ale v lidech. Lidi mají možnost Cannondale buď nekupovat vůbec a výrobce upozornit, že něco nehraje, nebo překročit hranici trhu ve své hlavě a kupovat v zahraničí za nižší cenu. Popravdě řečeno, Německo nebo Rakousko jsou velmi blízko.
Další možnost je pak kupovat šedé dovozy (tj. za německou cenu v ČR), což znamená legální koupi ilegálně dovezených produktů. Pořád ale lepší než představec za 4 tisíce...
Nikoli. Jedná se o 2 rozdílné trhy. Zde ale bohužel není problém v Evropské unii, která vytvořila všechny podmínky pro společný trh. Jedná se spíše o chybnou politiku výrobce, který udržuje uměle síť exkluzivních dovozců. Exkluzivní dovozce je pak jediný podnik na českém trhu, který má právo určovat cenovou politiku dané značky lokálně. A protože to český spotřebitel rád "spolkne", strategie exkluzivně vysokých cen i nadále vychází.
Hranice v tomhle případě nejsou ve státním a ekonomickém uspořádání, ale v lidech. Lidi mají možnost Cannondale buď nekupovat vůbec a výrobce upozornit, že něco nehraje, nebo překročit hranici trhu ve své hlavě a kupovat v zahraničí za nižší cenu. Popravdě řečeno, Německo nebo Rakousko jsou velmi blízko.
Další možnost je pak kupovat šedé dovozy (tj. za německou cenu v ČR), což znamená legální koupi ilegálně dovezených produktů. Pořád ale lepší než představec za 4 tisíce...
2011-11-17
Rýba
Nejhorší na rýmě je, že necítíte nic, a tudíž nemáte také vůbec nic z kávy ani z dobrého vína.
Ale co - bude krize bude mráz, nebudeme mít na víno ani na kávu, a pak si bude na co stěžovat! :-)
Přesto se těším, až rýma přejde - dnešní skóre: 0
Ale co - bude krize bude mráz, nebudeme mít na víno ani na kávu, a pak si bude na co stěžovat! :-)
Přesto se těším, až rýma přejde - dnešní skóre: 0
2011-11-13
Je problémem Nokia opravdu jen špatný výrobek?
V poslední době se stalo módou označovat Nokii za propadák, firmu, jejíž výrobky jsou na cestě do pekel, protože jsou špatné (viz. třeba zde). Osobně Nokii vlastním a vždycky jsem vlastnil, a vím tudíž, že od dob Nokia 6110 už nebyl žádný dokonalý model. I když měl finský výrobce navrch, vždy nějakou funkci záměrně odstranil nebo softwarově vypnul, aby celek zapadal do cenové politiky. Záměrně nebyla snaha dělat telefony co nejlepší, co vytřou všem zrak, ale spíše porcovat a vytěžit trh, dokud to jde. Tohle chování monopolu se málo připomíná a myslím, že leckomu se nemuselo líbit. Závěr z toho? Nokia nikdy nedělala perfektní telefony, jen ji každý nějaký čas měl a chtěl.
Nokia nikdy nebyla technicky dokonalá. Také nedotykový Symbian byl svého času hrozný šroubovaný systém, který měl plno potíží vykonávat své základní funkce (čůrat, papat, kakat). Jestli se to na něj vytahuje pouze dnes, tak musí být problém opravdu někde jinde. Dnes je podle mého uživatelského názoru pro většinu funkcí Symbian naopak bezchybný. Jinými slovy - Nokia nikdy nefungovala tak dobře jako dnes! Přesto dnes je za Symbian nejvíce kritizovaná.
Nokia nikdy neměla dobrý výkon. Přehrát video na telefonu Nokia nebo prohlížení fotek bylo peklo. Výkon byl vždycky z nějakého důvodu "podstřelený". Telefon nezvládl ani spolupráci základní aplikace s Wi-Fi - to bylo na jeho výkon také moc. Dneska, byť bez velkých grafických kousků, všechno parádně funguje (nemluvím teď o 3D hrách - který blázen by ale chtěl hrát 3D hry na 5 palcovém display? Samoúčelnou onanii uživatelů iPhone zde nechám stranou) - přesto je však za malý výkon kritizovaná Nokia právě dnes.
Jistě, je tu konkurence, jenže ta s větším výkonem neplní žádné "větší" funkce a podle mne malý výkon za cenu toho, že vám 5" smartphone vydrží 3 dny bez nabíjení není tak špatná.
K tomu mi přijde, že telefony Nokia (počínaje těmi od střední třídy) dneska nejsou nijak ošklivé.
Proč ale Nokii všichni kritizují a upadá právě dneska? Proč se právě androidí telefony prodávají podstatně lépe, když technicky také nejsou lepší než iPhone?
To mne vede k jednoduchému závěru, že Nokia není "cool". Pro to se dají najít lecjaké celkem logické důvody.
1/ Hlavním z nich bude, že Nokia s příchodem iPhone krátokodbě zkusila vytěžit segment levných smartphonů, což se jí k její škodě povedlo. Perfektně fungující a perfektně jednoduchá 5230 byla sice telefon se skvělou cenou a funkcemi, ale do segmentu, který voní levnou kolínskou se tlačila příliš vehementně. A bohužel, telefon je chlouba každého člověka, moderní šperk - řekněte, jaký je hlavní rozdíl mezi Superbem a Audi A4? Proč lidi touží po dražším a menším Audi a ne po Superbu a pod různými výmluvami si pak kupují Superb? A proč si ti, kteří mají na Audi, ve většině případů Superb nekoupí? Stejně tak je to s Nokií a jejím positioningem. Vnímání trhu se musí ovlivňovat dlouhodobě a není to jen tak.
2/ Další neméně důležitý důvod je, že Nokii měl jeden čas každý. Určitě to je protože byla prostě dobrá. Ale pokud vám po letech někdo nabídne srovnatelně lepší nebo stejně dobrý výrobek, bude se vám od výrobce, který se dávno omrzel, odcházet s lehkým srdcem. K tomu si přidávají vroubky z dlouhodobého vztahu - každou chybu své staré Nokii vyčtete a zkusíte rychle něco jiného. Myslela Nokia na to, že existují techniky, jak si udržet zákazníky? Měla Nokia někdy nějaký marketing v tomhle smyslu? Zabývala se někdy názorem uživatelů prémiové řady N? Mně osobně nikdy takový pocit nedala... Přesto si myslím, že každý, kdo během studia zavadil o marketing si musí tenhle základní fakt uvědomit.
3/ Od toho už je jen krůček k otázce, zda byla Nokia někdy hravá? Podle mého se jednalo vždy o naprosto suše fungující telefony. Lidi jsou ale zvířátka a rádi si hrají - ať už se jedná o multimediální telefon (jak se nám Nokia snažila tvrdit) nebo manažerský telefon s vpodstatě stejnými funkcemi, jenom v černém obalu. Nokia si nikdy s ničím nevyhrála. Nepřidala nic, co by uživateli udělalo radost, co by bylo hezké a nebo nápadité. Nemluvím o hrách, ale spíše o praštěných technických vychytávkách, které uživateli nakonec ale dají pocit, že je potřebuje k životu. To ji nedělá cool. To dělá cool třeba HTC Sense, bez ohledu na to, na jakém systému právě běží.
Je fajn, že má Nokia nový systém a věřím, že to s ním půjde lépe. Ještě lépe by to ale šlo, kdyby ve Finsku reflektovali výše uvedené 3 body. Nepotřebují McKinsey na to, aby přišli na řešení.
Nokia nikdy nebyla technicky dokonalá. Také nedotykový Symbian byl svého času hrozný šroubovaný systém, který měl plno potíží vykonávat své základní funkce (čůrat, papat, kakat). Jestli se to na něj vytahuje pouze dnes, tak musí být problém opravdu někde jinde. Dnes je podle mého uživatelského názoru pro většinu funkcí Symbian naopak bezchybný. Jinými slovy - Nokia nikdy nefungovala tak dobře jako dnes! Přesto dnes je za Symbian nejvíce kritizovaná.
Nokia nikdy neměla dobrý výkon. Přehrát video na telefonu Nokia nebo prohlížení fotek bylo peklo. Výkon byl vždycky z nějakého důvodu "podstřelený". Telefon nezvládl ani spolupráci základní aplikace s Wi-Fi - to bylo na jeho výkon také moc. Dneska, byť bez velkých grafických kousků, všechno parádně funguje (nemluvím teď o 3D hrách - který blázen by ale chtěl hrát 3D hry na 5 palcovém display? Samoúčelnou onanii uživatelů iPhone zde nechám stranou) - přesto je však za malý výkon kritizovaná Nokia právě dnes.
Jistě, je tu konkurence, jenže ta s větším výkonem neplní žádné "větší" funkce a podle mne malý výkon za cenu toho, že vám 5" smartphone vydrží 3 dny bez nabíjení není tak špatná.
K tomu mi přijde, že telefony Nokia (počínaje těmi od střední třídy) dneska nejsou nijak ošklivé.
Proč ale Nokii všichni kritizují a upadá právě dneska? Proč se právě androidí telefony prodávají podstatně lépe, když technicky také nejsou lepší než iPhone?
To mne vede k jednoduchému závěru, že Nokia není "cool". Pro to se dají najít lecjaké celkem logické důvody.
1/ Hlavním z nich bude, že Nokia s příchodem iPhone krátokodbě zkusila vytěžit segment levných smartphonů, což se jí k její škodě povedlo. Perfektně fungující a perfektně jednoduchá 5230 byla sice telefon se skvělou cenou a funkcemi, ale do segmentu, který voní levnou kolínskou se tlačila příliš vehementně. A bohužel, telefon je chlouba každého člověka, moderní šperk - řekněte, jaký je hlavní rozdíl mezi Superbem a Audi A4? Proč lidi touží po dražším a menším Audi a ne po Superbu a pod různými výmluvami si pak kupují Superb? A proč si ti, kteří mají na Audi, ve většině případů Superb nekoupí? Stejně tak je to s Nokií a jejím positioningem. Vnímání trhu se musí ovlivňovat dlouhodobě a není to jen tak.
2/ Další neméně důležitý důvod je, že Nokii měl jeden čas každý. Určitě to je protože byla prostě dobrá. Ale pokud vám po letech někdo nabídne srovnatelně lepší nebo stejně dobrý výrobek, bude se vám od výrobce, který se dávno omrzel, odcházet s lehkým srdcem. K tomu si přidávají vroubky z dlouhodobého vztahu - každou chybu své staré Nokii vyčtete a zkusíte rychle něco jiného. Myslela Nokia na to, že existují techniky, jak si udržet zákazníky? Měla Nokia někdy nějaký marketing v tomhle smyslu? Zabývala se někdy názorem uživatelů prémiové řady N? Mně osobně nikdy takový pocit nedala... Přesto si myslím, že každý, kdo během studia zavadil o marketing si musí tenhle základní fakt uvědomit.
3/ Od toho už je jen krůček k otázce, zda byla Nokia někdy hravá? Podle mého se jednalo vždy o naprosto suše fungující telefony. Lidi jsou ale zvířátka a rádi si hrají - ať už se jedná o multimediální telefon (jak se nám Nokia snažila tvrdit) nebo manažerský telefon s vpodstatě stejnými funkcemi, jenom v černém obalu. Nokia si nikdy s ničím nevyhrála. Nepřidala nic, co by uživateli udělalo radost, co by bylo hezké a nebo nápadité. Nemluvím o hrách, ale spíše o praštěných technických vychytávkách, které uživateli nakonec ale dají pocit, že je potřebuje k životu. To ji nedělá cool. To dělá cool třeba HTC Sense, bez ohledu na to, na jakém systému právě běží.
Je fajn, že má Nokia nový systém a věřím, že to s ním půjde lépe. Ještě lépe by to ale šlo, kdyby ve Finsku reflektovali výše uvedené 3 body. Nepotřebují McKinsey na to, aby přišli na řešení.
2011-11-06
Nepodceňovat kvasinky
To kvasnicové pivo je jak hrnečku vař. Ještě, že se dělá jen v půllitrových láhvích - už je ho plná kuchyně a stále ještě pění. Před chvílí jsem dostal spásný nápad ho ulít do skleničky a teď jsou hrnečku vař dva...
2011-11-05
Loiblpass - podzimní řidičská orgie
Tak jsem si poprvé v životě za volantem projel průsmyk "Loibl". Vroom. Podzimní řidičská orgie. Protože jsem vezl klienta jeho vlastním turbodieselovém Audi A4 3.0 Quattro, jel jsem přes přilehlé vesničky Unterloibl apod. velmi pomalu - poradce by před klientem neměl porušovat dopravní předpisy cizí země. Na pokyn, "Ladislav du könntest auch schneller fahren, sonst sind kommen wir nie hin", jsem už ale pevně čapnul volant, podřadil o dva stupně, a zatáčky, které připomínají bláznivé horské tratě Need For Speed, projel pěkně pod plynem, tak že obsah auta létal vnitřkem ze strany na stranu (kamarádi by řekli, že "jedu jak prase").
K tomu se po výjezdu nad zadumané mraky přidá nádherná atmosféra místních více než dvoutisícových hor, kdy máte pocit, že Rakušané naschvál vybírali stromy tak, aby se na podzim každý zbarvil jinak a uzoučké silničky, kde se po průjezdu auta vznese přesně tolik spadaných lístků, aby to dokreslilo atmosféru, nikoli vadilo (zde také podezírám, že listy padají organizovaně). Sem tam trochu sněhu na krajnici, abychom věděli, že máme tu čest s masívem zvaným Karavanky, ale veskrze nádherné slunečno a výhledy... prostě řidičská orgie.
Pro neznalé - Loiblpass (slovinsky Ljubejl) je horský průsmyk na hranici Korutan a Slovinska, který spojuje rakouskou dálnici A2 a slovinskou dálnici stejného označení. V době, kdy neexistoval Karawankentunnel to byla jediná kapacitnější cesta v dané oblasti mezi Lublaní a Klagenfurtem. Dříve kvůli husté dopravě nenáviděná, po otevření dálničního spojení se stala doslova řidičskou atrakcí. Do roku 1942, kdy zde zajatci místního koncentračního tábora byl nuceni postavit ve výšce ca. 1100 mnm. současný hraniční tunel, se muselo jezdit úzkou silničkou do výšky až přes 1300 mnm. V zimě je cesta bez řetězů nebo náhonu na 4 kola neprůjezdná. Více na Wikipedii.
K tomu se po výjezdu nad zadumané mraky přidá nádherná atmosféra místních více než dvoutisícových hor, kdy máte pocit, že Rakušané naschvál vybírali stromy tak, aby se na podzim každý zbarvil jinak a uzoučké silničky, kde se po průjezdu auta vznese přesně tolik spadaných lístků, aby to dokreslilo atmosféru, nikoli vadilo (zde také podezírám, že listy padají organizovaně). Sem tam trochu sněhu na krajnici, abychom věděli, že máme tu čest s masívem zvaným Karavanky, ale veskrze nádherné slunečno a výhledy... prostě řidičská orgie.
Pro neznalé - Loiblpass (slovinsky Ljubejl) je horský průsmyk na hranici Korutan a Slovinska, který spojuje rakouskou dálnici A2 a slovinskou dálnici stejného označení. V době, kdy neexistoval Karawankentunnel to byla jediná kapacitnější cesta v dané oblasti mezi Lublaní a Klagenfurtem. Dříve kvůli husté dopravě nenáviděná, po otevření dálničního spojení se stala doslova řidičskou atrakcí. Do roku 1942, kdy zde zajatci místního koncentračního tábora byl nuceni postavit ve výšce ca. 1100 mnm. současný hraniční tunel, se muselo jezdit úzkou silničkou do výšky až přes 1300 mnm. V zimě je cesta bez řetězů nebo náhonu na 4 kola neprůjezdná. Více na Wikipedii.
2011-11-01
Další důvod proč se těšit na jaro
Jsou silnice hlavní...po těch jezdí zločinci a taky policajti. A jsou silnice vedlejší a těmi pojedeme my...
(z filmu "Jízda" aneb další z důvodů, proč už se těšit na jaro včera dokulhal do garáže :-)
2011-10-28
Pomoc pro Řecko
Ať už to s Řeckem a s jeho věřiteli dopadne jakkoli, bude teď vždycky ubohé gesto nepomoci, budeme-li k tomu jako stát v rámci Unie vyzváni. Celá tahle prekérní situace ale jenom ukazuje, že nejlepší bude odtrpět pomoc bližnímu a vystoupit z Unie nebo požadovat dvourychlostní Unii, v níž v rámci jejíž nižší rychlosti budou prováděny pouze kroky odůvodněné a přínosné, tj. např. zachování bezbariérového obchodování.
Zachráněni
Promiňte mi určitou zahořklost, ale nevím, zda nás musí "zachraňovat" zrovna "diktatura" jako je Čína (viz zde). Dobrá - komunistické peníze jsou taky peníze, na to už jsem dostatečně pragmatický, abych to pochopil. Ale jsou to peníze, které smrdí krví. Jenže světe, zbav se Číny, když na světě není jediná člověkem vyrobená "věc", která by s ní nebyla nějak spojená. Takže je asi nejlepší to neřešit a ještě přijmout tvrzení, že ekonomickou spoluprací rozbíjíme komunismus mírovou cestou.
2011-10-23
Sarajevo revisited
Sarajevo. Milé jako znovunalezený přítel. Řeč, návyky, ulice. Ale mrtvé. Plné mlhy, pro kterou není vidět ani noha. Absolutní opak toho, co pamatuji před dvěma roky. Depresívní hotel s otočnou restaurací, co se zadrhává, smog, ekonomická deprese. Jaká bude Bosna za rok?
Alois Nebel
Alois Nebel je filmový highlight roku. Je lepší než naznačuje poměrně akční a hloupý trailer, protože ve skutečnosti víc resonuje s The Man from London. Obojí dobře postavené, a dobře zahrané... tedy dobře nezahrané, "zakrobotované". Narozdíl od Muže z Londýna je ale Alois Nebel ryze český, se všemi háčky a kličkami, co to přináší. Tedy... spíše ryze sudetský. Kdo by neměl rád nízké, ale pochmurné české hory, třeba Jeseníky, se svou neméně nízkou, pochmurnou historií. Kdo by neměl radost z odsunu Němců, ke kterému se tu nejspíš z finančních důvodů čelem postavíme za nějakých 20 let (nic proti). Zatím zahaleno "mlhou".
Kromě comicsu Alois Nebel, který kolem filmu stojí znovu za přečtení, jsem ve filmu jsem objevil plno hezkých písniček a interpretů, které lze zakoupit třeba na čerstvě zprovozněných českých iTunes. Jedná se především o deutsch znějící ryze českých Priessnitz a projekt Umakart. Nahráli víc než pěkné písničky "Půlnoční" s Václavem Neckářem působícím trochu jako Johnny Cash na When the Man Comes Around, s Marií Rottrovou, ale hlavně "titulkovou" písničku Mimosezóna. Zajímavé srovnání nabízí také poměrně sušší originál písničky od Umakartu "Půlnoční" bez Neckáře.
Pokud vás tahle poetika zaujala, nepřehlédněte jména Rudiš a Jaromír 99, U-Bahn, Nebe pod Berlínem a spol. Google vám už napoví...
Kromě comicsu Alois Nebel, který kolem filmu stojí znovu za přečtení, jsem ve filmu jsem objevil plno hezkých písniček a interpretů, které lze zakoupit třeba na čerstvě zprovozněných českých iTunes. Jedná se především o deutsch znějící ryze českých Priessnitz a projekt Umakart. Nahráli víc než pěkné písničky "Půlnoční" s Václavem Neckářem působícím trochu jako Johnny Cash na When the Man Comes Around, s Marií Rottrovou, ale hlavně "titulkovou" písničku Mimosezóna. Zajímavé srovnání nabízí také poměrně sušší originál písničky od Umakartu "Půlnoční" bez Neckáře.
Pokud vás tahle poetika zaujala, nepřehlédněte jména Rudiš a Jaromír 99, U-Bahn, Nebe pod Berlínem a spol. Google vám už napoví...
A vůbec...
A vůbec. Asi před dvěma roky jsem tu psal o cyklistech, kteří čůrají a plivou všude. Teď už nejsem cyklista. Jsem týpek, co přijede v pěkném obleku a mercedesu na rakouské (ano RAKOUSKÉ!!!) dálniční parkoviště a v tom samém obleku a naleštěných polobotkách vyběhne na kraj parkoviště, přeleze ohrádku, vyčůrá se s výhledem na Alm (ano ALM!!!) a když mu cosi říká jakási štýrskohradecky mluvící paní, řekne jí špatnou českou němčinou, iš mus ábr auch pinkeln - wí zí, nasedne do mercedesu s vídeňskou SPZ a vyrazí do české řitě, kde je normální čůrat na parkovišti a jíst vlastní risek v chleepu v gasthausu. Jsme to ale primitívové. Bohužel své sousedy pleteme pracovním nasazením, oblekem a mercedesem.
Falling Down
Volný pád je pro lidi, co vidí svět rádi černobíle. Těm sedne jako prdel na hrnec. Pro ty, co se rádi zamýšlejí, balancují a přehodnocují, je to asi nejspíš béčkový film - plný jednoduchých, ale šťavnatých symbolů a výrazů. Končí nádherně ironicky. Shoot shoot. Bang bang. Nejlépe s dobrým nezkaženým archívním vínem. High-light roku :)
2011-10-16
Vedle sebe
Vedle sebe mi tu na počítači vyskočila 2 okna: "Celý svět zažívá protesty proti elitám. Ulice Říma skončily v plamenech" a "iPad 2 opět skladem". Ironie?
Včera jsem četl, že Mezinárodní měnový fond (už zase) nemá peníze. Takže Řecko nemá peníze, banky nemají peníze, Měnový fond nemá peníze. Pořád se ale pumpují z místa na místo. Za chvíli nebude mít peníze Německo a Francie. A pak bude možná opravdu krize jako v 30. letech; hyperinflace, hory hladových a možná na trh přijde taky iPad 3.
Liebe Grüsse, váš Ládík
Včera jsem četl, že Mezinárodní měnový fond (už zase) nemá peníze. Takže Řecko nemá peníze, banky nemají peníze, Měnový fond nemá peníze. Pořád se ale pumpují z místa na místo. Za chvíli nebude mít peníze Německo a Francie. A pak bude možná opravdu krize jako v 30. letech; hyperinflace, hory hladových a možná na trh přijde taky iPad 3.
Liebe Grüsse, váš Ládík
2011-09-18
Kabriolet nebo minibus?
Tak jsem si říkal, že člověk pořád tak řeší, jaké si koupit auto. Má to být relativně novější bavorák na leasing, cosi jako starší jetá Octavia kombi za hotové nebo pěkně spořádaně nějaké ne příliš praktické zcela nové auto typu Citroen C2, Ford Fiesta atd. odpovídající mému postavení a možnostem?
Pak jsem si ale říkal, že tolik kilometrů nenajedu a že jako prostředek pro dopravu z bodu A do bodu B je 15 let stará Astra pořád velmi dobrá. Auto bych si tedy vlastně kupoval spíše pro ukojení svého ega (abych ukázal, že mám něco, "na co mám") nebo čistě pro radost ze života a nebo abych získal úplně jiné možnosti. A světě div se, vykrystalizovaly mi 2 dost střelené možnosti.
Možnost A - kabriolet:
Kabriolet BMW nebo Mazda MX5 si vzhledem k poměru cena / možnosti využití v našich hanebných podnebných podmínkách nikdy nekoupím. Ale co takhle vzít svůj Opel Astra a koupit mu identického brášku se stahovací střechou? Stačí mít v kapse 25 tisíc + dalších 10 na opravy a je váš. Přes zimu ho necháte stát na chalupě v garáži, přes léto si ho užijete a na podzim za v podstatě stejnou cenu prodáte. Představte si těch milých letních roadtripů a cest na piknik se staženou střechou. Navíc pokud se vám to zhnusí všechny Astry kabrio na trhu mají narozdíl od mého současného vozu také klimatizaci - takže natáhnete střechu a pocení je konec.
Možnost B - VW van:
Co takhle si rozšířit možnosti a z auta si udělat nový životní styl? Vemte si třeba leasing na ojetý VW Carevelle/transporter, kam dostanete kamarády a lyže, pokud jedete na hory, kola bez rozkládání, pokud si chcete sjet na Křivoklátsko nebo do hor, kde můžete na podlaze přespat, pokud vyrazíte na road trip mezi losy do Švédska nebo někam, kde se to jedovatými štíry hemží a kde můžete pomoct kamarádovi přepravit pohovku, když to bude potřeba. Zároveň se však po silnicích pohybujete relativně bez omezení komfortu jako s obyčejným kombíkem a pokud budete mít náhodou 3 děti, může se hodit...
A upřímně, stále víc se těším na podzimní cestu do Jižních Čech, kde si převezmu provozně velmi unavený kabriolet značky Opel. Co na tom, že Opelem údajně jezdí jen pitomci. Do rychlosti 90km/h je to stejně jedno a jinak o víkendech, kdy jsem v ČR stejně nejezdím... pořídím si k němu fialové sako, mrkváčové jeans a bílé tenisky a lá nineties!
Pak jsem si ale říkal, že tolik kilometrů nenajedu a že jako prostředek pro dopravu z bodu A do bodu B je 15 let stará Astra pořád velmi dobrá. Auto bych si tedy vlastně kupoval spíše pro ukojení svého ega (abych ukázal, že mám něco, "na co mám") nebo čistě pro radost ze života a nebo abych získal úplně jiné možnosti. A světě div se, vykrystalizovaly mi 2 dost střelené možnosti.
Možnost A - kabriolet:
Kabriolet BMW nebo Mazda MX5 si vzhledem k poměru cena / možnosti využití v našich hanebných podnebných podmínkách nikdy nekoupím. Ale co takhle vzít svůj Opel Astra a koupit mu identického brášku se stahovací střechou? Stačí mít v kapse 25 tisíc + dalších 10 na opravy a je váš. Přes zimu ho necháte stát na chalupě v garáži, přes léto si ho užijete a na podzim za v podstatě stejnou cenu prodáte. Představte si těch milých letních roadtripů a cest na piknik se staženou střechou. Navíc pokud se vám to zhnusí všechny Astry kabrio na trhu mají narozdíl od mého současného vozu také klimatizaci - takže natáhnete střechu a pocení je konec.
Možnost B - VW van:
Co takhle si rozšířit možnosti a z auta si udělat nový životní styl? Vemte si třeba leasing na ojetý VW Carevelle/transporter, kam dostanete kamarády a lyže, pokud jedete na hory, kola bez rozkládání, pokud si chcete sjet na Křivoklátsko nebo do hor, kde můžete na podlaze přespat, pokud vyrazíte na road trip mezi losy do Švédska nebo někam, kde se to jedovatými štíry hemží a kde můžete pomoct kamarádovi přepravit pohovku, když to bude potřeba. Zároveň se však po silnicích pohybujete relativně bez omezení komfortu jako s obyčejným kombíkem a pokud budete mít náhodou 3 děti, může se hodit...
A upřímně, stále víc se těším na podzimní cestu do Jižních Čech, kde si převezmu provozně velmi unavený kabriolet značky Opel. Co na tom, že Opelem údajně jezdí jen pitomci. Do rychlosti 90km/h je to stejně jedno a jinak o víkendech, kdy jsem v ČR stejně nejezdím... pořídím si k němu fialové sako, mrkváčové jeans a bílé tenisky a lá nineties!
2011-09-11
Mořské ráno
Dobré ráno je na Radotínském kopci zase jako u moře. To znamen víc ristretíček pod deštníkem, čehož lze docílit otáčením kruhového ovladače na kávovaru. Jen nějak chybí ty staré nákladní lokomotivy, co houkají jako záoceánské lodě - myslím, že před pěti lety jsem o nich kdesi psal a že je mezitím asi sešrotovali.
U moře by vás ale ani nenapadlo sekat trávu nebo vyrazit na kole do přírody. Míň potu, víc bronzu, vychlazené drinky, líní Italové, špinavá pláž plná plechovek od Nastro Azzuro a tak.
Koupil jsem si nový Swiss Army Knife podle hesla "pozor na Portugalce". Je o zase o něco menší než ten poslední, co mi ukradli, ale je na něm pořád stejně funkcí. Řekl bych, že stejně jako u kol to ale neznamená, že by to bylo na úkor "něčeho". Prostě je "lepší".
Už jsem dlouho nic nevypaloval. Dobré bydlo způsobuje, že je jednodušší si všechno koupit. Tady se trochu červenám. Ale spíš objektivně - vyplatí se ještě kupovat vypalovačku + blank DVD + lihovku na popis atd.....když si můžete koupit originál DVD za 99,-? Každopádně jsem se divil, proč vypalovačka (ne až tak stará - zatím jsem neměl mechaniku, která by vydržela víc jak 2 roky - a to už skoro nic nečtu ani nepálím) ničí tolik prázdných DVD. Je to slepota. Narozdíl od těch starých si ta nová neumí zjistit maximální vypalovací rychlost DVD a pere to na něj asi 4x rychleji, než má. A když ji rychlost nadiktujete jednou, ještě před zápisem ji kulišácky na rychlo změní zpět na maximální, což už není tolik o vašem čtení, ale spíše o tom, že je to vypečená lištička!
Přeju pěkný den!
U moře by vás ale ani nenapadlo sekat trávu nebo vyrazit na kole do přírody. Míň potu, víc bronzu, vychlazené drinky, líní Italové, špinavá pláž plná plechovek od Nastro Azzuro a tak.
Koupil jsem si nový Swiss Army Knife podle hesla "pozor na Portugalce". Je o zase o něco menší než ten poslední, co mi ukradli, ale je na něm pořád stejně funkcí. Řekl bych, že stejně jako u kol to ale neznamená, že by to bylo na úkor "něčeho". Prostě je "lepší".
Už jsem dlouho nic nevypaloval. Dobré bydlo způsobuje, že je jednodušší si všechno koupit. Tady se trochu červenám. Ale spíš objektivně - vyplatí se ještě kupovat vypalovačku + blank DVD + lihovku na popis atd.....když si můžete koupit originál DVD za 99,-? Každopádně jsem se divil, proč vypalovačka (ne až tak stará - zatím jsem neměl mechaniku, která by vydržela víc jak 2 roky - a to už skoro nic nečtu ani nepálím) ničí tolik prázdných DVD. Je to slepota. Narozdíl od těch starých si ta nová neumí zjistit maximální vypalovací rychlost DVD a pere to na něj asi 4x rychleji, než má. A když ji rychlost nadiktujete jednou, ještě před zápisem ji kulišácky na rychlo změní zpět na maximální, což už není tolik o vašem čtení, ale spíše o tom, že je to vypečená lištička!
Přeju pěkný den!
Zkuste Salabku
Znalci se mohou nad vínem z pražské Troji možná pousmát, mně je ale (čistě patriotsky) Salabka milá. Co to vlastně ta Salabka, vám ochotně napoví Wikipedie. Místní Supremus krásně voní po lesním ovoci a chutná poměrně... dobře na místní zeměpisné poměry. Můžete taky zkusit Pinot Noir, nezklame a navíc na jeho ročník 2005 naleznete i docela nemálo vřelých recenzí - nejspíš nestřílím zcela od boku. Bílá vína z Troji jsem zatím neochutnal, recenze působí spíše vlažně až pozitivně, takže nelze čekat zázraky, ale se zdravou dávkou skepticismu rovněž milá překvapení.
Několikrát se tu objevuje slovo recenze a může to působit jako určitá posedlost, ale na tohle víno z Troji lze narazit i zcela náhodně očucháváním vinoték (tak se to přihodilo také mně).
Prostě - podpořte víno z Prahy, zkuste Salabku!
Několikrát se tu objevuje slovo recenze a může to působit jako určitá posedlost, ale na tohle víno z Troji lze narazit i zcela náhodně očucháváním vinoték (tak se to přihodilo také mně).
Prostě - podpořte víno z Prahy, zkuste Salabku!
Dojetí
Sedím si v metru, sluchátka na uších, pocit nezničitelnosti. Docela klidné dítě pokukuje z kočárku, nějak mu něvěnuju pozornost. Na protější sedadlo ze tří se přibelhá stařenka, sotva chodí, obrněná proti necitu maloměsta... nejspíš byste si museli stoupnout nebýt sobota ráno. Pak jí ale pohled na to dítě jí úplně rozsvítil a rozsvítil se taky celý vagón (možná svítily i přilehlé okolní vozy). Nějak mě to... dojalo. Taky budu starej. Bude někdo nebo něco, co mi udělá radost?
2011-09-05
Krkonoše nakreff
 |
| From Krkonoše 20110901 |
Počasí v Krkonoších se přinejmenším povedlo. Zda se povedly také fotky, posuďte sami zde nebo na podstatně vtipnějších fotkách od Aknur zde.
První den Černý Most - Dolní Dvůr 145 kilometrů, pak dvě pěší tůrky a nakonec cesta zpět, kde jsem díky odvozu autem z Dvora Králové docílil velmi vysoké průměrné rychlosti.
2011-08-29
2011-08-28
Venušky
[caption id="" align="alignnone" width="187" caption="(c) Autor, Rudolfinum, ..."]
[/caption]
Prázdniny. Tak jsem zašel na výstavu Ladislava Sutnara a to samé srdečně doporučuji také vám. Americké Venuše, maličká výstava. Geometricky (chtělo by se říct) zjednodušené obrázky ženských postav, které flirtují s pop-artem (i když vyznění je nakonec jiné), a především se na ně moc hezky kouká - nemusíte být zrovna znalci umění. Do 11.9. v Rudolfinu.
[/caption]Prázdniny. Tak jsem zašel na výstavu Ladislava Sutnara a to samé srdečně doporučuji také vám. Americké Venuše, maličká výstava. Geometricky (chtělo by se říct) zjednodušené obrázky ženských postav, které flirtují s pop-artem (i když vyznění je nakonec jiné), a především se na ně moc hezky kouká - nemusíte být zrovna znalci umění. Do 11.9. v Rudolfinu.
Den jako ze skla
Shlédli jsme s Verčou film "Die kommenden Tage" (díky Martine), který se odehrává v bližší budoucnosti, než by se mohlo zdát (trailer zde).
Oba nás zaujala technologie skleněných povrchů, které fungují jako stůl, display a interaktivní pracovní plocha najednou (podobné jakýmsi dokonalejším mobilním telefonům). Verča pak, jak je jejím zvykem, vygooglovala zdroj inspirace pro tento film - shlédněte video zde.
Jedním slovem "fascinující" - ve zlém i v dobrém.
Oba nás zaujala technologie skleněných povrchů, které fungují jako stůl, display a interaktivní pracovní plocha najednou (podobné jakýmsi dokonalejším mobilním telefonům). Verča pak, jak je jejím zvykem, vygooglovala zdroj inspirace pro tento film - shlédněte video zde.
Jedním slovem "fascinující" - ve zlém i v dobrém.
2011-08-26
Pohlednice z Korutan
 |
| From Víkend v Avstrii 2011-08 |
Obrázky z víkendu v Rakousku najdete zde. Nutno podotknout, že počasí mi velmi přálo a aniž bych cokoli konkrétně jmenoval, pobyt v Korutanech se zásluhou dobrých výsledků našeho teamu prodlouží až do lyžařské sezóny. A protože jsem si koupil mapu okolí Železné kaple, rád bych se do místních hor ještě vrátil, nejméně bych rád vylezl na nějakou z místních 2000+ hor.
Stereo
Tak jsem rezignoval a koupil si na Doliny malou designovou věžičku od Philipsu. Důvodem jsou poměrně tenké příčky mezi byty a mé nové heslo "nechci býti hudebním teroristou". Když teď trávím trochu víc času v Radotínské haciendě, cítím naplno, jak moc mi bude scházet moje monstrózní stereo a subwoofer, bez skrupulí otřásající celým domem.
2011-08-24
Choco Café: Horká čokoláda, která překvapí
Třeba máte chuť dát si při toulkách v Praze něco výjimečného. Přinejmenším horkou čokoládu tak, jak ji neznáte, mají v Choco Café U červené židle (odkaz zde) v Liliové, hned jak odbočíte z Betlémského náměstí.
Narzdíl od jiných horkých čokolád, které jsou spíše jakýmsi přeslazeným preparátem, působí ta U červené židle spíše jako hořká fondovací čokoláda - tedy podstatně opravdověji. Nejedná se však úplně o drink - byť servírovaná je úhledném hrníčku. Pokud se jí totiž pokusíte vylít do krku, nepochodíte příliš - lžička v této čokoládě stojí. Proč byste to ale také dělali. Dostanete k ní mističky, třeba s chilli, s oříšky, s mořskou solí a můžete si dochucovat a uzobávat jako dezert.
To hlavní je ale příjemná atmosféra, výborná chuť a úspěšný pokus dělat něco "pořádně". Palec nahoru!
Narzdíl od jiných horkých čokolád, které jsou spíše jakýmsi přeslazeným preparátem, působí ta U červené židle spíše jako hořká fondovací čokoláda - tedy podstatně opravdověji. Nejedná se však úplně o drink - byť servírovaná je úhledném hrníčku. Pokud se jí totiž pokusíte vylít do krku, nepochodíte příliš - lžička v této čokoládě stojí. Proč byste to ale také dělali. Dostanete k ní mističky, třeba s chilli, s oříšky, s mořskou solí a můžete si dochucovat a uzobávat jako dezert.
To hlavní je ale příjemná atmosféra, výborná chuť a úspěšný pokus dělat něco "pořádně". Palec nahoru!
2011-08-22
Out of
Ladislav Beneš is totally out of office and will not be back before 11 am. You can offer him some espresso and cookies to speed up his return to the office.
Prázdniny začínají! :-)
Prázdniny začínají! :-)
2011-07-31
Jen se leje
Co to mokré svinstvo vede k tomu, že vydrží padat z oblohy už několikátý víkend? Člověk zahnívá uvnitř místnosti a o předsevzetí přejet Hřebeny tam a zpátky ani nemluvě...
2011-07-30
Tápání mladého konzervativce
Po té, co se stalo v Norsku, aby se člověk styděl býti konzervativcem - byť můj postoj k socialistům není zdaleka tak vyhraněný...
2011-07-24
Nechcete Avishaie?
Nový Avishai není tak dobrý, jako Avishai na Auroře. Tak už to v životě chodí. Ale pořád ještě je to dost dobrý Avishai - chlapík, který má světu co říct. Možná trochu víc zádumčivý, možná víc uhlazaný a jazzovější. Ale to muselo po Auroře přijít. Chyba je v těch, co to tak vnímají.
Nechcete tramvaj?
Pražský dopravní podnik prodává staré tramvaje T3 za 100 až 150 tisíc (viz. zde). Dobře. Jsem si jist, že by se dala usmlouvat sleva na nějaké ty obzvláště jeté kusy. Napadlo mne hned několik věcí, co s nimi. Na východ od hranic je chtějí na ježdění. Mně by se líbilo mít jednu na zahradě jako altán. Nebo za předpokladu, že bych našel vhodné místo, by z ní třeba byla docela příjemně velká hospůdka...
2011-07-23
Jak se jezdí s elektromobilem (druhé dojmy)
Elektromobil si mne získal. Zase dvoudenní víkend, zase si hučí pokojně dole v garáži. Přidávám tedy několik "druhých" dojmů:
- Smartíka při rychlém průjezdu zatáček na výmolech snadno rozhodíte - sedí sice jako žehlička, neboť mu těžká baterie téměř neumožňuje naklánět se, o to víc má ale tendenci ujet do smyku (nemohu však porovnat s benzínovou verzí)
- Rekuperace energie docela hodně zpomaluje (podstatně více, než "brždění motorem"), musíte tedy neustále šlapat na plyn a neustále baterii vybíjet
- Dojezd 120 km se zdá být malý, ale ne den až dva pojížděk po městě křížem krážem s rezervou stačí (vezmeme-li, že Praha může mít příčně ca. 30km, je to zcela logické)
- Pokud mrňousovi šlapete na krk, má "stejný dvojnásobný" hlad jako spalovací a zážehoví bráškové
- Na dálnici s s vozidlem, které ze sebe vydá maximum při 100 km/h, připadáte dost nejistě, o to jistější jste ale v ulicích města
- Pro chodce a cyklisty jste nepříjemným překvapením (ne z hlediska názoru na elektromobilitu, ale protože jeden smysl k zaznamenání přijíždějícího auta zpravidla nestačí - toho si je třeba uvědomit hlavně v ulicích mezi zaparkovanými auty) - byl jsem svědkem toho, jak se cyklista otočil a v úleku, že za ním jede zcela bezhlučné auto, sebou škubl natolik, že málem spadl z kola přímo pod nárazník
- Po dosažení 50km/h není elektromobil až tak bezhlučný - jeho "autodromový" zvuk je ale velmi neagresivní, nejspíš se tedy nestane vyhledávaným modelem "samečků" s naleštěnou rourou od kamen na zadním nárazníku
- Převodovka je jednostupňová, nelze tedy tvrdit, že automatická - podobná automatu je pouze v tom, že volíte režimy jízda-parkování-neutrál-zpět
- Chlazení je velmi hlučné - pokud si myslíte, že si v létě Smartíka nabijete před otevřeným oknem, u něhož spíte, bude vaše noc nejspíš bezesná - elektrickému mrňosuovi se při nabíjení nelíbí teplíčko - hučí pak víc než stará lednice a podstatně více než za jízdy - nejlépe je mít pro uzavřenou garáž, kde je chládek a kde neruší večerní rozjímání vaše a sousedů
Asi vás nejvíc zajímá, jak tedy s elektromobilem naložit. Kilometr rozumné jízdy je podstatně levnější než u běžných vozů a ještě výrazněji, pokud máte "nízký" tarif (víc jak 3x). Udělejte si jednoduchou kalkulaci, do níž zahrnete následující faktory:
- Smart ForTwo Passion standardní stojí ca. 350,000 CZK
- Smart ForTwo Electric Drive Passion nebude v prodeji dříve než v roce 2012, nicméně napůl věrohodný zdroj tvrdí, že kupní cena je 800,000 CZK (už ale není známo, zda s DPH nebo bez a za jakých obchodních podmínek)
- Spotřeba standardního bude při jízdě po městě 5l / 100km
- Spotřeba električe elektronkina bude při svižnější jízdě (k té bohužel přímo vybízí...) ca. 50 kč / 100km
- Počítejte cenu benzínu 32CZK / litr
Pak vám nutně musí vyjít, že náklady na kilometr jízdy jsou asi 3x nižší než u benzíňáku, což zní hodně sexy, ale zároveň zjistíte, že musíte ujet nikoli 100 tisíc kilometrů... ani 300 tisíc kilometrů... ale ROVNÝCH 500 TISÍC kilometrů(!) a do té doby se vám při jízdě po českém městě váš miláček zcela jistě rozsype. Neexistuje zde tudíž obdobný business case jako u turbodieselu, neboť domovské prostředí elektromobilu je právě tam, kde se najíždí malé kilometry. Výpočet je trochu nadsazený, elektromrňous bude nejspíš v provozu levnější a benzín bude ve městě dražší a spotřeba benzíňáku vyšší, ale nám konzultantům vrozená opatrnost velí nepočítat příliš ambiciózní business cases. Můžete si tedy sami hrát s parametry, ale výsledkem si pak nebudete příliš jisti.
Závěry jsou tedy jasné:
- Jízdní a provozní vlastnosti hovoří u tohoto typu vozidla jasně PRO
- Ekologická stopa (pouze) v místě použití hovoří velmi jasně PRO
- Ekonomicky je elektromobil ZCELA neodůvodnitelý (hovoříme-li o nedotované koupi)
- Obecná udržitelnost řešení při větším rozšíření je VELMI diskutabilní (např. dobíjení mnoha elektromobilů v noci a kolaps sítě)
- Celková ekologická zátěž (nějak se elektřina musí vyrábět, nějak se musí vyrábět akumulátory apod.) vs. celková cena (dotace na solární panely a větrníky platí hlavně ti, kteří si elektromobil mohou koupit - je tedy třeba cenu ještě navýšit) také nehovoří zcela pro
Změna k lepšímu u každého z výše uvedených faktorů posune elektromobil k použitelnosti - zatím vedou proti 3:2.
Víc o Smart ForTwo naleznete nejen na stránkách energetických molochů:
2011-07-16
Hlavní nádraží
Cokoli vás napadne, když se tahle dvě slova vysloví...pražské Hlavní nádraží vypadá v novém kabátě docela cool. Tak se jen modlím, aby ta jeho mladá tvářička dlouho zůstala svěží...
Jak se jezdí s elektromobilem?
Občas se stane, že vám práce ukousne kus víkendu tak, jako se to mně stalo tento víkend. A protože už dlouho vídám nabídky na zapůjčení elektromobilu Smart za 499,- na den, rozhodl jsem se spontánně po příletu na Ruzyni, že to vyzkouším. Koneckonců je to na 2 dny levnější, než taxík na letiště a zpět.
První dojmy. Úplně normální Smart. To je samo o sobě dost. Sedíte v autě, kde je relativně dost místa. Podíváte se ale dozadu a hned za hlavou konec vozu. Nakloníte se do čelního okýnka a před vámi vůbec žádná kapota. Ne, tohle by byl zážitek, i kdybyste jeli v benzínové verzi. Jinak ale nic zvláštního - snad jen místo indikátoru stavu paliva indikátor stavu baterie.
Plni očekávání tedy otáčíte klíčkem v... zapalování... to asi není to správné slovo. Nic. Elektrický Smart má automatickou převodovku, tudíž pouštíte brzdu a očekáváte první pohyby. Zase nic, žádné plížení. Udělali jste něco špatně? Šlapete tedy bez brzdy na plyn a ejhle, bez hlesnutí se autíčko dává do pohybu. Jedete. JINAK. Neubráníte se prvnímu dojmu, že jste v kopci zapomněli zatáhnout ručku a auto jede úplně bez motoru. Pak už ale zjišťujete, že snad právě kromě zvuku se jedná o normální auto s automatem a vyrážíte do divočiny českých silnic.
Jízda. Smart jede maximálně 100km a zrychluje jen velmi neochotně. Navíc v rychlosti nad 50 km/h začne být poměrně hlučný. Při nižších rychlostech je ale bezhlučný zcela a dynamika je na obyčejnou jízdu po městě absolutně dostatečná - alespoň srovnáte-li s těžkými turbodiesely střední třídy, chová se asi jako "před zabráním turba".
Parkování. Ehm. Co dodat? Persekuovat za špatné stání vás po právu budou i beztak - velikost Smartu vám tedy ve městě příliš nepomůže.
Dojezd. Na plné nabití dojede ca. 130 km po městě při klidnější jízdě. Je tedy ideální, pokud jej můžete nabít doma před domem na předměstí a zajet s ním během dne do města, udělat nutné pojížďky a vrátit se zpět k nabíječce u domu. Na vyjížďky za město si můžete troufnout, ale protože do "nádrže" tečou 3A, auto nejspíše nepůjde nabít u babičky na chalupě, kde je elektroinstalace z 50. let. Ale tomuhle příliš nerozumím - jen bych se na to ze zkušenosti prostě nespoléhal. Stejně tak nepočítejte s nabíjením prodlužovačkou z okna před domem na Jižáku. Velký proud hrozí tím, že klasickou prodlužovačku spálí. Máte tedy k dispozici pouze originální ca. 2 metry dlouhou šňůru.
Kde tedy nabijete? Strčíte originální kabel doma v garáži do zásuvky a je to. Trvá to ale 8-10 hodin při úplném vybití, což je asi největší problém. Ačkoli jsem s očekáváním projel internet, v Praze je minimum míst, kde se dá nabít, v obchodních centrech, kde by se dalo zaparkovat a "vyrazit za nákupy" pak nejsou vůbec. Navíc existují různé standardy a vypadá to, že můj Smart je v tomto ohledu spíše outsider.
Vše výše uvedené, dohromady s poměrně "levným" zpracováním interiéru vám ale rozhodně nezkazí celkový dojem. Vozítko a jízda v něm vás totiž uchvátí svou "jiností". A když pak večer bzučí, utopené v obrovské garáži, která vám jindy připadá tak malá, zůstanete naprosto uchváceni. Jako jednorázové povyražení rozhodně doporučuji všemi pěti. Elektrosmart je úžasné, byť nepraktické auto, které si ale přece cílovou skupinu najde: Výstřední, ekologicky založené metrosexuální "týpky", pro které je město život a k tomu si ještě umí vydělat dost peněz. A těch je v ČR zatím málo.
Další dojmy: Nezdá se to, ale elektrický Smart je docela čiperný diblík, pokud se mu trošku naučíte šlapat na krk. Alespoň tedy než docílí rychlosti 50 km/h. Druhá zábavná věc je, že se sice i přes svůj komický tvar ani trochu nenaklání, ale velmi snadno ho při rychlejším zatáčení na křižovatce vyvedete z míry....
První dojmy. Úplně normální Smart. To je samo o sobě dost. Sedíte v autě, kde je relativně dost místa. Podíváte se ale dozadu a hned za hlavou konec vozu. Nakloníte se do čelního okýnka a před vámi vůbec žádná kapota. Ne, tohle by byl zážitek, i kdybyste jeli v benzínové verzi. Jinak ale nic zvláštního - snad jen místo indikátoru stavu paliva indikátor stavu baterie.
Plni očekávání tedy otáčíte klíčkem v... zapalování... to asi není to správné slovo. Nic. Elektrický Smart má automatickou převodovku, tudíž pouštíte brzdu a očekáváte první pohyby. Zase nic, žádné plížení. Udělali jste něco špatně? Šlapete tedy bez brzdy na plyn a ejhle, bez hlesnutí se autíčko dává do pohybu. Jedete. JINAK. Neubráníte se prvnímu dojmu, že jste v kopci zapomněli zatáhnout ručku a auto jede úplně bez motoru. Pak už ale zjišťujete, že snad právě kromě zvuku se jedná o normální auto s automatem a vyrážíte do divočiny českých silnic.
Jízda. Smart jede maximálně 100km a zrychluje jen velmi neochotně. Navíc v rychlosti nad 50 km/h začne být poměrně hlučný. Při nižších rychlostech je ale bezhlučný zcela a dynamika je na obyčejnou jízdu po městě absolutně dostatečná - alespoň srovnáte-li s těžkými turbodiesely střední třídy, chová se asi jako "před zabráním turba".
Parkování. Ehm. Co dodat? Persekuovat za špatné stání vás po právu budou i beztak - velikost Smartu vám tedy ve městě příliš nepomůže.
Dojezd. Na plné nabití dojede ca. 130 km po městě při klidnější jízdě. Je tedy ideální, pokud jej můžete nabít doma před domem na předměstí a zajet s ním během dne do města, udělat nutné pojížďky a vrátit se zpět k nabíječce u domu. Na vyjížďky za město si můžete troufnout, ale protože do "nádrže" tečou 3A, auto nejspíše nepůjde nabít u babičky na chalupě, kde je elektroinstalace z 50. let. Ale tomuhle příliš nerozumím - jen bych se na to ze zkušenosti prostě nespoléhal. Stejně tak nepočítejte s nabíjením prodlužovačkou z okna před domem na Jižáku. Velký proud hrozí tím, že klasickou prodlužovačku spálí. Máte tedy k dispozici pouze originální ca. 2 metry dlouhou šňůru.
Kde tedy nabijete? Strčíte originální kabel doma v garáži do zásuvky a je to. Trvá to ale 8-10 hodin při úplném vybití, což je asi největší problém. Ačkoli jsem s očekáváním projel internet, v Praze je minimum míst, kde se dá nabít, v obchodních centrech, kde by se dalo zaparkovat a "vyrazit za nákupy" pak nejsou vůbec. Navíc existují různé standardy a vypadá to, že můj Smart je v tomto ohledu spíše outsider.
Vše výše uvedené, dohromady s poměrně "levným" zpracováním interiéru vám ale rozhodně nezkazí celkový dojem. Vozítko a jízda v něm vás totiž uchvátí svou "jiností". A když pak večer bzučí, utopené v obrovské garáži, která vám jindy připadá tak malá, zůstanete naprosto uchváceni. Jako jednorázové povyražení rozhodně doporučuji všemi pěti. Elektrosmart je úžasné, byť nepraktické auto, které si ale přece cílovou skupinu najde: Výstřední, ekologicky založené metrosexuální "týpky", pro které je město život a k tomu si ještě umí vydělat dost peněz. A těch je v ČR zatím málo.
Další dojmy: Nezdá se to, ale elektrický Smart je docela čiperný diblík, pokud se mu trošku naučíte šlapat na krk. Alespoň tedy než docílí rychlosti 50 km/h. Druhá zábavná věc je, že se sice i přes svůj komický tvar ani trochu nenaklání, ale velmi snadno ho při rychlejším zatáčení na křižovatce vyvedete z míry....
2011-06-23
Mini Cooper
Něco s tak krátkým rozvorem, co v nižších rychlostech kličkuje jako malý veselý psík, s palubní deskou, co vypadá jako hrací automat plnou srandovních hejblat, kde je kulaté všechno, i když to nedává smysl, co má přitom ale mnoho důvěrně známých prvků z BMW řady 1, poměrně kvalitní zpracování a neuvěřitelně neužitečný kufr, je prostě k sežrání.
O 4 dny předtím jsem řídil po té samé cestě výkonný dieselový Citroen C5 - o tom ale až někdy jindy, třeba nad sklenicí komplikovaného francouzského vína... :-)
2011-06-20
Kreslení nábytku
Kreslení nábytku vůbec není špatná aktivita. Odměřujete milimetry, počítáte vzdálenosti, taháte tužku podél pravítka. Možná jsem se minul povoláním, říkám si.
Jaké pak ale zřejmě nadejde vystřízlivění, až člověk ten nábytek uvidí naživo :-))))
Jaké pak ale zřejmě nadejde vystřízlivění, až člověk ten nábytek uvidí naživo :-))))
2011-06-19
Running shoes
Víkend uvnitř místnosti, prosezenej za stolem. Je čas oprášit běžecký boty. V Klagenfurtu. Podél jezera. Uvidíme, co to dá :)
2011-06-18
Nokia E7-00: První dojmy
Úplně první šok asi leckomu přinese malá krabička a obrovský telefon uvnitř. Mě osobně ale šokovalo, že HTC Touch Pro 2 je vedle E7 mrňous - jak velikostí displeje, tak velikostí schránky. Dojem je ale pozitivní, neboť na to, že telefon má veliký dotykový čtyřpalcový displej, fotoaparát s bleskem a výsuvnou klávesnici, je překvapivě velmi tenký.
Velkým překvapením je kvalitně působící zpracování v kovu, které bych u Nokie snad ani nečekal. Vyšší váha je na komunikátor běžná.
Displej zobrazuje vysloveně krásně, ale v tomto případě se jedná o subjektivní dojem.
Na klávesnici se píše pěkně, ale dokonalou plnohodnotnou klávesnici, jakou měl právě HTC Touch Pro 2, zde nanelezneme, a nevím ani, že by trh takovou nabízel. Dotykové ovládání oproti 5230 pokročilo zase dále.
Nový Symbian je v jádru stále stará dobrá Nokia, což mně osobně velmi vyhovuje, jen je lépe uzpůsobený k ovládání dotykem (velká a intuitivnější tlačítka), než u předchůdce 5230, kde dotykové ovládání evidentně bylo násilně přilepené na původní tlačítky ovládané rozhraní. Obecně v oblasti systému se žádné velké uživatelské překvapení nekoná, nicméně user experience, pokud k telefonu přistupujete bez předsudků, je již na vysoké úrovni - zařízení vám nestrká pod nos nic, co nepotřebujete, a zároveň vše, co potřebujete, můžete několika málo dotyky doinstalovat. Zde se asi uživatel iPhonu podiví, zda se vůbec jedná o něco zvláštního. Pokud jste ale předtím používali právě HTC (telefon stvořený pro uživatele "mechaniky", které baví se v zařízení "šťourat"), jednoduchost vás bude přímo šokovat :)
Při práci s OVI Suite jsem nezaznamenal jediný "výpadek", což je ze subjektivního pohledu asi největší pokrok - kdo pamatuje PC Suite nebo první zážitky s OVI na WinXP, mi asi dáte za pravdu :-)
Takže verdikt? Zachraňte Nokii, kupte si E7!
Velkým překvapením je kvalitně působící zpracování v kovu, které bych u Nokie snad ani nečekal. Vyšší váha je na komunikátor běžná.
Displej zobrazuje vysloveně krásně, ale v tomto případě se jedná o subjektivní dojem.
Na klávesnici se píše pěkně, ale dokonalou plnohodnotnou klávesnici, jakou měl právě HTC Touch Pro 2, zde nanelezneme, a nevím ani, že by trh takovou nabízel. Dotykové ovládání oproti 5230 pokročilo zase dále.
Nový Symbian je v jádru stále stará dobrá Nokia, což mně osobně velmi vyhovuje, jen je lépe uzpůsobený k ovládání dotykem (velká a intuitivnější tlačítka), než u předchůdce 5230, kde dotykové ovládání evidentně bylo násilně přilepené na původní tlačítky ovládané rozhraní. Obecně v oblasti systému se žádné velké uživatelské překvapení nekoná, nicméně user experience, pokud k telefonu přistupujete bez předsudků, je již na vysoké úrovni - zařízení vám nestrká pod nos nic, co nepotřebujete, a zároveň vše, co potřebujete, můžete několika málo dotyky doinstalovat. Zde se asi uživatel iPhonu podiví, zda se vůbec jedná o něco zvláštního. Pokud jste ale předtím používali právě HTC (telefon stvořený pro uživatele "mechaniky", které baví se v zařízení "šťourat"), jednoduchost vás bude přímo šokovat :)
Při práci s OVI Suite jsem nezaznamenal jediný "výpadek", což je ze subjektivního pohledu asi největší pokrok - kdo pamatuje PC Suite nebo první zážitky s OVI na WinXP, mi asi dáte za pravdu :-)
Takže verdikt? Zachraňte Nokii, kupte si E7!
2011-06-04
Měsíc svateb
Během 6 víkendů za sebou 5 svateb. Děkuju všem za pozvání, protože co vás nezabije, to vás posílí.
How to become clairvoyant
Táta mne náhodou přivedl na Robbieho Robertsona - bílého bluesmana s vlatní tvorbou, který se na stará kolena rozhodl nahrát desku, která ho daleko přeroste. Jeho chraplavému hlasu a sólové kytaře v tom sekundují odborníci na slovo vzatí - Eric Clapton a Steve Winwood. Geniální.
Přesednout
Přesednout z Audi S5 do 15 let starého Opelu Astra je jako přesednout z auta do pouťové labutě. Najednou sedíte vysoko v sedadle, které je měkké ale vlastně nepohodlné a taky vrklavé a řadicí páka kdesi daleko pod vámi se chová houbovitě místo, aby s hrubým cvakáním zapadala na milimitr přesně do každého stupně.
Ale člověk se holt musí ještě snažit.
Ale člověk se holt musí ještě snažit.
2011-05-08
Házet do jednoho pytle...
Házet do jednoho pytle Slovinsko a ostatní postjugoslávské státy je hloupé. Pokud někdo tvrdí, že Slovinsko je "Balkán" (a nemíní tím čistě geografické označení), jsou Čechy nejspíše hodně vzdálená Asie.
Slovinsko je malá, perfektně fungující zemička s velmi přívětivým obyvatelstvem, navíc položená v nádherných horách. To, že věci fungují, je poznat na silnicích, v každé odlehlé vesnici, ve městech, i na chování lidí.
Slovinsko je malá, perfektně fungující zemička s velmi přívětivým obyvatelstvem, navíc položená v nádherných horách. To, že věci fungují, je poznat na silnicích, v každé odlehlé vesnici, ve městech, i na chování lidí.
2011-04-26
Není tržní jako tržní
Nadpis článku v dnešních Hospodářkách nadšeně hlásá, že osobní železniční doprava mezi Prahou a dopravou bude fungovat na tržním principu. Dobrý krok kupředu, tleskám tomu a jsem vážně rád, ale je potřeba upřesnit jeden drobný detail, který může neznalé mást: Ještě je tu totiž firma, která poskytuje vlakům koleje, signalizaci a obecně infrastrukturu (SŽDC) a ta už tak zcela na tržním principu nefunguje. Tím, že stát dotuje její provoz (stavba, obnova tratí atd.), příspívá vlastně i na provoz na železničním dopavcům. Jinými slovy: Kdyby SŽDC promítla své náklady do cen, které účtuje dopravcům, všichni okamžitě přestanou jezdit, protože jejich business model bude neudržitelný. To tak na okraj...
2011-04-25
Krkonoše
 |
| From Krkonoše Duben 2011 |
Krkonoše letos doprovázelo nebývale pěkné počasí - s vydatnou porcí sluníčka, chladivým větříkem a troškou osvěžujícího sněhu. Nové trekové sandály pak neměly daleko ke "kamzičím bačkůrkám". Vše završil výborný losos, který putoval z horské tůňky přímo na talíř.
Fotky zde.
2011-04-20
Pozná se to
Není to velký rozdíl, ale pozná se to. Když jsem na začátku března kupoval benzín u Globusu za 32.90, dal jsem za nádrž asi 1250 Kč. Když jsem benzín u Agipu v půlce dubna za 35 korun, už jsem dal za nádrž asi 1500,-
250,- není takový rozdíl. Ale taky si za to můžete koupit láhev fajn vína, dobrý oběd nebo jízdenku na výlet a oběd ve venkovské restauraci. Při tankování si za obě ceny ale vždy koupíte jen nádrž benzínu - za 1250 i za 1500 (otázka pro chytré hlavičky: Na kterou z nich ujedete víc kilometrů, jestliže auto má spotřebu 6 litrů na 100 a objem nádrže ca. 40 litrů?). A to nemluvě o těch, co netankují jednou za měsíc a půl... Už aby tu zase bylo přídělové hospodářství a ceny se tolik nehýbaly, posteskl si levičák.
250,- není takový rozdíl. Ale taky si za to můžete koupit láhev fajn vína, dobrý oběd nebo jízdenku na výlet a oběd ve venkovské restauraci. Při tankování si za obě ceny ale vždy koupíte jen nádrž benzínu - za 1250 i za 1500 (otázka pro chytré hlavičky: Na kterou z nich ujedete víc kilometrů, jestliže auto má spotřebu 6 litrů na 100 a objem nádrže ca. 40 litrů?). A to nemluvě o těch, co netankují jednou za měsíc a půl... Už aby tu zase bylo přídělové hospodářství a ceny se tolik nehýbaly, posteskl si levičák.
2011-04-17
Cannondale HeadShok Lefty - první uživatelské dojmy
"Cannondale - just feel it" - tak zní slogan výrobce kol s podivně nízkou váhou a jednonohých vidlic Lefty. Lehké rámy nechme stranou, dnes je dělá z karbonu kdekdo. Po zakoupení 12 kilového enduro kola této značky jsem byl hlavně zvědav právě na pověstnou Lefty, už protože jsem jí nikdy předtím úplně nevěřil. Říkal jsem si, že z hlediska docílení nízké váhy, je sice jedna trubka lepší víc než dvě, ale přecejen v tuhosti to musí být opačně - jedna je pořád taky méně než dvě, a že ten Prophet je vlastně enduro jenom ve chvíli, kdy se na něj dá nějaká enduro vidlice od jiného výrobce.
Když jsem ale poprvé chytil řídítka právě stroje Prophet, začal jsem věřit, že ten systém funguje pekelně dobře. Lefty i ve velmi rozbitém terénu jede, kam jí poručíte, a chová se i s koly Mavic Crossmax SL prakticky jako kolo na hrubé zacházení s pevnou osou. To je její první přednost. Lefty totiž má pevnou osu, byť může mást, že je uchycená pouze z jedné strany. Dále pak netrpí neduhy vidlic, kde se krk rozbíhá pomocí spojky na 2 nohy vidlice. Lefty je prostě jedna dlouhá trubka, uchycená ještě ke všemu na dvou místech k rámu, čímž je dosaženo velké torzní tuhosti a nedochází nikde k žádnému kroucení. Tuhosti přispívají i robustněji řešená ložiska pružícího mechanismu. Sám to jakožto netechnik popsat nedovedu, ale týpek z Cannondale na přiloloženém videu (v jeho druhé části), poměrně polopaticky ukazuje proč a jak je torzní tuhost tohohle mechanismu nečekaně velmi slušná: Působí li na vidlici čelní tlak do 500 kg, stále ještě vydrží a pruží. V takovém případě už spíš zlikvidujete hlavovou trubku rámu, než vidlici.
Na druhou stranu všechno má svá pro a proti - například, pokud by se Lefty neprodávaly z druhé ruky, byla by jejich cena byla pro většinu cyklistické populace zcela odstrašující. Navíc každá Lefty je jenom tak dobrá, jak dobrá se do ní narvou "střeva" (pružící mechanismus) - který Cannondale sám téměř nikdy nevyráběl, ale vždy jej dodávali renomované značky. Pokud náhodou narazíte na kousek s vnitřkem od Manitou (SPV), nikdy z ní citlivou vidlici neuděláte (to je i můj případ). Bude pokojně polykat všechny kořeny, které se jí dostanou do cesty, ale při jízdě po zvrásněné asfaltce nebo panelové cestě vás z ní budou brnět ruce. A pokud budete stát o citlivou vidlici, nabízí se vám pouze velice staré kousky s liščími vnitřnostmi nebo ty nové za cenu kolem 40 (slovy čtyřicet) tisíc. O něco levněji pak vyjdou jednonohé vidlice z druhé ruky s vnitřnostmi od Rock Shox (zpravidla osazované na AM kola Rize 140).
Rovněž váha je bolístkou některých Lefty. Zpravidla je udávána bez krku, čímž je docíleno dojmu váhy podstatně nižší, než nabízí konkurence se srovnatelným zdvihem a účelem použití. Pokud ale váhu krku připočtete, dostanete se u základních enduro Lefty s titanovou pružinou na 2 kila (SPV) a u těch novějších na all-mountain (Solo-Air) na ca. 1,8 kila. karbonové verze se pak pohybují ještě o 200 gramů níže.
Není třeba se bát ani servisu. Servis tlumičů a vidlic Fox, pokud si ho neděláte sami doma, rovněž není dvakrát levný (ačkoli v posledních letech cena leze dolů, jak autorizovaný servis poskytuje víc a víc firem). Běžnou pozáruční údržbu Lefty (výměna oleje, těsnění) vám poskytnou za ceny shodné jako u ostatních vidlic.
Celkově závěr je tedy, že s Lefty s pořizujete vidlici poskytující nadprůměrnou ovladatelnost, která je ale vykoupena buď vyšší váhou a sníženou citlivostí nebo nelidsky vysokou cenou v případě top karbonových verzí. Malou třešničkou na dortu, která vás může odradit nebo povzbudit, je, že kolo s Lefty se těší zájmu přihlížejících, kamkoli přijede - a tedy je i vyhledávaným terčem zlodějů... Přeberte si to sami.
Když jsem ale poprvé chytil řídítka právě stroje Prophet, začal jsem věřit, že ten systém funguje pekelně dobře. Lefty i ve velmi rozbitém terénu jede, kam jí poručíte, a chová se i s koly Mavic Crossmax SL prakticky jako kolo na hrubé zacházení s pevnou osou. To je její první přednost. Lefty totiž má pevnou osu, byť může mást, že je uchycená pouze z jedné strany. Dále pak netrpí neduhy vidlic, kde se krk rozbíhá pomocí spojky na 2 nohy vidlice. Lefty je prostě jedna dlouhá trubka, uchycená ještě ke všemu na dvou místech k rámu, čímž je dosaženo velké torzní tuhosti a nedochází nikde k žádnému kroucení. Tuhosti přispívají i robustněji řešená ložiska pružícího mechanismu. Sám to jakožto netechnik popsat nedovedu, ale týpek z Cannondale na přiloloženém videu (v jeho druhé části), poměrně polopaticky ukazuje proč a jak je torzní tuhost tohohle mechanismu nečekaně velmi slušná: Působí li na vidlici čelní tlak do 500 kg, stále ještě vydrží a pruží. V takovém případě už spíš zlikvidujete hlavovou trubku rámu, než vidlici.
Na druhou stranu všechno má svá pro a proti - například, pokud by se Lefty neprodávaly z druhé ruky, byla by jejich cena byla pro většinu cyklistické populace zcela odstrašující. Navíc každá Lefty je jenom tak dobrá, jak dobrá se do ní narvou "střeva" (pružící mechanismus) - který Cannondale sám téměř nikdy nevyráběl, ale vždy jej dodávali renomované značky. Pokud náhodou narazíte na kousek s vnitřkem od Manitou (SPV), nikdy z ní citlivou vidlici neuděláte (to je i můj případ). Bude pokojně polykat všechny kořeny, které se jí dostanou do cesty, ale při jízdě po zvrásněné asfaltce nebo panelové cestě vás z ní budou brnět ruce. A pokud budete stát o citlivou vidlici, nabízí se vám pouze velice staré kousky s liščími vnitřnostmi nebo ty nové za cenu kolem 40 (slovy čtyřicet) tisíc. O něco levněji pak vyjdou jednonohé vidlice z druhé ruky s vnitřnostmi od Rock Shox (zpravidla osazované na AM kola Rize 140).
Rovněž váha je bolístkou některých Lefty. Zpravidla je udávána bez krku, čímž je docíleno dojmu váhy podstatně nižší, než nabízí konkurence se srovnatelným zdvihem a účelem použití. Pokud ale váhu krku připočtete, dostanete se u základních enduro Lefty s titanovou pružinou na 2 kila (SPV) a u těch novějších na all-mountain (Solo-Air) na ca. 1,8 kila. karbonové verze se pak pohybují ještě o 200 gramů níže.
Není třeba se bát ani servisu. Servis tlumičů a vidlic Fox, pokud si ho neděláte sami doma, rovněž není dvakrát levný (ačkoli v posledních letech cena leze dolů, jak autorizovaný servis poskytuje víc a víc firem). Běžnou pozáruční údržbu Lefty (výměna oleje, těsnění) vám poskytnou za ceny shodné jako u ostatních vidlic.
Celkově závěr je tedy, že s Lefty s pořizujete vidlici poskytující nadprůměrnou ovladatelnost, která je ale vykoupena buď vyšší váhou a sníženou citlivostí nebo nelidsky vysokou cenou v případě top karbonových verzí. Malou třešničkou na dortu, která vás může odradit nebo povzbudit, je, že kolo s Lefty se těší zájmu přihlížejících, kamkoli přijede - a tedy je i vyhledávaným terčem zlodějů... Přeberte si to sami.
2011-04-09
Čestr
I přes poněkud povážlivě střízlivé recenze se mi jako kuliářskému amatérovi Čestr víc než líbil. Personál vychovaný zacházet s hostem naučeným způsobem působil sice poněkud škrobeně a poněkud nekomorní charakter jinak bezvadně designérsky vyvedeného prostoru mohli ulpít jako černá tečka na paměti, ale nikoli zkazit dojem z výborného steačku - stálo za to nezůstat u jednoho!
Pokud steakům nerozumíte, nemusíte se bát vkročit, v Čestru je stejně všechno jinak, než jste zvyklí! Navíc při dotazu ohledně výběru je uniformní vystupování personálu rázem pryč a dostane se vám pomoci tak, že se během okamžiku začnete doslova třást na vybraný pokrm.
Již zmíněný design místa je velmi povedený, za zmíněné stojí imitace kachlíčků, jaké možná mívala vaše babička na peci nebo všude (nikoli však vlezle) přítomné logo s býčí hlavičkou, které posloužilo jako základ pro všechny ornamenty, jednoduché dřevěné doplňky a nebo třeba u stropu zavěšená kolejnice na přemísťování masa z chladírny do kuchyně.
Koncept je rovněž zajímavý. Tento steakhouse se nehlásí k jihoamerickému odkazu - 22 let po revoluci spočívá bez zrnka studu na české inspiraci - tentokrát v podobě převážně masité kuchyně. Vína jsou rovněž z většiny česká - byť za vyšší ceny, které ale lze v restauraci tohoto typu čekat a alespoň dle. Co ale rozhodně neurazí jako příloha, jsou výtečné domácí hranolky doprovázené na místo vína, levnější "tankovou" Plzní.
Vše je doprovázené milými zpestřeními typu chleba s pomazánkou nebo vytuněný "panák" Mastera (černé pivo). Palec nahoru!
Pokud steakům nerozumíte, nemusíte se bát vkročit, v Čestru je stejně všechno jinak, než jste zvyklí! Navíc při dotazu ohledně výběru je uniformní vystupování personálu rázem pryč a dostane se vám pomoci tak, že se během okamžiku začnete doslova třást na vybraný pokrm.
Již zmíněný design místa je velmi povedený, za zmíněné stojí imitace kachlíčků, jaké možná mívala vaše babička na peci nebo všude (nikoli však vlezle) přítomné logo s býčí hlavičkou, které posloužilo jako základ pro všechny ornamenty, jednoduché dřevěné doplňky a nebo třeba u stropu zavěšená kolejnice na přemísťování masa z chladírny do kuchyně.
Koncept je rovněž zajímavý. Tento steakhouse se nehlásí k jihoamerickému odkazu - 22 let po revoluci spočívá bez zrnka studu na české inspiraci - tentokrát v podobě převážně masité kuchyně. Vína jsou rovněž z většiny česká - byť za vyšší ceny, které ale lze v restauraci tohoto typu čekat a alespoň dle. Co ale rozhodně neurazí jako příloha, jsou výtečné domácí hranolky doprovázené na místo vína, levnější "tankovou" Plzní.
Vše je doprovázené milými zpestřeními typu chleba s pomazánkou nebo vytuněný "panák" Mastera (černé pivo). Palec nahoru!
2011-04-03
Pinot Noir
Každý týden mne na hotelovém pokoji čeká jako milá pozornost lahev rumunského Pinotu Noir od Halewoodu. Bohužel nemám nikdy čas ani chuť pít ji na pokoji sám. Každý týden si tedy tuhle lahev vezmu domů do Čech. Když jí pak člověk otevře, je to velmi milý přítel. Lehké, lehce nasládlé, chtělo by se říci jižní víno. Zvláštní je, že ostatní vína téhle kompánie, která nemá s Rumunskem nic do činění (tedy krom půdy, na které její víno roste, a slunečního svitu, kterým jsou její lístky živené), a která se dají koupit v ČR dráž (rozuměj tedy dráž než zadarmo v Rumunsku), jsou horší. Kvalita tedy zjevně neodpovídá ceně. Škyt.
V-Y-M-A-L-O-V-Á-N-O !!!
A je vymalováno. Odvážím štětky zpět do Radotína, odkud přišly a nejmíň, než se mi začnou rodit malí Ládíci, nic pro sebe malovat nehodlám.
Je to bezva pocit. A je to bez mála rok, kdy jsem ten byt objevil a pořád v něm ještě nebydlím. Pomalejší tvor. Jakýkoli chytrý predátor si ze mne může ukousnout porci a já si toho nejdřív ani nevšimnu. A pak ho zašlápnu.
Z radosti jsem si došel na kávu a je čas si dát další. A sklenku červeného na dobrou noc - připít!
Dodatek: Před rokem jsem tady psal, že to je Hamburger way, a lack of prožitek. Nitky osudu se spletly a stížnost byla vyslyšena. Ne. Tahle rekonstrukce rozhodně hamburgrová nebyla. Byla docela doslova hands-on...
Je to bezva pocit. A je to bez mála rok, kdy jsem ten byt objevil a pořád v něm ještě nebydlím. Pomalejší tvor. Jakýkoli chytrý predátor si ze mne může ukousnout porci a já si toho nejdřív ani nevšimnu. A pak ho zašlápnu.
Z radosti jsem si došel na kávu a je čas si dát další. A sklenku červeného na dobrou noc - připít!
Dodatek: Před rokem jsem tady psal, že to je Hamburger way, a lack of prožitek. Nitky osudu se spletly a stížnost byla vyslyšena. Ne. Tahle rekonstrukce rozhodně hamburgrová nebyla. Byla docela doslova hands-on...
Obnova
Tak skoro rok po katastrofě mi na stole přistála rozkošná malá lékárnička na kolo od Deutera :) Je skoro tak rozkošná jako kávový hrníček.
Jde to pomalu. Plno věcí ještě stále nemám.
Jde to pomalu. Plno věcí ještě stále nemám.
2011-03-25
Je dobré když všechno roste?
Dnešní hospodářky vedou žalozpěvy nad tím, že Ruzyni loni ubyli cestující. Jaká škoda. A jak Vídeň rostla o nevímkolik procent. Hurá. Přitom růst počtu cestujících u letišť je ze všech možných (lidských) důvodů špatný. Třeba:
Vím, že počet cestujících v mnoha případech koreluje s růstem ekonomiky a podobné plky, ale z mého pohledu jsou důležitější výše uvedené věci. Navíc si nejsem úplně jist, zda výšší počet cestujících růst ekonomiky navozuje nebo s ním "pouze koreluje". A v neposlední řadě z Ruzyně se dá dostat všude - a to i do neuvěřitelných děr, kde lišky dávají dobrou noc, takže co vlastně chybí?
Jen ať počet cestujících zůstane, kde je, nebo ať klidně klesne. Nebudu proti tomu, že když se jednou za čas mám možnost na zahradě podívat na noční oblohu, nebude tam 99% hvězd "padat" na přistání, ale budou tam pěkně svítit na svých místech a jedna jedinká někde v koutku oblohy se možná bude pohybovat, a pak se mi třeba splní přání.
(další smutnění levičáka najdete v archívu :-)
- Letadla vytvářejí neuvěřitelný hluk a zamořují jím své široké okolí
- Letadla jsou obrovsky neekologická. Někde jsem četl statistiku množství plodin na člověka na kilometr - ouvej
- Přeplněné vídeňské letiště je zkušenost, kterou vám nepřeji zažít, zvlášť pokud spěcháte ke Gate nebo si chcete koupit něco k jídlu, ale nemáte čas stát ve frontě hodinu
- Přeplněné přistávací dráhy frankfurtského letiště vám nepřeji zažít už vůbec - lepší je se vyhnout, jinak vám hrozí, že to, co byste autem jeli 6 hodin, poletíte i s čekáním na nejbližší nezrušený let také 6 hodin
Vím, že počet cestujících v mnoha případech koreluje s růstem ekonomiky a podobné plky, ale z mého pohledu jsou důležitější výše uvedené věci. Navíc si nejsem úplně jist, zda výšší počet cestujících růst ekonomiky navozuje nebo s ním "pouze koreluje". A v neposlední řadě z Ruzyně se dá dostat všude - a to i do neuvěřitelných děr, kde lišky dávají dobrou noc, takže co vlastně chybí?
Jen ať počet cestujících zůstane, kde je, nebo ať klidně klesne. Nebudu proti tomu, že když se jednou za čas mám možnost na zahradě podívat na noční oblohu, nebude tam 99% hvězd "padat" na přistání, ale budou tam pěkně svítit na svých místech a jedna jedinká někde v koutku oblohy se možná bude pohybovat, a pak se mi třeba splní přání.
(další smutnění levičáka najdete v archívu :-)
2011-03-24
2011-03-16
Egotechna
Příspěvky s tagy "ego" a "tech" by se mohly spojit do jednoho drsného slova: "Egotechna"
Představuji si to asi jako velkou sterilní halu plnou techniky, kde se vyžívám jenom já v podobě šíleného metrosexuálního vědce.
Představuji si to asi jako velkou sterilní halu plnou techniky, kde se vyžívám jenom já v podobě šíleného metrosexuálního vědce.
Zpožďovač odeslání e-mailů
V poslední době ve své ospalosti spojené s jarní nedočkavostí dělám jednu chybu za druhou. Vedle těch vážnějších, jako je dokument pro důležité rozhodnutí, kde v klíčové tabulce chybí vysvětlení, o jakou se jedná měnu, až po ty častější, méně vážné, mezi něž patří odeslání Excelu ve špatném formátu, odeslání mailu, který v několika odstavcích opěvuje nepřiloženou přílohu, mylným překlikem drag&drop přesunutí meetingu na jiný den ("poslat změnu všem? - ano, udělal jsem na něm přece i další změny!") a mnohé další.
Chyby, které když se sečtou, dokážou snadno naředit vaší kredibilitu v očích zákazníka.
Začal jsem proto silně přemýšlet o nějakém zpožďovači odesílání, který by zadržel e-mail ve vaší odchozí schránce a ještě třeba vždy před odesláním vyhodil zprávu "Právě ses rozhodl zahltit svět další tunou textu. Přečetl sis aspoň, co odesíláš, idiote?" Ale bohužel nemůžu nic vhodného najít. Přesto vím, že takové utility existují. Nevíte o něčem?
Chyby, které když se sečtou, dokážou snadno naředit vaší kredibilitu v očích zákazníka.
Začal jsem proto silně přemýšlet o nějakém zpožďovači odesílání, který by zadržel e-mail ve vaší odchozí schránce a ještě třeba vždy před odesláním vyhodil zprávu "Právě ses rozhodl zahltit svět další tunou textu. Přečetl sis aspoň, co odesíláš, idiote?" Ale bohužel nemůžu nic vhodného najít. Přesto vím, že takové utility existují. Nevíte o něčem?
2011-03-15
Zastavme všechny jaderné elektrárny!?
Tak dobrá. Jaderná reakce není zrovna dvakrát bezpečná - ale ani nikdy nebyla a každý to věděl i před zemětřesením v Japonsku. Ale má smysl tahle evropská mánie kolem jádra, když většina Evropy od Itálie na sever je absolutně tektonicky klidná? Mění se snad nějak bezpečnost evropských jaderných elektráren, jenom protože v Japonsku bylo zemětřesení? Možná by mělo smysl zrušit jaderné elektrárny od Říma na jih, jsou-li tam. Ale jinak bychom měli raději nechat vychladnout hlavy a soustředit se, jak pomoct Japonsku. To platí pro evropské politiky i pro jednotlivce.
Stále, i přes všechny otřesy, totiž pochybuji, že existuje lepší a čistší zdroj energie, který by dokázal jádro nahradit.
Stále, i přes všechny otřesy, totiž pochybuji, že existuje lepší a čistší zdroj energie, který by dokázal jádro nahradit.
2011-03-13
Ještě ohnivější lišák (jaro je tu)
Tak jaro je tu. Zjistil jsem to, jak jsem tak stál na Hvíždinci, koukal po kopcích kolem sebe, a křik ptáků a ťukání datlů z různě vzdálených míst přehlušilo i hlomoz pantografu odkudsi z údolí. A to i přestože na Brdech je nahoře ještě sem tam sníh a od lesní potoky dýchají mrazivým dechem.
Dalo se to zjistit i v průhonickém parku na příjemné procházce s hromadou yorkšírských teriérků, kvetoucích kytiček a naleštěným Ferrari, které bylo skoro tak červené jako Astra.
Taky jsem absolvoval první posezení na zahradě v Radotíně.
A nakonec jsem z Hvíždince "dal" první pořádný sjezd této sezóny. S Prophetem s liščím ohonem je to mocný pocit. Kolo se řítí neohroženě, přední vidlice se pod náporem nekroutí a nikam neuhýbá, rám se nehne do boku ani o píď, jízda nevyžaduje žádnou velkou zručnost, prostě se valí dolů jako uragán a přítomnost kořenů narozdíl od Fujiny, která byla víc "na stoupání", zcela ignoruje. Fyzikální zákony ale působí na každé kolo i na každého jezdce stejně, o to zrádnější tedy může být procitnutí. Zbaběle jsem se tedy držel zpátky a nakonec přibrzdil, protože novému kolu se nikdy nesmí hned důvěřovat. Pořízení all-mountaina na 140mm zdvihu (byť na lehce "zpátečnickém" jednočepu) ale rozhodně nelituju.
Dalo se to zjistit i v průhonickém parku na příjemné procházce s hromadou yorkšírských teriérků, kvetoucích kytiček a naleštěným Ferrari, které bylo skoro tak červené jako Astra.
Taky jsem absolvoval první posezení na zahradě v Radotíně.
A nakonec jsem z Hvíždince "dal" první pořádný sjezd této sezóny. S Prophetem s liščím ohonem je to mocný pocit. Kolo se řítí neohroženě, přední vidlice se pod náporem nekroutí a nikam neuhýbá, rám se nehne do boku ani o píď, jízda nevyžaduje žádnou velkou zručnost, prostě se valí dolů jako uragán a přítomnost kořenů narozdíl od Fujiny, která byla víc "na stoupání", zcela ignoruje. Fyzikální zákony ale působí na každé kolo i na každého jezdce stejně, o to zrádnější tedy může být procitnutí. Zbaběle jsem se tedy držel zpátky a nakonec přibrzdil, protože novému kolu se nikdy nesmí hned důvěřovat. Pořízení all-mountaina na 140mm zdvihu (byť na lehce "zpátečnickém" jednočepu) ale rozhodně nelituju.
2011-03-11
Ohnivý lišák
Zajímavé. Ve chvíli, kdy se proud uživatelů od exploreru k firefoxu obrací v proud od exploreru a firefoxu k ještě úplně jiným prohlížečům, je vidět stále mnoho firem, které se holedbají, jak jsou cool, že přizpůsobili svá rozhraní právě firefoxu.
2011-03-06
Těžké příznaky
Těžké příznaky jara jsou tady. Sluníčko svítí a člověk již neutíká z ulice jako spráskaný pes do tepla, ale začíná se i rozhlížet kolem sebe...
2011-02-26
Skleněný pokoj
Čtu teď zajímavou knihu, Skleněný pokoj od Simona Mawera. Nikdy bych nečekal, že cizinec (nečeský, nerakouský a neněmecký člověk) poměrně s citem a bez nutnosti nořit se melancholicky do detailů, bude schopen vytvořit čtivé dílko pojednávající o kousku české historie.
Možná si ale jenom svou historii moc hýčkáme. Možná si příliš křečovitě držíme patent na její hořkost. Možná je to malá a snadno uchopitelná historie, kterou může kdekdo zabalit do uzlíčku a prodat v knihkupectví. A to je dobře!
Možná si ale jenom svou historii moc hýčkáme. Možná si příliš křečovitě držíme patent na její hořkost. Možná je to malá a snadno uchopitelná historie, kterou může kdekdo zabalit do uzlíčku a prodat v knihkupectví. A to je dobře!
Liščí ohon
Tak jsem si na kolo koupil ohon od Herren Fuchs - jmenovitě tlumič modelové řady 2010 Fox Float RPL. Jsem poměrně zvědavý. Z o půl řady vyššího modelu jsem zjistil, že takový liščí ohon skutečně jemně hladí krajinu a že citlivostí a linearutou chodu nelze hledat srovnatelný tlumič. Protože Cannondale Prophet je jednočep (byť ne klasický - jeho čep je uložen před šlapacím středem, tudíž při šlápnutí se dráha řetězu protahuje, což zabraňuje pohupování, ale také blokuje zadní stavbu a vytváří zpětné rázy do šlapek), funkce lock-outu mi přišla jako zajímavá možnost, která z liščího ohonu udělá tvrdou ebonitovou tyč, a kolo by se díky tomu mělo chovat na asfaltu jako rozené XC.
Ačkoli se však jedná o high-end mainstreamový výrobek, nenašel jsem žádnou odbornou recenzi. Pouze povrchní komentáře od lidí, kteří jeli v životě pouze jeden další (většinou špatný) tlumič. Že by pod svícnem byla největší tma jako vždy?
Taky dědkovatím - stálý příjem mne kazí. Jedná se totiž asi o první tlumič, který jsem si objednal přímo u dovozce. Žádný second-hand nebo výhodný šedý dovoz z Německa. I tak byl samozřejmě s pořádnou slevou, ale přesto to zamrazí. Víte, že byste se mohli chvíli pachtit a koupit ho ještě levněji - informační převaha je totiž na vaší straně. Ale vy to najednou neuděláte, protože máte dost pachtění. Nezbavíte se ale pachuti, že si kupujete pořádně drahou hračku, a že to kolo jezdilo i bez ní.
Nic to ale nemění na tom, že se pekelně těším na jaro a na kolo. V podstatě se totiž pohybuji v dost omezeném kruhu "práce - auto - práce v bytě - auto - doma -auto - práce" a vyjet do přírody na kole tomu vždycky dá tu chybějící "kytičku".
Ačkoli se však jedná o high-end mainstreamový výrobek, nenašel jsem žádnou odbornou recenzi. Pouze povrchní komentáře od lidí, kteří jeli v životě pouze jeden další (většinou špatný) tlumič. Že by pod svícnem byla největší tma jako vždy?
Taky dědkovatím - stálý příjem mne kazí. Jedná se totiž asi o první tlumič, který jsem si objednal přímo u dovozce. Žádný second-hand nebo výhodný šedý dovoz z Německa. I tak byl samozřejmě s pořádnou slevou, ale přesto to zamrazí. Víte, že byste se mohli chvíli pachtit a koupit ho ještě levněji - informační převaha je totiž na vaší straně. Ale vy to najednou neuděláte, protože máte dost pachtění. Nezbavíte se ale pachuti, že si kupujete pořádně drahou hračku, a že to kolo jezdilo i bez ní.
Nic to ale nemění na tom, že se pekelně těším na jaro a na kolo. V podstatě se totiž pohybuji v dost omezeném kruhu "práce - auto - práce v bytě - auto - doma -auto - práce" a vyjet do přírody na kole tomu vždycky dá tu chybějící "kytičku".
2011-02-24
Nový business?
Hmm. Slyšel jsem, že v Rumunsku jedna krevní banka (myslím, že se jmenuje Banca Transylvania) neustále poptává nové konzultanty pro své HQ v rumunských horách. Možná by stálo za to to zkusit.
2011-02-21
Neil Young: Le Noise
Le Noise, novinka od Neila Younga, je přesně ten druh alba, který pohladí po duši. S citem odměřená porce řemeslné práce, tak jak je na to posluchač tohoto zvláštního živočicha mezi muzikanty zvyklý. Pravda, ne každá deska se Youngovi povedla natolik, aby se o ní dalo říct "dobré jako obyčejný Young". Takže se nedá ani říct, že novinka je skvělá nebo vystupuje z řady. Alba tohohle kanaďana totiž mají tendenci do řady zapadat, pokud jsou dobrá - a to vás právě podrbe za ušima.
Pokud vzpomínáte na Dead Mana, film Jima Jarmusche, tak nějak zní kytara na novém albu. Nikam nepospíchá, a i když přidá, "nešlape" jako "splašený kůň" (kapela Crazy Horse, Youngova rockovější reinkarnace). Spíš procítěně, bez velké vyumělkovanosti a bez zbytečné přemíry motivů hudba plyne přes jednotlivé akordy, nezastavuje se a nediví se, že hlas zestárl, nenutí vás pamatovat si zpěvné motivy. Suché, až na kost oholené a přece dobré - tak dobré, jak to jen lze čekat!
Pokud vzpomínáte na Dead Mana, film Jima Jarmusche, tak nějak zní kytara na novém albu. Nikam nepospíchá, a i když přidá, "nešlape" jako "splašený kůň" (kapela Crazy Horse, Youngova rockovější reinkarnace). Spíš procítěně, bez velké vyumělkovanosti a bez zbytečné přemíry motivů hudba plyne přes jednotlivé akordy, nezastavuje se a nediví se, že hlas zestárl, nenutí vás pamatovat si zpěvné motivy. Suché, až na kost oholené a přece dobré - tak dobré, jak to jen lze čekat!
2011-02-19
Až půjdu příště k lékaři
Nechci hanit všechny lékaře, ale jejich nátlakovou akci považuji za ubohé, prachsprosté vydírání a je mi velmi líto, že jim prošlo. Nelidské je především provedení, v základu bych se za jejich myšlenky nejspíš i postavil:
1. Platy ve zdravotnictví jsou opravdu malé. To, co dostane kdejaký nevycválaný hejhula z ekonomky hned při nástupu, musí lékař tvrdě vydřít a možná ani po letech praxe se k tomu nedostane. Nemluvě o tom, že většina ekonomů ve srovnání s lékaři dělá neužitečnou práci (nehovořím teď o ekonomické užitečnosti, ale o tom, že potřebujeme jíst, pít a být zdraví, a pak teprve můžeme dělat "zisk").
2. Vláda těžko mohla reagovat lépe, než se dohodnout. Možná být ostřejší, ihned začít zvát cizí lékaře, zajistit, že odpadlíci nedostanou v ČR v oboru už znovu práci, podat žalobu za veřejné ohrožení... ale to se nedělá až tak lehko a rychle, a když se s tím nezačlo hned, už bylo pozdě. Krizová varianta pak byla pouze dočasným polořešením.
3. Vytváří nebezpečný precedent, kdy každá životně důležitá profese může podobnou nátlakovou akcí zvýšit svoje příjmy na úkor jiných státem financovaných profesí. Například hasiči nebo lékaři tohle udělat mohou, učitelé nebo vědci pouze velmi těžko.
4. Stavu zdravotnictví nerozumím (hodně jsem sice četl, ale nevidím pod slupku), takže můžu pouze konstatovat, že není ideální a určitě stál za protest. Ale proč zrovna teď a takovým způsobem? Tak hrozný jeho stav určitě není, aby se muselo totálně paralyzovat, a možná, že stálo spíše za to reformní vládu podporovat a konzultovat - protože to leckteré předkrizové vlády příliš neumožňovaly...
Až půjdu příště k lékaři (nemluvím teď o soukromé praxi), budu si holt myslet o něm své. Půjdu tam z donucení, jako k někomu, kdo nejenže má moje zdraví ve svých rukách, ale ještě mi může vždycky vrazit kudlu do zad.
1. Platy ve zdravotnictví jsou opravdu malé. To, co dostane kdejaký nevycválaný hejhula z ekonomky hned při nástupu, musí lékař tvrdě vydřít a možná ani po letech praxe se k tomu nedostane. Nemluvě o tom, že většina ekonomů ve srovnání s lékaři dělá neužitečnou práci (nehovořím teď o ekonomické užitečnosti, ale o tom, že potřebujeme jíst, pít a být zdraví, a pak teprve můžeme dělat "zisk").
2. Vláda těžko mohla reagovat lépe, než se dohodnout. Možná být ostřejší, ihned začít zvát cizí lékaře, zajistit, že odpadlíci nedostanou v ČR v oboru už znovu práci, podat žalobu za veřejné ohrožení... ale to se nedělá až tak lehko a rychle, a když se s tím nezačlo hned, už bylo pozdě. Krizová varianta pak byla pouze dočasným polořešením.
3. Vytváří nebezpečný precedent, kdy každá životně důležitá profese může podobnou nátlakovou akcí zvýšit svoje příjmy na úkor jiných státem financovaných profesí. Například hasiči nebo lékaři tohle udělat mohou, učitelé nebo vědci pouze velmi těžko.
4. Stavu zdravotnictví nerozumím (hodně jsem sice četl, ale nevidím pod slupku), takže můžu pouze konstatovat, že není ideální a určitě stál za protest. Ale proč zrovna teď a takovým způsobem? Tak hrozný jeho stav určitě není, aby se muselo totálně paralyzovat, a možná, že stálo spíše za to reformní vládu podporovat a konzultovat - protože to leckteré předkrizové vlády příliš neumožňovaly...
Až půjdu příště k lékaři (nemluvím teď o soukromé praxi), budu si holt myslet o něm své. Půjdu tam z donucení, jako k někomu, kdo nejenže má moje zdraví ve svých rukách, ale ještě mi může vždycky vrazit kudlu do zad.
2011-02-17
Porta Pro revisited - záruka se počítá
Vzpomínám si, jak jsem kdysi poměrně draho koupil sluchátka Koss Porta Pro, zázrak, který je schopen rozezvučit kdejaký mobil. A s doživotní zárukou. Ta znamená, že za poměrně rozumný obnos byla sluchátka bez jakýchkoli dotazů vždy uvedena do stavu "jako nová". Stačilo je zaslat na servisní adresu. Po více než sedmi letech tady leží na mém stolku v hotelu a hrají pořád stejně pěkně. Ačkoli teď už je zdaleka tolik nepoužívám a zdaleka ne tak tvrdě, opravou za život prošla dvakrát - bez řečí a jednoduše.
Dnes se ta samá sluchátka prodávají s dvouletou zárukou (což je zvýrazněno) za pouhých 700 CZK. Zákazníkovi, který za ně kdysi vyhodil poměrně dost peněz, sice může přijít, že se jedná o podvod, ale ta záruka se počítá. Jinými slovy: Mít je za 700, už bych je neměl.
Dnes se ta samá sluchátka prodávají s dvouletou zárukou (což je zvýrazněno) za pouhých 700 CZK. Zákazníkovi, který za ně kdysi vyhodil poměrně dost peněz, sice může přijít, že se jedná o podvod, ale ta záruka se počítá. Jinými slovy: Mít je za 700, už bych je neměl.
2011-02-16
Sük
Po více než roce a půl mne přemohla nemoc. Sice jen nachlazení a naštěstí ne zrovna v ďábelském pracovním tempu, které nezřídka "nastává", ale je tady. Imunita prostě neunesla několikadenní večerní rozšafnosti a za doprovodu alkoholu vypověděla službu. Tak tu ležím na pokoji v Rumunsku a čekám na další den, jestli to po probuzení náhodou nebude lepší.
Nejste-li...
Tento e-mail a jeho přílohy je určen pouze pro jeho příjemce. Nejste-li jeho příjemcem, ale přesto jste tento e-mail přijali, dělejte, že nejste příjemcem a nikomu se nic nestane.
Velké maličkosti
Smartphony s výsuvnou klávesnicí a výklopným dotykovým displejem většina lidí odsuzuje pro jejich velikost, která je tak trochu předdefinovaná uvedenými vlastnostmi. Nicméně právě výklopný displej, k jehož ovládání používáte stylus, už sám tuto velikost ospravedlňuje. Nemusíte se totiž telefonu přizpůsobovat - můžete číst téměř v jakékoli poloze a on se přizpůsobí vám. Předtím jsem vlastnil smartphone pouze "ležací" a rozdíl je poznat, protože ten musíte neustále držet v ruce nebo sedět relativně nad ním, pokud chcete číst například u stolu při konzumaci. Je to jen příjemná malichernost - určitě netvrdím, že telefony s klávesnicí jsou lepší než bez ní. Paradoxně byl totiž stejně nejlepší telefon klasický menší mobil s několika málo klávesami a baterkou, co vydržela týden...
2011-02-09
Black Country Communion
Tahle instrumentálně brilantní kapela vyvolává příjemné vzpomínky na doby, kdy Deep Purple hráli Burn a Led Zeppelin In Through the Outdoorl. Nečekejte ani o špetku víc, ale hlavně ani o špetku míň - pokud vám nevadí generační gap, doporučuji!
2011-02-07
Příchod Proroka - aneb zážitky z první jízdy
Jak se jezdí na kole Cannondale Prophet? Především po chvíli získáte dojem, že je "cool" i váš stín. Dál pak dojem jízdy na traktoru. Široká řídítka na krátkém tlustém představci, masivní roura vidlice na dvojité korunce a ve srovnání s předchozími koly "obrovský" 140 mm zdvih dávají úplně jiný pocit. Díky tomuto terénnímu vybavení již například vůbec není třeba objíždět díry na českých silnicích - můžete jimi se vším komfortem projíždět přímo a odpružení si s nimi poradí - jakkoli ho pro tento účel zřejmě nenavrhli.
Víc jízdních dojmů si nechám na jindy, protože jsem jel vesměs po rovině a nebo buď jako šnek proti nebo naopak jako ďábel po silném větru. Vynášet tedy soudy o akceleraci a pohupování zadní stavby, když se v onom větru pohupoval celý jezdec, by bylo krajně trapné...
Kolo se mi však povedlo pokřtít notnou dávkou prvotřídního bahna - a tak to u horáka má být. Vyfotil jsem si to a teď už ho můžu udržovat sterilně čisté až do doby absolutního rozkladu materiálu.
Potom 3 mrzutá překvapení!
Překvapení první. V osadě před Černošicemi ustoupili z nesmyslného zákazu jízdy cyklistů v místě, kde běžně smí jezdit auta a motocykly (zřejmě je možná někdo přesvědčil, že pro takový zákaz nemají oporu v zákoně a to, že jim Policie ČR vyrobila příslušnou značku, ještě neznamená, že je ta značka platná. Zákaz se změnil na jednoduchý zákaz vjezdu s poznámkou "cyklistům vjezd povolen rozumnou rychlostí" - tedy opět značení neplatné.
Překvapení druhé. Za touto osadou navazuje zcela nová asfaltová stezka. WOW. Někdo srovnal se zemí celý starý břeh řeky, kde mohutné stromy rostly možná 100 let, což je rozhodně víc, než bylo komukoli, kdo dal za krvavé (nejspíš evropské) peníze příkaz je vykácet. Podle mého by měl být nejdřív tak starý jako ty stromy a pak teprve o nich rozhodovat - zvláště kvůli takové blbosti, jako je cyklostezka, která ale už vede také po druhém břehu. Zajímalo by mne, zda peníze kromě asfaltu vystačí také na výsadbu nových stromů. Taky by mne zajímalo, jestli dotace vystačí na to, aby stezku dostavěli aspoň až do Radotína nebo jestli zůstane jen "pomníčkem" oné dotace, kterou bylo třeba vyčerpat přes spřátelenou stavební firmu.
Překvapení třetí. Na cestě přes Nasshunddorfský most zase značky zmizely. Teď už není potřeba po cestě přes velmi úzký most kolo vést. Prostě se to zřejmě "rozhodlo". Nebo je někdo zničil a už nebyly nahrazeny. Zvláštní je, že most nikdo nerozšířil ani neopravil. Jen už to prostě "není zakázané". Jen to prostě předtím "zakázané BYLO". Nějaký pomáhač a chránič vás mohl za jízdu pokutovat a chránit a nejednou už nemůže. Proč? Přitom to bylo jedno z mála míst, kde zákaz byl opravdu smysluplný.
Naproti tomu průjezd Negropolem byl velmi příjemný - vilky se oblékly do nových fasád, leckde i do nových plotů a tak byla radost na pohledět, stejně jako na novou úpravu ulice před místní stanicí vlaku PID.
Je prostě příjemné po dlouhé době vyrazit na stará známá místa - změny se na vás přímo valí. A když je k tomu ještě krásné počasí, nelze se než těšit na opravdové jaro! Jízda mi rovněž připomněla, že život je také o aktivním pohybu, nejen o práci za počítačem a mávání malířskou štětkou. A tak jen opakuji své předsevzetí, že až dokončím byt, nebudu už dělat o víkendech nic než více či méně aktivně odpočívat.
Víc jízdních dojmů si nechám na jindy, protože jsem jel vesměs po rovině a nebo buď jako šnek proti nebo naopak jako ďábel po silném větru. Vynášet tedy soudy o akceleraci a pohupování zadní stavby, když se v onom větru pohupoval celý jezdec, by bylo krajně trapné...
Kolo se mi však povedlo pokřtít notnou dávkou prvotřídního bahna - a tak to u horáka má být. Vyfotil jsem si to a teď už ho můžu udržovat sterilně čisté až do doby absolutního rozkladu materiálu.
Potom 3 mrzutá překvapení!
Překvapení první. V osadě před Černošicemi ustoupili z nesmyslného zákazu jízdy cyklistů v místě, kde běžně smí jezdit auta a motocykly (zřejmě je možná někdo přesvědčil, že pro takový zákaz nemají oporu v zákoně a to, že jim Policie ČR vyrobila příslušnou značku, ještě neznamená, že je ta značka platná. Zákaz se změnil na jednoduchý zákaz vjezdu s poznámkou "cyklistům vjezd povolen rozumnou rychlostí" - tedy opět značení neplatné.
Překvapení druhé. Za touto osadou navazuje zcela nová asfaltová stezka. WOW. Někdo srovnal se zemí celý starý břeh řeky, kde mohutné stromy rostly možná 100 let, což je rozhodně víc, než bylo komukoli, kdo dal za krvavé (nejspíš evropské) peníze příkaz je vykácet. Podle mého by měl být nejdřív tak starý jako ty stromy a pak teprve o nich rozhodovat - zvláště kvůli takové blbosti, jako je cyklostezka, která ale už vede také po druhém břehu. Zajímalo by mne, zda peníze kromě asfaltu vystačí také na výsadbu nových stromů. Taky by mne zajímalo, jestli dotace vystačí na to, aby stezku dostavěli aspoň až do Radotína nebo jestli zůstane jen "pomníčkem" oné dotace, kterou bylo třeba vyčerpat přes spřátelenou stavební firmu.
Překvapení třetí. Na cestě přes Nasshunddorfský most zase značky zmizely. Teď už není potřeba po cestě přes velmi úzký most kolo vést. Prostě se to zřejmě "rozhodlo". Nebo je někdo zničil a už nebyly nahrazeny. Zvláštní je, že most nikdo nerozšířil ani neopravil. Jen už to prostě "není zakázané". Jen to prostě předtím "zakázané BYLO". Nějaký pomáhač a chránič vás mohl za jízdu pokutovat a chránit a nejednou už nemůže. Proč? Přitom to bylo jedno z mála míst, kde zákaz byl opravdu smysluplný.
Naproti tomu průjezd Negropolem byl velmi příjemný - vilky se oblékly do nových fasád, leckde i do nových plotů a tak byla radost na pohledět, stejně jako na novou úpravu ulice před místní stanicí vlaku PID.
Je prostě příjemné po dlouhé době vyrazit na stará známá místa - změny se na vás přímo valí. A když je k tomu ještě krásné počasí, nelze se než těšit na opravdové jaro! Jízda mi rovněž připomněla, že život je také o aktivním pohybu, nejen o práci za počítačem a mávání malířskou štětkou. A tak jen opakuji své předsevzetí, že až dokončím byt, nebudu už dělat o víkendech nic než více či méně aktivně odpočívat.
2011-01-13
Tíživá dualita regulace Basel III
Jako konzultant bych měl Basel III zbožňovat, neboť mi přinese cenný zdroj obživy. Osobně ale nemůžu než nesouhlasit s článkem, který se objevil na the Economist. Basel III povede ke zpřísnění požadavků na prevenci rizika v určité oblasti a následně k mnoha a mnoha nákladným změnám a budeme moci zase chvíli v klidu spát. Ale jen do chvíle, než nastane krize a my zjistíme, že chyba byla tam, kde ji nikdo nečekal.
Balíčky cenných papírů, podložené rizikovými hypotékami taky navenek vypadaly jako prvotřídní produkt (měly přece prvotřídní rating) a všichni je navíc obchodovali, takže nebyl důvod to nedělat taky, i když leckomu by jistě zdravý rozum (nikoli regulace!) řekl, že vše není v pořádku. Jenže ti, co to věděli, zas neměli "koule" na to jít proti davu, proti svým nadřízeným, proti tehdejšímu paradigmatu růstu, a tak jen mlčky doufali, že se to celé nezvrhne. Příště to může být nějaká jiná bublina. Článek tuhle logiku regulační marnosti bezvadně vystihuje - doporučuji.
Balíčky cenných papírů, podložené rizikovými hypotékami taky navenek vypadaly jako prvotřídní produkt (měly přece prvotřídní rating) a všichni je navíc obchodovali, takže nebyl důvod to nedělat taky, i když leckomu by jistě zdravý rozum (nikoli regulace!) řekl, že vše není v pořádku. Jenže ti, co to věděli, zas neměli "koule" na to jít proti davu, proti svým nadřízeným, proti tehdejšímu paradigmatu růstu, a tak jen mlčky doufali, že se to celé nezvrhne. Příště to může být nějaká jiná bublina. Článek tuhle logiku regulační marnosti bezvadně vystihuje - doporučuji.