2017-10-21

Kyvadlo mezi levicí a pravicí

Volby bohužel dopadly, jak jsem čekal - snad až na hodně velký propad socdem. Na každý pád moje pravice zase prohrála.

A obecně prohrálo staré bezpečné černobílé vidění světa. Kyvadlo politické rovnováhy se už nehoupe mezi levicí a pravicí. Utrhlo se celé a odletělo do prdele. A vůbec nechápu plno z vás, které dobře znám, a kteří jste tyhle divné strany volili, Hynku, Jarmilo, Viléme.

Jsem zvědav, co příští 4 roky přinesou. Budu žába ve vařící se vodě? Vídeň je každopádně hrozně milé město. Čech se tam cítí jako doma. Jen to chce umět německy. Juhůůů. A to umím!


2017-10-12

Hotové nebo správné?

Zemana nevolím a nesouhlasím s ním ve většině výroků a činů.

Co je ale bytostně pravdivé je, že anexe Krymu je hotová věc. Nebo snad, kamarádi, půjdete válčit na východní frontu? Co jsme udělali pro Kyjev nebo pro krymské Tatary, když tam Rusko vpadlo? Nic. Moralizovali v kavárně. Já moralizoval na pláži v tropech, bylo mi tam moc dobře, s masáží a koktejlem.

Zemanův výrok se hystericky překrucuje. Zeman snad neříkal, že je to dobré, ale že to je hotové - nebo ne?

Na druhou stranu uznávám, že celkově je Zeman velmi proruský, a v tomto kontextu může jeho poslední výrok vyvolávat otazníky ohledně výkladu.

2017-10-09

Á... myšmaš!

A pak jsem narazil na Vivaldiho "čtvero" hrané dobově. Jiné nástroje, jiný zvuk. Na jednu stranu syrové, na druhou možná trochu kýčovité, dramatické. Něco tak starého a přece zase nového.

Velkolepá kulisa k výbornému Vrhunskému vínu. Něco  tak "suchého" už jsem dlouho nepil a moc za něj díky. Po všech mnohoznačných francouzácích tahle patro odírající přímočarost odzbrojuje.

A abych vypadal ještě "kulturněji", dodám, že jsem byl nedávno upomenut neznámým kolegou, že si při čůrání pískám Griega, a že to ještě v bance na toaletách neslyšel. Mne by to taky nenapadlo. Prostě melodie v hlavě. A tím se s vámi pro dnešek loučím.

Nervous trees

A chválit Krištofa Kinteru je jako nosit dříví do lesa. Vy jste totiž přece, milí čtenáři, kulturní.

Tak vám vlastně jen chci zprostředkovat svůj dojem z téhle bezvadné výstavy. Nebo... opravdu výstavy? Musel jsem se totiž mnohokrát bezděky z plna hrdla smát. Třesoucí se stromečky klepající nožičkami do ticha obrovského sálu Rudolfina. Ale nejen to. A mnohokrát jsem stál fascinován tou vší "svojí" krásou, větvitostí a monumentálností těch instalací. A vlastně i nějaký úšklebek a ironie nad tímhle světem se tím táhne jako tenká červená linka. Po chvíli už to nesledujete z ohledu návštěvníka (vy a naproti obraz), ale necháte se vtáhnout do jeho světa.

Lepší tedy "výstavu" už jsem dlouho neviděl. Takže šup do Rudolfina, podle všeho končí v listopadu.

Kolaps...wow

Abych nezapomněl, byl jsem se sestřičkou na novém cirkusu - Kolaps v podání Loosers Cirque Company.

Musím říct, že to bylo strhující. Už jsem viděl představení hravá, vtipná, rozeskákaná a já nevím co ještě, ale tahle banda svalovců a svalovkyň na to jde přes krásně ryzí brutální sílu. Krásní muži a krásně silné ženy.

Tolik potu, magnesia na dlaních. Tolik vztlačení, odrazů, skoků a pádů do silných paží. Facinující. Vydřené často do extrému, ale přitom harmonické.

Jedna scéna za všechny - dva páry soutěží. On nadhazuje ji nad hlavu, ona mu sklouzává otočkou zpět do náruče. Nesmí ji položit. Nesmí přestat. Druhý pár - ona stojí jemu na ramenou. Pomalu se pohybují prostorem. Svaly škubou. Minuty ubíhají. Euforie. Poslední zoufalá síla dochází. Druhý pár to vzdal. Ohlušující potlesk...

Není to ale jen o tom - strhující jsou také taneční a akrobatické scény. Výrazovost, choreografie, sladění jednotlivých aktérů na setinu sekundy, vzájemná interakce na jevišti - profesionální a nápadité.

A neméně pak autorská na živo hraná strhující scénická multiinstrumentální hudba (a aby to doplnilo předešlé - krásný pár ona a on). Vše pak perfektně zakulacují až přísně geometrické vizuální efekty.

Wow za ten celek! Perfektní. Doporučuji všemi pěti.


2017-10-06

A jak LB prodává auto?

Věděl jsem po průzkumu internetu, že za 9 let starého Focuse 2.0 TDCi v top výbavě mohu dostat ca. 150 tisíc od soukromého zájemce, který docení výborný stav vozu, nebo 125 tisíc od autobazaru. Zároveň jsem ale tušil, že sehnat na podzim soukromého zájemce bude obtížné, a převod problematický, zatímco bazar vše vyřídí během pár desítek minut.

V bazaru, kde jsem koupil nové auto, to staré prohlédli a nabídli 110 tisíc. Smlouváním neuhnuli ani o korunu. Rozhodl jsem se tedy udělat pěkné fotky a vyvěsit auto pro známé na Facebook. Protože nebyla žádná reakce, dal jsem zároveň inzerát na Sauto. A hned druhý se ozvala Áčka a Auto Esa.

Pokud jste v těchto bazarech někdy prodávali nebo o tom aspoň něco četli, bude vás nejspíše lehce mrazit. Některé články mají až nádech absurdna. A právě z toho důvodu jsem dostal chuť to hned vyzkoušet - adrenalin! Áčka na základě inzerátu slíbila 140 tisíc, zatímco Esa ohledně ceny mlžila, a jen mne tlačila k návštěvě, takže jsem se rozhodl navštívit nejdřív Áčka. Prý se tam mohu vydat ihned, kdy chci.

Odstrojil jsem tedy auto a vyrazil vybaven knihou a pitím, pro případ, že by mne chtěli unudit nebo vyhladovět čekáním.

Zapsal jsem se na recepci výkupu a čekal. Přišel milý chlapík. Prohlédl auto a na poznámku, že je v super stavu, utrousil jen, že je to jeden z prvních kusů po faceliftu, a že je velmi starý. Ihned se také ptal, kolik čekám, že dostanu. Řekl jsem, že 150 tisíc, ale že předpokládám, že bazar mi dá míň. Na otázku, kolik tedy skutečně čekám, jsem řekl, že nabídku čekám od něj.

Na hever ani auto nevezl, akorát se projel kolem bloku. Na začátku jsem mu rovnou říkal, že auto kouří a turbo lehoučce hvízdá, což dle odborného tisku, dělá tento motor běžně a může se dožít i 500 tis. km. Netočil vůz nijak do otáček ani nedrncal po schodech. Akorát se mi snažil vnutit myšlenku, že vůz má nefunkční filtr pevných částic, což je problém. Ujistil jsem ho, že české vozy filtr do roku 2010 vůbec neměly, takže ono stáří je pro kupce naopak výhoda. Povídal, že vlastně ano - že taky viděl, že na palubce při startu nesvítí kontrolka filtru. Lekačka se zřejmě nezdařila.

Po této krátké projížďce povídal, že je to přece jen moc staré auto a nemá zdokladovaný servis, a že mi dá jen 110. Tak jsem mu povídal, že chci 135 a že pak je jejich, a on řekl, že to nejde. Tak jsem se slušně začal loučit, a tak mi nabídl mých 125 a plácli jsme si. Ani řeči o tom, že to schválili na výjimku sami akcionáři Áček, se nekonaly.

Mít s sebou plnou moc k přepisu, byly by smlouvy a vše ostatní vyřízené za 45 minut včetně čekání. A tím to bylo. Auto tam zůstalo stát pod značkou "výkup" osvětlené červeným západem slunce na rozloučenou. Domů už jsem jel tramvají.

Takže nevím, zda mám být spokojený či ne. Mohl jsem mít o 25 tisíc víc, ale takhle to mám celé hned z krku. Stojí mi 25 tisíc za několik návštěv cizích lidí, mytí a uklízení auta a strachování se, zda se nejedná o podvodníky, sjednávání o ceně a způsobu platby? Ani ne. Mám domácnost, která mne potřebuje, práce až nad hlavu, a tak čas má svou cenu.

Nu a nebyl by to LB, aby to celé nemělo kuriózní koncovku. Na skle jsem totiž nechal nalepenou parkovací kartu Prahy 7, kterou jsem musel vrátit, abych ji mohl dostat pro nové auto, za které bych jinak musel platit několik tisíc jako za druhý vůz. Znovu se mi tam večer tramvají nechtělo, tak jsem se dovolal a kartu mi schovali. Pohoda, jazz.

A druhý den odpoledne se moje ex-autíčko objevilo na netu za 170 tisíc se všemi údaji pravdivými. Měl jsem kopřivku, protože to by byl nejdražší obdobný Focus na internetu a já bych si mohl jen trhat vlasy, že na mně bazar utrží 50 tisíc. Byl to ale jen trik, jak moci ukázat vyšší "slevu týdne", další den už byl vůz "zlevněn" na 150. A ještě o 2 dny později se u něj objevil nápis "prodáno". A to bylo celé. Měl jsem pořád strach, že se ještě objeví nějaký problém, ale peníze mám na účtu, čas běží a vše je v cajku.

V zásadě to tedy nerad říkám, ale přímý prodej v Áčkách bych spíše doporučil. Nejsem žádný lišák (znáte mne), ale je dobré být trochu připraven, přečíst si, jak to tam chodí, a hlavně nemít přehnaná očekávání.


Malá pochvala na rozloučenou


Tak jsem uronil slzu. Po pěti letech jsem prodal Focuse. Synek by řekl "naše auto Ford končí".

Kdysi jsem jej kupoval jako levné auto pro případ, že by mi ruplo v bedně a dal jsem výpověď. Což se pak stalo, a kdybych býval měl drahou káru na operák, musel bych se s ní rozloučit.

Focus se mnou naopak zůstal 5 let. A z občasných jízd v zimě na hory a v létě na kolo postupně povýšil na rodinný vůz  který odvozil dvě miminka včetně všech plen a kočárků. Pokud byste váhali, zda kvůli kufru kupovat Octavii, mohu podepsat, že 475 litrů na miminko a batole stačí (a vlastně mám i kamarády, kteří jezdí se dvěma dětmi hatchbackem a také žijí šťastně).

Ale kvůli tomu to nepíšu: Chci hlavně od srdce pochválit dobrou práci neznámých německých inženýrů. Focus byl houževnaté auto, které 5 let nemělo jedinou poruchu a to ani na četné elektronické výbavě, která u tohoto modelu nebyla běžná. Hlavně ale u něj bylo dotažené vše, co dělá auto autem - perfektní motor, podvozek pro radost z jízdy (v rámci možností), brzdy, odhlučnění, robustní konstrukce, a celkově praktičnost. Měl samozřejmě i plno much, ale ty do pochvaly nepatří.

Konec upřímně míněné reklamy.

Doufám tedy hlavně, že nástupce ze stejné stáje bude po příštích 5 let podobně buldočí povahy. Už dnes mohu říct, že řízení je ještě o stupeň lepší, ale hlavně opět doufám v onu neochvějnou spolehlivost.

2017-09-30

Puberta

Viděl jsem na prázdném hřišti 2 puberťáky, jak si hrají na kolotoči. Nějací lidé na ně křičeli ať toho nechají.

Cítil jsem, jak se to ve mně sváří: pocit,že ničí majetek určený pro děti a pocit radosti z radosti. Dva hubení kluci nezničí kolotoč určený pro několik vykrmených dětí.

Nakonec jsem měl spíš chuť okřiknout ty, co je tam odsud přišli vyhodit.

Uvidíme, co si budu myslet za 10 let.

2017-09-18

Jak LB kupuje auto


Tak jsem tu nedávno psal, jaké mám spolehlivé auto, a že mne nic netlačí ho měnit. O tom ten post nebyl, ale "mihlo" se to tam.  A je to pravda. I přesto jsem se rozhodl dopřát si více prostoru, o trochu více pohodlí, a vůbec vyměnit stroj, kterému táhne již na desátý rok.

Vlastně jsem si ale říkal, že nebudu kupovat auta na úvěr. Nelíbí se mi, že něco, na čem je člověk životně závislý, mu vlastně neříká pane. Na auto jsem si šetřil a dle plánu ho měl koupit za 2 roky v hotovosti.

Původně jsem také chtěl opět Focuse nebo Octavii a v benzínu. Diesely jsou od aféry dieselgate zatracovány a je fakt, že ani ten můj bez lapače pevných částic moc čistý nebyl, jakkoli jsem s ním po městě jezdil opravdu minimálně. Navíc benzínový Focus 1.0 vévodí žebříčkům spolehlivých ojetin a byl označován motorem roku. Už teedy ŽÁDNÝ diesel, jen voňavoučký benzín, květinky všude na ulicích i v plicích a k tomu turbo, kam se podíváš.

A realita?

Přišla nabídka financování s úrokem nižším než u hypotéky, a já se rozhodl, že bych si mohl přece jen dopřát obnovu. Samozřejmě na úvěr. HNED. Vrum!

Ani typ vozidla jsem nedodržel. V bazarech žádný takový Focus nebyl. A Octavia v benzínu stála buď o 150 tisíc víc, než bych byl ochoten dát, a nebo byla úplně dodělaná.

ALE!

Zjistil jsem, že Mondeo stojí jen o 50 tisíc víc, existuje v bazarech, a jako ojetina je hodnoceno bez nadsázky v superlativech. Výborný podvozek, opulentní prostor, naprostá spolehlivost do 500 tisíc km a silný benzín s malou spotřebou. Jen ta palubní deska je prý trapná a samozřejmě na dálnici nepředžene Pasát. Žádné auto, ani Lambo, na dálnici nepředžene Pasát, kór když v něm jede ambiciózní člověk, ale čert to vem.

Takže tývogo - LB si pořidí velký, ekologický a ještě rychlý hogofo! Navíc ten mastodont, kterého jsem si vyhlédl, měl vzadu dvě velké stříbrné roury, hromadu koní pod bílou kapotou, interiér v kůži a... podezřele nízký nájezd. Proto jsem zvolil prohlídku Autotýmem (výborná služba, kdy vám nezávislí technici za 7 tisíc kompletně pomohou vybrat a prověří důkladně auto v bazaru - dokonce jej odvezou do nezávislé dílny na hever a diagnostiku a o všem vám do Dropboxu vystaví protokol + fotodokumentaci).

Technik z Autotýmu se mi nejdřív vysmál k mému očekávání cena versus najeté kilometry, (doslova řekl, že "to je trochu naivní představa" - cimrmanovsky "ein naiver Schrecklichstück"), ale když konečně vstřebal, že celou dobu nemluvíme o dieselu nýbrž o benzínu, uznal, že to smysl dává, a když nějaké benzínové Mondeo bude (hahaha) existovat, se na něj pojedou podívat (hehe - huhu). Rovnou jsem mu poslal svůj výběr, on uznal, že fajn, a zaplatil jsem.

A jak tak večer před prohlídkou zamilovaně koukám na fotky, zjišťuji, že ten krám nemá parkovací pípáky. A zaparkujte v Holešovicích takovej koráb bez pípáků. Říkám si, oukej. Budiž. Nechám je ručně dodělat. Jdu spát. Jsem ve stresu. Neměl jsem to dělat. Ale jo, staniž se. A usínám mělkým spánkem.

Ráno se zamilovaně koukám znovu. A vidím. Ten proklatej krám nemá ani tempomat! Ještě spím. Noční můra pokračuje! Každý auto v téhle třídě má přece v základu tempomat. Ten úchyl, co auto vlastnil přede mnou, to snad musel ručně demontovat. Ale fakt tam nebyl. Najednou jsem věděl, že to auto nechci, a že jsem prohrál boj se sněžnou slepotou. Jenže už jsem zaplatil 7 tisíc za prohlídku a technik zrovna jede na místo.

Inu, zavolal jsem do Autotýmu, ať zkusí černé dieselové Mondeo, které v tom samém bazaru stálo hned "vedle". Směšně nízký nájezd, top výbava, stejná cena. Zasmáli jsme se srdečně, a technik na to přece jen šel. No a protože ten černej krám neměl žádné vady, ani prý nebyl stočený, a navíc má kůží obšívanou palubní desku, což jsem ještě mimo časopis nikdy neviděl, skončil jsem zase u dieselu.

Takhle kupuje LB auto. Nápadně připomíná, jak jsem kupoval to minulé. No a teď už to velké líné naftové tele stojí na ulici a kadí na něj ptáci, stejně jako kadili na starého střízlíka. A dnes mi na uvítanou přestal svítit zadní LED světlomet. Prý 4 tisíce. Bože, zachraň nejhloupějšího z Faustů! :-)

2017-09-02

Barevné léto



Miluju tyhle letní barvy. Zážitky a krásy, které přijdou až za vámi. Stačí sedět na balkoně v suchu a závětří a pít šumivé víno.

Metry, litry, koruny


Člověče, zpomal!... Říká mi cosi.

Nedávno kolem mne šel zajímavý job - skokově víc peněz, hodně zajímavé téma, hodně zajímaví lidé, dobrý zaměstnavatel, volnější ruce, ale více odpovědnosti.

Člověče, zpomal.

Máš přece dvě úžasné děti a ženu, svoje záliby a zdraví. Máš útulný, prostorný byt v centru, málo jeté splacené auto, mobil střední třídy, své staré HiFi, nadprůměrný plat, respekt v práci, rodinu, pár přátel, jídlo a pití, co hrdlo ráčí. Žiješ v úžasné zemi blahobytu v čase, který vůbec není zlý.
A máš přece tak málo času na všechny ty úžasné lidi a úžasné věci. Na zážitky. Existuje ještě nějaký důvod věnovat víc času práci za vyšší plat?

Pracuješ už teď přes den a občas po večerech.

Zpomal a zamysli se. Ne, to nemá cenu.

A tak jsem práci, kde mi nabízejí víc práce za víc peněz odmítl. Tahle fáze života o tom není.
Stejně už nemám další  hodiny, které bych dal. Ťal bych už jen do živého. A stejně už si nemám co koupit. Kupoval bych si znovu to samé, nebo vyšší status. Omlouval bych si hodiny v práci důvody typu větší kufr, větší obývák, rychlejší procesor, více fancy dovolená.

Nemám si co koupit, ale mám co ztratit. Zdraví, zážitky a momenty, kdy jsou děti maličké. A větší. A větší. To mi za metry, litry a koruny nestojí.