2021-04-23

Raději Rusko?

Můj názor na Rusko znáte. Je formován dvěma vlivy: Jednak tím, že Rusové byli ve filmech vždy ti zlí, a jednak tím, že jsem tam rok byl a pracoval.

Říká se, neházejte všechny Rusy do jednoho pytle. Mnozí jsou u piva milí a rozumní, ale docela jeden pytel jsou. Jejich osobní mentalita je "bezohledná". Neprojevuje se to v názorech o politice u piva, ale v tom jak řídí, chovají se v metru, v businessu, ve veřejném prostoru. Je to styl "pozor, já jdu, můžete si nasrat".

Někde v Moskvě vám místní korporátní nebo intelektuální elita u piva řekne, že Putinovi nemůže přijít na jméno, ale přitom jsou to Rusové, kdo ho drží u moci. Kdyby nebyl Putin, byl by "Putin B". Rusové hromadně schvalují bezohledné chování své moci - jo, jsme velmoc a musíme hájit své zájmy, bez ohledu na to, že občas někoho skřípneme. To skřípnutí hodným Rusům vadí, ale víte co, oni si ho taky moc nevšímají. Jejich svět je prostě takový. A další charakteristický bonmot Rusů u piva je: musíme to řídit sílou, jinak by se Rusko rozpadlo. Sami sobě nemůžeme věřit, proto potřebujeme pevné mantinely.

Jsem také zvědavý, jak poslední události změní náš emoční vztah vůči Rusku. Myslím si, že ne zásadně.

Naše hledání alternativy v Rusku neformuje to, že bychom výše popsané chování Rusů neviděli. Skoro nikdo je tu vlastně nemá moc rád. Vadí nám ale také srovnatelně, že neumíme hrát politiku vůči západu. Jako příklad dávám německé "zvládneme to", které pro nemálo Čechů stigmatizuje Evropskou unii. Jo, "zvládneme to" vadilo i mně, protože se na něj nikdo nezeptal mého lidu. Bylo podobně arogantní jako ruské odpálení munice, jen při něm nikdo neumřel. Umřela ale část důvěry.  Posílil se pohled, že když jsme pevně propojení s někým, kdo jedná bez ohledu na nás, nemáme šanci sami udělat to, co považujeme za správné. Nemáme tak vlastně svobodu rozhodnutí. Šlo by hodiny diskutovat, jak řešit uprchlíky, protože na to jsme všichni borcí, ale v principu je problém právě v tom "poutu".

Takže, Rusy budeme mít po incidentu ještě míň rádi, ale pořád budeme hledat zadní vrátka z EU. Kdyz nám dává západ kapky, koukneme zasněně "jinam" a hledáme tam "svovodu", místo abychom se snažili naučit hrát pořádně právě na ten západ, kde přesně všechny neshody je větší garance svobody než kde jinde. A i když liberál dostal stejnou nálepku jako komunusta, konzervativec jako fašista a sociální demokracie je bohužel nový normál, pořád je "liberální" západ to, čeho je dobré se držet - nic lepšího tu teď nemáme.

Otázka taky je, zda je pozitivní vyřazení Rosatomu ze hry o budoucnost naší energetiky. Pro mne z bezpečnostního pohledu zcela určitě. Rusové nám v případě roztržky určitě neodpálí Dukovany pod nosem jako atomovku, ale určitě tam nějaký zm** zkusí vzít telefon a vyhrožovat tím. Může se taky dovnitř dostat nějaký ruský agent - jen tak, aby Čechy vystrašil a uvědomili si, jaké dopady mohou mít jejich výroky a činy proti Rusku. V reálu je to ale málo pravděpodobné. Pravděpodobnější je, že se v tom stroji něco pokazí, protože jak jsem psal výše, Rusům nějaký únik radiace na cizím území "prostě nevadí". Lidi je nezajímají a bezpečnost je vždy až priorita dva. Jen se modlím, aby ti zbylí stavitelé byli schopni něco postavit za cenu, kterou zvládneme zaplatit, a abychom se toho dožili.

Pozitivní efekt pak jednoznačně bude, pokud si vezmeme kousek Stromovky zpátky. Proč tu hostit disproporčně obrovskou diplomatickou misi země, která nám nic nepřináší? Bude díky tomu více místa pro psí hovínka.

Ale reálně fakt, že Rusko nebude mít ve Stromovce vyhrazený tak velký oplocený prostor a hordy lidí v Česku oficiálně, na jejich politice vůči nám nezmění ani ň. Pište si. Naopak. Když se Rusák cítí ohrožený, neváhá použít sílu, aby jasně vymezil mantinely. 

2021-04-03

Velikonoce

...ale když už tu jsem, jsou takové jarní radosti, jako škvarkový chleba z pekárny na rohu s máslem a zeleňoučkou pažitkou čerstvě probuzenou na balkoně. Nebo pizza s medvědím česnekem a salsicciou z Osadní... a s černým pivem. Nebo čekat v podloubí mariny s výhledem na přístav, až skončí první jarní bouřka. Ježíš trpěl za nás. Veselé Velikonoce.

Nemakám - nemám kam

Přátelé, omlouvám se, ale v poslední době bylo na tento blog těžké vypotit cokoli, co má hlavu a patu. Možná se ptáte proč. Z větší části za tím stojí práce. Ne, bohužel, neřídím banku a neberu 250 měsíčně, ale dá se říct, bohudík, že aspoň nějaká práce je. A vlastně i baví. Ne že bych byl 100% času v takzvaném flow, ale vlastně...nikdy jsem neměl víc peněz na hraní a tak zajímavá témata, která by mne večer sežvýkaného vyplivla. Ani nemohu říct, že bych vzsedaval s kamarády po barech (to jsem ale nedělal ani před moderní nemocí).

Na psaní přitom doba poskytla více než dost krásných témat, do kterých by si šlo povýšeně kopnout, viď, Donalde, Mikuláši, Václave, ale to glosování mi právě teď nějak nepřináší ten správný požitek. Ani naivní zápal pro krásné věci typu záchrana javoru na nábřeží nebyla.

A doporučení krásného? Ano, rozepsal jsem snad 10 článků, ale viz. výše, nic jem nedokončil.

Inu, jednoho dne v téhle kavárně možná zase otevřu okenice, vymetu pavouky a zahřeju presovač, ale je otázka, jestli sem někdo ještě někde na hořký černý šálek, občas obohacený pěnou dní, zavítá. 

Možná to tu na dobro zavřu a začnu se natáčet na YouTube, jak celý den pracuji, získám miliony shlédnutí a odběratelů svého kanálu, a stanu se tak konečně milionářem, nejlépe lirovým (míněno italská lira).