2016-12-31

Do roku 2017

Tak jsme opět na odrazovém můstku do dalšího roku. A soudě dle těchto přelomových dní, to bude určitě pohádkový rok.

Přeji tedy vše nejlepší do nového roku. Ať máte hodně času na svou rodinu a přátelé, ale také na dětičky. Dost času udělat radost své partnerce nebo svému partnerovi. Dost času vychutnat si šálek dobré kávy a dobrou sklenku vína. Dost času nespěchat za volantem. Ať máte dost času na sebe a na to, co vás baví. Dost času na svou práci. A dost času na to občas pomoci ostatním.

Čistě sobecky, váš LB. Pffffff a hladký skluz do 2017!


2016-12-22

Hudba sem a tam

Přemýšlím, jestli vám nedlužím nějakou dobrou hudbu. A dlužím!

Neil Young nahrál bezvadnou desku. Jednoduchou jak ze sedmdesátek, ale nenechte se ošálit. Tahle kapela je se svým kapelníkem o dost lépe sladěná než tehdá a přesto si hraní dokáže užít. Střapaté na první pohled, a přitom dokonale učesané. Nejvíc udělá radost každému, kdo Younga zná, a dokáže sledovat krůčky, kterými neslyšně jde kupředu. Já je slyším a užívám si to. Namátkou: Líbí se mi třeba ty nezvyklé změny dynamiky během písniček. Tuším, že na Younga jsem vás nenavnadil. Je to věc osobního vkusu. Peace Trail se to jmenuje.

Noví Dandy Warhols na chvíli hodně potěší. Třeba když vaříte nedělní oběd. Pak zmačkat a vyhodit. Distortland, kdybyste hledali.

Iva Bittová s Jaromírem Honzákem a dalšími známými mně neznámými jmény nahrála nové album pod pláštíkem Čikori. Její ženskost, procítěnost a temperament cítit neumím, ale muzika je to po čertech dobrá a řemeslně bravurní. Jen nevím, jestli pro její docenění nemusíte mít rádi jazz. Juhů! A já jazz miluji!

I novou Metallicu jsem slyšel. Ve vánoční zácpě v autě vás osvobodí od nervů. Když už se kolona nehýbe, aspoň muzika jede. První polovina docela dlouhé desky více duní, sem tam ukáže líbivý hlavní motiv, ale mnoho neulpí. Druhá půlka si začne hrát s motivy a trochu je rozvíjet, čímž se blíží více and Justice for all nebo Master of Puppets. Rada: Prostě v albu rovnou klikněte někam doprostřed a budete spokojení. A pokud metál aspoň občas neposloucháte, neklikejte na to vůbec.

Priessnitz. Nová deska Beztíže mne něčím dráždí. Je dobrá, plná povedených melodií, ale přitom nějak tak povrchní. Možná se v textech neposunula nikam dál za svůj stín. Možná otřepané opakované motivy. Možná jsem od ní čekal víc domnělé jesenické vidláckosti v něžných i mrazivých metaforách. Možná méně umakartu. Ani muzikálně není tak syrová jako uměla být na desce Stereo. A vůbec ne živelná. Jenže to mi nebrání v tom, abych ji znovu a znovu bral na milost. Na Stereo zapomeňte. Umakartovou sedlinu tolerujte. Poslouchejte bez předsudků. Pak je moc fajn.

A nakonec jsem vzal na milost i dlouho nepřijaté Please the Trees - the Carp. Suite F je bláznivý osmiminutový indiánský tanec v jakési extázi. Sršící energií. Ale chce to pořádnou reprosoustavu, která vám rozhýbe břišní stěnu nebo rovnou naživo. Nechtějte to poslouchat na běloučkých peckách k podu. Následující track Not this way je ještě lepší a zbytek té desky pořád nějak nepřijímám. Ale těch 12 minut stojí za to!

Vánoční

"Ty nemáš rád vánoce?" "No, díky za optání - nejsem úplně vánoční typ."
"Cože? Vánoční typ?"

Tedy, nebaví mne úplně to dávání dárků. Ale nechápejte mne špatně - dávám dárky rád. Jen mne nebaví to dávání dárků s deadlinem, který je navíc stejný pro 10 milionů lidí v téhle zemi. Odporuje to mé svobodomyslnosti. Stejně jako se kvůli nim mačkat ve frontách a v metru. A princip, že na Vánoce dárek dát musím, mi přijde pokrytecký.

Stejně jako pokrytectví, kdy říkáme, že Vánoce je čas se zastavit a odpočinout si. Já jsem v zápřahu rád. Kdyby se před Vánoci vše tak nehrotilo, stačilo by mi odpočívat v létě na dovolené a o víkendech.

Další nesmysl je vánoční úklid. Ten ostentativně nedělám. Přispívá k stresu. Uklízet se přece musí furt a velký úklid je lepší dělat, když na něj máte čas. A ten o Vánocích zpravidla chybí.

Uklízení symbolické v práci mi taky vadí. Mám rozdělaný bezva projekt. Začal na podzim a končí na jaře. Ale zcela iracionálně, uprostřed, do Vánoc, ho musím naoko ukončit a vykazovat, jako kdyby skončil s koncem roku. Dokonce, i když jsem měl dost peněz na jeho uskutečnění, musím hledat kličky, jak je "jakoby znovu" získat do dalšího roku.

A když už máte dost toho všeho, musíte ještě vymyslet nebo si kupovat dárky od ostatních nebožáků, kteří by vám tak rádi udělali radost, ale jejich fantazie je zabitá tlakem, že vedle vás musí ve stejný moment obdarovat ještě dalších 15 lidí. A víme, jak naše kreativita a dobré úmysly pod tlakem trpí.

Přes to všechno se male neumím přenést, a proto už zřejmě nebudu vánoční typ.

Ale má to i světlou stránku: O Vánocích máte důvod setkat se a slavit. Setkávat byste se měli i mimo Vánoce, ale mít pro to důvod, tomu dává drajv. A důvod slavit se vždy najde, ale i tisíc a první důvod je dobrý.

No a jsou třeba věci, co mne nutí brát vánoční dárkování na milost. Představa, jak si maličký synáček bude užívat dárky, by mne málem donutila překročit zásady a skoupit půlku obchodu. Něco mi šeptá: Nech si taky něco na narozeniny.

2016-12-21

Zima začne končit

Dnes jsou moje Vánoce. Je Slunovrat – začíná sice zima, ale zároveň je to první náznak jejího konce, protože ode dneška se dny budou zase až do léta prodlužovat. A více světla znamená více radosti.