Hlasování ve Francii

K tomu se nedá říct nic nového, tak snad jen musím vyjádřit své mírné potěšení, že Ústava konečně někde neprošla. A protože to je ve Francii, a na tom se všichni shodují, tak zřejmě neprošla nadobro. Mohli bychom to teď tady zabalit a zbylé desítky milionů připravené na propagaci dát na něco užitečného, tedy lépe řečeno "cokoli jiného".

Protože mám nevýslovně dobrou náladu (samozřejmě se mnou politika zas tolik nehází), připiju na vítězství, kvůli němuž nebylo třeba ani hnout prstem. Kdo to za nás odpůrce vlastně vyhrál? Paradoxně to prý nebyli odpůrci ústavy, ale nějaká fraška ve francouzské vnitřní politice. Nikdo za to Francii nebude "izolovat" a dost pravděpodobně ji ani nikdo nebude "vystrkávat" z procesu patlání superstátu. Teď když už nátlak opadne, se jistě všude vynoří plno NE. A moc mě mrzí, že já, jako český občan, bych dost pravděpodobně neměl možnost dění v Evropě takto ovlivnit (tím vyjadřuji lítost nad těmi, kteří v možném českém referendu vhodí své bezvýznamné ano a kterých možná bude většina). Dokonce by mi bylo navíc vyhrožováno ústrky zcela bez opodstatnění a nakonec by můj hlas propadnul.

Ale skutečně, proč smutnit? Splnila se mi hned tři přání: žádná ústava, žádné pronárody (myšleno hospodářsky) a žádná Asie. To chce kávu!

Bourání chrámů -iPod mini

Dneska jsem se v životě zklamal. Bylo to jako když zjistíte, že lidé říkají něco jiného, než si myslí. Bylo to, jako když zjistíte, že o tom ti lidé sami neví. Bylo to bourání fenoménu, zbořilo to chrám, který jsem si stavěl ve svých představách celý život jako malý chlapec.

První zklamání bylo, když jsem připojil své Koss Porta Pro do kamarádova svěže nového iPoda Mini. Čekal jsem, že to, co se pořád srovnává s mou oblíbenou brand Creative, mě porazí, že budu závidět ten hudební zážitek a půjdu do kolen... a ono ne. Krásné basy, jako v recenzi (nevěřil jsem recenzím, které tvrdily, že zvuk iPodů je horší než zvuk Creativců, je to "přecejen" Apple), ale zvuk otřepený, jako po připojení sluchátek bez spuštění sluchátkových efektů (optimalizace) třeba u soundblasteru Audigy 2. Závěr: Je to všechno stejné, ale netušil jsem, že rozdíl poznám i JÁ :-(

Druhým zklamáním bylo, že jsem si v Musicworldu (klubu vlastníků CD) zamluvil nové Audioslave, ale nějaký KRETÉN (čů..., deb..., pič..) je nevrátil, a tak něco, co bylo skálopeně jisté, spadlo samo jako domeček z karet. Meltdown. Jsem smutný, že je nemám. Vlastně jsem skoro troska.

Květnová poezie

Myslím, že zbývající květnové dny už žádnou poezii psát nebudu, a pokud ano, tak se to VY nedozvíte. Každopádně po kliknutí na název příspěvku se (jako vždy) objeví čerstvá, ještě nikde nepublikovaná, proezie z května 2005. Čtěte rychle, než se rozhodnu lepší kousky vytřídit na Poietikon.

Vím, že publikování v pdf dokumentu vypadá luxusně, leč je trochu pocitově nepřístupné. Vyzkoušel jsem tedy udělat jednu báseň v html. Bohužel tento Bloggerův template nemá rád značku pro odstavec, a tak po značně nevydařeném pokusu roztahaném přes celý monitor, zůstávám nadále u pdf dokumentu. I tak přeji co možná nejvíce příjemné počtení.

Už je to tady!!!

Už je to tady a nemůžu se dočkat! Nové album Audioslava Out of Exile přichází na trh. Doufám, že bude nejmíň tak dobré, jako to první, které mi dokázalo, že se umím chovat jako průměrná čtrnáctiletá dívka, která poslouchá svůj spicy idol každý den po cestě do školy i ze školy, některé dny v autě nebo (a to považte) i doma. Těším se. Já se těším!!!

Czech landscape

Czech landscape
Originally uploaded by Ladislav.

I've taken two trips on my bike this weekend. Unluckily, some of the newest photos are tagged "for friends&family only", so I recommend especially to all my Flickr-friends to see it. Sorry for it. This is because of my face-value strategy :)

Studies

Studies
Originally uploaded by Ladislav.

I can't get it. How does it come, that such a simple stupid cat photo becomes the Flickr most faved photo of mine? So is there any sense in taking interesting or uncommon picture if this is what makes people happy?

Poezie

Můj deníčku, napsal jsem tolik nové poezie! Ani nevím, jestli na to bude další číslo Poietikonu stačit. Básničky jsou přezvláštní nukleární přítelky.

Úvodníky

Fresh update! Kdo jste měli rádi číslo 13, nyní opět funguje standardním způsobem ve svém vlastním adresáři.

Na čtrnáctý Poietikon, který vznikal notnou dobu, jsem napsal několik úvodníků. Jako by se nám nechtělo skákat do studené vody, jsme nikdy žádný nezveřejnili. Nyní jsou ale zde a vy si je můžete přečíst. Jedná se o poněkud delší Tak si tady posedávám a kratší přiopilý Nůž.

O pražském Metru

Metrem bohužel musím cestovat, a tak mne velmi příjemně potěšilo několik zpráv. Na trase B (Měla by se jmenovat "S" jako Sociální) začnou jezdit již brzy zrekonstruované soupravy.

Také tento rok dojde k otevření stanice Černokostelecká. Našel jsem několik velmi pěkných vizualizací.

Na stránkách Metrowebu jsou také další přívětivé vizualizace, např. probíhající stavby Metra C nebo plánky budoucí trasy D. To je ale zatím trochu píseň budoucnosti.

Settlers a hry

Dneska jsem hrál pěknou chvilku Settlery v domnění, že se odreaguji, abych mohl refreshed skočit na učení. Výsledek byl zcela opačný: připadám si bídně stejně jako vždycky v poslední době, když hraji zdlouhavou strategii. Nevím, jestli to je nudnými Settlery (resp. nevím, zda jsou nudní) nebo zda je to jen něco, co bych měl hledat a řešit v sobě. Počítačová hra ve mně každopádně probouzí dokonale prázdný pocit nereality - tedy něco jako nealkoholické pivo. Je to snad proto, že můj život je prázdný?

Hlasování o Euroústavě v Neměcku

Minulý týden jsem na toto téma dokončil krátkou seminární práci. Hned, jak se dostanu domů, ji na uploaduji internet.

Netřeba připomínat, že právě dnes o Ústavě hlasují němečtí poslanci v Bundestagu. Vypadá to, že s podmínkou získat 2/3 hlasů hravě projde. Včera dokument odsouhlasilo také Slovensko a Rakousko. Skoro začínám mít pocit, že už by té spanilé jízdě dokumentu, který z nás udělá národy paroháčů, měl někdo učinit přítrž. Přečtěte si argumenty kancléře Schrodera (klikněte na název článku). Evropskou ústavu čtěte ještě dnes zde.

Je opravdu nutné dojít k maximální integraci společného vnitřního trhu podstupovaním takového politického nátlaku? Nešlo by to tochu racionálně? Ústava je rozcestníkem, kterým volíme dvě cesty: liberalismus v obchodě (místy bohužel poněkud vrtkavý), kde EU slouží jako partner svým členským státům (zároveň však není spor o jejím přínosu), a nebo hladce fungující systém států, kteří jsou členové EU silně závislí na jejích rozhodnutích (a kde je přínos obohacen o téměř stejné množství sporných aktivit). Je třeba také vzít v potaz motiv: hospodářský růst nezávisí na tom, zda se "reforma" uskuteční z centra nebo z národní úrovně. Důležité je přistoupit k rozumným tržním ("tržní přístup" nerovná se "konzervativní přístup") opatřením, která budou učiněna v rámci již vzniklého společného trhu. Pokud taková opatření jakkoli integrovaná EU neučiní, nepomůže jí nic. Také je nutné vzít v potaz čas. Pokud se nějaká rozumná opatření učiní (ať v podobě ústavy nebo jiná), nemůže jejich účinek nastat hned. Někdy mám právě pocit, že Evropa si svou výkonnost chce spíše vydupat, než poctivě postavit cihlu po cihle.

Mějte na paměti, že v tomto případě je Ústava něčím, co EU zavede někam, odkud již nebude cesty zpátky, a může to také znamenat její budoucí rozklad, pokud si členské státy uvědomí, že si musí pomoct především sami. O Unii jako o celek by bylo smutné přijít nebo ji zbytečně přivádět do neešitelných rozporů. Rozhodně však nepomůže "myšlení srdcem", jaké posloucháme u německých poslanců.

Středa

Update: Brouzdal jsem tak po dobrých Tv reklamách v automobilovém průmyslu a tahle je rozhodně chytlavá: je zde. Co by si měl ale člověk z malé exkurze odnést: "Je zajímavé sledovat diferencovanost prezentovaných komunikací v marketingu pro jednotlivé regiony." :)

Velmi příjemně jsem byl překvapen, že Connex chce zavést další soukromý rychlíkový spoj v České republice vedený luxusní soupravou německé výroby. Nepříjemná byla ovšem následná sprcha: jak se České dráhy a páni úředníci vykrucují, jen aby se tak nestalo. Jednou je mašinka příliš malá, jednou tam s ní prostě nikdo nepočítá... Zvláštní je, že Connex je soukromá firma, které jde především o zisk. Kde tedy vzala echo, že tam nějaký spoj chybí? Ale víme přece, kdo podnikání lépe rozumí. Budeme tedy raději jezdit špinavými starými vlaky, jenom aby monopol nepadnul, to by pak úředníčci neměli nic na práci. A co malá výměna? Pustíme na dráhy soukromníky a napíšeme stohy nových předpisů! Na těch by se vyživilo také dost státotvůrců...

Pokouším se o další učení, nicméně jsem na internet dal fotky svého dnes již nežijícího kocoura Tomáše. Klikněte na název článku.

Včera večer jsem si pustil Smashing Pumpkins a našel v jejich textech sebe, když mi bylo třeba sedmnáct. Prazvláštní. Pak jsem musel zabrousit na stránky Poietikonu z té doby. K shlédnutí doporučuji především číslo 3, které je překrásnou konzervou několika lidí té zamotané doby.

Nový Flickr Badge

Můj Flickr badge se změnil na flashový. Zatím ještě úplně nevím, co si o tom mám myslet, protože tato verze upozaďuje nové fotky. I nadále tam sice jsou (v prvním řádku), leč pouze velmi malinké. Pokud na to máte nějaký názor, neváhejte mi jej sdělit...

Zkouškové. Příští týden píšu asi 6 písemek a nevím, kam se dříve vrtnout. U blogu se člověk příjemně odreaguje. Máte nějaké svoje časově nenáročné typy, co v takovém případě dělat? Dejte vědět...

Jak se dělá dobrá pizza - aneb obřad

Pizzu dělám již hodně dlouho, a tak bych se se všemi, kdo to chtějí zkusit, rád podělil o několik poznatků, které v kuchařkách tak často nenajdete. Rád bych také upozornil začátečníky na fakt, že dobré těsto se napoprvé nemusí podařit - každá kuchyně skýtá jiné podmínky. Proto nevěšte hlavu a zkuste to znovu.

Tvorba pizzy je obřad. Nezáleží ani tak na tom, zda přesně dodržíte ty či ony instrukce ohledně množství, ale spíše na tom, jak dané hmoty propojíte a jak k nim přistoupíte. Těsto neustále pracuje a dalo by se říct, že má svojí duši, a proto se dobře nalaďte. Připravte si prostředí: tématická zástěra, příjemná hudba a lehké bílé víno. Zaúkolujte přátele při přípravě ingrediencí.

Gramáž. Těsto z půl kila mouky (plus několika gramů na rozválení) vystačí zhruba na tři kulaté plechy. Nadále se budou všechna čísla vztahovat k tomuto množství. Těsto z necelého kila mouky (ca. 6 plechů) ještě zvládnete připravit rukama v jedné nádobě - na větší množství už budete muset postup opakovat dvakrát.

Začněte kváskem. Ten je jako šém pro celé těsto. Do vhodné tlustostěnné asi půllitrové nádoby nalijte asi 100ml mléka a v něm zamíchejte kostku cukru. Následně mléko ohřejte, aby bylo teplé (NE vlažné). Mezi prsty rozdrobte droždí a pomalu je do mléka spusťte. Vše promíchejte lžičkou a postavte na odpolední sluníčko (nebo použijte slabě hřející plotýnku). Když kvásek vzejde - jako hrnečku vař vyplní za pár minut celou nádobu a pěna se začne na povrchu trhat - je připravený. Když kvásek nevzejde nebo vzejde málo, nemá cenu pokračovat. Těsto bude tuhé. Zkuste přidat nebo ubrat teplo, více dopředu ohřát mléko nebo použít jinou nádobu. Funguje třeba i bytelný plzeňský půllitr.

Zatímco kvásek pracuje, předehřejte troubu na maximálně 40 stupňů (teplota na odpoledním sluníčku) a připravte zbytek na těsto. To jest hladká mouka, půlka polévkové lžíce soli, asi 5 lžic kvalitního olivového oleje a 200ml (hrnek) vlažné vody.

Kvásek vylijte do "kotle" se zbytkem surovin - vodu přidávejte jen postupně. Pokud je základ hmoty správný, již po krátkém prohnětení pocítíte, jak se hmota povedla - bude nelepkavá a pružná. Prohnětat dále je třeba těsto jemně (řekl bych "něžně", je to nyní váš výtvor :-) a pořádně tak, aby se nelepilo a bylo absolutně konzistentní. Zpracujte jej do kuličky a tu na povrchu posypte lehce moukou, aby při kynutí nepopraskala. Celý "kotel" zakryjte utěrkou a nechte kynout dle uvážení nejméně 60 minut na letním odpoledním sluníčku nebo v troubě. Celá příprava těsta bez kynutí nám trvala asi 15 minut.

Připravte těsto na pekáče. Je třeba je předem velmi lehce vymazat obyčejným olejem (ne příliš - jinak se těsto rozmočí). Připravte si klasický váleček (lépe otočný), házet se hnedtak nenaučíte. Nakynuté těsto rozdělte na vámi určené množství pekáčů. Pro každý pekáč pak těsto vyválejte do minimální tloušťky a do příslušného tvaru. Pokud je těsto kvalitní, netřeba použít mnoho mouky a lze jej často dotvořit pouhým tahem ruky.

Sugo vyrobíte nejlépe z dobrého protlaku a dvou krabic pomodora. Případně ze dvou plechovek krájených rajčat. Přidejte asi 3 stroužky prolisovaného česneku (dle uvážení a intenzity) a mírně osolte. Dále můžete v hmoždíři rozmačkat bazalku nebo přidat "pizza koření", či drhnutou bazalku. Sugo dejte na těsto až těsně před pečením, jinak se těsto rozmočí.

Další přísady nechávám na vašem uvážení. Jednoduché pravidlo pro pravou pizzu v tomto případě zní: méně znamená vždycky více - pár kvalitních surovin je lepších než dort pejska a kočičky. Použijte obecně raději tuhou mozzarelu (bývá žlutá a není v "plodové vodě") a nemažte ji olejem.

Pizza se peče co největší teplotou (ideálně v peci) co nejkratší dobu (např. 6 minut na 300 stupňů), aby se těsto upeklo a nevyschlo příliš.

Je libo hints? Subwoofer v kuchyni, kde těsto kyne, vypněte (těsto je háklivý organizmus). Nepijte mnoho vína. Neodcházejte od těsta, dokud není hotové, kynout začíná totiž ihned. Některé suroviny (čerstvá rajčata, rukolu nebo bůvolí mozzarellu) je dobré vložit až po dopečení nebo těsně před dopečením. Některé jiné suroviny je naopak dobré předgrilovat (tlustší plátky lilku) nebo předpéct. Ideální je použít maximálně 10 stroužků česneku pro 800 gramů těsta (můžete svá ústa večer potřebovat ještě k něčemu jinému). Neexperimentujte s tučnými pikantními salámy. Pokud má přijít přítelkyně, pikantní chuť nabídněte raději v podobě papriček naložených v oleji přímo u stolu. Nesahejte si nikdy POD nos a do oka ani KOLEM očí, pracujete-li s funkčními feferonkami. Připravte si na celý proces hodně času. Přeji dobrou chuť!

Dobré osazení #1: Lilek a cuketa. Na 2 koláče pizzy o průměru cca. 30cm potřebujete jeden lilek (nebo raději baklažán, seženete-li), jednu cuketu, balíček parmezánu, můžete přidat tvrdou mozzarellu. Baklažán a cuketu omyjte nakrájejte na tenká kolečka, položte je vedle sebe na těsto, kde je již připraveno sugo a bazalka, posypejte jemně nastrouhaným parmezánem a navrch položte na drobné kostičky rozkrájenou mozzarellu (ne mnoho). Výsledná pizza má krémovou chuť a je lehkým a lahodným pokrmem, bez mozzarelly dokonce velmi lehkým pokrmem.

Dobré osazení #2: Lilek a čerstvá rajčata. Lilek nakrájejte na kolečka tlustá 1 cm. Lehce je předgrilujte nebo přihřejte na pánvi, a pak teprve na pizze vložte do trouby Těsně před dopečením (nebo po dopečení) nasypte na každé kolečko lilku čerstvá rajčata rozkrájená na malé kostičky.

Experimentujte. Doporučte třeba přátelům, ať si přinesou suroviny na svou pizzu.

Jarní čtrnáctka

Yeeeaaah! Měl bych vás upozornit, že teď je Poietikon Čtrnáctka konečně opravdu hezký. Doporučuji shlédnout!

Kočičí jóga

Nemůžu si pomoct, ale tahle je skvělá. Ji i mé další favoritní fotky na Flickru můžete shlédnout zde.

Ráno v Radotíně je dnes vskutku italské. Teplo a horký větřík od moře, harmonika v mém pokoji, někde na seřazovacím nádraží v údolí zahoukal vlak jako záoceánský parník a na dvorku se tetlí slunčeník. Zvláštní... a to mi začíná zkouškové. Snad to napraví šálek italského espressa.