Další probuzení do podzimu

Teď je tu podzim! Opravdová zima a mlha. Po 14 dnech jsem zase uklidil sezení zpět do kůlny. Sváteční cyklisti zalezou do děr a přichystají kolečka na zimní spánek. Dlouhodobá předpověď ČHMú (které vždycky tak věříme) ale tvrdí, že do konce září má být sucho a překrásně a do půlky října ještě stále hezky. Tak snad...

Je to takové čecháčkovské. Kritizovat církev za uvalení vstupného na katedrálu Sv. Víta. Můžeme být rádi, že tam vůbec existuje zlevněné vstupné - všude v Evropě jsou hlavní památky (většinou) zpoplatněné a jakkoli je nám to nemilé, dá se to pochopit - z něčeho tak velký baráček přece žít musí. Pokud se chtějí věřící modlit, existuje ještě plno kostelů, kde polatek není a neobtěžují je tam ani turisté. A věřícím (jak jen mi je známo) nevadí, že se nemohou modlit zrovna ve Vítu.

Němci. Tak hrdý národ a neví, kdy poprvé vystoupili na Zugspitze. Že by se za první výstup styděli podobně jako my za "Čecha" Kafku?

Proč to ta moje vláda dělá? Proč ta teatrální gesta ohledně odposlechů? Snaží se úspěšně vyrovnat ČSSD hned po svém nástupu?

V MF DNES píší, že iPod nezastavil nelegáln ístahování hudby v Evropě a že hudbu zde stahuje legálně jen 17% uživatelů Podů. Mohli bychom se vymlouvat na nepřítomnost iTunes pro Česko, leč myslím, že stejně zůstanu u legálních kopií vlastních cd z KVCD :-))

Francouzsky?

Francouzi mne nepadají za to, že neumím francouzsky, a že bych jakožto aktivní v cestovním ruchu měl tento jazyk podporovat, protože jich sem jezdí "nejvíc". Ne. je to jen typický příklad jejich hloupé nabubřelosti, jakou trpívají frustrované exvelmoci. Podle statistik tu nejsou nejčastější návštěvníci - patří mezi ně Italové, Britové a samozřejmě další. Dále pak, nejvíce lidí na světě mluví španělsky, ze střednědobé perspektivy jsou také nejlepší obchodní partneři, ev. zákazníci. Proto se učím španělsky. Nejpoužívanějším světovým druhým jazykem je tuším angličtina. Všechny devices komunikují anglicky. Byznys se dělá v angličtině. Proto se učím anglicky. A nakonec: všude kolem nás jsou německy mluvící státy. My sami jsme jako národ německou přítomností uhnětení a těžko popřeme fakt, že k sobě jako sousedé máme na našem hřišťátku blízko. Proto se učím německy.

Velmi rád bych se naučil tak těžký jazyk, jakým francouzština je. Koneckonců - jazyk diplomatů. Jenže ti už dnes chod světa neurčují (ani já bych jej určovat nechtěl), a proto se naučím raději v prvé řadě čínsky. A potom, v Paříži o anglické nebo španělské popisky rovněž nezavadíte, proč se tedy snažit, nemáte-li jiný důvod, než zájem o jazyk samotný?

Marginální problém?

Papež se omluvil muslimům za rozumný výrok, který pronesl a za kterým euroamerická civilizace nevědomky jednoznačně stojí, a ještě se musel omluvil dvakrát, protože jednou to nestačilo. A bude se asi omlouvat znovu. Ovšem... není to celé naruby převrácené? Vy snad nesouhlasíte s tím, že by nás muslimové neměli masakrovat? Nesouhlasíte s tím, že by neměli nikoho masakrovat, pokud se pro to nenajde legitimní důvod? A přesto, když si ty uražené "středověké děti v turbanech" dupnou, je ochoten i tradiční duchovní nositel západních hodnot
odvolat (cosi to o katolické církvi vypovídá).

Je to ale bohužel jenom marginální problém, o jakých se v zhýčkané západní Evropě nejvíce diskutuje, ale nikdo je neřeší. Problém, jenž představuje narůstající muslimské komunity v Evropě a jejich stále vyšší podíl na voličstvu a tedy jejich potenciálně stoupající moc nad klesajícím podílem původních obyvatel, nositelů tradičních hodnot a strážců demokracie. Vemte si ten starý známý fakt. Původních obyvatel ubývá podle prokázaného trendu "více luxusu a volného času, méně dětí". Je to logický odpovědný přístup postavený na tržním principu svobodné volby, v nějž také samospásně ústí populační globální problém. Bohužel tu ale nejsme sami. Narozdíl od starověkého Říma bychom možná byli schopni udržet "nepřítele" za branami do doby, než by zmoudřel, což by postupně logicky nastalo, pokud bychom se ale semknuli. To už ale není možné. A bylo to možné? Nepřítel (nebo spíše nepřátelský proces) je však infiltrovaný v nás a nic mu nezabrání, aby nás jednou neomezil tím, že nás stáhne na svou úroveň a omezí. To není nikterak přehnaná myšlenka, děje se to nejdříve v podobě vyšších sociálních výdajů a následně v podobě omezení deklarovaných a dodržovaných svobod (Dánsko nedávno - vímě ještě?). Je mi 23. Zbývá mi třeba 60 let. Myslíte, že se toho nedožiji? Za 60 let bohužel ano.

Řešení? Vlastně jsem se zhrozil, když moje sestra prohlásila, že to bude chtít další genocidu. Ten výrok, aniž by bylo třeba brát jej doslovně, obsahuje vše. Buďto se s nimi vypořádáme tak, jak se to ještě nedávno dělalo, a jak to fungovalo, a nebo uznáme, že to je na nás příliš barbarské, načež nás rovněž napadne: dá se s tím dělat něco jiného než psát do novin a diskutovat u piva? Co pro ochranu svých zítřejších svobod mohu udělat? Podporovat extremistickou stranu s nekonzistentním programem? Podílet se na invazi do muslimské země? Nechat se zvolit do parlamentu a nic neprosadit, protože ? Psát letáky a protestovat v Bruselu? Podporovat násilné vysídlení všech muslimů? Nemůžu dělat nic...

A ta ropa! Jsme na nich samozřejmě více ekonomicky závislí, než se říká. Oni nám prodávají svou ropu a my jim své produkty. Kdyby se západní svět nebál krize, mohl by se před nepřítelem nehrbit. Konzervace současného stavu až do úplného vyčerpání ropy sice svazuje politikům a lidem ruce, ale rázem se to změní ve chvíli, kdy k onomu vyčerpání skutečně dojde. Pokud tady ještě budou nějaké automobilky schopné vyvíjet technologie (což asi v Číně budou), velmi rychle, i když lehce bolestivě pro naše kapsy, vyměníme technologie a poměry se změní. Ježdění autem bude krátkodobě dražší, ale dlouhodobě ekologičtější. A vše naprosto tržním způsobem. O druhé závislosti se neuvažuje, ale asi by byla neméně bolestivá. Bojkot západního zboží je ve skutečnosti horší než bojkot západních hodnot. Zmírněno faktem, že bez něj dětičky v turbanech také "krátkodobě dlouho" nevydrží. Na naše výdobytky si dobrovolně časem stále více zvykají a po nějaké době bojkotování zjistí, že jim chybí. To už se nezdá tak hrozné, až na ryze neekonomický fakt, že MY, jako civilizace, už tady asi nebudeme.

Nuže znovu: Řešení? Chyba je snažit se o lidskou integraci jiné kultury, která vyznává zcela jiné, poněkud tmářské hodnoty. Něco jiného je ekonomická integrace. Ta se nevědomky děje sama, protože všichni tuší, že ji potřebují. A pokud ne, podle každé základní učebnice ekonomie šidí sami sebe. v tom je ale třeba je nechat. Západní civilizace se nechová jako hrdý jedinec. Lidsky se vměšuje tam, kam nemá, a zároveň se hrbí tam, kde by měla ukázat pevné stanovisko a schopnost zjednat pořádek za dodržení tradičních hodnot. Nechme muslimům jejich svět. Pokud chtějí naše výrobky, ať si je koupí. Pokud jim chceme jakkoli pomoci, nabídněme jim pomoc, ale nevměšujme se, pokud odmítnou. Semkněme se. Braňme se jako celek, pokud na nás zaútočí, ale neútočme, pokud řeší svoje problémy - ušetřeme tak sílu, kterou můžeme potřebovat. Nebyl by to konec konců dokonalý obraz mírových hodnot a úctyplného západního světa? A nakonec: buďme odporně konzervativní a věnujme se více selekci přistěhovalců, jinak budou naše ženy a přítelkyně brzy muset nosit šátky. Nějaké zuby ukázat musíme, i kdyby to mělo znamenat, že v tu chvíli zrovna na zemi plačícímu dítěti v turbanu nepodáme ruku.

Marginální problém? Méně, než se zdá - už jen protože existují řešení. Ale nejspíše jsem se jako správný Evropan zase jednou rozepsal a skončím s tím až u svého piva. Protože kdo všechno by tohle měl uskutečnit...?

Velmi hezky na toto téma píše pan Drápal v MF DNES z 20.9. - je vysloveně třeba být xenofobní k některým národům, dělat multikulturalismus jen pro některé národy a jinak postavit vysokou zeď a nechat muslimy za ní, ať vychladnou, i přestože jsou někteří, kteří nás zničit nechtějí. Rozlišit je totiž neumíme. Rovněž pan B. Kuras 16.9. v tom samém denníku má pravdu, když píše, že Schengen by se měl praktikovat vůbec a nebo tak, aby rozpálené mohamedy udržel "venku".

Cesta na kole do Ebelu

Cesta byla v sobotu překvapivě mírná. Málo aut zajistilo poklid. Z Radotína tato cesta měří přes 16,5km a trvá asi 40 minut bez použití Metra. Pokud bych ale jel metrem, dostal bych se na místo určení ještě rychleji. Obojí trvá kratší dobu než autobusem. Zázrak?

Problém je, že celoodpružené horské kolo s nášlapnými pedály není dobrý přítel na praktické cestování a pot vyvstávající na těle v rychlosti kolem 30km/h také ne.

Pod názvem článku je odkaz na Cyklojízdy. Ta nejbližší se koná 22. září a něco mne na ni táhne...

Ještě jedna věc mne překvapila. Po cestě tam a zpět jsem nastoupal 220m. Je to po takové rovině vůbec možné?

Oslava 23. narozenin

Lehce se to zvrhlo v pitku. Ti, co přišli později, tak rozhodně nemohli litovat. Fotografie jsou, ale pouze pro Flickr přátele. Slide show je zde.

Středečně

Případ Mirka Topolánka a kauzy VAE je odstrašující. Má vůbec smysl doufat, že kdyby vládnul právě on, bylo by něco lepší?

Killing Joke and Dave Grohl. Ačkoli se vlastně nedá poslouchat, zní jejich muzika tak primitívně, sektářsky až obřadně, že nemohu ucho odtrhnout... Nazval bych to charizma.

Mám zase jednou narozeniny. Nikdy jsem "se" aktivně neslavil. Už teď mám ze své oslavy poněkud divný pocit. Jenom to, že člověk dá k jednomu stolu a do jedné místnosti lidi, kteří se neznají. Chvílemi mám pocit, že mi to jde proti srsti, a že se tak obnažuji.

Překrásný den

I jako skalní vyznavač "vždycky je dobře", jsem po letošním létě vzdal myšlenku, že bylo vlastně pořád krásně, a proto jsem rád, že je konečně zase tak krásně - nedlouho potom, co jsem se vrátil z Itálie, kde bylo krásně. V takovém počasí je nádhera dát si třeba Budvárek Super Strong jen tak na zahrádce.

Cyklisti na Strakonické nemají co dělat. Zvlášť když jedou velmi pomalu. To, že jim to zákon dovoluje neznamená, že musí dobrovolně vytvářet riskantní situace. Přitom jsou to všechno zrovna pomalu jedoucí prdi, které bych předjel i na terénním celoodpruženém kole.

Cyklisti. Nedávno byl můj příbuzný téměř zabit na kole při kolizi s autem. Dobrá zpráva: chodit se už znovu učí a bude, paměť se mu vrací. Špatná zpráva. Na tom samém místě, v té samé zatáčce, kde byl smeten, nás minulý víkend mohlo potkat to samé, co potkalo jeho (my ale máme helmy), když nás ve velmi nepřžehledné situaci velmi pomalu předjíždělo auto. Kdyby v zatáčce naproti vyjel náklaďák, co by udělal předjíždějící řidič? Raději pitomec smete cyklisty, než nechat smést sebe, zvláště má-li baby on-board. Jen tak dále!

Geo-tagging na Flickru. Mé novější fotky jsou geo-tagged. Zajímavé je, že například známá turistická oblast Cinqueterre v Itálii je na Yahoo mapách velmi málo detailní, v Radotíně lze zazoomovat na naši garáž, dům i sousedovu zeď. Bene.

Cream&Dream jenom potvrzuje, že užívat si v Praze je dražší než v západní Evropě (nemluvím ALE o cenách za bydlení a základní potraviny). Zmrzlina je příliš cream a málo dream, navíc dva středně poctivé kopečky stojí 75 kč, což je víc než klasických 1,80€ v Itálii, o chuti nemluvě. Káva v centru Prahy taky málokdy dosáhne italských dopoledních 0,80€ a o chuti rovněž nemluvě. Ale člověk holt musí umět vybírat.

Rodiče odjíždějí na 3 neděle na Sicílii, já se minulý týden vrátil z Itálie a sestra teď zrovna v Itálii pobývá. Itálie, Itálie, Itálie. Každopádně mám na nějaký čas Radotín jen pro sebe.

U Stella Artois mne asi nemají rádi. Můj článek, který poněkud pragmaticky pojímá celou situaci tohoto piva na našem trhu, tento nápoj, který občas rovněž bez skrupulí piji, spíše pomlouvá, se objevuje na třetí pozici (ale přes půl roku to byla první pozice a až do půlkdy srpna druhá) po zadání výrazu Stella Artois na Seznamu. To se potvrzuje v komentářích i ve vážně míněných mailech, které mi chodí. Jako webmaster jim mohu jenom doporučit: vytvořte několikery kvalitní stránky s klíčovým slovem Stella Artois tento "patok" opěvující a všem jim zaplaťte v Seznamu zvýrazněnou pozici. Tím se můj ubohý blog posune tam, kam patří - nakonec.

Sklizeň

Když jsme se před čtyřmi roky nastěhovali do Radotína, zasadil jsem u sousedovy stěny víno a asi rok se mu velmi nepravidelně věnoval. Pak mne to přestalo bavit úplně, a tak jsem to nechal na rodičích. A je tu sklizeň! Už druhým rokem z něj připravujeme několik desítek lahví vína, které se nedá příliš pít, ale uznejte - vlastní, není to krása?

Ono ostatně mnoho českých vín vypadá nejlépe na vinici...

Antifeministický Brusel

V 51Pro se autoři článku „Bruselská kulturní revoluce“ dopouštějí kritiky úředního zrovnoprávňování mužů a žen. Zvýrazňují větu Fakt, že občané jsou si rovni v právech (stojí před závodem na stejné startovní čáře), neznamená, že v životě dosáhnou stejného výsledku (doběhnou závod ve stejnou chvíli). Představa, že lidé mají protrhnout pásku ve stejný okamžik, je rovnostářská a nesmyslná – jakoby se jednalo o bůhvíjak inteligentní nosný výrok. Nosný bohužel je a rovnou pro celé antifeministické smyšlení. Jakkoli jsou mi jakékoli regulace v této oblasti z rozkroku rovnou do mozku od přírody nepříjemné, měl by také autor článku uznat, že když žena běží závod, startuje ze stejného bodu a běží po stejně dlouhé dráze, občas jí bohužel někdo (občas rovněž žena) hodí kvůli pohlaví do té dráhy klacek. Stejně jako můj tatínek vydělává větší peníze než tatínek někoho jiného, ačkoli kdysi vydělávali oba stejně, a tudíž právě já od tatínka dostávám dražší dárky. Také to není spravedlivé. Řeší však někdo, jestli cena odpovídá tomu, jakou radost dárek udělal? Dá se s tím něco dělat?

Z toho však zatím neplyne, že by Brusel jednal legitimně. Plyne z toho jenom fakt, že ani Brusel, ani já, ani vážený pan časopis nemohou postihnout tak složitý jev, natož zaujmout k němu nějaké odborné stanovisko a podle něj jednat. Když se při takovém jednání dopustíme chyby, bude to totiž chyba fatální. Ad absurdum, byl bych nerad, kdybych musel svoje dárky nedobrovolně dávat klukovi od souseda přes ulici.

Obecněji, rozumněji. Podle základních manažerských matic. Dopouštím-li se nespravedlnosti tím, že nejednám za účelem ji narušit, tedy můžu být shledán pasivním viníkem, způsobuji menší zlo, než když jednám aktivně ale neinformovaně nebo nekompetentně za účelem ji narušit a způsobím jinou větší nespravedlnost (pak jsem také přímým viníkem, i když asi za polehčujících okolností dobrého úmyslu). Rozhodování za nedokonalé informovanosti uplatňuje volbu nejmenší ztráty, tedy nejmenšího zla. Jak vím, že já o tom mohu rozhodovat? Jak vím, že já nebo moji odborníci problému rozumí a mají konkrétní informace? Co když je nemají a nerozumí?

Ptal se někdo VŠECH žen třeba na spokojenost, ztráty nebo zisky plynoucí ze změny nebo se jenom zkoumá holý ideál spravedlnosti? Je chyba existující nespravedlnost popírat, ale řeší někdo náklady obětované příležitosti v případě každé nové regulace? Raději proto pomaleji, vnímavě a rozumně. Některé věci si žádají čas a nadhled. Zvláště existuje-li rovnoprávnost, ale pod záminkou nastolení rovnoprávnosti se někdo nekompetentní pokusí nastolit spravedlivý stav nebo spravedlnost, přičemž pravděpodobně nakonec onu rovnoprávnost (stejnou startovní čáru) tímto způsobem pošramotí a spravedlnosti dost možná vůbec nedosáhne.

Fotky z Itálie

Dokončil jsem set Itálie 2006, takže po kliknutí sem nebo na nadpis příspěvku můžete alespoň na pár minut vychutnat místa, která jsem já vychutnával na své cestě.

Fotografie se mi velmi nepovedly. Velká většina z těch veřejných je po částech zdařile dobarvována, nasvětlována a kontrastována. Přemýšlím, že bych se měl naučit fotit.

Nokia a software

Ještě když jsem byl na gymnáziu se mi občas do ruky dostal USB kabel na Nokii nebo třeba IR port k počítači. Pak jsem si samozřejmě vyzkoušel, co všechno umí Nokia s počítačem dohromady a zpravidla to fungovalo VELMI špatně.

Současná verze PC Suite od Nokie je jedna z prvních, která mi absolutně funguje s jedním telefonem. To už ale neplatí pro synchronizaci telefonů dvou. Samotný proces je rychlý, ale proběhne jen částečně a dochází k chybám, které aplikace nedokáže vysvětlit. A protože je jedna v noci, přenesl jsem těch několik položek přes bluetooth phone2phone a raději si počkám na další generaci.