...a horký závan Pardubic!

Co mne ještě příjemněji překvapilo, byla tečka nakonec. Pardubice. Ideální zastávka s dítětem na dlouhé cestě. Město, kde podle mne chcípl pes, se nádherně vylouplo. Opravené ulice a domy nebo pěkný zámek jsou to nejmenší.  K tomu se přidává čilý cyklistický provoz, pro Pražáka nezvyklý, a zelená sídliště.

Co mne ale více nadchlo byl místní park a corso navazující na park zámecký. Architektonicky zdařilé, určené k relaxaci i na zábavu, pro dospělé i děti. Místo, které opravdu tepe životem - za to by se Praha stydět nemusela. Naopak - měla by se stydět, že něco tak pěkného v posledních letech nevytvořila.

Potěšila mne i snaha vzít řeky více do hry a zapojit je do života místních. Na tom se pracuje a já jsem zvědav.

Nadchly mne i místní hospody a kavárny. Sjel jsem po přistání Foursquare, a i jako zmlsaný Pražák jsem byl velmi potěšen. Zahradní italská restaurace ve vile u řeky, hip kavárna u "kanálu" v centru nebo parková funkcionalistická cukrárna měly atmosféru.

A také hlavní ulice mimo centrum získaly noblesu západních maloměst. 

Pardubice rozhodně nejsou založením bombastické, ale udělaly mi o to větší radost, protože jsem je do nynějška považoval za jakousi "Popelku". Doporučuji!

Orlické hory

Orlické hory stály za to. Jednak jsem tenhle kout světa konečně o kousek lépe poznal (přejezd na kole před třemi léty byl velmi rychlý) a jednak jsme si vyzkoušeli, že s prckem se dá vyrazit i do hor.

Jsou to hory mírné a vlídné, plné kraviček, oveček a houbiček. Nedýchá tu ani tíživý duch Sudet, ani vítr ze severní planiny, jako v Krkonoších nebo Jeseníku, kopce jsou spíš mírné a zelené než skalnaté. Vrcholky působí méně vysokohorsky, což jde samozřejmě na vrub výškám do 1100 mnm.

Chudoba je tu cítit - ani náhodou se nejedná o top turistickou oblast nebo o bohatý kraj - nabídka služeb je tu malá až zakrnělá. O to lépe si právě odpočinete od všedního ruchu civilizace.

Ubytovali jsem se v Deštné v penzionu Kozí chlívek. To vřele doporučuji všem, kteří hledají bydlení na úrovni i za rozumnou cenu. Novostavba roubenky je vkusně dotažená s citem pro detail a ideální pro pobyt s dítětem. Kuchyně je v republikovém srovnání přijatelný průměr - ve srovnání s blízkým okolím dokonce vyniká.

Deštná se nachází pod místními nejvyššími vrcholy. Příjemně se odtud s nosítkem, ale i s kočárkem dá zdolat Šerlich nebo Velká a Malá Deštná.

Pokud se vydáte na Masarykovu chatu, doporučuji udělat foto a pokračovat na horské sedlo k parkovišti, kde je daleko přátelštější a méně socialistická chata. Masarykovu chatu pamatuji přátelštější z přejezdu na kole - to jsme ale večer byli skoro jediní hosté a zároveň nocující, takže se k nám chovali královsky. Během dne s dítětem vás tam ale nepříjemná a poddimenzovaná obsluha zadupe.

Orlické hory mám tedy v deníčku. Určitě se sem ale rád vrátím - třeba zase do jiné, zatím neprobádané části.

Na kole podél Rokytky

Dnes mne příjemně fascinovala cyklostezka podél Rokytky. Část od Libeňského ostrova do Vysočan jsem již několikrát šel pěšky. Dál vede po tělese bývalé vlečky ČKD a po sléze mezi rybníky, lesy a mokřady. Samotná stezka je pěkný nápad - odmyslím-li některé finančně kontroverzní části - je hezké že je tak uceleně dokončená.

Víc mne ale zaujalo prostředí, kterým vede.

Nejprve Vysočany. Probouzejí se. Jsou pěkné. Kde dřív byly továrny a zem nikoho, rostou nejen "develovepří" projekty, ale také parky (jo - nové a velké parky v Praze!) a celé se to tak lidsky příjemně zaceluje. Není to moje srdcovka, ale z pohledu užitné hodnoty by byla radost tam bydlet.

Když se pak pokračuje za Vysočany dál k Hloubětínu, právě po oné trati, střídají se zelené koridory a příjemné vzdušné řady novostaveb. V této části města člověk neúpí nad stavebním stylem - tady to tolik nehraje roli.

A pak vlečka končí a pokračují rybníky. Park v lužním lese Rokytky, rybníky, kačeny, mola, piknikující lidé. Na téhle cyklostezce je příjemné být, a také to tu žije. Můj dojem z toho jednoho odpoledne je, že tahle stezka skrze síť parků vytváří společenskou páteř této části města, která by jinak byla dost izolovaná mezi kolejemi a hlavními silnicemi. Palec nahoru!