Měl jsem volný večer bez dětí a prázdný obývák. Tak jsem si pustil DVD Growing Up, koncert Petera Gabriela k albu Up odehraný v Miláně. Výborná deska a geniální show s úžasnou atmosférou. Pokud jste ji neviděli, doporučuji - a to bych vážně neřekl o každém koncertu.
Psal se rok 2003. Vzpomínám si, jak jsem pálil DVD z klubu vlastníků a kopíroval booklet na barevné tiskárně.
Ale to důležité. Moje wow. Peter Gabriel je v tom videu šedivý stárnoucí pán a zpívá se svou už poněkud dospělou dcerou Melanie. Rok 2003 a tedy 20 let zpátky.
Napadlo mne, kolik tomu staříkovi musí být dnes. A kolik mu vlastně muselo být tehdy.
Google říká, že Peter se narodil v roce 1950. Takže 53 let tehdy, 73 let mu je tedy dnes. 2 minuty zavěšený Upside Down už by dnes asi neodzpíval. Na vysvětlenou - Peter a Melanie ve stejnojmenné písničce chodí kolem dokola pódia, ale zavěšení hlavou dolů na stropě, a takto odezpívají celý závěr skladby.
Tehdy mi připadal Peter už tak starý. A dnes mi tehdejší Peter vlastně přijde taky starý. Jenže tehdy mi bylo 20. Teď je mi 40 a mám tendenci se na to nuceně dívat jinak. A tak vlastně tehdejší Peter vůbec není tak starý.
Ať už je nebo není, mám na tom koncertě rád i jeho hlášky a myšlenky.
Třeba jedna věc mi padla do oka. Peter tam říká v úvodu písně Barry William Show úžasnou větu: ...but in this millenium, you are what you watch. Aniž by to věděl, kápl do noty cílenému obsahu. Od roku 2008, kdy to velkém rozjely služby YT, FB a Google, jsme vlastně to, co na internetu sledujeme. A internet se nám přizpůsobuje, aby byl tím, co chceme vidět. Jsme to my. Naše zrcadlo. What a show! ... you're looking at.
