Zase jen ten rock'n'roll! ...přesto mu nelze upřít jisté kouzlo Rolling Stones. Říká se, že po Bridges to Babylon (1997) úroveň klesla, ale není to pravda. Uvedené album totiž nebylo pro Stones zcela typické, a tak, jak jej určitá skupina posluchačů vyzvedávala, mohla jej jiná oprávněně nesnášet. Konec konců, tak novátorské ani zábavné "Mosty" zase nebyly.
A Bigger Bang je návrat k hodnotám - stylem silně připomínající The Voodoo Lounge (1994) - koncepcí rovnoměrněji rozložené. Narozdíl od Voodoo totiž sice nezní tolik svěže, o to vyzrálejší však je a příjemně se poslouchá až do samého konce. Slyšíme bicí, slyšíme kytaru, slyšíme Jaggera - všechno jednoduše provedeno a na svém místě plyne vyrovnaně od první písně až do poslední. Jediné co postrádám, je nějaký hit. Streets of love a jiné písně nejsou špatné, ale hrát se budou spíše, protože jsou, než že by zbytek alba převyšovaly. I to však zase jen dokládá, že si muzikanti s chutí vyhráli a předkládají vyzrálý kousek, co dupe přímo od země, nebudeme-li tomu snad říkat "plochost", což je také jeden možný úhel pohledu.
Ač jsem vlastně (jako posluchač progresivní hudby) spíše zklamaný, protože třesk se nekoná, dávám v kontextu samotné kapely 4 z 5 (srovnávat Stones v kontextu současné hudby, snížím bez váhání na 3 z 5). Doporučuji spíše fanouškům samotné kapely.
1 komentář:
Já nejsem žádný velký, ortodoxní fanoušek Rolling Stones, ale tadle deska mě mile překvapila. Dědouškove to všem nevěřícím Tomášům natřeli. Velmi příjemná zaléžitost oproti Bridges To Babylon. Dávám 5 bodů z 5.
Okomentovat