A tak se mi zdá, že je můj blog plný špatných příspěvků. Ale není špatně. Máme rádi Verunku (v první řadě), navštívil jsem poprvé v životě galerii Sovovy mlýny, která mile překvapí ve všech směrech, vyjel na kole na tající sníh, udělal si čas na sebe, dostal vesrkze velmi pozitivní posudek oponenta na diplomovou práci, kterou budu velmi brzy obhajovat, koupil si sněhobílý rám na bajka, o kterém jsem si myslel, že budu vždy jen snít (a ještě téměř za nula peněz), a pracovně se konečně podíval do své milované Vídně.
Kůže a káva však mohou vzhledem k intenzitě prožitku zanechat silné dojmy, nejsou však pánem mého času. Postupně se to v hlavě rovná a rozjasňuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat