Jaký je výsledek? Je to mocné. Šlápnete lehce a jedete přes 20 kilometrů v hodině. Šlápnete silněji a jede to třicet kilometrů v hodině. Upozorňuji, že s celoodpruženým kolem s tlustou terénní pneumatikou, se horko těžko dostanete nad dvacet kilometrů v hodině.
Ta rychlost je opojná. Cítíte ten mocný přenos síly svalů do pohybu vpřed. Do kopce jedete na velký tác a nepodřazujete. Jiná "dnešní" kola mizí ve zpětném zrcátku (pomyslně). Za hodinu a půl jste hrozně daleko od Holešovic.
Připomíná to přelom tisíciletí, kdy horská kola Author byla napůl treková, a s tátou jsme podél Sázavy drželi po roviněpres třicet na tachometru.
Jenže každý extrém má svá pro a proti. Vjedete do bláta a obě kola začnou bruslit do stran. Jedete všude jinde, jen ne kupředu. I to je svého druhu sranda, ale nechcete ji zažít v strmém sjezdu, protože nemáte vůbec nic pod kontrolou. Ani na srázu podél Vltavy. Koupat s kolem se taky nechcete. Začne se vám stýskat. Vybaví se vám opačný mocný pocit, kdy držíte široká řidítka a pevnou perfektně pružící vidlici, která posílá zubatou tlustou pneumatiku neomylně přesně tam, kam ji určíte.
Chce to se přizpůsobit, ale na zimu ideální - prostě z terénu přesedláte na šotolinu a cyklostezky. Svištíte podzimními alejemi a čistíte hlavu. Kilometry plynou. A umím si velmi mlhavě aspoň představit, že bych s tímto kolem příští září dojel na Ještěd z Černého mostu na společné foto :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat