Let Lajky do Lysé nad Labem

Moje dny v mobilitě jsou pomalu sečtené. Dovolím si tedy vypustit ještě jeden poslední balónek. Jak víte, nejsem příznivcem vysokorychlostních tratí, protože mám pocit, že letíme na Mars, když jsme ještě nedoletěli na měsíc.

Jsem proto naopak vždycky rád, když se někde uvažuje o rozšíření počtu kolejí v příměstské a nákladní dopravě a zvýšení rychlosti stávajících hlavních tratí, jako třeba nyní mezi Lysou a Nymburkem.

Podle mne totiž příměstská doprava okolo Prahy zaspala. Zavedení "Eska" po povodních 2002 a City Elefantů vypadalo jako skok na onen Mars, ale byl to takový let Lajky a Praha potřebuje daleko víc. Ne opulentní tunel pod Operou, ale pořádně odmakat malé krůčky a dostat se nejdřív aspoň na ten měsíc. 

Co konkrétně?

1. Rozšíření počtu kolejí na stávajících tratích kolem Prahy. Potřebujeme samostatné koleje pro dálkovou dopravu a samostatné pro příměstské vlaky, aby toho mohlo projet víc. Samozřejmě ne všude jde trať rozšířit z důvodu omezených prostorů - nepůjde to v údolí řek Vltavy a Berounky. Nicméně se to na pohodu neděje vůbec nikde, vyjma megalomanských projektů jako jeden velký tunel mezi Prahou a Berounem, který bude fungovat obdobně, ale je otázka, zda je to za adekvátní cenu a zda to nešlo udělat jednodušeji. Jinde se tratě upravují (např. z Prahy na Lysou nad Labem), ale ve "starém stylu", tedy trochu narovnáme, vyměníme a odhlučníme koleje, přiděláme zastávky, ale koleje budou stále jen dvě. Škoda.
2. Automatická signalizace. To znamená, že vozidla i celá infrastruktura musí být osazená automatickými "semafory", které sledují, kde se pohybují jednotlivé vlaky, a umí je na dálku zastavit, pokud jeden druhému vleze do zóny osobního komfortu. Toto se naštěstí na hlavních tratích (tedy skoro všude kolem Prahy) už nasazuje a umožní to vlakům jezdit v kratších intervalech. Pokud to nebude, dojde k tomu, že se TGV bude křížit se starým dieselovým motoráčkem (který se pojmenuje regioraketoplán a dostane nový lak) a uhrovitý panák s plackou z oprýskané výpravní budovy jim bude ukazovat, že můžou jet. 
3. Přiznat si, že City Elefanty nejsou dokonalé a (postupně) je nahradit. Městská a příměstská doprava potřebuje jednopodlažní vozidla, která mají velký počet dveří, jsou lehká a rychle se rozjíždějí a brzdí, jako metro. Jezdí pak v kratších intervalech za sebou, čímž přepraví víc cestujících a také jsou pro cestující přitažlivější, protože když jim to ujede, nemusí čekat 30 minut na další. City Elefant má dvě patra, a protože nejezdí tak často, cestujícím trvá dlouho než vystoupí a nastoupí, protože jich pak ve vlaku je víc. Elefant je těžký a pomalu se rozjíždí i brzdí, což prodlužuje dobu cesty a opět láká lidi do aut. 
4. Rozšíření tratí. Některé kroky se dějí, ale velmi pomalu - například trať na Kladno a v Kladně již získává povolení. Stejně tak by ale úplně nové spojení zasloužila oblast Brandýsa, Jesenice, a ze vzdálenějších pak Liberec. Na Liberec se plánuje nová trať přes Milovice a pak rozkošnými smyčkami přes Boleslav. To bude bolehlav. Jsme mistři polovičatých řešení. A samozřejmě jednou do Liberce z  Prahy zavedeme jeden dlouhý tunel, který nám postaví andělsky čistý Metrostav a budou tam jezdit rychlíky 300 km/h. Jak velký to asi bude "tunel" a kdy to bude? 
5. Poslední výtka jsou křížení. Všude, kde se plánují nové tratě, vznikají úrovňová křížení. Tedy vlaky z opačných směrů na sebe musí čekat, protože si kříží cestu. Přitom by nebylo od věci zajet do zahraničí a podívat se, jak to dělají tam. Kapacitní tratě mají podobné křižovatky jako dálnice pro auta. Tedy, že protijedoucí směry se nepotkávají, ale vyhnou se po mostě. Je to stavebně náročnější a nedává to smysl u méně využívaných tratí, ale my víme, že v aglomeraci Prahy prostě budou hojně využívané tratě, a má smysl do nadjezdů a podjezdů investovat. Ale neděje se to a budeme toho litovat. A nemluvíme teď o desítkách nadjezdů, ale spíše o jednotkách na klíčových místech. 

Chceme dostat lidi z aut do vlaků. A chceme to udělat tím, že rozšíříme nabídku o atraktivní možnosti a nikoli tím, že budeme lidi a podnikatele nutit. Zatím ale neděláme nic, a pak vydáme zákaz (protože to je jednoduché), a budeme u piva nadávat na Evropskou Unii. A také chceme dostat zboží z kamionů na koleje. Tím spíše, pokud dojde jen k minimální deglobalizaci, tedy přesunu výroby zpátky z Asie do Evropy, bude potřeba zásadně vyšší přepravní kapacita. A pokud nebude na kolejích (což teď není), půjde všechno na silnice. Takže i bez zákazů se automobilisté zadusí sami sebou, protože nebude kudy projet. 

Vykresluji to jako apokalypsu - samozřejmě to nebude tak zlé, a bude to systémem postupně se vařící žáby. Spíš mne zaráží, že zcela opomíjíme střednědobá řešení, která jsou na dosah ruky.