Neni to jako v Praze, kde se nad historickou siluetou táhnou různorodé ostře vykreslené mraky. Ve Vídni se celá obloha potáhne jednolitě neproniknutelnou šedou a vzduch je jako v prádelníku. A to všechno jako by nepřišlo ze stran, z polí, ale spíš vylezlo z děr všude mezi domy. Je tma jako když slunce zapadá a když začne pršet, cítíte, jak se městu pomalu ulevuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat