Ležím v posteli a pochrchlávám si. Silvestr mám vyřešený, budu v posteli. Štědrý den byl ale ve starém stylu, jak to má být. Brzký budík, abych mohl zadělat na chleba a vyrazit na bajkový vánoční sraz na Točnou. Nicméně jsem se probudil s takovou rýmou, že jsem budík típl a pak šel rovnou zadělat na chleba. Oběd vskutku žádný, a pak už tradiční návštěva Chez Marcel na Haštalu (proč zrovna tam? Proč ne?). Nakonec vyzvednout babičku a výborná opulentní večeře o několika chodech, víno, dárky, radost.
No a 25. se mi na Sázavě během půl hodiny po návratu zvenku udělalo tak mizerně, že jsem myslel, že nepřežiju noc. Divný pocit, když vám cosi nedovolí se nadechnout. Musím říct, že Ústřední vojenská nemocnice se zahalila do elegantní róby, přesto je příjemné ležet doma.
Moje školní povnnosti ve Vídni jsou hotové. Kéž by to tak šlo i na VŠE příští semestr.
Žádné komentáře:
Okomentovat