A tak jsem si to kráčel kolem čtvrté ranní spícím Radotínem. Ti zatracení ptáci řvali, jako by chtěli říct, že už se blíží svítání a že místo času jít spát bude čas vstávat. Ten letní pocit krátké noci. Temnota na obzoru pomalu ustupovala a po domech, jejich zavřených víčkách, se neslo modré blikání výstražných majáků odkudsi z dáli. Hlava čistá jako ranní šálek kávy.
Žádné komentáře:
Okomentovat