Cítím, že věci (předměty) mají v sobě vděk uskutečňovaný prostřednictvím nás. Příklad: Není tomu dávno, co jsem koupil kamarádovi víno. Dal jsem na radu, protože sám piji jiná vína a řekl bych, že jsem tak pořídil spíše malý zázrak než instantní perfekcionismus. Nezbývá mi, než doufat, že rada byla dobrá, protože se jednalo svým způsobem o riskantní podnik. V láhvi je objektivně nápoj nějaké neznámé kvality, může být s určitou neznámou pravděpodobností dobrý nebo špatný. Pokud ale tomu jiskrnému nápoji žijícímu v této chvíli uvnitř láhve vlastním životem pevně věřím, odvděčí se. Když mu držím palce, nemá důvod zklamat. A nebo také ne. Později jsem láhev toho druhu ze zvídavosti sám ochutnal a nezklamala.
Nechci tím říct, že věci v noci stávají a poskakují pod dvorku, když se nikdo nedívá. Spíše je to o tom, jak se člověk naladí. Lze tak vůči nahodilostem získat pozitivní nadhled.
Žádné komentáře:
Okomentovat