To je krásnej život. Jak takhle volám do bank, zjišťuji, že ani v Čechách, ani na Slovensku už tam po půl páté nikdo není a nikdo nebere telefony. Až budu velký, chtěl bych býti bankéřem.
(to není myšleno jako pomluva, jedná se spíše o výkřik z kategorie "první dojmy")
2 komentáře:
Bylo by hezké! Ale než začneš svůj bankéřský sen měnit v realitu, pomni ne zcela výjimečného zvyku po půl páté nezvedat telefon a strávit tak poslední hodinku, dvě, tři... konečně aspoň trochu intenzivní prací! ;))
Jsou lidé, jejichž popisem práce je prodávat nějaký výkon na telefonu (zákazníkům ale o dovnitř firmy). Pak je v jejich zájmu, aby na telefonu byli v určité vymezené době, kdy se jejich výkon "počítá". Pak jsou jiné práce, kde telefon slouží k "dorozumnění", ale být k dosažení není v popisu práce... první druh bych si nedovolil kritizovat. Měl-li bych být naprosto vážný, je příspěvek o tom druhém "druhu". Měl-li bych se držet ducha příspěvku, řeknu: platí to na všechny líné bankéře!!!! :-)
Okomentovat