Nepochopil jsem článek uvedený pod odkazem. Vysvětlí mi někdo, co je z morálního hlediska špatně?
Předpokládám případ, kdy lyžař přijede brzy ráno, zalyžuje si na ještě prázdných a čerstvě upravených sjezdovkách a kolem desáté až jedenácté permici prodá, pochopitelně se ztrátou. Někdo jiný, kdo nechce lyžovat od 8.30 ale ani od 13.00 ji koupí a lyžuje jen odpoledne. Ve výsledku jezdí na lanovkách vždy jen jeden člověk za jednu permici. Ranní lyžař realizuje ztrátu, protože prodává lístek pod cenou zbytku jízd, ale zároveň zisk, protože jeho jízdenka nepropadne a on může jít třeba na běžky. Odpolední lyžař realizuje zisk, protože koupí levně jízdenku. Vlekař nemá žádné dodatečné náklady, protože na jednu jízdenku jezdí vždy jedna osoba. Realizuje z jistého pohledu ztrátu díky nákladům obětovaným příležitosti (odpolední lyžař si nekoupí celodenní permici). Pokud by však nabízel flexibilní jízdné (platím jen to, co projezdím), byla by jeho ztráta nulová a zisk lyžařů rovněž - překupnictví by ustalo.
Za vlekařem nastavených podmínek je tedy chování ranních lyžařů neetické, protože přichází o zisk. Ten je však daný do jisté míry jeho monopolním postavením v dané oblasti - díky tomu si může dovolit zpoplatnit i jízdy, které lyžař neprojezdí. Argumentovat tedy čistě ekonomickou ztrátou podle mého názoru nelze a článek zbytečně ilegalizuje naprosto logickou a legitimní zbožovou arbitráž. Překupnictví je v češtině silné slovo, které vytváří jakousi atmosféru ilegality nebo podvodu...
Žádné komentáře:
Okomentovat