2011-02-19

Až půjdu příště k lékaři

Nechci hanit všechny lékaře, ale jejich nátlakovou akci považuji za ubohé, prachsprosté vydírání a je mi velmi líto, že jim prošlo. Nelidské je především provedení, v základu bych se za jejich myšlenky nejspíš i postavil:

1. Platy ve zdravotnictví jsou opravdu malé. To, co dostane kdejaký nevycválaný hejhula z ekonomky hned při nástupu, musí lékař tvrdě vydřít a možná ani po letech praxe se k tomu nedostane. Nemluvě o tom, že většina ekonomů ve srovnání s lékaři dělá neužitečnou práci (nehovořím teď o ekonomické užitečnosti, ale o tom, že potřebujeme jíst, pít a být zdraví, a pak teprve můžeme dělat "zisk").

2. Vláda těžko mohla reagovat lépe, než se dohodnout. Možná být ostřejší, ihned začít zvát cizí lékaře, zajistit, že odpadlíci nedostanou v ČR v oboru už znovu práci, podat žalobu za veřejné ohrožení... ale to se nedělá až tak lehko a rychle, a když se s tím nezačlo hned, už bylo pozdě. Krizová varianta pak byla pouze dočasným polořešením.

3. Vytváří nebezpečný precedent, kdy každá životně důležitá profese může podobnou nátlakovou akcí zvýšit svoje příjmy na úkor jiných státem financovaných profesí. Například hasiči nebo lékaři tohle udělat mohou, učitelé nebo vědci pouze velmi těžko.

4. Stavu zdravotnictví nerozumím (hodně jsem sice četl, ale nevidím pod slupku), takže můžu pouze konstatovat, že není ideální a určitě stál za protest. Ale proč zrovna teď a takovým způsobem? Tak hrozný jeho stav určitě není, aby se muselo totálně paralyzovat, a možná, že stálo spíše za to reformní vládu podporovat a konzultovat - protože to leckteré předkrizové vlády příliš neumožňovaly...

Až půjdu příště k lékaři (nemluvím teď o soukromé praxi), budu si holt myslet o něm své. Půjdu tam z donucení, jako k někomu, kdo nejenže má moje zdraví ve svých rukách, ale ještě mi může vždycky vrazit kudlu do zad.

Žádné komentáře: