Le Noise, novinka od Neila Younga, je přesně ten druh alba, který pohladí po duši. S citem odměřená porce řemeslné práce, tak jak je na to posluchač tohoto zvláštního živočicha mezi muzikanty zvyklý. Pravda, ne každá deska se Youngovi povedla natolik, aby se o ní dalo říct "dobré jako obyčejný Young". Takže se nedá ani říct, že novinka je skvělá nebo vystupuje z řady. Alba tohohle kanaďana totiž mají tendenci do řady zapadat, pokud jsou dobrá - a to vás právě podrbe za ušima.
Pokud vzpomínáte na Dead Mana, film Jima Jarmusche, tak nějak zní kytara na novém albu. Nikam nepospíchá, a i když přidá, "nešlape" jako "splašený kůň" (kapela Crazy Horse, Youngova rockovější reinkarnace). Spíš procítěně, bez velké vyumělkovanosti a bez zbytečné přemíry motivů hudba plyne přes jednotlivé akordy, nezastavuje se a nediví se, že hlas zestárl, nenutí vás pamatovat si zpěvné motivy. Suché, až na kost oholené a přece dobré - tak dobré, jak to jen lze čekat!
Žádné komentáře:
Okomentovat