Už dlouho jsem si tak neužil podzimní procházku jako dnes. Chvíli v příjemném doprovodu, chvíli sám, zjistil jsem, že miluji Turkschanzen a tiché ulice vilového Döblingu. Taky už jsem si vymrzlý zvenku dlouho neposlechnul Jethro Tull s panákem whisky. Hot Mango Flush. Že by naposledy někdy za časů gymnázia?
Už jsem 100% rozhodnut, že až se vrátím do Prahy, vyměním fotoaparát. Nejsem metrosexuál, abych potřeboval slaďoučký foťáček, který fotí sračky. Většina fotek s dobrým motivem se nevydaří vinou špatného automatického nastavení saturace barev, se kterým už se pak následně dá dělat jenom minimum. Ať ostřím, jak ostřím, fotografie nemají žádnou prostorovou hloubku. To nebývalo, dokud jsem používal pořádný - leč větší - foťák. Nejsem dobrý fotograf, ale míval jsem dobré nápady a tahle malá mrcha jim hází klacky pod nohy.
Matička Vídeň má zvláštní vlastnost - jak se jeví v centru velkolepá oproti Praze, tak se v okrajových čtvrtích jeví domácká až familiérní oproti širokým ulicím Prahy orámovaným činžovními domy.
Věděli jste, že před světovými válkami měla Vídeň přes 2 miliony obyvatel a dnes má pouze 1,8?
Žádné komentáře:
Okomentovat