Batman VŠE

Na to, jak skromně je wi-fi odnož sítě intranetu VŠE - Batman - popsaná na svých stránkách, jsem byl poměrně mile překvapen dosahem a procentem pokrytí učeben na Žižkově. Samozřejmě až po té, co jsem si Batmana "přecejen" předplatil.

Pokrok se nedá zadržet a jsem rád, že právě VŠE studentům také takové služby poskytuje.

Při vší úctě...

Při vší úctě k víře v boha... Při vší úctě k člověku, který umírá...

...co když papež upadne do komatu a bude v něm třeba 10 let? Dokazuje to jenom, že všichni vládci jsou stejní. Je mi z toho nanic!

Verše z Itálie

...jsou vlastně ukryté. Jenom opravdový znalec mého díla pozná, kdy jsem pil portské a kdy jsem to jenom předstíral. Ty z Itálie jsou každopádně pod "březnem" a nejsou to ani ty první ani ty poslední.

Zapomněl bych dodat - jako vždy je najdete v recentním dokumentu. Později je vytřídím a ty lepší zmizí... hádejte kam >>> na Poietikon. Takže do toho! Hoj hoj!

Také doporučuji kliknout na Fotky na Flickru. Alespoň tedy pokud vám imponují malá italská městečka pod velkými Alpami.

Livigno

Týden s rodiči v italském Livignu byl velmi láskyplný. Ochutnal jsem několik dobrých levných italských vín, výtečnou švýcarskou 99% čokoládu, perfektní severoitalskou pizzu, ale především se na stále ještě kvalitním sněhu ohřál pod jižním sluníčkem, napsal několik čerstvých básní (závratně tendují k dokonalosti a těším se, až vám je předvedu), jednu povídku, do hloubky poslechl nové R.E.M. (a mnoho další příjemné hudby) a dočetl originál strhujícího Anglického pacienta, který snad naschvál velice mile asonoval s kulisou tajících sněhů na louce v italských předjarních Alpách za mým oknem.

Mark Knopfler - Shangri-La

Je mi velice líto, že musím opět něco "sepsout". Pokud jste si ještě nekoupili novinku od Marka Knopflera, nedělejte to. Dostane se vám totiž do ruky bezvadné a odměřené album, které je však úplně bezvýrazné.

Na první pohled mu nelze nic vytknout. Dokonce méně, než jeho předchozím sólovým albům (hudba se oprostila např. od jistého kýče, kterým zavánělo např. Sailing to Philadelphia). Plyne jako tichá řeka. Pomalu, široce. Ale postrádá jakékoli záchvěvy. Postrádá jakékoli zčeření, zavlnění emocí. Kytarová sóla jsou krátká, nevýrazná, dobře zahraná. Nikdy bych ale neřekl "další" dobrá porce hudby. Tohle je pořád to samé sousto, které žmouláte tak dlouho v ústech, až znamenitě zahořkne. Navíc bude třeba jej zapít, zvuk je prašný, suchý. Vypadá to skoro jako záměr, ale i přes "uznávané" texty, mu chybí točivý moment. A ten musí mít tichá alba stejně jako všechna ostatní.

Chcete-li si pořídit dobrou hudbu na usínání, při níž zapomenete, že posloucháte hudbu (nebo že vůbec něco posloucháte), jděte do toho. Já dávám dva z pěti.

Dodatek: Pokud si na album zvyknete, dal bych možná dokonce 3/5 - ale věci je třeba hodnotit načerstvo.

Jaro

Ach bože, už zase svítí překrásné sluníčko a k tomu je okoukaných deset pod nulou! Začínám být zoufalý, protože všichni už mluví o jaru. Těším se, až konečně odjedu do italského Livigna, kde se snad ohřeji.

Při troše štěstí se uvidíme nějakou z četných webkamer.

Marketing osobností

J. Zahradil a L. Rouček vystoupili ve čtvrtek na VŠE s cílem diskutovat o euroústavě. Diváka muselo nejvíc zaujmout zcela ryze anatgonistické vystupování obou politiků. Jan Zahradil (ODS) měl padnoucí elegantní tmavý oblek, upravené vlasy a v bodech připravený úvodní projev. Pan Rouček (ČSSD) měl na sobě jakoby naschvál oblečení v zálesáckém barevném provedení a celkově působil "odrbaně" - tak jako jeho neuvěřitelně dlouhé vstupní řeči o tom, jak se měli všichni rádi, když formovali EHS a Evropskou ústavu, které korunoval souslovím "hlavní mainstream". Pan Rouček celou dobu seděl v lehkém předklonu přilepený u řečnického stolu. Pan Zahradil vstřícně přednášel ve stoje ve středu Auly.

Obsahem se nemá cenu zabývat. Oba měli pochopitelně pravdu. Zajímalo by mě spíše, za co volič dává, ať už jednomu nebo druhému, svůj hlas. Že by to bylo za celkové vystupování? V tom případě bych někoho, kdo se naschvál stylizuje do "šmudly" nevolil...