2022-03-20

Válečné a zelené peníze?

Leckdo zmiňuje, že kdybychom tolik peněz, kolik investujeme do války na Ukrajině a do zbrojení, investovali do zelených zdrojů, jsme za chvíli energeticky soběstační. Respektive, že je jednoduché lidské stádo přesvědčit, ať se sypou peníze do války, ale nikdo by nešel demonstrovat za sypání peněz do energetické transformace. Válkou přitom trpí lidé, rodiny, kultura, příroda. Nemá vítěze - všichni v ní prohráváme. Tak proč to nestopnout a netransformovat se? Raději zelená než Zelenskyj.

To je bohužel hořká pravda a ideově možná správné. Necháme si koleno vrtat, než abychom udělali krok vstříc budoucnosti.

Jenže ono to má háčky:
(1) Nevíme, jaký zdroj by nahradil konvenční fosilní zdroje. Větrníky a sluníčko to nevykryjí stoprocentně - na průlomový objev čekáme. Neznamená to taky, že bychom neměli delat nic, jako my v Česku z hospody brblat na svět. Ale taky bohužel nemůžeme jen tak vypnout vše fosilní a jaderné, i kdybychom do změny poslali sebevětší objem peněz. Nejdřív musí doběhnout vývoj technologií, které ještě vůbec nemáme, a tomu penězi neporučíme. Dále musí proběhnout sama transformace. Zjednodušeně: kolik bateriových úložišť bude třeba, abychom vykryli špičky a sedla dodávek energie? Jak rychle je zvládneme vyrobit a nainstalovat? "Hned" to asi není, že? Za dva roky ale také ne, že? Bude to chtít té idee věřit a dlouhé roky na ni pracovat.
(2) Ve válce jde bezprostředně o život a o osobní svobodu. Proto Ukrajinu ochotně a ve velkých objemech podporujeme. To se s ohrožením prostřednictvím oteplení nedá srovnat. Dovolím si ale i kacířskou myšlenku: z hlediska zachování života a prevence traumat války by pak bylo nejlepší, kdyby se Ukrajinci Putinovi vzdali a přistoupili na kompromis. Jejich boj a vítězství povede k nedozírným lidským ztrátám a ekonomicky tím ztratí celý svět - Rusko, Evropa a maximálně Ukrajina sama. Měli bychom udělat vše pro to, abychom válku zastavili, ne bojovat za ideál za každou cenu. Následně bychom měli zajistit obnovu a rozumné ozbrojení Evropy jako prevenci válek dalších. Tuto kacířskou myšlenku jsem si zde odložil, ale zatím si nejsem jist, jestli ji osobně podporuji. Důležité ale je, že válka je teď urgentně na Ukrajině, armagedon oteplováním je otázka desetiletí.
(3) Odběrem ruských zdrojů sice každý den financujeme nepřítele obrovskými částkami. Mlčky ale asi všichni tušíme, že odstřihnout okamžitě ruský plyn a ropu není "příležitost" a nepůjde to bez krvavé materiální oběti. Pokud někdo říká, že teď se trochu omezíme, a za rok dva nás to posune k nezávislosti a tedy zelenější budoucnosti, ten je buď blbec nebo nečetl statistiky. Povede to spíše k dovozu dražší fosilie odjinud - od našich milovaných děcek v turbanech, co tak báječné umí podřezávat krky halal, a nebo ještě dráž od strýčka Sama. Což ale samo nijak neospravedlňuje, že bychom měli pumpovat další a další peníze do války na Ukrajině a přilévat olej do ohně. 

Znovu: skláním se před odhodláním Ukrajinců bojovat za vlast proti přesile a odsuzuji ruskou agresi. Esa má v rukávu Rusko, protože pořád může bombardováním srovnat města se zemí, a válku tím vyhrát, jen to udělat nechce, a tedy nikdo neví, jak to celé skončí. V takovém případě existuje naděje. A dokud je naděje, bude válečná mašinérie pokračovat. Myšlenky na nahrazení války zelenou budoucností jsou tedy ideově správné, ale ze tří výše uvedených důvodů více utopické než kdy dříve.



2022-03-19

Samohybné glosy

Nemůžu se ubránit několika glosám z automobilového světa.

Oblíbeným koloritem se stalo pomlouvání nového Multivanu. A řeknu vám jedno: podle mne to bude prodejní trhák, protože přichází na trh, kde to všichni konkurenti balí. Přitom poptávka po velkém MPV tu musí být. Boubelaté šutříky zvané SUV jsou sice stylové, ale ne tak praktické. Uvidíme, co na to třeba Ford Galaxy.

Ford Focus prošel faceliftem a stalo se z něj... Hyiundai. Nic proti Hyiundai - dělají skvěle (nad)průměrná auta a jejich N-kové verze ukážou všem Fordům zadní nárazník. Ale estetika je osobní věc a Focus se mi zvenku fakt líbil. Povedlo se jim na karoserii velmi volně zkopírovat dynamickou vlnovku, kterou známe třeba z Mazdy 6, původní MX-5 nebo z Dodge Viper :-) K tomu světla spolu s ošklivým prasečím rypáčkem, který je jakýmsi poznávacím znakem Fordů posledních asi sedmi let, konečně hezky ladila a celkově vznikl dynamicky vypadající ale konzervativní mix. Po změně je z toho ale Hyiundai i30. Nekopíruje se holt už jen v Číně, ale i v Kolíně nad Rýnem.

Také v interiéru, který při uvedení v roce 2018 odpovídal pojetím roku 2012, proběhl upgrade. Pro vysvětlení, rok 2012 se projevoval tvrdými plasty a místy odulými asijskými tvary, ale také přemírou klasických tlačítek a pěkných velkých otočných ovladačů. Interiér vozu z roku 2018 do faceliftu vypadal střízlivě a ergonomicky byl vynášen do nebes právě díky fyzickým ovladačům pěkně postaru. Asijská nabubřelost naopak chyběla. Také infotainment prý skvěle fungoval. Je rok 2022 a Ford jde s dobou: přidal falešné prošívání na palubku (jako luxus, püčo!) a má ve své třídě největší tablet. Jako ultramegahustokrutý, ty voe. A ta hlavní modernizace: tlačítka zmizela. Když si vzpomenu, jak snadno ovládám v Mondeu nebo v Mazdě 6 vše fyzicky jednou rukou pohodlně opřenou o opěrku a koukám přitom na malý přehledný displej mezi budíky, je mi do breku. Tohle pohodlí mi zřejmě s příštím autem seberou, protože poslední tlačítkoví mohykáni mizí. Budu mít tablet na kolech. Proč to dělají? To skončí jako v tom vtipu, o zvětšování loga s koníkem, které už brzy bude větší než tričko samotné. Auto s malým displejem se transformuje do obrovského tabletu s malým autem.

O tom, že z Focuse zmizel výborný civilní motor 1.5 ecoboost 134 KW či silnější diesel, pomlčím, protože za to si s emisními limity můžeme sami.

Nechme ale Forda už být, jeho infotainment aspoň funguje. Zato na Auto.cz o aktuální Octavii RS píší "Skvělá oktávka, slabší er-eso". Jsem mistr protimluvu, znáte to i z tohoto blogu, ale Auto.cz protimluv dotáhlo k dokonalosti. Článek totiž hned začnou "chvalozpěvem" na ovládání. Jak se systém restartuje, zadrhává, pomalu nabíhá, je nelogický a ergonomicky nedotažený, třeba protože na vše důležité chybí tlačítka a blbě se to hledá. Nebo, že auto během testu z ničeho nic samo několikrát prudce zastavilo. A pak řeknou, že je to velké auto a má pěkný motor, a najednou je z toho oktávka venku bez ztráty kytičky a s pěkným hodnocením. Tedy COŽE? Podobné auto by mělo dostat velmi špatné hodnocení,  protože nedotažené ovládání je ústřední věc, která vás bude otravovat po každém nastartování a každou jízdu a může být i nebezpečná. Když je za to nestrháme, budou tam ty přiblbé dotykové displeje samolibě montovat víc a víc. Já bych si za fyzická tlačítka a menší displej i připlatil - klidně i několik tisíc a věřím, že nejsem sám.

Zato nová Astra jde s dobou jinak - je přehlídkou zajímavých designových výstřelků a v hatchbacku působí velmi chic. Nevím, jestli by pro mne ještě měly nějaký přínos po půl roce, kdy si člověk na auto nějak tak zvykne, a hodnotí spíš právě ergonomii a jízdní prožitek, ale i tak moc pěkné. Bohužel taky, když to srovnám, působí víc hračkově, trochu jako by se chtěla postavit o třídu níže vedle nové Fabie, která se designérům také povedla. Každopádně Opel je v Česku neprávem opomíjený od dob, kdy dělal hrozně nekvalitní auta (dvěmi jsem také jezdil). Přitom v posledních  letech to byl zázrak vyššího průměru - jet takovou Insignií v roce 2010 ničím neurazilo, ba naopak, a Zafira bylo spolehlivé praktické auto (byť mdlé a gumové a já bych tehdy volil S-max). Pokud solidnost Astře zůstane, a přidá se navíc určitá emoce, pomohou jí možná odrazit se právě od jiného krále průměrnosti (a tady to říkám s uznáním a respektem, protože je to dobré auto, které si známí chválí) - od Hyiundai i30. Ale asi ne v Česku, které Opely nemá rádo.

Tleská se nad Enyaqem kupé. Takový je vkus, ale to je fajn. 100 lidí, 100 vkusů. Přerostlý boubelaťoučký houpavý šutřík je nový ideál krásného auta. Nevím. Za mne když SUV, tak pořádné. Mercedes GLS, BMW X7, Toyota Land Cruiser nebo Ford Explorer - to jsou SUV dle mého gusta, když už tedy. Monstra, která si na nic nehrají, jsou otevřeně megalomanská, ale zase v nich odvezete cokoli a mají 7 míst. Ale chápu, že monstra se každému nelíbí a ocucaný šutřík bude velký hit.

Nový Ford Ranger sklízí obdiv. Počkejte až přijde jeho dvojče Volkswagen Amarok. Zadupe Rangera ve všech testech do země, protože Amerika je pro Evropany těžko stravitelná. A to i přestože se bude jednat o stejné auto. Ledaže by VW nasadil jako zbraň svůj kvalitní a spolehlivý infotainment a motor 1.5 TSI. Pak by možná měl Ranger slušnou šanci srovnávací test na auto.cz vyhrát i s americkým interiérem. Přecejen, do tanku raději 2.2TDCi než 1.5tsi.


Banderovci podle laika

Zaujalo mne téma Banderovců. Nejsem historik, takže nemůžu říct mnoho k faktům. Co mne na tom ale fascinuje, je, jak různě je mainstreamová média prezentují. Díval jsem se na Reflex a na Český rozhlas.

Reflex se na to (výjimečně) dívá mnohovrstevně, a popisuje jak podhoubí (nelehký boj Ukrajinců za neexistující zemi pro svůj národ), tak historické události, tak i avantýru s nacistickým Německem. Pokud je to pravda, je to s citem popsané, a je vidět, že autor se nenechal unést jedním pohledem.

Oproti tomu Rozhlas, kterému platím měsíčně poplatky a měl by být profesionálním nestranným médiem, tolik faktů nezmiňuje. Článek může (nemusí) vést k jednostranně pozitivnímu vnímání Banderovců. Snaží se jakoby žoviálně mávnout rukou nad obdobím nacismu, neuvádí mnoho krvavých milníků, které jsou přitom ale důležité. Je to správná snaha aplikovat na Banderovce druhý pohled, ale zapomíná se přitom na ten první. 

Co je na tom škoda, je, že každý z těch zdrojů poslouchá jiná sociální bublina, takže tu můžeme mít přinejmenším dva názory na tak ožehavé téma jako náckovství Ukrajiny a tedy legitimnost boje proti Rusku.

Jak jsem psal, nejsem historik. Ale nemůžu si odpustit zabrousit na tenký led a popsat svůj pohled: Banderovce bych shrnul asi jako guerillové bojovníky za národní určení a nezávislost Ukrajiny, kteří měli velmi legitimní motiv, ale absolutně nepřijatelné metody. Jednak se neváhali spolčit s tím, kdo se jim zrovna hodil, včetně nacistického Německa, jednak neváhali vraždit a zraňovat civilisty. 

Je tu určitá paralela Banderovců a dnešního Ruska. Motiv mají legitimní a pochopitelný, ale metody (válka, zabíjení, násilí) mají odsouzeníhodné. 

Jak to nahrává ruské verzi světa?
Rusové a část z nás odsuzujeme Ukrajinu za to, že se k Banderovcům stále velká část obyvatel přiklání a dokonce i režim je zřejmě rehabilitoval. Říká se tomu "náckovství" a zaměňuje s pojmem "kolaborace s německými nacisty".

Tady je ale potřeba to nevidět černobíle. Ukrajina, jak už jsem psal, stále tak trochu bojuje o svůj národ, o své území. Srovnání: Československo tu bylo od roku 1945, bylo od 1948 satelitem, ale nebylo příliš zpochybňované existovalo jako národ. Oproti tomu Ukrajina tu do devadesátých let vlastně nebyla. Po rozpadu Svazu teprve začal proces vytváření samostatné Ukrajiny a to téma je proto stále horké. Ve chvíli, kdy bojují za svůj národ,  je pro Ukrajince o dost těžší vyrovnávat se otevřeně se svou minulostí.

Takže ano:
(1) část Ukrajinců v podstatě "glorifikuje" krvelačná zvířata, ale nikoli německé nacisty - to rozlišujme.
(2) Ukrajinci u Banderovců neglorifukují jejich hnusné metody, ale to, že byli jedni z mála, kdo historicky bojovali za jejich národ proti všem - to je také třeba nedávat do jednoho pytle.

Pokud mi někdo vtrhne na území, je boj za národ a stát legitimní - není to "náckovství". Ovšem Rusové to tak u Ukrajiny chápou. Nepoužívejme Banderovce slepě proto, abychom Ukrajinu odsuzovali jako nácky, nahráváme tím kremelské propagandě.

2022-03-05

Psí pohled

Kamarád na svém profilu postoval názor, že vidíme ruskou agresi černobíle, a že ve skutečnosti je odůvodněná. Bylo zajímavé, jak slovo "odůvodněná" všechny diskutující vytáčí doběla. 

Všichni v té diskusi si zaměňují tvrzení, že válka není správné forma, s tvrzením, že válka je odůvodněná. On je to ale rozdíl.

Zkusme metaforu: Rusko je prašivý ale zubatý a velký pes, kterého západ příliš dlouho ohrožoval a tlačil ke zdi, až se naštval a hryzl do nejbližší nohy.

A za to opravdu můžeme my a může za to Ukrajina - to není ani úhel pohledu. Kde se to ale vzalo?

Všichni hrajeme hru, jejíž karty jsou rozdány. Amerika je jedno mocenské centrum, západ je jejím dobrovolným a spokojeným vazalem. Amerika na západě prodává svůj vliv pokojně, demokraticky a tržní cestou. Díky za ní! V rozvojových zemích se surovinami jsou to pak často diskutabilní cesty včetně té silové, vždy je to ale pod hlavičkou vývozu demokracie. Demokratické, ale mocenské centrum.

Rusko a Čína jsou další mocenská centra. Rusko svůj vliv vyváží většinou silově, ale chytře - buď samo partii rozehraje, nebo vstupuje do již rozehrané partie, kde další země nebo její část musí ruský vliv chtě nechtě přijmout. Čína zase ovládá ekonomicky, oba s nijak neskrývaným cílem podmaňovat.

Rozdíl pro obyčejné lidi je asi takový: my pod vlivem západu si sami zakazujeme říkat veganský burger a samohaníme se za nechápání některých společenských jevů, a tuto krásnou kulturu liberální demokracie pak vyvážíme, Rusko a Čína oproti tomu na územích ovládaných říkají jiným, co mají říkat o Rusku a Číně. Zase ale nepřikazují, jak jmenovat ty vegeburgery (to byl jen bonmot, ale chápete, kam mířím) nebo co si myslet o post-feminismu. Větší osobní nesvobodu zažijete v Rusku a Číně - tam je to diktát vedení, zatímco v liberální demokracii je nesvoboda jen naše vlastní blbost. V Rusku a v Číně vás zavřou nebo ohrozí na zdraví a životě, v liberální demokracii vás "exkomunikuje" dav, dostanete pokutu, pokud na cizrnový burger budete tvrdošíjně psát burger, a zavřou vás, až když hodně přešlápnete, třeba budete veřejně popírat holokaust.

Takže shrnuto: Máme tu dvě velmoci - západ a Rusko. Každá má svoje metody. Západ demokracii, trochu vyšinutou, východ manipulaci, obě strany občas používají sílu, byť většinou jen takticky. Nijak nepopírám, že zde fandím západním metodám. Dokonce fandím i rozšiřování vlivu západu. Je to lepší systém než ty dva zbylé a je v mém zájmu, aby si udržel vliv dovnitř i ven.

Ale. Pokud rozšiřujeme vliv západu na východ a je to spojené se zbrojením, byť mírovým, logicky se blížíme do sféry vlivu východu. A pak jednoho dne musí prašivý pes rafnout, protože je také velmocí a má svoje teritorium. Má sakra "důvod" ho chránit. To je důvod číslo 1. A znovu opakuji: válka není cesta, kterou schvaluji. Jen říkám, že válka je důsledek našich chyb. Než tedy navezeme americký protiraketový deštník třeba do Finska, zkusme se ještě zamyslet a s prašivým psem jednat a zacházet jako s mocností, které tu je a bude. Tvrzení, že Finsko si rozhodne samo, je alibistické. Ano, rozhodne, ale možná to bude mít důsledky, které nás zase překvapí. Ano, dejme tam ty rakety, ale udělejme to nějak chytře - nevyhrožujme přitom psovi. Má ještě dost zubů...

Duvod číslo 2, v čem vidíme svět taky černobíle. Ukrajina byla kulturně nesmírně komplikovaná, protože kombinuje ruské a ukrajinské. Kroky od roku 2013 znejišťovaly status toho ruského. Ano, teď zním zase jako magor. Je to přece Ukrajina, říkáte - znejistění nebudu řešit tankem. A opět, prosím nezaměňujme důsledky a příčiny. Podívejme se na příčinu.

V roce 2011 a 2012 jsem byl za kamarády na Ukrajině a s mnoha Ukrajinci (ruské i ukrajinské národnosti) jsem v consultingu pracoval v letech 2008 až 2013 a měl jsem možnost se s nimi o těch tématech bavit. Tehdy před Majdanem byl určitý úzus, že se ve vysoké společnosti používá ruština. Ne úředně, ale spíše zvykově, protože je to "mezinárodní jazyk", a navíc mu skoro všichni místní rozumí, takže se nemusí tolik přemáhat. Tento úzus nesli někteří etničtí Ukrajinci velmi těžko. Například univerzity jsou národní pýchou, tak proč se tam učit v ruštině? Osobně by mi v Česku nevadila na univerzitě angličtina, ale to je i proto, že česky tu na mne štěkají i stromy. Jsem národnostně saturovaný. To ale Ukrajinci nebyli a často si na to stěžovali. Zase ale Rusové žili na Ukrajině relativně spokojeně - nikdo jim neohrožoval jejich ruskost.

S Majdanem se to lehce pootočilo. A každá změna, jakkoli může být správná, bolí a vyvolává strach. Ten je potřeba předvídat a předcházet. To Ukrajina nedělala, protože změna byla spontánní. V rámci Majdanu byl sen udělat Ukrajinu více nezávislou na Rusku a více ukrajinskou. Primárně politicky, což se nepovedlo, protože Ukrajina není mimo sféru vlivu Ruska - 8 let po Majdanu není v NATO ani v EU. Ukrajinskost se ale měla prosadit i kulturně. A tady to skřípalo též. 

Abyste rozbili úzus (mluvit na univerzitě nebo v byznysu ukrajinsky místo ruštiny), musíte přijít s nařízením a vymáhat ho. Reálnė už nevím, nakolik to nastalo (spíše vůbec), ale už čistě strašení tím, že by to mohlo nastat, způsobí silně negativní reakci etnika, které o výhodu přichází. A důvod pro invazi neoznačených zelených mužíčků je hotový: zhoršení podmínek etnických Rusů na Ukrajině. A těch Rusů byl v inkriminované oblasti velký podíl.

Opět, reakce Ruska na tento důvod není adekvátní a neschvaluji jí, ale je to "důvod" číslo 2. Historii už pak znáte sami z novin. Krym, Luhansk, Donetsk. 

Začala občanská válka, a tím se vytvořily hrany, které už nelze snadno zakrýt. Když po vás Ukrajina střílí a přitom říká pojďte zpátky, budete mít všechny výhody, už se těžko lze tvářit, že se nic nestalo. A pro velké země je zase obtížné dávat sbohem či jen větší autonomii ekonomicky silným oblastem - to se ani v západní Evropě moc nedělá, příkladem budiž Katalánsko. Dokonce to nefunguje ani u méně vyspělých oblastí - příkladem budiž Baskicko či Skotsko. Takže je těžké věřit, že by to udělala Ukrajina.

Co tedy chci říct nakonec: Rusko i separatisté vidí své jednání jako "oprávněné" a kamenujte mne, ono i "oprávněné" je. Jen musíte aplikovat pohled druhé strany, čemuž se v návalu emocí bráníme. Neobhajuji tím násilnou reakci druhé strany, ta je krutá a špatná, ale v podstatě je předvídatelná. 

Než budeme příště zahánět prašivého psa klackem do kouta, uvědomme si, že nás může rafnout. Jakkoli je prašivý, má pro to své dobré důvody, protože se brání proti tomu velkému silnému člověku, který jej ohrožuje. Pes nám nevidí do hlavy, kam až hodláme zajít - umlátíme ho? Bude to bolet? Jde o život? Nebo jen hrozíme a necháme ho být? A tak kousne. Sice bude utracen či zatracen a majitel potrestán, ale to kousnutí je sakra "odůvodněné"...

Ten co tu byl už tu není

Říká se, že s tématem Ukrajina zapadlo téma COVID19. Ona to je a není pravda, nicméně leckdo toho zneužívá k tomu, aby tvrdil, že COVID19 je vlastně smyšlený. A to není pravda.

COVID19 byl zatím na ústupu. Byl to souběh méně škodlivé varianty omikron a přibývajících slunecnich paprsků. Zároveň novinářsky už to bylo vyčerpané, a lidi už toho tématu mají plné zuby.

Co bohužel zapadlo, je covidová "dohra". Obecný diskurs je doteď oočkovat všechno, co dýchá, aspoň čtyřmi dávkami vakcíny proti první verzi infekce. A to je v pořádku - až se každý nechá oočkovat, čím chce - já jsem na cestu do tropů absolvoval asi pět injekcí dobrovolně. Ale chtělo by to aktualizovanou vakcínu, a ne ji nutit za každou cenu i stromům. Můžeme jen doufat, že se u nás nedostaneme do stejně histerickeho sporu jako kanadská vláda a lid.

Téma Ukrajina nám trochu zakrylo ještě jiný nešvar - označovat každého, kdo si odmítá píchnout, za vlastizrádce nebo rovnou blbce. Ano, leckdo má pro ten odpor opravdu blbé důvody a ukazuje se jako opravdový blbec. Ale mnozí si prostě řeknou, že nechtějí experimentální vakcínu proti nemoci, na kterou už po X mutacích stejně moc nefunguje, a jejíž dopady v mezičase zeslábly. Je to na hraně, ale není to úplný nesmysl. 
(Pozn. i z toho důvodu s boosterem posečkávám sám, farmafirmy slibují vakcínu aktualizovat)

Předposlední, co se přestalo řešit, jsou zřejmě drakonické smlouvy farmaceutických firem, které jednotlivé země a EU pod tlakem uzavřely v roce 2020 a 2021. Ano, byla to výjimečná situace, kdy bych za ní politiky jen nerad odsuzoval, ale těším se na rozuzlení, čistě pro transparentnost. Není v tom málo peněz a ovlivňuje to zjevně rozhodování politiků a tedy naše životy. Proto by smlouvy neměly být úplně tajné.

Stejně jako se (ne)těším na další hledání a nové šílené i realističtější teze, jak COVID19 vznikl, protože pořád doufám, že to byla běžná epidemie a nikoli laboratorní pokus. 

2022-03-04

Sebeukájení trola

Nevím, jaký smysl má Putinova válka, ale pokud stejný jako prezidentství Miloše Zemana, tak svůj účel rozhodně splnila. Putin je nová rocková hvězda, zaporňák číslo 1, který vytrolil a straší celý svět. Na jeho místě bych už jenom z toho měl hřejivý pocit. Nebo tedy já neměl. My submisivní lidé to zrovna v tomhle máme jednodušší - chceme jenom svůj klid a nepotřebujeme hýbat ničím světem.

2022-03-01

Podlez, obejdi, podvrtej

To nám ty kryptoměny utěšeně rostou. Jeden by z toho měl skoro radost, nebýt toho, že se přes ně zřejmě skrytě (resp. ani ne moc) financuje Rusko, kterému jsme vypnuli mezinárodní platby. A kryptoburzy hovoří o zachování svobody a decentralizace.