Blog Ladislava Beneše
2024-11-29
Bruselení na tenkém ledě
2024-11-23
Není tak zle, aby nemohlo být lépe
Zaujal mne emotivní článek, který dokreslují komentáře čtenářů, o "kolabující" dopravě v Praze. Mám tendenci s takovými články vnitřně polemizovat, protože jsou svým způsobem zavádějící. Silně emotivně se snaží prodat falešnou myšlenku, že v Praze už líp bylo, a že dopravní systém tu nefunguje. Stejně falešně podsouvá, že existují zázračná řešení, která povedou k tomu, že kolaps nebude. A dokonce, ale to tam nečtu úplně jasně, naznačuje, že kdyby se vše udělalo nějak chytře, tak lidé budou spokojenější.
Bylo lépe?
Lépe nebylo. Doprava ve městech byla a je problém. Tisíckrát dokázaná pravda praví, že je jedno, kolik máte pruhů a dálnic, zácpa bude vždy od určitého počtu aut. Aut je už od devadesátých let tolik, a jezdí se s nimi natolik, že se dopravní zácpy prostě tvoří. Stejně tak ačkoli přibývá kapacita MHD, je stále plnější. Taková linka B jezdila jednou za uherský rok, ale jak se osídlují kraje Prahy, jezdí už s kadencí "ratatata" jako céčko, a stejně je přeplněná. Tramvajová doprava při sebemenším problému kolabuje, jako když se v sedmdesátkách čekalo na metro - a to má všechny preferenční pruhy a semafory. To je prostě život. Pojďme ale popořadě.
Je kolaps?
Nejprve kolaps dopravy, který podle článku nebyl a nyní zcela nově je nebo hrozí. Připomeňme si devadesátá léta. Byly zácpy, když se jelo na chalupu a na víkend? Byly. Jsou dnes? Jsou. Když jsem jel v devadesátkách na gymnázium z Vinohrad na Budějovickou autem s tatínkem, byl jsem tam rychleji metrem. Jenom dodám, že táta jako obchoďák, to auto následně potřeboval na cesty po republice. Co chci říct: zácpa byla mohutná. Když jedu dnes z Holešovic do práce (velmi občas) autem, je zácpa, ale na Pankráci jsem i při zácpě autem o kousek rychleji, pokud je bouračka, tak o kousek pomaleji. Když jsem v roce 2008 zdědil oplíka, a jezdil jsem víceméně všude autem, byly zácpy? Byly. Jsou na stejných trasách dnes? Jsou. Když jsem v roce 2014 začal občas jezdit z Holešovic na Radlickou do banky, byly zácpy? Byly. Jsou dnes? Jsou.
Jsou tedy dnes zácpy víc? Nevím. Ale změřil to někdo objektivně? Měli jsme v roce 1997 stejné metody jako v roce 2008 a stejné metody jako v roce 2018? Kde je ten kolaps, který dnes je, a v minulosti nebyl? Opravdu nebyl? A opravdu je to kolaps?
Víme objektivně, že je registrovaných více aut, čímž se taky často straší a zvoní se na poplach. Jenom je potřeba dodat druhý fakt, že ne všechna ta auta každý den jezdí. Taky víme objektivně, že města se zahušťují a bydlí v nich více obyvatel. Na to ale reagují také další druhy dopravy.
Pro auta se nestaví?
A ano, stát a město mají velké deficity ve zlepšování dopravy pro novou zástavbu. Někde vznikne sídliště pro několik tisíc superbohatých, ale jediný příjezd k němu, je komunikace, která vedla do vesničky z 18. století. V lepším případě tam začne jezdit kloubový autobus, který tu silničku postupně zničí, a pokud si místní stěžují, stát jim na té nitce vyleje nový asfalt a vyznačí na truc cyklopruh. V tomto se stačí podívat na pár minut do Mapy.cz, jak se v zahraničních městech staví "dopředu" - když někde vzniká sídliště, postaví se k němu široká komunikace, kam se v budoucnu vejdou auta, cyklisti, autobusy. Dokud se to dělá "v poli", když město ještě nestojí, je to i docela levná stavba. Když už si to pak po česku musí vydobít místo mezi činžáky a za plného provozu, je to neuskutečnitelné.
Pro dálkovou dopravu objektivně ale je více silnic. Obchvaty a silnice první třídy, dálnice. Pražský okruh mezi východem a západem jakž takž stojí. Ano, kritický kus mezi D1 a D11 chybí, ale zdá se, že se konečně začíná stavět.
A vytáhněte ze šuplíku starou mapu Prahy, třeba z 90. let. Já to schválně udělal (nekecám). A i v Praze je ten rozdíl markantní. Kapacitnější křižovatky, nové spojky, obchvaty. O tramvajových tratích a metru nemluvě.
A připomeňme si, že nejsme jediný stát, který má problémy s nedokončenými městskými okruhy. Tato výstavba je v podstatě nejproblematičtější, protože často tam není zajímavé lití betonu pro stavební firmy, ale o to větší je odpor obyvatel. Třeba Vídeň, ani Mnichov dlouho neměly celý okruh. A zase jsou města, která jsou zaokruhovaná, ale stejně tam zácpy jsou. Třeba v USA. Pátá okružní. Druhá elevated. Šestá tranzitní. Petrolheadův sen, který stejně ústí v to, že kolem měst se stojí. A v USA už těm "slizkým zeleným levičákům" petrolheadi víc místa nevezmou. To už by museli zbořit celé město, aby bylo místo na víc dálnic.
Krize dálkové dopravy?
Ale k té dálkové dopravě. Pořád jsou doby mimo špičku a ve špičce, kdy můžete do Brna nebo Bratislavy jet dvoustovkou. A taky jsou občas zácpy, jako byly. Když se něco staví, opravuje. Znovu: Řidiči zaplní libovolnou komunikaci a libovolný počet komunikací. A pořád jsou silnice první třídy, kde se jede mezi náklaďáky, pomalu a nudně plouží obcemi.
Auta jsou pohodlnější. V devadesátých a nultých letech jste buď museli v zácpě kvedlat pákou a pořád šlapat na pedály, nebo jste měli automat, který vás při volné jízdě totálně odpojil od silnice, a navíc měl neduh, že motor nesmyslně vytáčel s šíleným řvaním. Ani pokud jste měli hezký silný motor, to nezachránilo. Tatínek je míval, ale i tak použití automatu znělo spíš neadekvátně, jako by se v autě něco rozbilo. Dneska? Automaty fungují krásně. Při rychle jízdě poslouchají jak pes, řadí bleskově, a při pojíždění v zácpě vám dávají zenový klid. Dle rychlosti zácpy buď lechtáte brzdu nebo plyn. Jsou zácpy pocitově horší? Pro mne ne. Tedy... Pokud v zácpě zrovna nestojím nad linkou metra, o které vím, že bych byl "volný" a "už bych tam byl". Ale na to se dá nemyslet.
Opravdu už dnes nezaparkujeme?
A poslední věc, kterou v článku lidé teplou, je parkování. Bylo v devadesátých letech horší? Jak kde. V centrální Praze bylo. Vždy ale existovaly placené parkhausy. Co třeba Praha 7? Když jsme jeli k babičce, bylo to martýrium. Muselo se kroužit, a nakonec místo bylo daleko od domu. Dnes obyvatelé Letné říkají to samé. Přibyly jim modré zóny a placené parkhausy, ale nic moc to nevyřešilo.
I u parkování totiž funguje samoregulace. Když lidi budou mít dost prostoru na ulici zdarma, pořídí si třeba 3 vraky. My s Verčou toho budiž příkladem. Ve dvou tři auta. V Podolí nebyly žádné zóny, ale taky se tam proklatě špatně hledalo místo. Příjezd po sedmé večer znamenal kroužit a nakonec stát ve vilkách na Kavčích horách. Když si ale každý pár pořídí dva tři vraky, a k tomu se zastavba pořád zahušťuje, přestane být situace řešitelná. Další parkhausy jsou drahé, a město už nepřifoukne ani ODS, ani Motoristé, ani Pirát. A lidi tak musí dle vlastního uvážení vraky zase prodat, a jezdit sockou. Příkladem budiž velká americká města - ano, také v této Mecce motorismu střední třída často používá socku, a nezmění to ani uncle Donald.
Zázračné řešení selským rozumem?
Poslední chiméra je, že chytré řešení by kolaps vyřešila, a lidé by byli spokojení. Nejprve: spokojenost je subjektivní. Když se blbě probudím, udělám i z kolony na semaforu apokalypsu. Za druhé, ta chytrá řešení typu podtunelovat magistrálu nebo Holešovičky, něco stojí. Zkoušeli jste si ty částky cvičně sečíst? Kolik je to státních rozpočtů? Kdo se hlásí? Kdo ví, jaký je náš státní rozpočet? Ano, sami jste na to přišli: je to neuskutečnitelné. Možná kdybychom zaťali zuby a zrušili nemocnice, důchody a policii, měli bychom na to. Jenže by nám tyto služby jaksi chyběly.
Ano, také jsem byl chytrý a říkal jsem, že jsem to ale přece v zahraničí viděl. Jenže oni takhle mají podtunelovanou třeba jednu ulici nebo magistrálu, z doby chromově blyštivé, a pak už taky přišli na to, že tudy cesta nevede. A mají také zácpy.
Je tedy konec aut?
Abych to nějak uzavřel: Stavějme dál dálnice, obchvaty a koleje. To dává smysl. Můžeme i přidat, protože pomalí opravdu jsme. Ale že by se tím vyřešil náš "problém" a zácpy přestaly existovat, nebo jsme byli dokonce "spokojení", v to nedoufejme. A články, které v tomto směru honí politické body, jsou trapné.