2022-02-27

There is always hope

Netřeba deklarovat, že se skláním před hrdinstvím ukrajinského lidu, a tím, jak statečně odrážejí útoky o mnoho silnějšího a lépe vybaveného nepřítele.

Nechce se mi ale věřit, že tohle je všechno, co Rusové předvedou, už protože zdroje z Británie tvrdí, že použita byla jen cca třetina vojenského arzenálu shromážděného na hranicích. Pořád si myslím, že Rusové jsou sice lemplové, ale ve vojenství to mají přesně promyšlené jako tahy šachysty.

Možná je cílem téhle války Ukrajinu jen počechrat, zatahat efektivněji za nitky místní politiky. Možná ukázat vztyčený prst NATO - Rusové vědí, že to donutí Evropu odkopat se. Rusko po tomto útoku  budeme respektovat a vnímat jinak než doteď - už to nebude země cobykdyby, ale obávaný nepřítel.

Jenže několikátý den války si připadám trochu jako král Théoden v Pánovi prstenů v bitvě o Helmův žleb, kdy po trochu bezzubém útoku mnohonásobně početnější Sarumanovy armády zakřičí na nepřátele něco ve stylu: A to je vše, co dokážeš?! Víte, co přišlo potom... nebylo to vše.

Možná je totiž cílem jenom všechny ukolíbat, a pak přijde o to větší masakr. 

Teď v neděli večer už mám pocit, že se svět Rusům skoro posmívá. A to není dobré. Protože zvíře zahnané do kouta může udělat kdejakou blbost. A když to zvíře disponuje jaderným arzenálem, může to být velká blbost. Ano, to zvíře pořád současnė tuší, že jej jaderný arzenál USA, Francie a Británie může smazat z mapy světa a v podstatě smazat svět, jak jej známe, ale modlím se, aby právě neudělalo nějakou blbost, protože blbost nepředpokládá úplně racionální úvahu.

Nezbývá tedy než doufat, že zůstáváme u "dětských pistolek" a že Rusové se reálnému boji také teprve učí, a že jim to opravdu nejde tak dobře, jak čekali, a eventuálně se jednoho dne stáhnou a zahrají tuhle válku do outu. A Ukrajincům budu přát pevné nervy a štěstí. 

Půjčím si ještě Tolkiena: there is always hope. 

2022-02-22

Trest jedna báseň

Představte si to! Evropské země jsou tak uměřeně tvrdé a pevné ve svém postoji, že Rusku jako sankci neodpojí plynovod Nord Stream 2. To mi připomíná trestání učitele učitelem. Po obědě si dnes za trest nedám viržínko.

2022-02-08

Good bye Pixel

Měním telefon. Král Pixel je mrtev, ať žije kulhavý král!

Byl Pixel 3 král? Těžko říct, ale protože se jedná o přehlížený kus, zaslouží pochválit. Byl to svéráz, který se řídí heslem keep it simple and smart. A byl hlavně vyladěný "tak akorát", v něčem podobně jako iPhone. 

Pro mne hlavním plus bylo malé a ploché tělo. Mám rád malé telefony a výrobci jdou bohužel proti mým touhám. Sice bylo plastové a bez pouzdra působilo křehce, ale velikostí a tvarem druhý tak příjemný telefon do ruky už není. Displej sice nedisponoval oslnivými parametry, zato se na něj krásně koukalo a to i na prudkém slunci.

Co ještě excelovalo? Foťák byl nejlepší z nejlepšího, co jsem s jedním objektivem zažil. Můžete fotit po tmě, ale Google už ví, co v té tmě je, protože si to stáhne z internetu. Můžete fotit proti slunci, Google si tam ty barevné obličeje dokreslí - zná je. I obyčejné fotky byly krásné barevné a ostré. Navíc bezplatné úložiště fotek na Google disku.

Výkon byl skvělý za ty peníze. Spíše střední třída ale naprosto dostačující, pokud nehrajete. Krásné optimalizované prostředí. Prostředí? Identita byla vlastně dána hlavně systémovými zvuky. Jinak čistý a vždy aktuální Android. Až od verze 12 začal být výkonový deficit při plném zatížení trochu znát.

Perfektně fungující hlasité reproduktory a mikrofon, zaměřené na hovory a lidský hlas - věřte, že toto býval dřív u xperií problém. Všechny ostatní hardwarové věci fungovaly dobře, což jinde není vždy zaručeno - bluetooth, Wi-Fi, NFC, GPS - telefon s tím nikdy neměl problémy, bylo to rychlé, nevadil tomu žádný úchop apod. 

No a teď, co mi vadilo?

Zvuk hudby do externího výstupu nebyl nic moc. Aspoň ve srovnání s Xperií, která je ale známá tím, že si na tom zakládá. Bylo to poznat po připojení do hifi věže, sluchátek, i v autě. Chyběl také sluchátkový port, což je ale v dnešní době obvyklé.

Telefon je sice už přes dva roky starý, ale i tak se nezvykle brzy vykloktal USB konektor. Řešil jsem to bezdrátovým nabíjením, ale překvapí to. 

Baterie v malém těle byla malá. Moje práce je o telefonování, včetně videohovorů. V pracovní dny to tedy chtělo mít nabíjení s sebou, a šlo to přežít. Ale pamatuji několik dnů, kdy mne to prostě stresovalo, protože jsem telefon potřeboval, a byl zrovna procento od smrti. Tím spíš, že pak už s vyklotaným konektorem nefungovala libovolná nabíječka.

Čtečka otisků na zádech nebyla terno, když telefon byl v nabíječce nebo na stole, ale dalo se s tím sžít. 

Celkově tedy hodnotím Pixel velmi velmi dobře. Na moje účely to byl famózní telefon vyšší střední třídy, který měl hlavní výhodu ve velikosti a skvělém foťáku, hlavní nevýhodu v menší výdrži na baterku a horším zvuku přehrávání hudby. 

No a teď Xperia 1ii. Zatím nemohu hodnotit, ale první dojem je "kulhavý král". Za plnou cenu bych se jí nedotkl ani klackem od hovna, protože poměr výkon cena je mizerný. Stál kdysi to, co jiné vlajkové lodě, ale není to "vlajková značka", není tam ta jistota, že za svých 30 tisíc dostanete creme de la creme. Naštěstí je to rok starý model, existují různé výprodeje a míň oblíbené barevné kombinace (frčí jen černá a stříbrná) a tzv. "rozbalené zboží". Když se to vše smísí, objeví se před koncem prodeje (po Vánocích) jednou za čas kus, kde se dá cena už akceptovat.

Pak je první dojem velké WOW. Plastový Pixel mohl být klidně v pouzdru, nesešlo na tom. Xperia není tak hezká jako bývalá XZ nebo XZ1 (subjektivně nejkrásnější telefony historie, ovšem s mnoha nedostatky), ale taková brutálně ostrá, kovově a skleněně studená jako nějaký obrovský šperk. Samurajský meč.

Barvu purple bych si bez zmiňované slevy nevybral, ale ona je vlastně v reálu krásná a úplně jiná než na fotkách v e-shopu. 

A velikost lze díky úzkému tělu akceptovat. Čtečka na boku je přece jen příjemnější.

Ultra široký displej je famózní - úkrok od IPS měl něco do sebe a koukat na něm ve tmě na film je zážitek skoro jak na televizi nebo v kině.

Software už tak vyladěný není - pozná se to na drobnostech typu citlivost na přetočení. iPhone chvíli počká, než reaguje, možná čeká moc dlouho, Pixel počká přesně tak dlouho, jak potřebujete. Ale XPERIA se točí už při sebemenším pohybu a otravuje tím. To je ale drobnostech, věc zvyku.

Výkon je brutální, ale jsou tu drobné nešvary - když přes WiFi taháte data a posloucháte hudbu přes bluetooth, může se při práci s telefonem hudba přerušovat (je to spíše takové mikro praskání). Déjà vu? Tak to měla XPERIA vždy bez ohledu na výkon. Pixel ani iPhone s tím problém nemá.

Má ale sluchátkový port a hraje krásně, o čemž jsem tu už nadšeně psal. 

ALE.
Fotí fakt mizerně. Mizerně s velkým M. Pokud jste venku za dne, je to krása, fotky realistické, prokreslené, ale jakmile se podmínky zkomplikují, jste uvnitř, je šero, někdo má bílé oblečení... Není to věc vkusu, je to bída. Bez ohledu na trojnásobný počet čoček, je tam pořád tupý software (nebo zřejmě žádný) a fotí to jako Sony před třemi lety. Nezlepšilo se to ani o kousek. Kde je třeba dnes už běžné a citlivě používané HDR?

Doporučil bych tedy kamarádovi Sony? Ne. Nic mi nevadí, ale kvůli foťáku nikdy. Zlatý Pixel.

Víc nevypotím - nejsem profi recenzent. Napíšu možná zase za dva roky...

Z legrácky do průseru

Všichni teď řeší Passerovu jízdu rychlostí přes 400 km po německé dálnici. Taky si kopnu. Co je to tedy sakra ta neomezená rychlost, když jej chce místní policie zavřít? Vždyť ten člověk si to chtěl jen vyzkoušet - na neomezené rychlosti a prázdné dálnici, a najednou že musí do basy? Kde to jsme?

Zaznělo už x definic, ale já mám svojí. 

Když jedu rychlosti 200 kmh a ostatní jedou 130 a někteří 100 (třeba kamiony), připadá mi, že míjím patníky. V dražším autě ani nemám pocit rychlé jízdy, ale to jak rychle se přibližuji k jiným autům, mi to ihned dává vědět. Rozdíl mezi mnou a jinými je 100 kmh a je to hukot. S vypětím všech smyslů a sil jsem schopen předvídat a reagovat na nenadálé situace. Stroj to zvládá, čidla fungují, ale lidé jen omezeně. Proto už 200 nejezdím, a nebo jen výjimečně na úplně prázdné dálnici, když nikoho nemíjím. 

Jaký to asi musí být hukot, když je ten rozdíl mezi pohybujícími se objekty 300 kmh? Může ještě vůbec někdo včas zareagovat na nějakou nenadálou situaci? Nemůže. Představte si, že se chystáte v rychlosti 130 kmh úplně obyčejně předjet, podíváte se do zrcátka, tam široko daleko nic, začnete tedy manévr a něco zezadu přiletí rychlosti o 300 kmh vyšší než vy. Pravděpodobnost, že v té rychlosti dojde k nehodě je obrovská. A že ta nehoda bude fatální, je jisté.

Nemusím být génius ani osvícený, abych na to přišel. Ať už je zákon jakýkoli, 400 kmh v provozu je opravdu moc. Na to je tu okruh, který si každý může zaplatit a svoje auto vyzkoušet. 400 kmh je rozhodně na vězení. Aspoň na chvíli, exemplárně, aby si to pan výtržník uvědomil. Zvíře za mříže. A pak jej zase pustit. Je cennější, když vydělává miliardy a platí daně. Bude skandální selhání systému, pokud jej aspoň na chvíli nezavřou. Ještě jinak: pokud bych věděl, že v Německu po dálnici může jet kdejaký kokotek 400 kmh, začnu se mu obloukem vyhýbat.

Jiná otázka k diskusi by byla, jaká je tedy ještě bezpečná rychlost v režimu bez omezení. A tady už ať články a lidé diskutují. Sám jsem čistě akademicky zvědav. Moje úvaha je, že ne nadarmo, mají skoro všechna německé auta omezovač na 250 kmh. Tam někde cítím tu mez. Do 300 už bych dával lísteček s výstrahou a posílal je na okruh. Nad 300 už bych to šoupal do vězení. Ale to je můj pocit. Němci budiž dostatečně kompetentní. 

Jiná debata je, jestli si přeji, aby v Německu rychlost omezili. A tady pozor: Je to jejich věc. Oni s tím mají své dobré zkušenosti, tak jim do toho nefušujme. Řidiči tam běžné jedou 200 kmh, ale chovají se velmi ohleduplně. Pokud někdo pomalejší předjíždí, je normální, že ten rychle jedoucí přibrzdí, a pustí toho pomalého. Nebo že na ucpané dálnici si nikdo rychlost 200 kmh na ostatních nevynucuje.

2022-02-02

7

S ženou slavíme sedmé výročí svatby. Sedm let spolu. To si zasloužilo vyměnit kuchyňskou houbičku a také z lásky hubičku.