V Čerčanech narazil rychlík do stojícího pantografu. Naštěstí došlo jen k jednomu úmrtí - k úmrtí strojvůdce poněkud papírovějšího pantografu. A kdo za to může? Co byste řekli? Osoba odpovědná za chod stanice nechala za sebe zaskakovat pablba, který, jak to v každé stanici vidíme, vždy před odjezdem vlaku přijde na nástupiště a to, co ukazuje semafor, tedy že je odjezd možný, ještě potvrdí zvednutím své pablbské plácačky. To vše dělá za nemalý plat a dokonce i na stanicích, kde vlaky nestaví (Vyšehrad).
Za Rakousko-Uherska, kdy pablb potvrzoval třeba to, co uvedl telegraf a kdy systém návěstidel nemohl být tak dokonalý, aby jej kompleto zastal, měl svůj daný smysl. Ale dneska? Dráhy (jejich management), v rámci zachování vlastního pohodlí, nemění nic. Zákonitě se vždy zaštítí tím, že ta osoba je potřeba. Opravdu? To samé může zajistit strojvedoucí pohledem z okýnka do zrcátka, popřípadě je tu technika. Že je drahá? Není. Takový pablb pobírá, řekněmě pro příklad, 15000 měsíčně. Když to shrneme za rok (bez bonusů), jsme na 180000. Pokud to pak vynásobíme 10 léty, ušetříme za jednoho pablba na techniku za 1800 000 (tedy skoro dva miliony korun). Pokud vypustíme také pablby, kteří kontrolují tramvajenky na příměstských linkách (v S-Bahnu jsem je třeba nikde jinde neviděl), ušetříme další miliony.
Jistě, takové drážní zařízení a půjčka na 10 let něco stojí, ale možná by pak nedocházelo ke srážkám, protože strojvedoucí, kteří se signály řídí, jsou aspoň lidé s elementárním vzděláním a prochází užším výběrem.
Jenže pablbové mají děti, chtějí plochou televizi a pivo každý den. Proto tu přece máme odbory a stávky...
Žádné komentáře:
Okomentovat