A řekl: UPS! Zapomněl jsem.
Proč je to problematické?
Řekli jsme si, že zapomenout milion zřejmě není to samé jako ulít si 100 tisíc.
Zapomenout milion v přiznání, pokud jsem politik, je ale jako naběhnout na kopí. Není snad možné, že by se to stalo náhodou, protože to není málo peněz. Já jsem na každý ušetřený milion patřičně hrdý, a pokud by se mne někdo zeptal, kolik jich mám, neřeknu mu to, ale budu vědět.
Co ovšem pan premiér opravdu vědět nemusel, je, že záložna je to problematická. Není to něco, co se říká v reklamě, dokonce ani na webu to o sobě nepíší. Také je otázka, jak dlouho už je problematická - třeba to není odjakživa. Nicméně už samotný fakt, že mu to poradil politický poradce, lehce zavání. Pan premiér třeba neřekl, jaký byl jeho motiv pro využití této méně kontrolované instituce a to zavání také.
Pokud bych to obrátil naruby: vím-li, že chci dělat křišťálově čistou kariéru v politice, z principu se ukládání v kampeličce vyhnu. A když ne, tak křičím do médií, že jsou tam vyšší úroky.
Navíc se vlastně odstřelil v přímém přenosu. Babiš by aspoň řekl: "Nikdy, nikdy jsem si tam nic neuložil," a pokud by mu přinesli papír, řekl by: "Paní redaktorko, tohle je kampaň a takový cár papíru bych nikdy nepodepsal." Ale pan Fiala se rozpomene, že to byl on, jenže zapomněl.
A znovu: opravdu je docela možné, že je to popleta, ale to, jak to podal, resp. jak nic nepodal, je, jako když zatlučete doprostřed zdi onen pověstný hřebík, namíříte na něj kameru a odejdete s tím, že ten hřebík už ve filmu nesehraje žádnou roli. Nejde to. Všichni diváci čekají, že když ho tam zatlučete, jednou na něj někdo přece pověsí kabát. Premiérský kabát.