Rozpočtová debata Ein Kessel Buntes

Rozpočet a názor na něj má několik poloh. A vlastně není důvod se hádat, protože všichni mají tak trochu pravdu. Ano, i poloha 4 ji trochu má - bez toho Ruska, to je taková nefér liberální nálepka a dopředu se za ní omlouvám.

Poloha 1

Vláda se chová odpovědněji než levice (Babiš) - v rámci možností poskytla docela dobrý mix, který zdaleka není optimální. Podepisuji.

Poloha 2

Vláda nás zadlužuje raketovým tempem - sice nejsme ještě v pekle, ale jsme na cestě. Lze počítat, kolik dluží každý občan, kolik je dluh vůči HDP, kolik se zadlužíme každou minutu. Vždy se nám zatočí hlava. Utrácí se moc. Podepisuji.

Poloha 3

Vlastně by vláda měla utrácet ještě více, ale chytřeji, protože zadlužení zdaleka není tak vysoké. Pokud to udělá chytře, vrátí se nám to za pár let na násobně zvýšených daňových příjmech, díky veleúspěšnému byznysu a růstu osobních příjmů občanů. Jenže vláda to dělá hloupě. Podepisuji.

Poloha 4

Hrajeme na úplně blbém poli úplně špatnou hru. Za problémy může západ, Evropská Unie a její Gryndyl. Ti způsobili, že máme takové dluhy. Viva Ruskooo! Pokud by unie nebyla, je po problémech. Taky podepisuji!

Poloha 5

Vláda to dělá skvěle, protože Fiala je konečně slušnej člověk, a porazil Okamuru a Babiše. A taky pan prezident je takovej drsnej sexy šediváček. Pojďte broučci ke mně - mňau, mňau, mňau. Láska a srdíčka. To jediné nepodepisuji, ačkoli je to vlastně (celá) současná liberální doktrína a já vlastně jsem liberál.

A cesty ven z téhle šlamastiky? Podle mne moc nejsou. Posuďte sami.

Cesta 1

Vláda by neměla měnit výdaje, ale měla radikálně zvýšit daně. Nikdo neříká a nepočítá, o kolik, ale je to oprávněný požadavek. Jenže bez velkého počítání: Aby se rozpočet vyrovnal, muselo by zvýšení být tak drastické, že bychom chcípli hlady a firmy by jely šmelinu. Částečné zvýšení by kosmeticky pomohlo, ale nevyřešilo by problém. Navíc aby rádoby pravicová vláda zvyšovala daně? Kdo to kdy viděl?

Cesta 2

Osekat radikálně výdaje. No tak, lidi, sami víte, že osekáním na přijatelnou úroveň se tenhle stát paralyzuje. Nejen že nebude na dálnice a železnice, ani na rozvoj škol, nemocnic, ulic a náměstí, ale hlavně nebude na důchody, provoz nemocnic, škol, úřadů, armády a policie. Tomu se říkají mandatorní výdaje, bejby. A ty jsou o tolik vyšší než příjmy, že je z daní pokrýt nelze, ani když je osekáme na kost.

Cesta 3

Dodělat klíčové systémové reformy. Jenže to není věc jednoho volebního období a systém nám už dekády nedovoluje jakékoli reformy prosadit. Navíc mi prosím znovu vyjmenujte, o které reformy jde. Důchodový systém? Tam už jsme za bodem zlomu a zaplatí to firmy a naše děti na daních (vynucená cesta 1). Už není cesta, jak Husákovy děti donutit naspořit si tak, aby jim stát musel posílat literárně nula peněz za deset let. Naspořeno nemají a stát také ne. Pokud by tehdy Kalousek s Topolánkem byli ještě radikálnější a Paroubek nebo jiný pablbek to nezrušili, mohla toto teď být cesta. Ale už to cesta není. Zůstaňte na příjmu, thriller Řecko 2008 už brzy ve vašich kinech, byť nejspíš nedojde ke krachu. 

Cesta 4

Opravdu radikálně zvýšit výdaje a investovat tak, aby z nás bylo další Švýcarsko (nebo si dosaďte jinou úspěšnou zemi). Tohle je teoreticky jediná schůdná cesta. Teoreticky. Jenže nikdo neví jak. Kdyby věděl, už se to stalo, a to nejen u nás, ale i v jiných zemích. Pokud vám nějaký absolvent ekonomky bude říkat, že ví jak na to, četl jen základní učebnici makroekonomie a machruje. Pokud vám to bude říkat někdo jako Dědek z Jablotronu, taky machruje, protože je opilý vlastním úspěchem, a nedošlo mu, že kromě zdánlivě správných kroků muselo být na jeho straně také štěstí a správná doba. Ale ano, cesta 4 je teoreticky správná, byť je naruby a vede k horšímu rozpočtu. Je to vabank s nejistým výsledkem.

Cesta 5

Osekat jen racionálně. Dvě velké ale. Jednak je to na více období, a to už bude Babiš. Jednak to problém nevyřeší, jen to trochu zlepší situaci. A osekat co? Přišel s tím kdysi Tlustý, Kalousek a spol. Tuhle zavést trochu poplatky, tuhle omezit zbytečné vměšování státu do života občanů, tuhle zrušit agendy. Jenže ouha. My chceme stát, který nás vidí za ručičku. Chceme víc přechodů, sloupků v ulicích, chceme podporovat ženy po mateřské, chceme inkluzi, protože je přece správná, chceme rovnat všechno bezpráví. Tomu se říká sociální stát, bejby, a chcou ho jak Češy, tak Moravacy, jak levičacy, tak pravičacy. Jsme přece gud gajs a chceme dělat gud sinks. Takže tato cesta je možná, ale nevyřeší to teď a nevyřeší to zcela.

Na závěr...

Milí přátelé, potud, pokud systému rozumím, vyhlídky makroekonomické nejsou růžové, a ani šaman to bez velké dávky štěstí nenapraví. Kdybych sám šel do politiky, nemám recept, co s tim. Z toho pohledu jen dodám, že jsem v životě spokojený, a je mi tedy vlastně jedno, co vláda udělá. Je mi jedno, co bude, nějak to zvládneme. Doporučuji ovšem i za cenu vyšších nákladů diverzifikovat úspory, pokud je máte, a část jich mít v opravdovém zahraničí. Kde, to je na jiný článek, ale diverzifikovat znamená "na více místech". Za deset let to může znamenat větší klid na důchod, až stát začne bláznit a danit, co mu přijde pod ruku, případně pokud ho začne trestat hyperinflace, což se neúspěšným státům s vlastní měnou stává, nemusí stát dělat nic, a vy o své hodnoty stejně přijdete. Jo a nemovitosti. Je fajn jich pár mít. Je možné, že velkovlastníky také potrestá nějaká zběsilo-daň, ale byt až dva a chalupu vždycky nějak zaplatíte. A střecha nad hlavou vždycky bude mít cenu.