Rozpočtová debata Ein Kessel Buntes

Rozpočet a názor na něj má několik poloh. A vlastně není důvod se hádat, protože všichni mají tak trochu pravdu. Ano, i poloha 4 ji trochu má - bez toho Ruska, to je taková nefér liberální nálepka a dopředu se za ní omlouvám.

Poloha 1

Vláda se chová odpovědněji než levice (Babiš) - v rámci možností poskytla docela dobrý mix, který zdaleka není optimální. Podepisuji.

Poloha 2

Vláda nás zadlužuje raketovým tempem - sice nejsme ještě v pekle, ale jsme na cestě. Lze počítat, kolik dluží každý občan, kolik je dluh vůči HDP, kolik se zadlužíme každou minutu. Vždy se nám zatočí hlava. Utrácí se moc. Podepisuji.

Poloha 3

Vlastně by vláda měla utrácet ještě více, ale chytřeji, protože zadlužení zdaleka není tak vysoké. Pokud to udělá chytře, vrátí se nám to za pár let na násobně zvýšených daňových příjmech, díky veleúspěšnému byznysu a růstu osobních příjmů občanů. Jenže vláda to dělá hloupě. Podepisuji.

Poloha 4

Hrajeme na úplně blbém poli úplně špatnou hru. Za problémy může západ, Evropská Unie a její Gryndyl. Ti způsobili, že máme takové dluhy. Viva Ruskooo! Pokud by unie nebyla, je po problémech. Taky podepisuji!

Poloha 5

Vláda to dělá skvěle, protože Fiala je konečně slušnej člověk, a porazil Okamuru a Babiše. A taky pan prezident je takovej drsnej sexy šediváček. Pojďte broučci ke mně - mňau, mňau, mňau. Láska a srdíčka. To jediné nepodepisuji, ačkoli je to vlastně (celá) současná liberální doktrína a já vlastně jsem liberál.

A cesty ven z téhle šlamastiky? Podle mne moc nejsou. Posuďte sami.

Cesta 1

Vláda by neměla měnit výdaje, ale měla radikálně zvýšit daně. Nikdo neříká a nepočítá, o kolik, ale je to oprávněný požadavek. Jenže bez velkého počítání: Aby se rozpočet vyrovnal, muselo by zvýšení být tak drastické, že bychom chcípli hlady a firmy by jely šmelinu. Částečné zvýšení by kosmeticky pomohlo, ale nevyřešilo by problém. Navíc aby rádoby pravicová vláda zvyšovala daně? Kdo to kdy viděl?

Cesta 2

Osekat radikálně výdaje. No tak, lidi, sami víte, že osekáním na přijatelnou úroveň se tenhle stát paralyzuje. Nejen že nebude na dálnice a železnice, ani na rozvoj škol, nemocnic, ulic a náměstí, ale hlavně nebude na důchody, provoz nemocnic, škol, úřadů, armády a policie. Tomu se říkají mandatorní výdaje, bejby. A ty jsou o tolik vyšší než příjmy, že je z daní pokrýt nelze, ani když je osekáme na kost.

Cesta 3

Dodělat klíčové systémové reformy. Jenže to není věc jednoho volebního období a systém nám už dekády nedovoluje jakékoli reformy prosadit. Navíc mi prosím znovu vyjmenujte, o které reformy jde. Důchodový systém? Tam už jsme za bodem zlomu a zaplatí to firmy a naše děti na daních (vynucená cesta 1). Už není cesta, jak Husákovy děti donutit naspořit si tak, aby jim stát musel posílat literárně nula peněz za deset let. Naspořeno nemají a stát také ne. Pokud by tehdy Kalousek s Topolánkem byli ještě radikálnější a Paroubek nebo jiný pablbek to nezrušili, mohla toto teď být cesta. Ale už to cesta není. Zůstaňte na příjmu, thriller Řecko 2008 už brzy ve vašich kinech, byť nejspíš nedojde ke krachu. 

Cesta 4

Opravdu radikálně zvýšit výdaje a investovat tak, aby z nás bylo další Švýcarsko (nebo si dosaďte jinou úspěšnou zemi). Tohle je teoreticky jediná schůdná cesta. Teoreticky. Jenže nikdo neví jak. Kdyby věděl, už se to stalo, a to nejen u nás, ale i v jiných zemích. Pokud vám nějaký absolvent ekonomky bude říkat, že ví jak na to, četl jen základní učebnici makroekonomie a machruje. Pokud vám to bude říkat někdo jako Dědek z Jablotronu, taky machruje, protože je opilý vlastním úspěchem, a nedošlo mu, že kromě zdánlivě správných kroků muselo být na jeho straně také štěstí a správná doba. Ale ano, cesta 4 je teoreticky správná, byť je naruby a vede k horšímu rozpočtu. Je to vabank s nejistým výsledkem.

Cesta 5

Osekat jen racionálně. Dvě velké ale. Jednak je to na více období, a to už bude Babiš. Jednak to problém nevyřeší, jen to trochu zlepší situaci. A osekat co? Přišel s tím kdysi Tlustý, Kalousek a spol. Tuhle zavést trochu poplatky, tuhle omezit zbytečné vměšování státu do života občanů, tuhle zrušit agendy. Jenže ouha. My chceme stát, který nás vidí za ručičku. Chceme víc přechodů, sloupků v ulicích, chceme podporovat ženy po mateřské, chceme inkluzi, protože je přece správná, chceme rovnat všechno bezpráví. Tomu se říká sociální stát, bejby, a chcou ho jak Češy, tak Moravacy, jak levičacy, tak pravičacy. Jsme přece gud gajs a chceme dělat gud sinks. Takže tato cesta je možná, ale nevyřeší to teď a nevyřeší to zcela.

Na závěr...

Milí přátelé, potud, pokud systému rozumím, vyhlídky makroekonomické nejsou růžové, a ani šaman to bez velké dávky štěstí nenapraví. Kdybych sám šel do politiky, nemám recept, co s tim. Z toho pohledu jen dodám, že jsem v životě spokojený, a je mi tedy vlastně jedno, co vláda udělá. Je mi jedno, co bude, nějak to zvládneme. Doporučuji ovšem i za cenu vyšších nákladů diverzifikovat úspory, pokud je máte, a část jich mít v opravdovém zahraničí. Kde, to je na jiný článek, ale diverzifikovat znamená "na více místech". Za deset let to může znamenat větší klid na důchod, až stát začne bláznit a danit, co mu přijde pod ruku, případně pokud ho začne trestat hyperinflace, což se neúspěšným státům s vlastní měnou stává, nemusí stát dělat nic, a vy o své hodnoty stejně přijdete. Jo a nemovitosti. Je fajn jich pár mít. Je možné, že velkovlastníky také potrestá nějaká zběsilo-daň, ale byt až dva a chalupu vždycky nějak zaplatíte. A střecha nad hlavou vždycky bude mít cenu.

Akce Daimler, Bangladéš

V novinách je tématem rekordně velký sklad Daimler, který "vyhrálo" Česko.

Asi už s tím budu trapný, ale přesně tenhle typ práce tu nepotřebujeme. Hromada náklaďáků na našich silnicích a podřadné manuální práce. Bangladéš. Blbý plat, ale dobrý natolik, abych se nemusel o nic snažit. Spokojeně vyrábíme pro jiné, pijeme pivo, a hodnota, kterou vyrobíme, plyne jinam.

Všichni nemohou být jaderní fyzici a vymýšlet český jaderný pohon, ale přece jen máme rekordní zaměstnanost a některé pokročilejší země, které už to pochopily, se nesnaží lákat sklady, ale práci, která generuje větší hodnoty.

Mercedes (Daimler) je super značka, ale já tu nechci jejich sklad - chci tu jejich vývojové centrum. Ale ještě spíše tu chci víc Kiwi, Seznamů, Jablotronů, La Svitů, Festek, Foreigners, Creative Docků, a prostě obecně firem, které tu vzniknou, vymyslí něco zajímavého, vyrostou a ideálně tu pak akumulují zisk a platí daně. Nebo aspoň Škodovek, které jsou sice "cizí", ale zaměstnávají tu nejen ruce, ale i mozky.

Samozřejmě lepší nějaká práce než žádná a lepší sociální demokracie než žádná. Ale to nestačí. Já chci pořádnou demokracii a pořádný kapitalismus a hromadit tu kapitál.

A možná se ptáte, proč tedy pracuji za plat v belgické firmě, a takhle tady mudruji. Jednoduché: Stačí mi, že to přeji těm ostatním, kteří  Česku uspěli s vlastním byznysem. Přejme jim to všichni a podporujme je, ať jich je víc. Nedělejme pitomý job pro cizí Daimler. Socani, zkuste to už jinak, lépe.

Češi nemilují slevy

Zase jsem četl článek, "jak Češi milují slevy." Dělá to z nás takový národ patlalů, kteří jezdí škodovkou na chalupy, a jinak než ve slevě by nenakoupili.

To ale není pravda. Nejsme uslintaný národ.

Problém je v prodejcích, kteří si sami kazí trh. Pokud pravidelně budete nabízet Rakušanovi 40% na balení kávy, nakoupí si také do zásoby a bude čekat na další slevu. Základní matematiku zvládne nejen Čech, ale i Němec nebo Francouz.

Buďme tedy rádi, že nakupujeme ve větší slevě než okolní národy. Jinde totiž platíme zase víc - třeba za mobilní telefony.

Co mi bohužel vadí víc, je, že u potravin platíme více za rozumnou kvalitu. Pokud nechcete to nejlevnější nekvalitní nebo nekvalitní, ale zato "farmářské" (dnes je "farmářský" snad i toaletní papír) , zbývá vám Bio nebo snobské / hipsterské obchody a to není pro pracující střední třídu. V tom se mají jinde v Evropě lépe.

Innovate or die od sklenky vína

Nejsem vizionář, ale troufám si tvrdit, že ze světa inovací mám něco málo načteno. A vždycky trochu skřípu zuby, když někdo mluví o ohrožení nebo zániku nějakého odvětví ve spojení s "fintech", Uberem nebo Google. Odvětví procházejí evolucí a zaběhnuté firmy jsou někdy mrtvé, protože zkornatěly, a rády se vymlouvají na nové hráče, ačkoli by měly bojovat spíše samy se sebou. A proto často vidíme revoluce tam, kde nejsou.

Zkrachovala Nokia kvůli tomu, že Apple přišel s hezkými dotykovými telefony? Možná ne - co když to způsobil fakt, že Nokia po roce 2005 neuměla postavit za odpovídající cenu telefon, který by fungoval bez chyb, a Apple to uměl? A věřte mi, měl jsem skoro všechny top modely Nokie - po příchodu nějakého iPhonu doslova volaly samy.

Přestane Porsche vyrábět motory boxer kvůli Tesle? Ne. Nejspíš to bude kvůli regulaci nebo dostupnosti fosilních paliv.

Udělá Apple auto, které vyoutuje BMW? Ne, pokud se BMW nevyoutuje samo. Možná ale Apple vyoutuje Renault. Jenže Renault už je léta ubohý a říká: "Pojďte, vyoutujte mne někdo něčím."

Přestanou lidi kupovat auta kvůli Uberu? Ne. Uber odpovídá na úplně jiné lidské potřeby, než vlastnictví osobního auta. Možná ale levicové zelené vlády znemožní vlastnictví auta natolik, že se auta již "prodávat" nebudou.

Zkrachují banky kvůli ApplePay? Ne, ale možná to bude, protože se nedokáží odlišit ani navzájem vůči sobě. Zatím na tom zdatně pracují. A změní se, protože jim konzultanti říkají innovate or die? Ne, pokud si vedení neuvědomí, že často stačí dělat základ businessu lépe než ostatní.

Krize byla business buzzword ("klokotání") let 2008 až 2012. Inovace, Uber a AirBNB jsou sexy klokotání dneška. A jsou zcela určitě přeceňované. Inovace má stejný význam, jako měla v 90. letech. Když firma tvrdí, že její zaběhlé odvětví položila inovace odjinud, znamená to, že nezvládla svůj core business. Vymlouvá se na jiné, místo aby hledala konstruktivně cesty kupředu.

Nemovitosti nejsou výhodné

Využijte rekordně nízké úrokové sazby hypoték a investujte do nemovitostí. Dnes je ta nejlepší doba k nákupu nemovitosti. Slyšíme a čteme to velmi často. Přitom to ale není pravda.

Základní problém totiž je, že v Praze společně se sazbou hypotéky šly nahoru rekordně také ceny nemovitostí.

A opravdová cena nemovitosti pro vás se rovná:

Kupní cena teď + úroky z dnešní kupní ceny, které zaplatím v budoucnu

Pokud tedy teď koupíte byt (za zvýšenou cenu), budete po dobu fixace platit relativně nízkou měsíční splátku. To je pravdivá část.

Nepravdivá část ale je, že to je výhodnější než jindy. Splácíte totiž byt za hodně navýšenou cenu. A to  Praze až o 20%. Dlužná částka vám zůstane i po té, co ceny bytů zase půjdou dolů, protože se šejkové rozhodnou zdražit ropu a Čína zpomalí o 2 procenta. Když ceny jdou pod cenu, za kterou jste koupili, je pro vás nevýhodné prodat. Navíc zrovna mohou být zvýšené úroky (ovlivňuje centrální banka a ekonomický vývoj kolem) nebo blbá nálada na trhu (ovlivňují media s stádní efekt) vy budete s cenou muset ještě dolů.

Co vás také zajímá, je, kolik jednou zaplatíte měsíčně.

A až půjdou úroky zase nahoru, zůstane vám vysoký dluh. Po té, co vám skončí fixace úroku, může zrovna být sazba natolik vyšší, že skončíte třeba až na 1,5 násobné měsíční splátce. Protože cenu jste fixovali jednou, ale splácet pak můžete až několik desítek let, celkově zaplacená částka (kupní cena + úroky) může být vyšší, než kdybyste kupovali dřív nebo teď rok dva počkali. K tomu se vám přidají již zmíněné vyšší ceny energií. A vás to může najednou každý měsíc pěkně potrápit.

Další rozměr přidávají dvě části výhodnosti: Spekulativní a finanční. Finanční jsem popsal výše. Spekulativní znamená, že spekulujete na budoucí růst hodnoty, který je daný získáním budoucím výhody. Například koupíte krásný kvalitní byt nad špinavou frekventovanou třídou, kde za 7 let udělají pěší zónu a stromořadí. Nebo bytu změníte dispozici či jej levně zrekonstruujete. Toto ale funguje vždy, bez ohledu na to, zda je "výhodná doba", proto to pro zjednodušení ignorujme.

Dobrá doba ke koupi nemovitosti byla naposledy v roce 2014. Tehdy už šly úrokové sazby hypoték hodně dolů, nemovitosti se ale ještě daly koupit za rozumnou cenu. Lepší byla i nabídka. Dnes je doba naopak horší nebo pouze průměrná, pokud nemáte prokazatelný spekulativní důvod. Není důvod kvůli reklamním řečem a stádnímu efektu zrovna teď dělat kotrmelce...

Jak zabít kulturu start-upů? Financujte ji státem!

Česko je prý s financováním start-upů pozadu a chce jim proto rozdělit až 2 miliardy. Jsem zvědav, kolik v naší kultuře státního zvrhlého úředního humoru vznikne účelových start-upů "naposilkovaných taxikářů ze solárka". Zda to doteď ideově neposkvrněné start-upové scéně spíše neuškodí, aby jméno "start-up" nezískalo podobně jako jméno "podnikatel" nespravedlivě negativní konotace.

V prsa se bíti...

Včerejší E15 se rozplývá nad faktem, že ICT (informační technologie) má vyšší podíl na přidané hodnotě ČR než v Rakousku. To je sice pěkné, ale neradujme se předčasně: Máme velmi nízkou přidanou hodnotu v jiných odvětvích, protože jsme lehce podkapitalizovaná montovna. ICT, které automaticky přichází s o něco vyšší přidanou hodnotou, si tak snadno získá vyšší podíl na celkových číslech. Německý průmysl má tak sice "zaostale" vysoký podíl, ale je to průmysl, kde se drží vývoj, top technologie a kapitál. Co byste měli v ČR raději? Vývoj "průmyslových ruchadel značky BMW" nebo montovny jakési "top značky" a k tomu nějaká ta datová centra?

Vedle toho země závislé na vývozu ropy žádají o finanční pomoc, kvůli nízké ceně této suroviny. Přitom se leckteré z nich ještě nedávno prsily honosnými akcemi. Pokud ta pomoc bude spočívat v pořádně zúročené půjčce, nejsem proti.

No a k tomu máme v ČR rekordní růst a stále sekáme dluhy. U nás v bankovním socialismu jsem už víckrát slyšel zajímavý názor, že stát by měl mít rozumnou míru zadlužení. Tak to ale není. Dluh v byznysu slouží k vytvoření pákového efektu. Peníze si půjčíte levně a dáte je obratem do něčeho, co naopak vynáší hodně. Tím se vám vyplácí si až do určité míry pořád levně půjčovat. Jen musíte mít způsob, jak zjistit, co je dobrá investice. Ale pokud vím, náš stát si půjčuje na "chod", nikoli na výnosné investice. A pokud by někdo namítal, že je tam dobrý úmysl, řeknu jen, že zcela dozajista nikdo neměří, jestli se ten dobrý úmysl zúročil ve prospěch daňových poplatníků.

A proto... "Chrocht!" řekl a dopsal řádku bankéř, který se zadarmo narodil do duchaplné rodiny a relativně stabilní, vyspělé země.

Grexit. Mediální fikce?

Mohl bych se tvářit, že tomu jako ekonom rozumím, ale nebudu lhát. Neviděl jsem nikdy žádné statistiky. Nehledal jsem je.

Přesto mám pocit, že je celá kauza s Řeckem fraška. Někdo nebo něco nám ji servíruje jako chléb a hry, ale ve skutečnosti se za velkého křiku médií skrytě někde odehrává něco jiného.

Fakt je, že řecká krize se odehrává s železnou pravidelností dvakrát až třikrát ročně podle stejného scénáře.

1. Vždycky je tu zaručený důvod, proč teď zrovna už musí Řecko úplně zkrachovat. A vždycky je to jiný důvod, aby to vypadalo, že teď už to rozhodně bude.
2. Německo a další věřitelé se vždycky tváří jak pyšná náctiletá princezna v růžovém přiléhávém tílku. O co víc se mračí a ofrňují, o to raději nakonec Řekům vždycky "dají" další peníze.
3. Renomovaní ekonomové vydávají analýzy, že ať se stane cokoli, v podstatě kromě Řeků nikdo až tak moc bit nebude. A občas někdo z nich pro osvěžení napíše katastrofický kontrapunkt.
4. Mezinárodní měnový fond se vždycky tváří jako drsný rozhodčí celé hry. No a co?
5. Vždycky to graduje, je to drama, jsou toho plné noviny.
6. Vždycky se rojí xenofóbní vtipy, podněcuje se nenávist a plno těch hodných má možnost hájit vesmírnou spravedlnost.

Ale celé to nějak nikam nevede a pořád se to jen několik let opakuje. A tak se jenom sám sebe ptám: Proč? Musí tu být přece někdo, nějaká instituce, firma, jedinci nebo skupina, která za tím sleduje nějaký zájem, a jejímž cílem je za kauzou Řecka být neviděna.

A můj názor? Celá ta věc má v médiích důležitost noticky někde v ekonomických zprávách. 

Jako levičák Řekům rozhodně nepřeji, aby grexitovali a prošli si mechanismem ekonomického "narovnání". Odehrál se mnohokrát v jiných zemích a znamená jasných několik málo bolestivých let na dně, a teprve pak přijde kýžený rychlý růst. A věřte mi, že 3 roky v bahně jsou fakt dlouhá doba. Jako pravičák s citem pro zdravý rozum a spravedlnost si myslím, že by si tím měli projít. Jako jízlivej Pražák se těším, co bude - jak na Ježíška.

V neposlední řadě jsem proti všem, kteří mudrují, že Řekové jsou nemakačenkové. Taky jsem tam byl v roce 2008 a přišlo mi to tak. I leckterá fakta pro to hovoří. Ale hoď si kamenem, kdož jsi bez viny: Již více než dekádu tady my, přechytralí Češi, hromadíme jakožto stát dluh, zpravidla tempem desítky miliard ročně. Tvrdíme, že tím stimulujeme ekonomický růst, napravujeme strukturální nevýhody minulosti, a nebo zalepujeme díry dané chybějícími reformami, které ovšem nikdo nedělá a dělat nechce. Důvod se vždycky najde. V podstat si tedy jen chrochtáme na dluh a už neumíme zařadí zpátečku. Pak stačí mít Euro, jeden otřes a budeme tam, kde jsou Řekové. Takže než se budete vyvyšovat, vězte, že jako stát nejsme o nic lepší, a že každý z nás visí někomu fakt velké peníze... A že za to vlastně nemůžeme, protože tu není žádná politická strana, kterou bychom mohli volit, a která by byl schopná hospodařit s přebytkovým rozpočtem. Všechny strany mlčky počítají s tím, že si každý rok zase o něco víc půjčí.

Crimean referendum from a safe chair of a coffeehouse

95,5% of voters expressed their wish that Crimea joins Russia. Regardless of the odd facts, that there's no 95,5% of Crimean citizens of Russian origin supporting that idea and that the referendum in fact allowed only for two answers "join" or "be independent and join later", this gives a fat food for thought.

First, there is pristine clear international law and Ukrainian law, which indicate an undisputable trespass. But we all know that international law is ridiculous as there is no authority to enforce it.

Second, this is clearly a dangerous precedent. Normally, a central Ukrainian authority would intervene to enforce its law or at least make the referendum fair. This time due to the presence of professional soldiers of "unclear" origin and Russian army in Crimea and at Ukrainian border, authorities could only give up control to avoid another bloody conflict with a strong rival. The only power that could bring in some resolution were the NATO world military forces with an official Kyiv invitation or another EuroKyivAmerican proclamation of determination to protect the law. Since that did not happen, Kremlin can do it again - e.g. for any area in Ukraine, where there is safely more than 55% of Ukrainians of Russian origin. A little memento of how Europe practiced appeacement with Hitler Germany of 1930ies and what happened in Sudet Czechoslovakia.

Third, Crimea had a specific setup: Vast majority of its population has Russian origin (again - similar like Sudet land). Now this makes the situation a bit different from other separationist stories in e.g. Europe, where there is usually no big brother the rebelling majority could join and would want to join. This gives the struggle at Crimea a different flavour and unfortunately for Ukraine and international law some justification.

This counterarguments have had different weight in time. Two weeks ago, if there had been some action on European side, it might have justified first and second point of view. Now after the referendum, regardless of the unfair setup and conditions, there's nothing much to be done apart from drawing a thick black line between EU and Russia, from which nobody will benefit. Certainly it will not harm Putin's comforts, it will impact the ordinary people most of all.

So what does it indicate in fact? Do sanctions mean, that Europe wants to hunger Russians and make them go against Putin in next democratic elections? That would mean another international interference into sovereign country's politics (regardless of the fact, it will most probably not work - it will only make ordinary Russians dislike the EU and the US). Yes, dear Europe, face the fact Kremlin holds the Russians and European employees of companies making business in Russia as a hostage.

To conclude, now it's too late to show the teeth. And we should all hope, there is no next time, requiring us to do so earlier, as it was necessary in the Crimea conflict. Unfortunately, by not acting, we opened a pandora box.

Coffee house discussions about Ukraine

You all know I do not exactly love Russia as a geopolitic player (winters are cold back in Europe), but I as well do not like the misleading media picture that has been created about it in Europe. Russia suffered from that in the past.

I feel the same is happening now about Ukraine. Media do not give any analysis or own interpretation - they just quote politicians, their tweets and so on - without explaining on the background. Now this might allow politicians to drive the reality according to their own needs. E.g. if Putin says something, which is OBVIOUSLY a lie in a certain context, media just publish it, without any comment and so it becomes true. And Ukraine suffers.

Nevertheless, it seems that Russia holds all the aces this time.

First, they have real compact and capable to use army. What is on the other side? Couple of geopolitically unimportant countries, that (Putin knows) are unable to gain synergies acting like one.

Second, only if EU investors take back their investments in Russia, they will suffer losses and this will not benefit the fragile economic balance in the EU. Moreover, if Russia returns sanctions, more investments might be harmed. And Russia has been a clear growth story till now...

Third, Russia has the resources and EU has no replacement for them.

Fourth, in big media it seems that the separationist activity comes from Crymean people (with some loud doubts) and Russia only actively "waits" (so what can world effectively do, when there is yes to Russia on Sunday? Ignore the so called will of Crymean people?).

I am afraid, this is finally "strong Russia" vs. "weak Ukraine" conflict - EU will try not to lose face and continue sharp discussions (while Russia meanwhile supports them with a real army), maybe introduce some sanctions, but in the background, all western leaders hope that the big business will be running untouched (only a foolish leader would wish otherwise). Maybe Poland is serious, but too weak alone. We might be afraid in CZ what comes tommorow, but we have no army (and no "balls") to clanch arms on the other side of Ukraine border to scare Russia away. Besides that, many of our midsized companies invest into Russian markets since 2008 crisis and they will suffer losses, if Russia targets countersanctions well.

I am only asking - will Putin worry, if Russia suffers economically as well? I think he won't, as in Russia this will be seen as another "world vs. Russia" skirmish and this will probably weld people closer together with their strong leader.

Black scenarios only? I am as well only a coffee house discussionist. Let us now all wish that Russian troops won't come to protect their brothers, if something goes wild in the eastern Ukraine. I might only volunteer then in a peace army, because drinking coffee in Prague or Myanmar and posting on facebook obviously does not work geopolitically. No doubt, in CZ majority is now against what Russia does, but we cannot do anything... Or we just do not do anything?

Regardless of all written above: People of Ukraine, keep my fingers crossed for you.

Transatlantická aliance

Zóna volného obchodu mezi EU a USA, tzv. Transatlantická aliance je teď hojně diskutovaným tématem nejen v Německu.

Je to úctyhodný nápad, který by měl pozitivní ekonomická přínos. Existuje však mnoho dílčích překážek, které způsobuje vzájemná nekompatibilita - prakticky velmi podobná situace, jako při boření hranic uvnitř Evropy. Aby aliance fungovala musí se v otázce překážek najít řešení, které jde často na dřeň věcí (otázky typu zemědělství, ochrana autorských práv) kvůli zcela odlišné filozofii Evropa versus USA.

Přínos bude mít aliance v globálním měřítku. Lidé na obou stranách se ale budou muset připravit, že bude třeba vzdát se některých jistot nebo případně zaběhnutých postupů vlivem lokálních dopadů této dohody. Pokud by tomu tak nemělo být, bude třeba ustanovit celou řadu pravidel a výjimek, což ale v případě podobných dohod také není nic neobvyklého.

Jsem tedy docela zvědav, jak s tím experti zatočí.

Vypůjčené myšlenky o změně

Na letošní firemní univerzitě jsem slyšel dva zajímavé přednášející -  Klemense Skibicki (poradce pro prodejní strategii přes sociální sítě) a Gunthera Duecka (ex CTO IBM). Oba přednášející velmi zajímavé osobnosti, byť každá rozdílně, oba se strhujícím způsobem vyprávění.

Oba ale s jediným poselstvím: Změna je přirozená, lidem však není přirozené měnit se.

Sibicki tvrdí, že sociální sítě lépe odpovídají lidské přirozenosti  a že svět vlastně pouze čekal na kombinaci nápadu a webu 2.0. Použil přirovnání k garden party, kde lidé tlachají o věcech, co je zajímají, nikoli o věcech, které je nezajímají. Pokud je téma nezajímá, poslouchají prostě raději někoho, kdo je zajímá nebo nadhodí jiné téma. A pokud tam nikdo takový není, jdou na jinou garden party.

Klasické kanály marketingu nebo média oproti tomu jsou jakousi garden party, kde přednáší hosté podle pořadníku a ostatní vždy musí poslouchat řečníka (zde mne bezděčně napadá uvaděčská služba v Havlově Zahradní slavnosti,) nebo chcete-li, mluví se tam pouze o tom, co baví „většinového“ hosta. Vy jste ale vy, nejste přece většinový host – proč si tedy v době webu 2.0 musíte nechat diktovat, koho a co od něj budete poslouchat? Můžete kdykoli, ale nikdy nemusíte.

Nastínil jakým způsobem sociální média ovlivnila naše chování (výběr a koupě produktu). Příslušníci mé a mladší generace, radši než aby hodiny projížděli fóra, „hodí dotaz“ na Facebook a na zde vznesená doporučení od osob, kterým v dané poblasti důvěřují, reagují (možná si ještě navíc selektivně ověří recenze, ale v zásadě kupním impulsem je právě doporučení osoby, které důvěřují). To ale vlastně také není nic jiného, než lidská přirozenost.

Vše možná dost samozřejmé, ovšem podané strhujícím způsobem.

To ale nebylo hlavním poslestvím Skibického – tím bylo, že sociální sítě už svět změnily, jen mnoho z nás ještě pořád setrvává v přesvědčení, že jich se to netýká, čímž si (zvláště firmy) podřezávají větev pod sebou. A tím přecházím k druhé přednášce.

Guenther Duck je „amatérským“ filozofem, skeptikem, ale zároveň vizionářem. Tvrdí, že člověk se ze své podstaty křečovitě brání změně, touží pod pevných hodnotách, na které se lze spolehnout, byť se snaží změně předcházet tím, že se podle současné doktríny stále pokouší měnit se aktivně, ale nakonec jej změna, která se mezitím rodila zcela pod povrchem, zase překvapí v nedbalkách. Může se vztekat nebo i masochisticky radovat, ale změna ho vždy vyplaví v 6 ráno, kdy o ní nic ještě „hluboce netuší“. Popisoval také určité procento populace, které změny vyhledává, byť se potom vlastně chová nelogicky (např. platí horentní sumy za nefunkční kufříkový mobil, který vlastně nepotřebují, když pevná linka je tak rozšířená a levná).

Podle Ducka vlastně změna paradigmatu, která nás nakonec „smete“, může číhat za čímkoli, co právě teď s určitým povýšením odmítáme slovy: „Tohle se mne přece netýká.“

Názor LB na prezidentské volby 2013

Pokud bych měl hodnotit pouze první kolo prezidentských voleb, dopadlo relativně dobře. Je totiž velmi slušná šance, že nevyhraje Zeman - tedy kandidát, který sice vypadá jako filozof a myslitel levice, ale který je ve skutečnosti absolutním oportunistou, a který vždy utvářel svůj mediální obraz tím, že pouze negoval ostatní. Vlastní program ani ideje zpravidla žádné. Reprezentativnost mizivá. Schwarzenberg pak rozhodně není ideálním kandidátem, ale v tomto světle se jeví jako spasitel. Může být dobrým prezidentem, byť je názorově krapet méně než čitelný. To ale právě u prezidenta nemusí vadit, neboť prezident je málokdy pod silným tlakem každodenní politiky. Dobře tedy.

Z celkového pohledu už jsou ale pro mne volby prohrané. Chyběl totiž zcela silný pravicový kandidát, který by dokázal přesvědčit a získat si podporu. Zde ale není na vině pouze Přemysl Sobotka sám, ale spíše dlouhodobě marný boj pravice o to, mít líbivou, srozumitelnou a tím pádem prodejnou ideoligii, a udržet ji alespoň po část volebního období bez zásadních skandálů a zásadních změn.

Pravice se totiž stále více profiluje jako "sociálně necitlivá" nebo ve zkratce "špatná". "My jsme pravice, drsní cost-cuttingoví hoši - a vy to všichni rovným dílem pocítíte, protože jinak to tady půjde finančně do kytek." - to podle mne není ani podstata pravice, ani konstruktivní rétorika, kterou volič přijme - pro mnoho lidí zní akcentovat pouze finanční oblast ne rytířsky, ale pouze buransky. V jádru to může být pravda, ale pokud se to okoření skandály, kterých je víc než dost, zní to prázdně. Pravice by se tedy paradoxně měla učit na levici nebo od liberálů, jak se politika prodává, a pak dělat pravicovou politiku, která ze své podstaty vůbec není špatná a za kterou si jako LB stojím. Ne "lhát" nebo "rudnout doleva", ale spíše dělat věci "konstruktivně". Leckdy by to byla cesta menšího odporu. Nu, to se sice hezky píše na blog, ale špatně se to provádí.

Trocha hysterie

Státní dluh se loni zvýšil na 1668 bilionů Kč. To prý znamená ca. 159 tisíc Kč na hlavu. Pokud jste neradi někomu něco dlužni, zde si nepomůžete. Plán je, že v dalších letech poroste. Takže pokud máte pocit, že vás vláda dusí svými opatřeními, je to buďto naopak nebo jsou opatření od základu špatná. Efekt na snižování dluhu se ale zatím neplánuje.

Šetří kvůli DPH?

Dneska mne překvapil novinový titulek, že Češi kvůli DPH šetří a že přestávají utrácet už i bezdětní. Tak tedy, Češi v mezinárodním sorvnání šetřili vždycky, jen ve srovnání se západní Evropou nemají tak dlouho kapitalismus a tolik "kapitálu". Za druhé, šetření má možná důvod v tom, že tu byla takzvaná krize, televize nám pořád rve do hlavy, že zadlužení je špatné, a v neposlední řadě, že se stane něco hrozného s Řeckem a možná i Španělskem, a pak bude ještě hůř - je dobré dělat si rezervu.

Já osobně jsem si DPH ani nevšiml. Ceny rostou a rostly. Pořád. Všude. Nikdy nejsou dnes takové, jaké byly před 2 roky. Když už neroste DPH, roste cena benzínu, elektřiny nebo ještě všeho dohromady nebo je extrémní inflace - pro mne, jakožto plátce konečené ceny se touto permanentní změnou nic nemění. Na mne ale mají vliv média - ekonomové vytváří dokonalou atmosféru strachu, že všechno je špatně, že jsme málo ekonomičtí, negramotní apod. A to je sakra motiv, když to říkají už i v televizi!

Jeden o Řecku

Ani jsem si toho nevšiml, ale  o Řecku jsem po jeho návštěvě kdysi psal ve slovasmyslu veskrze pozitivním - posuďte sami zde.

Chyba trhu?

Čím to, že "Lefty Vorbau" stojí 40 EUR a "Lefty představec" 4000 CZK? Jedná se snad o 2 rozdílné produkty?

Nikoli. Jedná se o 2 rozdílné trhy. Zde ale bohužel není problém v Evropské unii, která vytvořila všechny podmínky pro společný trh. Jedná se spíše o chybnou politiku výrobce, který udržuje uměle síť exkluzivních dovozců. Exkluzivní dovozce je pak jediný podnik na českém trhu, který má právo určovat cenovou politiku dané značky lokálně. A protože to český spotřebitel rád "spolkne", strategie exkluzivně vysokých cen i nadále vychází.

Hranice v tomhle případě nejsou ve státním a ekonomickém uspořádání, ale v lidech. Lidi mají možnost Cannondale buď nekupovat vůbec a výrobce upozornit, že něco nehraje, nebo překročit hranici trhu ve své hlavě a kupovat v zahraničí za nižší cenu. Popravdě řečeno, Německo nebo Rakousko jsou velmi blízko.

Další možnost je pak kupovat šedé dovozy (tj. za německou cenu v ČR), což znamená legální koupi ilegálně dovezených produktů. Pořád ale lepší než představec za 4 tisíce...

Pomoc pro Řecko

Ať už to s Řeckem a s jeho věřiteli dopadne jakkoli, bude teď vždycky ubohé gesto nepomoci, budeme-li k tomu jako stát v rámci Unie vyzváni. Celá tahle prekérní situace ale jenom ukazuje, že nejlepší bude odtrpět pomoc bližnímu a vystoupit z Unie nebo požadovat dvourychlostní Unii, v níž v rámci jejíž nižší rychlosti budou prováděny pouze kroky odůvodněné a přínosné, tj. např. zachování bezbariérového obchodování.

Zachráněni

Promiňte mi určitou zahořklost, ale nevím, zda nás musí "zachraňovat" zrovna "diktatura" jako je Čína (viz zde). Dobrá - komunistické peníze jsou taky peníze, na to už jsem dostatečně pragmatický, abych to pochopil. Ale jsou to peníze, které smrdí krví. Jenže světe, zbav se Číny, když na světě není jediná člověkem vyrobená "věc", která by s ní nebyla nějak spojená. Takže je asi nejlepší to neřešit a ještě přijmout tvrzení, že ekonomickou spoluprací rozbíjíme komunismus mírovou cestou.

Není tržní jako tržní

Nadpis článku v dnešních Hospodářkách nadšeně hlásá, že osobní železniční doprava mezi Prahou a dopravou bude fungovat na tržním principu. Dobrý krok kupředu, tleskám tomu a jsem vážně rád, ale je potřeba upřesnit jeden drobný detail, který může neznalé mást: Ještě je tu totiž firma, která poskytuje vlakům koleje, signalizaci a obecně infrastrukturu (SŽDC) a ta už tak zcela na tržním principu nefunguje. Tím, že stát dotuje její provoz (stavba, obnova tratí atd.), příspívá vlastně i na provoz na železničním dopavcům. Jinými slovy: Kdyby SŽDC promítla své náklady do cen, které účtuje dopravcům, všichni okamžitě přestanou jezdit, protože jejich business model bude neudržitelný. To tak na okraj...