Lidi nadávájí na redukci počtu pruhů v ulici Československé armády - že to bude špunt. Lidi totiž rádi nadávájí, aniž by tomu rozuměli. Prostě mají naprogramováno, že víc pruhů rovná se svoboda, míň pruhů rovná se diktatura.
Jenže jak to opravdu funguje? Pokud uděláte vzorovou silnici - úplně rovnou, v poli, kde necháte chvíli jeden pruh, chvíli dva, pak zase jeden a dva... A pustíte tam souvislou kolonu aut - co se stane?
Auta budou na zúžení chvíli takzvaně zipovat, a pojede to plynule, ale pak stačí, že se někdo jednou zamyslí, při zipu zpomalí, a vznikne špunt. A ten už tam zůstane a zvětšuje se zácpa. Na to existují různé modely, i reálná pozorování. To není špatné řidičské umění Čechů, to je pouhá fyzika. Ještě taky platí, že čím rychleji ta vzorová řada aut jede, tím větší špunt se vytvoří.
Pokud tam přidáte semafor nebo přechod nebo popelářské auto či foodoru, efekt je stejný. Cokoli, co na chvíli omezí proudění plechových miláčků, způsobí špunt.
No a to je ČS armády donedávna. Sem tam dva pruhy, sem tam zúžení. A zácpa. Pořád.
Jediný efekt, který má zúžení v této ulici, je, že se do ní natlačí jen cca. polovina čekajících aut, takže kolona se opravdu lehce prodlouží, ale paradoxně se bude pohybovat plynuleji, než v případě dvou pruhů s různými omezeními a zúženími.
Na druhou stranu, je to jedno z těch míst, kde je náš řidičů prostě moc. Víc, než jich to místo umí a může pojmout, a bez toho, že bychom tudy nejeli, nebo postavili obchvat Vítězného náměstí, se to nezprůjezdní. Na obou koncích je totiž špunt.
Někdo může žehrat, že dřív to tady jelo. Ano, ale dříve neexistovaly satelity za Prahou, byla registrována půlka aut co dnes, a vůbec se nehledělo na to, aby všichni neumřeli na rakovinu plic.
Opatření je tedy vlastně naopak dobré z několika důvodů:
1. Přibylo levných parkovacích míst
2. Auta jedou dál od domů a chodníků, ulice je obyvatelnější
3. Zredukuje se počet nebezpečných situací, protože přecházení na dvoupruhovém přechodu bylo o ústa
4. Cyklisté by mohli jet i jinudy, že? - ale když už, tak to pro ně bude o kousek bezpečnější než předtím
U podobných opatření tedy tleskám. Všude, kde je Praha provedla, se nic moc nezměnilo - kolona zůstala podobná, ale všem ostatním se tu žije lépe. V případě, že jsou na místě cyklopruhy, navíc snadno projede sanitka.
A jak na to, když už potřebuji projet? Předtím i teď? Nemám Waze, ale nějak to zvládám s Google Maps, takže jezdím "taxikářsky". Jako plachetnice proti větru. Nájezdu hromadu kilometrů navíc, spotřeba patnáct na sto, padesátkrát zatočím, místy jedu kus zpátky, ale Bubenečskou objedu obytnou zónou celkem bez stání. Špunt je akorát most přes trať v Korunovační - ten nemá alternativu.
Možná se tedy zamysleme, jestli od vedení města nečekáme moc a nejsme proto zbytečně hořcí. Když bydlím v zeleni za Prahou, nemůžu čekat, že nás s otevřenou náručí v autě přivítají až na Staromáku. Že mi tam Motoristé postaví dálnici. Stejně tak když bydlím v ateliéru na Korunovační, nemůžu čekat, že ji kvůli mému utopicky zelenému cítění někdo zavře pro auta úplně. Zvlášť, když jsme už všichni zvyklí, že nám Rohlík nebo Foodora přijede až ke dveřím domu (já ne - od covidu raději chodím do obchodů). Musíme všichni přistoupit na kompromisy. Ale kompromis znamená, že obě strany udělají nějaký ústupek. Auta budou dál stát, a zároveň z ulic nezmizí.
A za mne Praha v rámci možností a kompromisů funguje, jen nesmí zaspat a musí investovat více do příměstské dopravy. Praha se zaštiťuje, že má skvělou MHD, ale to platí jen v širším centru. Vlak na Kladno nebo tramvaj na sever Prahy jsou skvělé kroky, ale je jich málo, a jsou pomalé. Praha musí přidat a držet krok s výstavou na předměstí, jinak sklidí plody vynuceného automobilismu.
