They won't get me!!!!

Už déle než týden mi cosi brání pořádně se vyspat. Ať už jsou to kuny na střeše, alarm, cestování nebo napsoledy komáři. Ale mě nedostanou!!! (druhá ranní, příště už něco o road tripu)

Ideál umírá poslední

...ale někdy je to poměrně brzy (první ranní).

Pochyby

Kluk řekl: Pochyby mi rozmělnily jazyk. Pochyby mi rozmělnily morálku. Ale je to za mnou.

Vozí si lva v klícce. Když je mu teskno, zpívá písničky. Když nezpívá, pochybuje. Někdy ho znovu naučí chodit na zahradu.

Konec Masarykova nádraží

Tak bylo rozhodnuto o likvidaci Masarykova nádraží (viz. odkaz). Nikoli definitivně, ale přesto toto rozhodnutí nazančuje jasnou vůli, kterou bude těžké jakkoli zlomit. Je však podložené nevhodným argumentem. Údajně prý je nádraží slepé a tudíž se na něm musí otáčet lokomotivy. Logicky se samozřejmě nejedná o nádraží pro dálkovou dopravu, kde budou vlaky i v budoucnu vedeny lokomotivou, ale o nádraží pro místní dopravu, a to již v dnešní době. A vlaky v místní dopravě postupně sledují trend používat buď motorové soupravy nebo soupravy s řídicím vozem, kde lokomotiva může být na konci vlaku. To dělají nejen západní společnosti, ale rovněž ČD, jen to nejde zatím tak rychle. I přesto je to slabý argument. K tomuto tématu jsem se ostatně vyjadřoval již před časem.

Druhá věc je, že teoreticky racionální argumenty asi ani nejsou na prvním místě. O zrušení se nejspíše rozhodlo pod tlakem (a zde nechci pateticky dramatizovat) nebo spíše vábením potenciálních investorů. Pěkně je to shrnuto zde. Pokud tedy zrušit, je ideálním využitím právě komerční plocha a ne třeba muzeum???

Masarykovo nádraží má však jednu reálnou velkou bolest. Neexistuje žádné přímé bezbariérové spojení s Hlavním nádražím, kudy bude brzy projíždět naprostá většina pražských vlaků a nově také příměstské linky. To je i bolestí plánované městské dráhy na letiště do Ruzyně. Jen částečně. Její cestující totiž mohou použít poměrně bezbariérové Metro C z nádraží Bubny. Ti, co budou bydlet ve městě, pak můžou pohodlně dojet téměř až na náměstí Republiky. Znovu tedy opakuji, že nedává příliš smysl celé nádraží pro lokální dopravu rušit, ale lepší je využít pouze několik málo kolejí v provozu s obousměrnými vlaky (např. tzv. CitiElefant), zrušit spletitá nevyužívaná kolejiště mezi ulicí Na Florenci a nádražím a postavit maximum komerčních ploch na získaném území. Bořil snad někdo Gare Saint-Lazare, mnichovské nádraží nebo některá vídeňská nádraží, jenom protože jsou slepá? Není to slepé rozhodnutí? Masarykovo nádraží má svou historickou hodnotu a má především i svou hodnotnou polohu, nemluvě o čerstvě zrekonstruovaném kolejišti, které jistě také nebylo zadarmo. Něco tu prostě smrdí...

Letní bezčasí

Už delší dobu jenom čekám, až se věci změní. Nesměřuji od bodu k bodu, ale pracuji a čekám, až se bod objeví pod nohama, lhostejno kdy. A když se lidi ptají, jak se mám, lehce váhám, co říct, abych následně mohl být nepřesvědčivý. I moje fotografie nějak vybledly, chybí jim vlastní barvy, a ráno v zrcadle na mne civí cizí obličej.

A říkám si, jaká bývala krása vstát ráno, po snídani si uvařit kávu, dát se do práce, řešit problémy a vědět, že někam směřuji. Mezi vědomím času a bezčasím je jen neviditelná blána křehounká jako křídla motýla, abstraktní jako geometrické tvary.