Puvodne jsem to primo neplanoval, ale nakonec mne zlakalo videt Myanmar jeste trochu jinak. A tak jsem pres dlouhy most dorazil autobusem na misto, kde reka Than Lwin usti do more. Tam lezi mesto Mawlamyine, brana do tropu.
Nabrezi reky pusobi ospale. Omsele kolonialni domy shlizi na line plynouci venkovskou dopravu. Dalsi ulice se sestavajici z venkovskych domu a sem tam stareho kolonialniho sidla pusobi jako Chotebor v sobotu dopoledne. Trh je klasicky velmi rusny.
Lakadlem je krom koloritu predevsim delta reky, ktera vytvorila mnohe ostruvky a zakouti. Ty lze shlednout s kopce nad mestem, kde stoji mistni chramy a pagody. Osvedcilo se tak ucinit pri zapadu slunce.
Navstivit lze i mistni ostrovy - maly "Samponovy ostrov", ktery je v podstate klasterem, vyda ani ne na 2 hodiny, zatimco velky ostrov Skretu (s tradicnimi vesnicemi) vyda na cely den.
Ackoli je mesto islamske, v okoli lze videt celou radu budhistickych pamatek - mj. nejvetsiho leziciho Buddhu na svete. Neporadne provedena betonova konstrukce skryva stejne povedena socharska dila. Megalomanstvi...
I prestoze se nejednalo o pamatky prvni tridy, nebylo tezke potkat vetsi mnozstvi turistu.
A nejspise prave z jedne turisticke kavarnicky, kde jsem si dal zjevne postarsi dortik s kremem, jsem si odnesl prijemny zazitek - svou prvni skutecnou brisni revoluci.
Nekteri z Mawlamyine cestuji jeste dale na jih, ktery zacina byt ve vetsi mire pristupny a kde se nachazeji stale jeste udajne pohadkove panenske ostrovy a plaze (vlada zde pry planuje postavit hotelove komplexy pro all inclusive dovolene). Pro mne byl po dni a pul cas vyrazit do sousedniho mesta Hpa An.
Hotely organizuji cekaci listiny na lod, takze nebyl problem vyrazit po rece - byt tentokrat pouze s dalsimi turisty.
Plavba byla velmi peknou ochutnavkou sverazne ricni krajiny. Pomalu se ztracely kopce a zacaly se objevovat samostatne stojici skalni kolosy. Ty jsou charakteristickym rysem jinak ploche krajiny kolem Hpa-An. Zaroven se jednalo o malou zkousku vydrze, nebot bylo velmi tezke presvedcit lodnika, aby behem petihodinove plavby zastavil na curani, jak stalo v itinerari.
Samotne mestecko je podstatne mensi nez Mawlamyine, nicmene zivot tu vice tepe. Snad i alkohol je dostupnejsi.
Hpa-An je ale jinak jeste o kus venkovstejsi. A protoze prave okoli stoji za objevovani, vypujcili jsme si skutry a vyrazili do krajiny.
Prejedete-li reku, zacina jednoduchy svet uhlednych chysi ze slamy a palmovych listu. Konzum sem jeste poradne nedorazil, takze tu chybi i typicke haldy odpadku.
Na vjezdu na most na vas miri kverem, ale kdyz vidi cizince na motorce, zacnou se smat a vesele mavaji.
Kolem Hpa-An neni mnoho "ackovych" pamatek. Za videni ale stoji jeskyne, ktere uz v pradavne dobe dozdobili sochami Buddhy.
Krom toho je jako jinde v Myanmaru vsude plno pagodek, ale po nejake dobe je zacnete vnimat spise jako mrhani materialem.
Prijemne bylo take mistni podvecerni koupaliste s mistnimi. Uz jsme bohuzel neatihli hromadny vylet netopyru z jeskyne za potravou. Da se ale vygooglovat.
Po prijemne stravenem dni a pul jsem vyrazil na sever. Cekalo mne jezero Inle.
Celkove tedy pri ceste na jih opatrne. Je to opravdu spise cestovani za razovitym mistnim koloritem. Skutecne zajimave pamatky tu nejsou a standardy jsou spartanske. Zato ale turismus zatim nezanechal na lidech sramy a ceny jsou opravdu nizke.
Žádné komentáře:
Okomentovat