Na Brexitu je zajímavé, jak všichni vědí a hlavně moudře předpovídají, co bude. A jak jsou tu zase ti, kteří z pozice nekonečného dobra hájí spolupráci a lepší svět, a ti, kteří z pozice neomylného zdravého rozumu zavrhují EU, a působí tak jako ti špatní.
Já jsem přizdisráč a nemám tedy jasný názor:
- Podle mne Brexit přišel v nejhorší možnou dobu - Britové, kteří s EU otevřeně polemizují již léta, utečou zrovna, když do lodi nejvíc teče. To v daný moment může působit zbaběle, což je škoda.
- Určitě je ale mediálně přeceňovaný. Výstup z EU není žádný konec světa lusknutím prstů. Pojďme s Brity spolupracovat, ale volněji, by to vyhovovalo i jim.
- Pro EU o je to zdravý políček. Doteď si Brusel tyl bez reálné zpětné vazby (v kavárnách se samozřejmě diskutovalo). Z výstupu Británie mohou (teoreticky) těžit ti, co zůstanou, pokud se Brusel (třeba) umírní.
- Evropskou integraci podporuji, ale ne v podobě dnešní EU. V tom jsem (i na tomto blogu) již po léta konzistentní. EU funguje podle pravidla čím více, tím lépe, já se zastávám názoru, že méně je někdy více. Ve státnictví to platí dvojnásob - moc vměšování státu škodí. Jsou politiky jednoznačně prospěšné - třeba bezcelní unie - a jsou takové, které jsou sporné. Ty sporné je fajn ostatním nenutit.
Žádné komentáře:
Okomentovat