Odpočinek ve hvězdách

Odpočinek ve hvězdách slibuje Tranquility Base Hotel and Casino od Arctic Monkeys. A je to zatím ten nejlepší odpočinek, jaký jsem od nich slyšel.

Deska vypráví satyrický příběh smetánky z wellness hotelu ve hvězdách někde v budoucnosti (it's a star treatment). Dělá to nádherně retro způsobem. Prim hrají klávesy jak od pana Gainsborougha.

Je to ale i řemeslně dobře provedená hudba. Každá píseň má buď základní kytarový rif, dramatickou klávesovou smyčku nebo nápěvek. Těmi zpravidla začíná a uvozuje jednotlivé sloky, které jsou jinak spíše vypravěčské - texty zde nejsou lyrické ani plné děje, ale humorné, naopak plné narážek. Působí to celé jak nějaký stand - up doprovázený hudbou.

Ale právě díky výrazným motivům se neuvěřitelně vryje do paměti.

Take it easy for a little while, come on stay with us, it's got great review, four stars out of five. Such an easy ride, four stars out of five... Bude vám to znít hlavou a o té desce to říká vše :-)

Zklamán krásou

Vždycky jsem miloval (mi-lo-val!) instrumentální pasáž Firth of Fifth od Genesis, protože to zní jak soundtrack k závěru Mistra a Markétky nad krajinou. A Tak jsem miloval The Spell z Demons & Wizards od Uriah Heep, protože to je esence začátku 70. let (chorus, klávesy a kytarové sólo jak sinusoida). Teď jsem ale zjistil, že obojí si je nápadně podobné. A Firth of Fifth je o rok mladší.

Slabost ideálu bez názvu

Hodně se mi líbil článek Karla Křivana "Prozápadním hnutím chybí slova i názvy" z 7. 12. Říká to, co dlouhou dobu niterně cítím.

Jsem totiž eurohujer, havlista, sluníčko, levicový liberál, městský intelektuál, dobroser, a tak podobně. Vše to, čím voliči Babiše a Zemana opovrhují a mají pro to výše uvedené hanlivé názvy, které dávají světu docela přesný řád.

Ve skutečnosti jsem idealista, pravičák, a vím, že každý úspěch (a často i neúspěch) se musí "chytře odmakat". Vím, že Evropská unie má své mouchy, ale je dobré v ní být, a že lodě s uprchlíky nemohou naše pohraniční  stráže potopit jako nacistickou špionážní bárku za války. Vím, že na složité otázky neexistují vždy jednoduché selsky (či matematicky) logické odpovědi, protože když zabijete dvě mouchy jednou logickou ranou, nebude mít co žrát ještěrka a chcípne. A Havla jsem nikdy neadoroval, doceňuji ho (velmi silně) až se současným prezidentem.

Ale nedovedu tomu všemu dát název nebo to vysvětlit u piva v Bruntálu.

Pán Křivan správně píše, že výzvou dalších voleb bude nikoli voliče Babiše porazit, ale přesvědčit. Najít myšlenku, slova a lídra, aby to chytlo u srdce. Ne jenom negovat Babiše a Zemana - to není konstruktivní a maximálně to baví na Facebooku, ale nepřiměje to nikoho nakoupit jiný názor, a pak vhodit jiný lístek do urny.

Drahoš leaderem nebyl. Byl to "Nezeman" - koktavý vzdělaný gentleman idealista. Leader mas musí být trochu šašek, trochu drzoun, trochu ranař.

Jinak si můžeme donekonečna hladit náš ideál a říkat mu "malej".

Nitky jara

Jin a jang ročních období. Je krásné, jak už od letního slunovratu je ve vrcholném kypění vidět umírání a přechod do zimy, jakkoli je to v kalendáři ještě daleko. A hřeje u srdce, jak jsou do samého začátku zimy vetkány první nitky jara.

Niki letos slavila slunovrat na večírku a já si s kloučky dal sklenku. Pořád mne čeká vynést oheň na horu.