Boží příjmení

Tohle nevymyslíš - jak líp se může jmenovat vůdce militantního muslimského hnutí, než Nasralláh? To jméno v sobě kombinuje mnohé klíčové charakteristiky toho hnutí. 

Pro případ, že bych tomu za pár let sám nevěřil, přikládám zdroj.

V poli širém pod Řípem

Nikdo mi zatím nevysvětlil, k čemu nám bude terminál vysokorychlostní tratě u Roudnice, a jak to může být vysokorychlostní trať, když vlak bude stavět "v každé Roudnici nad Labem", jinak též "Zadnici, na kterou jinak dlabem".

Zní to až konspiračně, a vím, že vy velectění čtenáři, jste ženy a muži vědy, a nemáte konspirace rádi pro jejich zkratkovitost, ale působí to, že nějaký starosta znal někoho někde, a tak se v Kocourkově domluvil terminál v Zadnici. I Metrostav je rád, protože vylije víc betonu.

A chápu, vy ženy a muži železnice, mi vysvětlíte, že je to přestupní terminál. Ale já bych chtěl, aby přestupní terminál byl v Praze, v Ústí, v Brně. Nebo u velkého letiště či dálničního uzlu. Ale ne v poli u Zadnice, protože to mi nepřijde efektivní.

Kolik miliard dluhů to bude stát? Dá se to ještě nějak zastavit? 

Rozpočtová debata Ein Kessel Buntes

Rozpočet a názor na něj má několik poloh. A vlastně není důvod se hádat, protože všichni mají tak trochu pravdu. Ano, i poloha 4 ji trochu má - bez toho Ruska, to je taková nefér liberální nálepka a dopředu se za ní omlouvám.

Poloha 1

Vláda se chová odpovědněji než levice (Babiš) - v rámci možností poskytla docela dobrý mix, který zdaleka není optimální. Podepisuji.

Poloha 2

Vláda nás zadlužuje raketovým tempem - sice nejsme ještě v pekle, ale jsme na cestě. Lze počítat, kolik dluží každý občan, kolik je dluh vůči HDP, kolik se zadlužíme každou minutu. Vždy se nám zatočí hlava. Utrácí se moc. Podepisuji.

Poloha 3

Vlastně by vláda měla utrácet ještě více, ale chytřeji, protože zadlužení zdaleka není tak vysoké. Pokud to udělá chytře, vrátí se nám to za pár let na násobně zvýšených daňových příjmech, díky veleúspěšnému byznysu a růstu osobních příjmů občanů. Jenže vláda to dělá hloupě. Podepisuji.

Poloha 4

Hrajeme na úplně blbém poli úplně špatnou hru. Za problémy může západ, Evropská Unie a její Gryndyl. Ti způsobili, že máme takové dluhy. Viva Ruskooo! Pokud by unie nebyla, je po problémech. Taky podepisuji!

Poloha 5

Vláda to dělá skvěle, protože Fiala je konečně slušnej člověk, a porazil Okamuru a Babiše. A taky pan prezident je takovej drsnej sexy šediváček. Pojďte broučci ke mně - mňau, mňau, mňau. Láska a srdíčka. To jediné nepodepisuji, ačkoli je to vlastně (celá) současná liberální doktrína a já vlastně jsem liberál.

A cesty ven z téhle šlamastiky? Podle mne moc nejsou. Posuďte sami.

Cesta 1

Vláda by neměla měnit výdaje, ale měla radikálně zvýšit daně. Nikdo neříká a nepočítá, o kolik, ale je to oprávněný požadavek. Jenže bez velkého počítání: Aby se rozpočet vyrovnal, muselo by zvýšení být tak drastické, že bychom chcípli hlady a firmy by jely šmelinu. Částečné zvýšení by kosmeticky pomohlo, ale nevyřešilo by problém. Navíc aby rádoby pravicová vláda zvyšovala daně? Kdo to kdy viděl?

Cesta 2

Osekat radikálně výdaje. No tak, lidi, sami víte, že osekáním na přijatelnou úroveň se tenhle stát paralyzuje. Nejen že nebude na dálnice a železnice, ani na rozvoj škol, nemocnic, ulic a náměstí, ale hlavně nebude na důchody, provoz nemocnic, škol, úřadů, armády a policie. Tomu se říkají mandatorní výdaje, bejby. A ty jsou o tolik vyšší než příjmy, že je z daní pokrýt nelze, ani když je osekáme na kost.

Cesta 3

Dodělat klíčové systémové reformy. Jenže to není věc jednoho volebního období a systém nám už dekády nedovoluje jakékoli reformy prosadit. Navíc mi prosím znovu vyjmenujte, o které reformy jde. Důchodový systém? Tam už jsme za bodem zlomu a zaplatí to firmy a naše děti na daních (vynucená cesta 1). Už není cesta, jak Husákovy děti donutit naspořit si tak, aby jim stát musel posílat literárně nula peněz za deset let. Naspořeno nemají a stát také ne. Pokud by tehdy Kalousek s Topolánkem byli ještě radikálnější a Paroubek nebo jiný pablbek to nezrušili, mohla toto teď být cesta. Ale už to cesta není. Zůstaňte na příjmu, thriller Řecko 2008 už brzy ve vašich kinech, byť nejspíš nedojde ke krachu. 

Cesta 4

Opravdu radikálně zvýšit výdaje a investovat tak, aby z nás bylo další Švýcarsko (nebo si dosaďte jinou úspěšnou zemi). Tohle je teoreticky jediná schůdná cesta. Teoreticky. Jenže nikdo neví jak. Kdyby věděl, už se to stalo, a to nejen u nás, ale i v jiných zemích. Pokud vám nějaký absolvent ekonomky bude říkat, že ví jak na to, četl jen základní učebnici makroekonomie a machruje. Pokud vám to bude říkat někdo jako Dědek z Jablotronu, taky machruje, protože je opilý vlastním úspěchem, a nedošlo mu, že kromě zdánlivě správných kroků muselo být na jeho straně také štěstí a správná doba. Ale ano, cesta 4 je teoreticky správná, byť je naruby a vede k horšímu rozpočtu. Je to vabank s nejistým výsledkem.

Cesta 5

Osekat jen racionálně. Dvě velké ale. Jednak je to na více období, a to už bude Babiš. Jednak to problém nevyřeší, jen to trochu zlepší situaci. A osekat co? Přišel s tím kdysi Tlustý, Kalousek a spol. Tuhle zavést trochu poplatky, tuhle omezit zbytečné vměšování státu do života občanů, tuhle zrušit agendy. Jenže ouha. My chceme stát, který nás vidí za ručičku. Chceme víc přechodů, sloupků v ulicích, chceme podporovat ženy po mateřské, chceme inkluzi, protože je přece správná, chceme rovnat všechno bezpráví. Tomu se říká sociální stát, bejby, a chcou ho jak Češy, tak Moravacy, jak levičacy, tak pravičacy. Jsme přece gud gajs a chceme dělat gud sinks. Takže tato cesta je možná, ale nevyřeší to teď a nevyřeší to zcela.

Na závěr...

Milí přátelé, potud, pokud systému rozumím, vyhlídky makroekonomické nejsou růžové, a ani šaman to bez velké dávky štěstí nenapraví. Kdybych sám šel do politiky, nemám recept, co s tim. Z toho pohledu jen dodám, že jsem v životě spokojený, a je mi tedy vlastně jedno, co vláda udělá. Je mi jedno, co bude, nějak to zvládneme. Doporučuji ovšem i za cenu vyšších nákladů diverzifikovat úspory, pokud je máte, a část jich mít v opravdovém zahraničí. Kde, to je na jiný článek, ale diverzifikovat znamená "na více místech". Za deset let to může znamenat větší klid na důchod, až stát začne bláznit a danit, co mu přijde pod ruku, případně pokud ho začne trestat hyperinflace, což se neúspěšným státům s vlastní měnou stává, nemusí stát dělat nic, a vy o své hodnoty stejně přijdete. Jo a nemovitosti. Je fajn jich pár mít. Je možné, že velkovlastníky také potrestá nějaká zběsilo-daň, ale byt až dva a chalupu vždycky nějak zaplatíte. A střecha nad hlavou vždycky bude mít cenu.

Malý krůček pro člověka, velký krok pro město

4. 9. 2024 odpoledne jsme projeli na koloběžce přímou spojnici Dělnické a Veletržní. Ulice po více jak 100 let končily naproti sobě rozdělené propastí nádražního komplexu a následně zakonzervovaným brownfieldem.

A nemožné se stalo skutečným. Tyhle dvě ulice, jejichž názvy nemohou lépe vystihnout charaktery horních a dolních Holešovic (Letné a Mokřadu), se spojily v jednu, být pod samostatným jménem Nicolase Wintona. 

Mám radost. Některé věci existují na papíře tak dlouho, a zdají se být jednoduché, ale ve veřejném sektoru trvají. Vždyť nádraží prakticky neexistuje již 30 let. Stavbu nicméně umožnily dvě další stavby - hotová estakáda železnice do Kladna a druhá do Kralup. Spolu s nimi se můžeme těšit na nové nádraží a třeba i úpravy kolem šílené Vltavské. A možná nám rozšíří i nástupiště tramvaje na Výstavišti. Ale to už bych chtěl moc.

A kdy se začne na území Bubny Zatory stavět? Něco uvádí IPR - zdá se, že 30. léta jsou realistická. V důchodu se tedy možná projdu novou čtvrtí.

A opět musím pochválit naší populistickou a aktivistickou radnici za veškerou snahu. Můžeme je za leccos nenávidět, ale věci se pod nimi dějí.

Výzva nakřivo

Bankéři si v rámci akce mastercard hrají na Zelenou výzvu. To znamená že v rámci září budou jezdit do práce jinak než spalovacím autem, aby snížili uhlíkovou stopu. 

Hezky to zapadá do jejich ESG strategií, dobře se to komunikuje na LinkedIn a posiluje to týmového ducha ve smyslu "teď se hecneme".

Narozdíl od podobné akce Do práce na kole, která proběhla šířeji v květnu, mi ale Zelená výzva přijde jako pokrytectví a naráží na to, proč právě přirozeně zelení nejsme.

Zaprvé, lidí jezdí autem z různých férových i méně férových důvodu, které nebudu opět rozebírat. Ten hlavní ale je, že lidé bydlí a pracují na blbých místech. 

Takový běžný bankéř bydlí v Jesenici, Kunraticích nebo Březiněvsi a odtud je to na kolo daleko, MHD tam moc nejezdí (nepočítám příměstské autobusy), a pokud jezdí, není tak flexibilní jako osobní auto. Protože na kole děti odpoledne na kroužek neodvezete. A elektrické auto, tedy zelené, je zase moc drahé, takže ho většina bankéřů zatím nemá, a kromě toho o víkendu potřebuje jet za mámou na Valašsko a nechtějí po cestě dobíjet.

Takže po konci zelené výzvy, když se pateticky spočtou kilometry a ušetřené CO2, udělá se děkovačka a ředitele konkurenčních bank se vyfotí spolu, mohou si všichni oddychnout, sednout do svých spalovacích vraků a zůstat při starém.

Ještě dodám, že bankéřem nemyslím vedení, které jistě jezdí zánovními a tedy čistšími vozy. Myslím tím pěšáky. Bankovnictví prošlo "výprodejem mozků" podobně jako telco, platy klesly pod pohádkovou úroveň, a realita je, že bankéři si kupují jetá auta z druhé ruky, aby mohli celá rodina dojíždět každý den z předměstského ráje. Nemají se špatně, ale žijí více jako běžný Čech a méně v pohádce.

Takže hoďte si kamenem, kdo z vás se po konci výzvy nevrátí zpátky do aut. Ano, otevře nám to oči, zkusíme jiné cesty, ale ve výsledku to na konci bude podobné. Dokud nám někdo direktivně nezruší parkovací místa v práci a okolo ní.

Naopak kdo bydlí v centru na opravdovém MHD, může s určitou hořkostí machrovat celoročně. Například já bydlím v Holešovicích a zeleně se chovám pořád, protože mne to nestojí žádnou námahu - vlastně si ani neuvědomuji, jak jsem uvědomělý. Můžu jet elektrickým MHD, na kole a možná bych do práce i doběhl, kdybych se na Pankráci neudusil (jo - vybral jsem si snovou pracovní lokalitu nad stavební jámou). Jenže zase se doma tísním na 80 metrech a musím 11 měsíců v roce čichat výfukové plyny bankéřů účastných zelené oblbovačky.