Zamykáte?

Není nad to se poprat. Když se dívám na video, kde řidič napadl matku s osmiletou dcerou za to, že projížděla úsek povolenou rychlostí, říkám si, kolikrát už mi zamčené dveře udělaly službu.

Speciálně pokud občas na někoho zatroubíte. 

Situace, kdy vás někdo svým autem zablokuje, vystoupí a chce si to rozdat, byla dříve překvapivě poměrně častá. A narazit šlo jak na hubené cvrčky, tak na nasvalované lokomotivy. 

Už jen otvírat dveře když nad vámi někdo stojí a přivře vás v nich, je na začátek souboje nefér situace. A obecně bojovat se mi moc nechce - to radši skousnu vlastní pýchu, a počkám až útočník skončí s urážkami. Nakonec jak říkají experti na obranu a na bojová umění - dokud to jde, vyhýbejte se konfrontaci.

A tak vlastní vysrabení, zamčené dveře a zavřené okýnko jsou hlavními ingrediencemi koktejlu štěstí. Fordí plech snášel dobře i rány pěstí na rozloučenou, než agresor nastoupil zpět do svého vozu. Stejně tak sklo okýnka prekvapivě vydrží. 

Určitě na ilustraci doporučuji Relatos Salvajes z roku 2005, kde si to v povídce El más fuerte dva kohouti v autech rozdají až do zemdlení. Tak bych nikdy nechtěl skončit...

A co vy? - když vás zablokuje agresor, jdete si to s chutí vyříkat či rozdat? Nebo se schováte v kovové skořápce?