Kam se poděl můj sýr v Sýrii?

Zajímavé je chování geopolitckych hráčů Ruska a Íránu v Sýrii. V podstatě bez výstřelu se stáhli pod tlakem syrských povstalců, kteří navíc vystupují "prozápadně" (jakkoli to nejde přes jazyk). Stažením tak jen podpořili postup povstalců a přiblížili pád Asada.

Teď je zajímavé to rozjímání proč. 

Varianta 1 je, že se geopolitická situace změnila - Írán ma své nejistoty okolo Izraele a čisté preventivně se asi nechce vměšovat na více polích, kde už třeba tolik nezíská. Rusko, jakkoli se té myšlence od začátku směju, možná také má co dělat doma na Ukrajině, a tak nemůže machrovat v poušti, kde je to klasická válka kobercový nálet versus místní v díře. Dokud se z nebe sype munice a prostor hlídají moderní radary, vyhrává hegemon, ale jakmile ustane, vylezou místní z děr, a zase pokračují jako před tím. No a tu munici má Rusko teď na Ukrajině.

Varianta 2 vlastně možná i spojená s tou předchozí - zatímco předtím šlo všem o poražení fanatického islámského státu a Asad jakospojenecbyl pragmaticky prostředek, jak uklidnit situaci po porážce IS. Nynější povstalci ale zvolili jinou (chytřejší) rétoriku - hlásí se jako bojovníci za svobodu, a chtějí že bavit se západem. IS kdysi se hlásil jako bojovník za Alláha, který postupně zničí všechny bezvěrce. Zda možná povstalci nyní nakonec budou dělat to samé, nevíme. Ale zatím to opravdu spíš vypadá jako regulérní převrat. Vyšinutá pouštní polo-diktatura se mění v lehce islámštější zatím ne-diktátorský režim. Děje se to bez útoků do dalších států, tak je necháme. Je to jejich poušť.

Varianta 3 - povstalci mysleli hlavou a garantovali, mocnostem, že si po převratu mohou poklidně "vydojit" nerostné suroviny, nebo si zachovají na "dojení" podíl. Sýrie disponuje ropou, plynem, fosfáty, zlatem a dalším. A tak je důležité mluvit s velkými hochy to, aby se toky peněz zachovaly nebo obnovily. Pak se dá tolerovat lecjaké svinstvo. Toto není konspirační teorie, to je veřejně známá realita. I my čerpáme všechnu možnou ropu, a jsme sakra rádi, když je levná. Můžeme pak levně dojet karógem na chalupu, otevřít si Kozla nebo Svijany a mudrovat, jak to v té Sýrii je, a volit motoristy.

Mimo varianty - zajímavý je tady postoj právě Íránu. Ten dlouhodobě podporoval Asada, jakkoli bylo jeho vládnutí kontroverzní. Důvodem spojenectví je tady určitá blízkost, stabilita. Sýrie je tranzitní zemi pro Írán směrem k dalším spojencům a Írán ma zájmy také v syrské těžbě a ekonomice. IS a Írán mohly mít společný zájem v náboženském fanatismu, ale IS nerespektoval ani íránský režim a právě do íránských zájmů v Sýrii dost fušoval. Noví povstalci se tváří jako rozumní hoši, a vypadá to, že s rozumnými hochy se Íránci nějak dohodnou. 

Asad utekl, ale armáda tom ještě nevzdala. Počkejme si tedy, jak to celé dopadne. Paradoxně by to mohlo vést i ke zlepšení situace pro sousedící Evropu formou jistého uklidnění v době, kdy pnutí panuje na mnoha frontách.

Bruselení na tenkém ledě

Unijní návrh legislativy o odlesňování je klasická dvojsečná zbraň (více například zde) Jeho podstata je hezká - nutit firmy prokazovat, že výrobek nepřispěl k odlesňování. Palečky nahoru, srdíčko se tetelí. Bez ironie. To srdíčko tam je, a určitě by to tak udělali i Vinettou a Old Shatterhand, kdyby žili, protože ničit ve velkém lesy není správné.

Na druhou stranu, proč se odlesňuje? Protože nás je na světě tolik miliard a pořád rosteme, a každý si chce dát espresso, umýt si hlavu šampónem, a mít pro děti dudlík z kaučuku, ne z ropy. 

Dám příklad: Dávala si moje prababička osm espresso denně? Nikoli. Kolik prababiček pracujících v korporaci si dnes dává osm espress denně? Mnoho! Kolik kávových plantáží moje prababičky potřebovaly? Velmi málo. Kolik jich potřebuji dnešní prababičky? No mnoho.

Bude tedy záležet, co legislativa reálně způsobí. Scénář jedna: Bylo by skvělé, kdyby firmy uměly najít takzvaně udržitelné plantáže a prostě jen přesměrovaly svou aktivitu od velkofarmářů, co plundrují lesy, k těm odpovědným. Bez zvýšení ceny. Ha. Ha. Ha. Druhý a pravděpodobný výsledek bude, že v Evropě a jenom v Evropě si za věci z plantáží nuceně připlatíme a budeme draze konzumovat udržitelné plantážnictví. Třetí stejně pravděpodobný výsledkem bude, že si připlatíme za konzumaci, a nic se nezmění, firmy to nějak obejdou, protože je nás víc a víc - viz. výše.

Pokud zvítězí dvojka, bude to klasické drama: zlá Evropa se sama střílí do nohy, zatímco svět hoduje. V případě třetí varianty to bude takový ten klasický unijní Titanik. Brzy budou ve všech zemích vládnout "správní konzervativní muži", a Evropská unie se (tak trochu po zásluze) potopí, a kariérní úředníci s elitními školami, a IQ 150, co mluví pěti jazyky, ale neumí realitu pochopit ani v jednom z nich, budou muset najít jinou žílu.

Nechci, aby to vyznělo jako drama. Přál bych si, aby nastala varianta 1, ale svět je bohužel tak hamižný, komplexní a plný nízkých pudů, že se prostě tady v Bruselu velmi často spleteme, a vymyslíme kočkopsy, kteří fungují jinak, než jsme si usmysleli. Všechno na světě nezreguluješ. A doplácí na to peněženka nás, co musíme pít osm kafí denně.

A nakonec přidám humorné zamyšlení? Myslíte, že když si do parlamentu zvolíme Okamuru a Turka, že zakážou v zimě "bruselení"? Nezakážou, protože nebude led. Hahaha.

Není tak zle, aby nemohlo být lépe

Zaujal mne emotivní článek, který dokreslují komentáře čtenářů, o "kolabující" dopravě v Praze. Mám tendenci s takovými články vnitřně polemizovat, protože jsou svým způsobem zavádějící. Silně emotivně se snaží prodat falešnou myšlenku, že v Praze už líp bylo, a že dopravní systém tu nefunguje. Stejně falešně podsouvá, že existují zázračná řešení, která povedou k tomu, že kolaps nebude. A dokonce, ale to tam nečtu úplně jasně, naznačuje, že kdyby se vše udělalo nějak chytře, tak lidé budou spokojenější.

Bylo lépe?

Lépe nebylo. Doprava ve městech byla a je problém. Tisíckrát dokázaná pravda praví, že je jedno, kolik máte pruhů a dálnic, zácpa bude vždy od určitého počtu aut. Aut je už od devadesátých let tolik, a jezdí se s nimi natolik, že se dopravní zácpy prostě tvoří. Stejně tak ačkoli přibývá kapacita MHD, je stále plnější. Taková linka B jezdila jednou za uherský rok, ale jak se osídlují kraje Prahy, jezdí už s kadencí "ratatata" jako céčko, a stejně je přeplněná. Tramvajová doprava při sebemenším problému kolabuje, jako když se v sedmdesátkách čekalo na metro - a to má všechny preferenční pruhy a semafory. To je prostě život. Pojďme ale popořadě.

Je kolaps?

Nejprve kolaps dopravy, který podle článku nebyl a nyní zcela nově je nebo hrozí. Připomeňme si devadesátá léta. Byly zácpy, když se jelo na chalupu a na víkend? Byly. Jsou dnes? Jsou. Když jsem jel v devadesátkách na gymnázium z Vinohrad na Budějovickou autem s tatínkem, byl jsem tam rychleji metrem. Jenom dodám, že táta jako obchoďák, to auto následně potřeboval na cesty po republice. Co chci říct: zácpa byla mohutná. Když jedu dnes z Holešovic do práce (velmi občas) autem, je zácpa, ale na Pankráci jsem i při zácpě autem o kousek rychleji, pokud je bouračka, tak o kousek pomaleji. Když jsem v roce 2008 zdědil oplíka, a jezdil jsem víceméně všude autem, byly zácpy? Byly. Jsou na stejných trasách dnes? Jsou. Když jsem v roce 2014 začal občas jezdit z Holešovic na Radlickou do banky, byly zácpy? Byly. Jsou dnes? Jsou. 

Jsou tedy dnes zácpy víc? Nevím. Ale změřil to někdo objektivně? Měli jsme v roce 1997 stejné metody jako v roce 2008 a stejné metody jako v roce 2018? Kde je ten kolaps, který dnes je, a v minulosti nebyl? Opravdu nebyl? A opravdu je to kolaps? 

Víme objektivně, že je registrovaných více aut, čímž se taky často straší a zvoní se na poplach. Jenom je potřeba dodat druhý fakt, že ne všechna ta auta každý den jezdí. Taky víme objektivně, že města se zahušťují a bydlí v nich více obyvatel. Na to ale reagují také další druhy dopravy.

Pro auta se nestaví?

A ano, stát a město mají velké deficity ve zlepšování dopravy pro novou zástavbu. Někde vznikne sídliště pro několik tisíc superbohatých, ale jediný příjezd k němu, je komunikace, která vedla do vesničky z 18. století. V lepším případě tam začne jezdit kloubový autobus, který tu silničku postupně zničí, a pokud si místní stěžují, stát jim na té nitce vyleje nový asfalt a vyznačí na truc cyklopruh. V tomto se stačí podívat na pár minut do Mapy.cz, jak se v zahraničních městech staví "dopředu" - když někde vzniká sídliště, postaví se k němu široká komunikace, kam se v budoucnu vejdou auta, cyklisti, autobusy. Dokud se to dělá "v poli", když město ještě nestojí, je to i docela levná stavba. Když už si to pak po česku musí vydobít místo mezi činžáky a za plného provozu, je to neuskutečnitelné.

Pro dálkovou dopravu objektivně ale je více silnic. Obchvaty a silnice první třídy, dálnice. Pražský okruh mezi východem a západem jakž takž stojí. Ano, kritický kus mezi D1 a D11 chybí, ale zdá se, že se konečně začíná stavět. 

A vytáhněte ze šuplíku starou mapu Prahy, třeba z 90. let. Já to schválně udělal (nekecám). A i v Praze je ten rozdíl markantní. Kapacitnější křižovatky, nové spojky, obchvaty. O tramvajových tratích a metru nemluvě.

A připomeňme si, že nejsme jediný stát, který má problémy s nedokončenými městskými okruhy. Tato výstavba je v podstatě nejproblematičtější, protože často tam není zajímavé lití betonu pro stavební firmy, ale o to větší je odpor obyvatel. Třeba Vídeň, ani Mnichov dlouho neměly celý okruh. A zase jsou města, která jsou zaokruhovaná, ale stejně tam zácpy jsou. Třeba v USA. Pátá okružní. Druhá elevated. Šestá tranzitní. Petrolheadův sen, který stejně ústí v to, že kolem měst se stojí. A v USA už těm "slizkým zeleným levičákům" petrolheadi víc místa nevezmou. To už by museli zbořit celé město, aby bylo místo na víc dálnic.

Krize dálkové dopravy?

Ale k té dálkové dopravě. Pořád jsou doby mimo špičku a ve špičce, kdy můžete do Brna nebo Bratislavy jet dvoustovkou. A taky jsou občas zácpy, jako byly. Když se něco staví, opravuje. Znovu: Řidiči zaplní libovolnou komunikaci a libovolný počet komunikací. A pořád jsou silnice první třídy, kde se jede mezi náklaďáky, pomalu a nudně plouží obcemi. 

Auta jsou pohodlnější. V devadesátých a nultých letech jste buď museli v zácpě kvedlat pákou a pořád šlapat na pedály, nebo jste měli automat, který vás při volné jízdě totálně odpojil od silnice, a navíc měl neduh, že motor nesmyslně vytáčel s šíleným řvaním. Ani pokud jste měli hezký silný motor, to nezachránilo. Tatínek je míval, ale i tak použití automatu znělo spíš neadekvátně, jako by se v autě něco rozbilo. Dneska? Automaty fungují krásně. Při rychle jízdě poslouchají jak pes, řadí bleskově, a při pojíždění v zácpě vám dávají zenový klid. Dle rychlosti zácpy buď lechtáte brzdu nebo plyn. Jsou zácpy pocitově horší? Pro mne ne. Tedy... Pokud v zácpě zrovna nestojím nad linkou metra, o které vím, že bych byl "volný" a "už bych tam byl". Ale na to se dá nemyslet. 

Opravdu už dnes nezaparkujeme?

A poslední věc, kterou v článku lidé teplou, je parkování. Bylo v devadesátých letech horší? Jak kde. V centrální Praze bylo. Vždy ale existovaly placené parkhausy. Co třeba Praha 7? Když jsme jeli k babičce, bylo to martýrium. Muselo se kroužit, a nakonec místo bylo daleko od domu. Dnes obyvatelé Letné říkají to samé. Přibyly jim modré zóny a placené parkhausy, ale nic moc to nevyřešilo. 

I u parkování totiž funguje samoregulace. Když lidi budou mít dost prostoru na ulici zdarma, pořídí si třeba 3 vraky. My s Verčou toho budiž příkladem. Ve dvou tři auta. V Podolí nebyly žádné zóny, ale taky se tam proklatě špatně hledalo místo. Příjezd po sedmé večer znamenal kroužit a nakonec stát ve vilkách na Kavčích horách. Když si ale každý pár pořídí dva tři vraky, a k tomu se zastavba pořád zahušťuje, přestane být situace řešitelná. Další parkhausy jsou drahé, a město už nepřifoukne ani ODS, ani Motoristé, ani Pirát. A lidi tak musí dle vlastního uvážení vraky zase prodat, a jezdit sockou. Příkladem budiž velká americká města - ano, také v této Mecce motorismu střední třída často používá socku, a nezmění to ani uncle Donald.

Zázračné řešení selským rozumem?

Poslední chiméra je, že chytré řešení by kolaps vyřešila, a lidé by byli spokojení. Nejprve: spokojenost je subjektivní. Když se blbě probudím, udělám i z kolony na semaforu apokalypsu. Za druhé, ta chytrá řešení typu podtunelovat magistrálu nebo Holešovičky, něco stojí. Zkoušeli jste si ty částky cvičně sečíst? Kolik je to státních rozpočtů? Kdo se hlásí? Kdo ví, jaký je náš státní rozpočet? Ano, sami jste na to přišli: je to neuskutečnitelné. Možná kdybychom zaťali zuby a zrušili nemocnice, důchody a policii, měli bychom na to. Jenže by nám tyto služby jaksi chyběly.

Ano, také jsem byl chytrý a říkal jsem, že jsem to ale přece v zahraničí viděl. Jenže oni takhle mají podtunelovanou třeba jednu ulici nebo magistrálu, z doby chromově blyštivé, a pak už taky přišli na to, že tudy cesta nevede. A mají také zácpy.

Je tedy konec aut?

Abych to nějak uzavřel: Stavějme dál dálnice, obchvaty a koleje. To dává smysl. Můžeme i přidat, protože pomalí opravdu jsme. Ale že by se tím vyřešil náš "problém" a zácpy přestaly existovat, nebo jsme byli dokonce "spokojení", v to nedoufejme. A články, které v tomto směru honí politické body, jsou trapné.

Návštěva na měsíci a měsíc na návštěvě

Co jsi dělal v říjnu? Koupelnu. A byl jsem tak měsíc na návštěvě. A jaké to je, být měsíc s návštěvě? Nic moc - jako na návštěvě na měsíci.

Už jsem si zvykl, že mám svoji domácnost. Ne dokonalou, ale svojí. Nikomu tam nic nedlužím, co si udělám, to mám, co si pokazím, to nemám.

A jaké to je mít novou koupelnu? 

Dojem první je: na koupelnu kašlu, hlavně, že jsem doma.

Dojem druhý je, že nás nenapadlo, jak rádi budeme trávit čas v koupelně. Na záchodě zatím chybí topné těleso, ale jakmile tam bude, bude se slastný pocit dělit rovným dílem i na tuto místnost. Zamykací party pro jednoho.

A zda se, že všichni máme dojem podobný. Dospělí i děti. Navíc tím, že záchod nyní disponuje umývátkem a mýdlem, si i děti dobrovolně myjí ruce mýdlem.

A kolik dneska stojí udělat koupelnu? No, dvojnásobek co v době, kdy jsme dělali byt. 

Dojení dojmů

Američtí prezidenti vůbec budí zajímavé první dojmy. Dalo by se říct, že od dob Bushe staršího to jde dolů.

Bush starší budil dojem, že je správný Yankee. Prezident staré školy, který drží pevně opratě světa a americký byznys drží pevně opratě jeho. Někde na zahradě v Texasu mu tryská ropná fontána a na limu má vepředu bůvolí lebku s parohy.

Clinton byl vášnivý kuřák a působil trochu jako úředník, ale vystačil si s tím, že byl zástupce velké svobodné Ameriky a mával davům.

George W. Bush se svým pitomým výrazem působil, že to nemá úplně pod kontrolou, a že vládne někdo jiný. Když mu zbořili dvojčata, střílel na všechno, co se hýbe, jako správný cowboy.

Barrack Obama byl takový Barbie Ken nebo jako iPhone. Hezoučký slušný panáček, kterému skutek útek, a nejlepší by bylo ho zatavit zpátky do růžové krabičky. Vidím tu velké podobenství s Petrem Pavlem.

Trump první působil jako Paroubek. Navíc celou dobu říkal věci, ze kterých bylo na blití, a pak udělal vždy něco jiného. I z toho bylo na blití. 

Joe Biden působil jako prázdná skříňka, kterou vždycky někam dovezou a nechají ji vesele řečnit, zatímco za jejími zády se děje malá tichá levicová revoluce. Při druhé kandidatuře se skříňka porouchala stářím, a museli ji nahradit Kamalou, která umí tančit a tleskat a není Trump. 

A Trump druhý? Pořád se chová trochu jako Paroubek nebo Babiš, ale první dojem, že se uklidnil a ví, co chce, akorát nebude vědět, jak to chce.

A popravdě: Byl tu dobrý vládce? Na Raegana už nedohlédnu. A jinde? Byl Helmut Kohl opravdu legenda nebo jsem jenom neviděl jeho neduhy? Byl Gorbačov ten, komu to spadlo na hlavu, nebo aktivním strůjcem křehké ruské demokracie a geopolitickým stabilizátorem? Byla Maggie Thatcher vizionářka a železná lady nebo železná svině? Byl Roosevelt zachránce světa a taktik, nebo jenom plácl a zabil mouchu, kterou předtím dlouho liknavě pozoroval, jak ožírá sekanou, i když dlouho předtím věděl, že ta moucha taky seděla na hovínku? Byl Churchill skvělý premiér nebo jenom krvelačný pitbulek, který čekal, až ho pustí z klece do ringu?

Zmiňovaní vládci ve své době budili kontroverze, a lidé si jistě říkali, jak je možné, že dělá tohle? Jak je možné, že tohle nedělá? Ale nakonec otočili dějiny. První dojmy jsou ošemetné a hodnotit dějiny, když ještě neskončily, je ošemetné taky. 

Hodnotit Trumpa druhého je ještě těžší. Teprve dějiny ukáží, jestli to byl epizodní křiklounek, který křičí a leští děravou loď, nebo zda zalátal díru, a opravdu pootočil kormidlem. A zda pootočil na skalní útes nebo k lepším zítřkům. A zda loď opravdu měla díru, nebo neměla, protože to byla dobrá loď, jenom nejmíň dva státy postavily lepší a větší lodě, protože měly technologie a pětkrát tolik stavitelů, a tak se hezky křičelo, že USA mají v lodi díru.

AntiBabiš po americku

Volby v USA téměř skončily a prezidentem bude Donald Trump. Dobré na začátek je, že byl zvolen poměrně jasnou většinou a tudíž nelze křičet, že volby byly zfalšované, protože i kdyby byly, rozdíl je takový, že se v něm ztratí.

A každý na to máme tisíc názorů, přičemž v Česku je většina z Trumpa zděšená. Trumpa bychom ale měli vidět jako menší zlo, a navíc je pro mne devizou, že je republikán. Tedy ne-Kamala, ne-demokrat, česky také anti-Babiš. Na druhou stranu lidsky je mi odporný asi jako Jiří Paroubek, protože je to další starý nevypočitatelný populista. Ale tak se teďka politika zřejmě dělá. 

Proč je pro mne Demokrat větší zlo? Demokrat je klasický středový socialista. Zatímco Trump bude hrát na nízké pudy a nebude tak docela jasné, co udělá zítra, měla by Kamala poměrně jasnou agendu směrem doleva - všechny vzletně podporovat, vodit za ručičku, ale zároveň vymýšlet neustále nějaké nové "koleje" a "mantinely", na kterých bude obyčejný člověk nakonec bit, ale velké ryby z nich jako zázrakem vyváznou.

Ačkoli si to hodně lidí nemyslí, a neberu jim to, Trump bude docela jistě demokratičtější než Demokraté. A ano, my tady v Česku si z Trumpa slízneme to nejhorší, protože maga nám v Evropě nijak nepomůže, stejně jako nejistota v mezinárodní politice.

Zároveň je ale otázka, jestli tolik uškodí. Trump práská bičem, a vyhrožuje, ale opravdu to, že odmítá Evropě krýt záda, znamená, že se automaticky vzdá svých povinností v NATO? Spíše ne. Chce tím jen upozornit, že nechce na bolavých zádech USA nést váhu Evropy, která se sama neubrání, protože na obranu léta z vysoká kašlala.

Opravdu by byl takový problém, kdyby se Ukrajina vzdala východní části území za cenu toho, že už nebude válčit? Protože ono to nevypadá, že by se Rusko chystalo prohrát nebo nedej bože, že by se někdo na něj chystal po boku Ukrajiny zaútočit. Spíše to vypadá naopak. Neříkám, že je správná cesta se Rusku vzdát, ale myslel to tak Trump? A pokud by se to stalo a válka skončila, byl by to takový problém?

Opravdu Trump deportuje všechny uprchlíky, takže v USA nebude mít kdo pracovat a lidí umřou hlady? A chtěli demokraté uprchlíky vítat s otevřenou náručí? Nechtěli, že?

Trochu toho nastávajícího prezidenta démonizujeme, až pro to zapomínáme, že na levici není principiálně nic moc dobrého. Ano, Trump mne svou formou taky štve, ale zjevně ji byl schopen nadchnout větší část Američanů. Tak jim popřejme, ať se daří, protože to je i v našem zájmu, protože když to Trump v Americe rozvrtá, bude to znát v celém světě.

Oheň podzimu

Dneska na procházce za pokladem. Ty stromy uprostřed stinného pole najednou staly v záři reflektorů, připravené sehrát perfektní číslo.

Krásné ulice: Pěstí do hlavy nebo do břicha?

Když se řeší parkování, noviny a radnice se většinou ptají ve stylu obrázku, který jsem přiložil. Líbí se vám ulice bez aut? To je ale bohužel velmi nevhodná formulace dotazu, protože moje odpověď, pokud by byla celá, by byla: Ano, ulice bez aut jsou úžasné a chci je všemi deseti. Ale zároveň mimo dotazník dodávám, že je pro mne důležitější zaparkovat svoje auto někde kousek od domu, protože ho občas potřebuji na převoz více těžkých věcí. Takže pokud budu taktizovat, budu muset nepravdivě odpovědět: ne, ulice bez aut se mi nelíbí. A to je na hlavu, protože mne "průzkum" nutí popřít sám sebe. Je to asi tak dobrý výběr, jako když se vás silnější dítě ve škole ptalo, jestli chceš pěstí do hlavy nebo do břicha.

LePravice

Odložil jsem si to zde, protože mi to stále vrtá hlavou. Teď to publikuji, protože odpověď stále hledám.

Výsledek druhého kola voleb ve Francii je lehce nečekaný, a to hlavně s ohledem na rozdíl proti prvnímu kolu.

Jak to čtu?

V prvním kole dali voliči najevo, že se chtějí jasněji vymezit vůči Evropské unii, green dealu, a zřejmě i migraci. A v druhém kole to všechno zapomněli a řekli si prostě jen o více zmrzliny zdarma.

Francie sice je kolébkou evropské levice, ale pro mne to je šok. Nevím, zda motivem byla ekonomická levicovost nebo životní levicovost, ale tuhle stojku nepochopím.

Co mne ale zaráží také, je reakce českých liberálních novinářů, protože ta více definuje jinak dost nejasný pojem "liberalismus" v Česku. Dopustím se teď možná určitého zjednodušení, když první dojmy shrnu do věty, "skousneme i silnou levici, hlavně, že nevyhrála pravice."

Provolávání, že to Macrone skvěle vymyslel (i když prohrál), tomu celému jen dává jasnější kontury. Že by čeští novináři byli srdíčkem levičáci?

Instagram revisited

Po delší době jsem si nainstaloval Instagram, abych se podíval na vlastní oči, jak se tam prezentují české banky. Jednou jsem konzultant, a dělám projekt na marketing, tak bych to měl vidět.

Princip je ale překvapivě úplně stejný jako na Facebooku - když tam po dlouhé době přijdeš poprvé, vidíš příběhy svých kamarádů, a je to prima. No a když tam přijdeš podruhé, už vidíš jenom reklamu. Co je ale vtipné, že stejně jako u Facebooku, Instagram posílá oznámení, že někdo z vašich přátel něco publikoval. A když oznámení rozkliknete, vidíte zase jenom reklamu. 

Na každý pád, Instagram byl vlastně labutí píseň moji generace. Jedná z posledních aplikací, kterou jsme my čerství čtyřicátníci ještě rozjížděli s vervou, protože nám přišlo, že je o něco jednodušší než Facebook, a více zaměřená na fotografii. Já měl tehdy v roce 2010 Symbian, a tak jsem si zřídil účet, ale vlastně jsem ji aktivně nepoužíval, a tak jsem o ní aspoň tvrdil, že je to appka těch rádoby moderních Apple ovcí, a že já mám Flickr a digitální foťák (myšleno jako samostatný přístroj, tyvoe!). Pravda byla ale v tom, že Nokia E7 fotila blbě, a iPhone hezky, a jedině na Apple byl Instáč použitelný. Vyfotit, nasadit filtr, rovnou publikovat. How sexy!

Zpátky k jádru věci. Instagram je poslední mezigenerační most. Zatímco Facebook se naučili používat také boomers a dokonce i stát, mladí ho považují za trapný a jsou tam jen proto, aby se mohli podívat na otvírací dobu (zdroj: minulý týden jsem doběhl průzkum záměreny na komunikaci bank). Mladí (a teď myslím spíš Gen Z, než Alfa) mají svoje appky, kterým já jako mileniál už odmítám rozumět. Moje generace může mít občasné výkřiky před hrobem ve stylu, jak je Tiktok vlastně skvělý, ale jsou to výkřiky před hrobem a přetvářka, většinou daná pracovní povinností nebo nutnosti v podnikání. Náš attention span je jiný, pomalý. Čteme více než první tři řádky. Na náhled videa jsme schopní se podívat více než 7 sekund. A dokonce jsme schopni několik hodin číst knihu, aniž bychom požádali ChatGPT o její sumarizaci, protože nás to pomalé tempo baví. Kde se moc scrolluje a obsah se přímo zabíjí, začneme být nervózní, že nám chybí nějaká pevná kotva.

Instagram je tedy poslední místo, kde může Mileniál komunikovat s generací Z a oba tam budou doma. Boomer nebo X-ko a Alfa už se tam ale nepotkají. A svoje mladé nástupce, už zase vedu k tomu, aby pomalu hledali komunikační most (myšleno appku) na generaci alfa. Nikdy není dost brzy začít...