DaCani DC

Nedávno jsem dokoukal sérii Tučňák (the Penguin), a rád bych se podělil o dojmy a doporučil. Ano, jedná se o Tučňáka z Batmana. Ale pokud byste čekali Danyho de Vito, jak po Gothamu běhá s partou tučňáků ze Zoo, byly byste na omylu. Tenhle Tučňák je totiž suchá gansterka jak z hard-boiled school, točená v noir stylu Gotham City, a navíc nestaví na bombastických efektech, ale o to hlouběji jde do charakteru postav. Ano, pořád je to gangsterka, takže kdo nemá rád krev a násilí, dívat se nebude. Je taky plná antihrdinů, takže staromilci, kteří krev nemusí, ale dívali by se na western plný čestných kovbojů bojujících se zlem, se tady propadnou do deprese.

Co je ale na seriálu strhující, je, že na začátku vás Oswald, provozovatel ne úplně solidního nočního klubu, strhne na svou stranu. Víte, že není charakterově kvalitní, jenže co... v době Trumpů a Babišů je vlastně charakter relativní, a důležité je, že Oswald zvaný Oz, má podobně jako ti Trumpové nějakou velkou myšlenku. Stará se o nemocnou maminku, pomáhá děvkám, ujme se sirotka, chce, aby se lůza na ulici měla lépe. A ano, kvůli tomu jde často přes čáru. Pak začne rozehrávat hru s hlavouny místní mafie. Riskuje naprosto vše, a ještě improvizuje. Ale ukazuje se jeho vytříbený instinkt hráče. A protože mafiáni nejsou klaďasové, vlastně mu dost fandíte. Ale asi sami tušíte, co nakonec nevyhnutelně přijde. 

Seriál dějově následuje po Batmanovi z roku 2022, který ale podle mne zas tak skvělý nebyl. Ušel, dalo se to, ale prostě akční trhák. Hrdinové a herci z tohoto filmu se objevují zde, jen dějově o několik měsíců později. Oze si famózně zahrál značně upravený Collin Farell, který je zde tlustý, a kulhá.

Tučňák stylově spíše než na Batmana, navazuje na film Joker z roku 2019. I ten mi uhranul a doporučuji. Joker je trochu ve stylu Davida Lynche, s dějovými smyčkami, a flashbacky, kdy nevíte, jestli se děj odehrává z vašeho pohledu, nebo z pohledu blázna pomalu se propadajícího do šílenství, v němž halucinuje a přehrává si v hlavě situace, které se nestaly.

Na Jokerovi, který je mimochodem také krásně zahraný, je vykreslená spirála propadu do šílenství. Nervózní nacvičování scénky Knock knock, who's dead? (that?) zahrál Joacquin Phoenix famózně. 

A také Artur Fleck (civilní jméno Jokera) vás nutí sympatizovat. I tento zkrachovalý komik, se v temných ulicích krizí zmítaného Gothamu, snaží žít v rámci možností slušný život, a přes své mentální problémy hledá složitě cestu k lidem. Ale brutalita ulice a násilí v něm postupně spouštějí nevratné procesy. A čím víc šílí, tím víc se v smyšlených scénkách posouvá k opačnému neexistujícímu ideálu dobrého člověka, komika, partnera, aby pak o to víc narazil v tvrdé a šedé realitě. Opět, sami tušíte, jak to dopadne. O to víc jste rozladění, protože Joker vlastně v jádru není zlý - zlým ho učinila chudobná a krutá realita Gotham City. 

Výhoda Jokera je, že vám sebere jen 2 hodiny, a taky tu není tolik krve. Zase z něj ale spolehlivě dostanete depku. A pokud nemáte rádi Lynche, který to nenatočil, bude vás navíc dráždit forma. Za mne ale brilantní. 

Takové filmy se superhrdiny mám rád. Zemité a osobité, skoro bez efektů, ale řemeslně dobře provedené. Obojí stvořilo HBO, takže pokud to neukradnete na torentu, najdete to na streamu Max.

Banda T-rexů

Konečně jsem videl pověstného medvěda na koloběžce! La Bande a Tyrex v Jatkách předvedla dokonalý cirkus na kolech a navíc měl velmi rozvernou atmosféru.

Tihle borci jsou hudebníci a všichni hrají na nástroje. K tomu ale provádí akrobacii na speciálních furtošlapech, ze které jde hlava kolem.

Hlavně ale atmosféra je až dětský hravá, a je to tak vlastně skvělé klaunovské představení. Rozhodně doporučuji.

Jednotná nabíječka je blbost... napůl

EU si před časem posvitila na nabíječky. USB C je standard, k tomu už Android směřoval před časem, nyní se povedlo zkrotit Apple. Jenže... Povedlo se?

Jasné, znáte mne jako člověka, co jede Windows a Android. Prostě chudé nevkusné prase, které nemá co komentovat dokonalý vznešený Apple. Není to ale docela pravda (to s prasetem ano, ale s androidem ne). iPhone mám jednak jako druhý telefon, který jsem rok i používal jako hlavní, a nechávám si ho kvůli testům appek a ovládání naší Apple family. A ano, zároveň všechna ostatní zařízení doma jsou Apple a já jsem domácí ajťák. Takže mám zkušenosti a mám co říct.

Zpátky k nabíječkám.

Apple sice již z donucení používá port USB C, a Thunderbolt standard, ale je to stejné jako předtím s Lightningem. Rychlonabíječkou konkurence si iPad pořádně nenabijete. Tedy... někdy ano, někdy ne. Apple má totiž vestavěné kurvítko, které pozná, že se nejedná o značkové vybavení a preventivně nabíjení zpomalí. Pokud jste měli dřív levný lightning z Alzy, nabíjel jen pomalu. Museli jste si koupit za hromadu peněz stejný kablík od Applu, aby nabíjel rychle. Apple tvrdí, že to je proto, aby se nepoškodila baterka. 

Střih. 

Najít lightning, který rychle nabije iPady dětí je složité. Vlastně funguje jenom ten, který k nim byl dodaný. 

Moje telefony Sony, mají velikou krásnou baterku, na kterou i v druhém roce provozu vydrží skoro dva dny na nabití. IPhone 13 tvrdil po roce, že má přes 90% kapacity baterie, ale denní výdrž už byla viditelné nižší tak, že některé dny jsem večer dojížděl tak tak. Zvlášť pokud jsem si na chvíli udělal hotspot nebo odbavil nějaký videohovor. Že by ochrana baterie v praxi?

Na druhou stranu, pokud vezmu rychlou USB C  nabíječku Dell na notebook, nabíjí to také iPad rychle. Jenže nabíječka Dell také není úplně levné zařízení, i když je takzvaně čínská.

V neposlední řadě mi přijde, že se tenoučké kabely Lightning hodně lámaly, což úplně nejde dohromady s jejich čtyřnásobnou cenou. Jeden originální se nám dokonce roztavil, protože byl polámaný. A pak jste nuceni si stejně koupit nový Apple, aby nabíjení správně fungovalo. Tady na obhajobu Apple - rodina se možná ke kabům nechová úplně pěkně. Já nabíjím jen v noci, kdy telefon leží na stolku, takže mi jakýkoli kabel vydrží nekonečně dlouho. Ale děti a žena nabíjí pořád někde za pochodu.

Střih dva. Proč si Benešovi nenabíjí svá zařízení v noci pomalým nabíjením, jako všichni rozumní lidé? Na to jsme se ptali spolu s výzkumnou agenturou kvůli šíření mobilních plateb telefonem. Velká část Čechů nechce platit telefonem, nebo v něm mít tramvajenku či doklady, protože se bojí vybití. Když zkoumáte dál, zjistíte, že nenabíjí v noci, ale ráno začínají s vybitým telefonem. Důvody jsou tak různé, že vám hlava jde kolem, ale prostě velkou část populace pravidelně nočni nabíjení nebere. 

No dobře, už jsem to nakousl, tak tady máte důvody: Nevzpomenou si, že mají telefon zapojit. Nemají nabíječku u postele, protože tam není zásuvka. Vadí jim pištění nabíječky. Vadí jim, že mají u hlavy mikrovlnku. Telefon večer používají před usnutím a nechtějí mít kabel v posteli. V nabíječce je už jiné zařízení. Nejsou tak intenzivní uživatele smartphonů, aby řešili nabíjení každou noc. A častá odpověď: prostě v noci nenabíjí - no a co? Výsledek je, že pak potřebují rychle nabít někdy během dne. A proto potřebují rychlé nabíjení, a proto u Applu potřebují originální kabel a adaptér. A mezi takové patří i Benešovi.

Když to shrnu, i-věci mají detekci na levné čínské kabely a adaptéry, mezi které zjevně počítají i standardní (rychlo)nabíječky a kabely konkurence, které jsou zjevně levné čínské. I pokud ale používáte originální vybavení, nepomůžete si, protože baterky Apple stejně odcházejí pocitově rychleji. A kabely Apple moc nevydrží.

A zpátky k regulaci: To mne nakonec stejně donutí koupit si vedle Sony nebo Alza kabelu ještě originální USB C od Apple draze, a tím se žádná redukce počtu nabíječek a kabelů nekoná, lidé neušetří, plastu neubude. Regulace k ničemu. Třikrát hurá.

Světla

Automobilky se předhánějí v tom, kdo má jasnější a chytrá světla. A svítí úžasně. A chytrá jsou proto, že mají obtékat jiná auta tak, aby neoslnila řidiče, a přitom svítila silně všude jinde, jako kdybyste stále používali dálková světla. To vše, aniž musíte neustále cvakat páčkou dálkových světel. Děje se to samo.

Skvělý nápad, ale mizerná realizace. Dokud se dvě auta v dobrém technickém stavu potkávají na přímé a přehledné silnicí, funguje to vzorově. Jakmile se ale míjíte s autem třeba v zatáčce, systém nefunguje ideálně. Pokud jsou v cestě nějaké objekty, kamera protijedoucího vozu vás nevidí a prosvítí vás naplno. Můžete zapnout dálky a výstražně řidiče prosvítit, ale řidič naproti zřejmě nepochopí, co se mu snažíte říct. On přece dálkami nesvítí...

Taková moderní světla tedy zjevně projdou certifikaci a technickou kontrolou, ale jízda ve tmě je kvůli nim pro okolní řidiče velice únavná.

Dále je to velká otrava i pro chodce. Člověk aby v nocí podél silnic nosil sluneční brýle. A to ve tmě není jinak úplně praktické.

Přitom hloupé a dobře svítící halogeny nebo xenony mi jako řidiči vždy stačily. Ačkoli taková blbě nasazená žárovka svítící víc nahoru dokázala zrak taky potrápit.

Naposledy, my co jezdíme ve vymírajících starých nízkých autech, si to od řidičů SUV vyžíráme v plných dávkách. Jejich světla jsou o pár centimetrů výše, takže nám svítí přímo do okýnek. Za to nemůžou moderní světla. Svítí ale intenzivněji, jak zmíněno, a tím je to únavnější pro oči.

Shrnuto: Problém tedy je samotná podstata moderních světel.

A jaké bych zvolil řešení? Návrat ke klasice. Ruční přepínání. A protože návraty zpravidla nejsou možné, tak alespoň snížení maximálního svitu automatických dálkových světel, jinak nám to všem postupně vypálí oči. 

Někdy to trvá. Ale tuším, že nějaká bezpečnost testující organizace už začala snižovat rating za auta, kde nejsou tlačítka, a tlapká se pouze po tabletu, protože to způsobuje nehody, a možná začneme striktněji hodnotit i světlomety a oslňování, a automobilky v dalším cyklu vývoje zareagují. Jen je potřeba víc křičet. Takže křičím. Na blogu, který nikdo nečte.

Hoo!

Hooters je v USA před krachem. Nepřeju jim nic zlého, a jsem rád, že to není skrze zákazy a příkazy, ale koncept to byl na dnešní dobu fakt ujetý. Kdo asi tak mohl být typicky zákazník? 

Samozřejmě, že všichni máme rádi ženská ňadra a zadečky, i když takhle otevřeně se to neříká a nepíše, ale aby nám je někdo servíroval až na talíř při jídle, je divné. Půjdu se takto občerstvit s manželkou nebo přítelkyní? Asi nebude nadšená. Nebo s kamarádem? V mém věku už možná raději ne - co kdyby mi praskla žilka? A kdyby nám s kamarádem bylo 25? Nepřipadalo by nám to trapné - kuřecí a bílé maso najednou? Na žebírka do bordelu? Není to spíš pro starší muže? Ne. Není ani pro staré, ani pro mladé. Co motorkáři? Možná, ale zase a na ně je to málo rurální a country. A řídiči tiráků? Těm nesedne cena a navíc Hooters v Evropě nejsou na dálničních odpočívadlech. Shrnuto podtrženo - možná to v minulosti fungovalo, ale nyní je cílová skupina Hooters zřejmě menší a menší.

Problém je o to složitější, že kromě konceptu, který není úplně přenositelný do světa digitálních objednávek a rozvozu, udělal Hooters taky celou řadu špatných investic. 

No a na světě je krach legendy. Budiž jim země lehká. Hu. 

Velká huba - ale čí?

Svět šílí z toho, jak skončila diplomatická cesta Zelenského do Bílého domu. Pořád si ale myslím, že jsou to silná slova. Stačí se podívat na celé video třeba zde.

Ten příběh má dvě strany:

1. Kdo způsobil roztržku

2. Jestli je Trump skutečně takový hajzl a podrazák 

K tomu prvnímu: Ukrajinský prezident se pokusí odporovat na návštěvě v přímém přenosu, kde by si měl nechat líbit připravený scénář, a doufat, že to dobře dopadne. Trump není můj oblíbenec, a Zelenského mám rád, ale měl bych si rozmyslet, kde dává smysl hrát si na hrdinu, a kde naopak skousnout čest a zachovat klid. Protože politika je svinstvo.

K tomu druhému: Trumpův postoj k Ukrajině je od začátku křišťálově čistý - Trump válce nefandí, a bylo jasné, že bude vynucovat kompromis. Zelenský šel prosit k někomu, kdo v ukrajinské válce nehledá vyšší morální dobro, ale řeší, proč by měl vyhazovat peníze svých voličů ve válce, kterou bude těžké vyhrát, a logicky se ptá, co z toho bude mít zpátky. 

Trump pravděpodobně má plán. Plán, ve kterém chce z války něco získat za to, že něco dá. Výsledek plánu bude funkční mír, ale v žádném případě ne Ukrajina v původních hranicích. Pravděpodobně velkohubou silovou taktikou donutí Putina, aby se zakopal v pozicích, kde je, a zůstal tam. Za to si vezme z Ukrajiny nerosty. Je to Trump, takže kolem toho budou řeči, a rituální tance, ale nakonec to bude fungovat.

Ano, není to ideální ani idealistický výsledek. Ale ten by měl být jaký? Že Trump vezme mariňáky a zaútočí na Moskvu? To si snad nemyslíte nebo ano? Protože bojovat jenom na Ukrajině válku nevyhraje. Musíte zasáhnout nepřítele v zázemí - tedy válčit s Ruskem v Rusku. A tam už je jaderná hrozba. Opravdu je tedy fér chtít tu válku vyhrát na bitevním poli? 

Tedy závěrem: Trump je velká huba, ale ne diktátor a hajzl, jak všichni píšou. Zato Zelenský, který není kretén, teď trochu ztratil hlavu, a v podstatě se zachoval jako velká huba sám. Bohužel. Ani to ale není fatální, jak teď máme tendenci křičet. Trump bude chtít Rusko uklidnit i bez Zelenského. Jen pokud pro to v Evropě sami neuděláme dost, budeme si muset spojenectví od Trumpa vykoupit. Protože Trump má pravdu v tom, že Evropa je dost velká, lidnatá a ekonomicky silná na to, aby se rozlehlému ale jinak komicky zaostalé diktatuře jménem Rusko ubránila sama, a americký daňový poplatník na tom nemusel krvácet. Jen to Evropa jaksi sama řešit nechce. 

Ještě dodatek: Je hezké, že česká objektivní média, které si platím ze svých poplatků, citují americká média, ale i tam lze bohužel volit na jednu či druhou stranu, a naše drahé nezávislé medium si vybralo levicové americké medium, a tedy protitrumpovské. Hezký důkaz zde. To jen potvrzuje to, co jsem tu psal - že veřejnoprávní zpravodajství volí podle srdíčka takové odborníky, kteří podporují jejich názor, aby to nestálo moc přemáhání. To je manipulativní chování na úrovni školky.

Chopok na skok

Je mi 41 a nikdy jsem nebyl lyžovat na Slovensku. Jasně, není to zásadní nedostatek, ale kdysi jsme byli jeden stát, a tolik lidí tam bylo, a říká slovo "Jasná" skoro jako "rohlík". No a teď jsem.tam.konecne lyžoval. V Jasnej.

Kromě objevu československé klasiky, bylo velké hogo fogo i samotná forma. Dojedu si autem s desetilitrovou spotřebou na náklady firmy sám do luxusního hotelu, tam odpřednáším 15 minut před klienty, a druhý den se jde lyžovat. No a pak zase domů. Nevím, jestli to nazvat snobské nebo ulopocené. Jestli si mám připadat jako Dalík nebo jako kamioňák. Nebo obojí - navenek se tedy nechám politovat, ale užil jsem si to. A bylo to hogofogo. Ne že ne.

Teď už ale Chopok a dojmy. Přednášel jsem, slavil a bydlel v Jasné. Pominu-li trochu poddimenzovanou příjezdovou silnici, je Jasná více velkorysé středisko, než třeba Špindl. Podobá se těm alpským - čile se tu staví, je snaha o chodníky a cesty a sjezdovky tu začínají všude možně. Ono se to také staví snadněji, když hora nad vámi má dva tisíce metrů.

Slováci zjevně rádi jedí, takže nabídka restaurací je tu zajímavá. Podobně jako ve food courtu nad autobusovým nádražím v Bratislavě - říkáte si, jak by se tohle v českém středisku uživilo. Etnické kuchyně na horách - bláznivé. Nicméně kvalitu nebyl čas ozkoušet, a na sjezdovce už do vás zase cpou jen halušky. Nic proti nim, ale jedny stačily. Navíc ty jedny jsem měl možnost připravit si sám v rámci večerního workshopu. Nepovedly se, z fleku bych to nezvládl, ale chutnaly skvěle.

Večírek. Slováci umí. Zatímco jsme dělali halušky, hrála nám k tomu lidovka. Mladík a dva stařečci, ale vlastně jeli jak kolovrátek celý večer, až se z nich kouřilo, a došlo i na improvizaci. Prodejci tančí s klienty, chlapi zpívají nebo řvou. Stejně jako Poláci, také slovenští kolegové dohlíží, aby všichni dodržovali pitný režim. Takže vše je podpořené alkoholem tak notně, že jistý bankéř bez lidské podpory vypadává z rolby do sněhu. Ale opilost chrání, takže nepoškozen.

Druhý den hurá na lyže. Z hotelu přímo na lanovku. Ví-aj-pí! Dole mi lapka v ranní mačkačce porozepínal batoh, ale na termosce a šnuptychlech si  toho moc nezval. Pak už to bylo bez incidentů. 

Tedy dojem první: Je únor, mrzne až praští, ale v Tatrách není žádný přírodní sníh. Zase ale je sluníčko a azúro. Paráda. A samozřejmě dokonale technicky zasněženo.

Dojem druhý: fronty. Ty jsou ráno i v Rakousku, ale tady to byl masakr. Obecně na hlavní lanovky se tu čeká 10 nebo lehce více minut. Dopoledne se ale lyžaři rozjeli do všech koutů a už to bylo OK. Kolem oběda zcela bez front.

Dojem třetí: Jsem už úplně jediný (myšleno jako bez přehánění - úplně jediný), kdo nemá helmu. Doba se posunula. Když jsem "přestával" lyžovat před asi dvanácti lety, helmu nosili jen takzvaně "řidiči formule". Dneska ji nosí úplně každý... kromě pana Beneše. Naštěstí mne nelynčovali.

Dojem čtvrtý: Lyžování. Na Chopok vedou ne moc dlouhé, ale široké a pěkně upravené sjezdovky. A hlavně jich je tu hodně. V podstatě šlo jezdit od rána do jedné nonstop, a teprve tak jsem to měl projeté všechno. Kombinace silných mrazíků a sluníčka nicméně měla na svědomí, že některé sklony byly hodně umrzlé. Ale celkově opravdu velmi milé překvapení co do rozsahu a kvality. Lanovky jsou kombinace rychlých a kapacitních kabin, s moderními sedačkami. Bohužel v Tatrách už žádná "Tatrapoma". 

No a abychom se vrátili do všední reality dnešního Slovenska, na závěr si dovolím dojem z cesty. Jestliže to soukromé ve VIP zóně Slovenska funguje pěkně, státní silnice už rozhodně tak pěkné nejsou. Dokud jedu v Česku, jízdu si užívám. Zatáčky u Buchlova a u hranic je radost odkroutit - zimáky jsou loňské, takže ještě pěkné drží, předjíždět náklaďáky skokem je radost. Pak ale vjedete na Slovensko a začne silniční středověk. Za hranicemi začíná panelová silnice, která trumfne i D1 před rekonstrukcí. A dál to není o moc lepší - dálnice, pokud je, je v mizerném stavu. Žádné odstavné pruhy, a nerovná tak, že místní raději jedou do zatáček hluboko pod limitem. Slovensko je pro zadek středověk. Místní hrbolatá silnice zespoda celou cestu mlátí, a neustále musíte objíždět obrovské výtluky. Tady najednou chápete, že dává smysl mít SUV s velkými balónovými pneumatikami.

Tam, kde by měla být hlavní dálnice mezi východem a západem, je stále jen okreska, kterou od socíku nikdo neopravil, s pět centimetrů hlubokými kolejemi, v nichž jsou ještě jako bonus výtluky, a jezdí se točenkami podél Váhu. Kolem měst se nikdo ani nepokusil udělat žádný obchvat, takže pořád 50 a mezi obcemi 70... Všude je rychlostní omezení a policajti, ale místní jsou z dodržování limitů zoufalí, takže vám pořád jedou v kufru. Slováci sami říkají, že nejrychlejší a zároveň jediná dálnice do Košic je přes Maďarsko. Což snad musí být pravda. Každopádně cesta zpátky byla lepší, protože končila v Česku, kde jsou silnice nedokončené, ale v "relativně" dobrém stavu. Ale nestěžuji si. Srovnám-li dvě a půl hodiny jako spolujezdec v opěvované Cupra Formentor na tvrdé sedačce, a šest a půl hodiny jako řidič ve 12 let starém Fordu v příjemném křesílku s bočním vedením, volím hned Forda na Slovensko. A tím bych to uzavřel. Špindl je sice náš, ale sjezdovky v Jasnej byly velmi příjemné překvapení.

Pokud zdraví a štěstí dá, vrátíme se na Chopok v květnu pěšky s kamarády pást medvědy, tentokráte nočním vlakem.

Poplatek a trest

Debata o zvýšení poplatků za veřejnoprávní média je zajímavý bizár. Zvláště slyšet zase kvičet Babiše, jak zachrání lidem 25 korun, když za dva roky v Bruselu podepíše nějaký pakt o zelenání elektřiny, a každý v tom zahučí o stokoruny až tisíce měsíčně, prostě je bizarní.

Ta debata je ale hlubší. 

Vzývaný nestranný a kvalitní veřejnoprávní obsah. Tady budu jen tak blábolit, protože na to má každý svůj názor. Co mne ale štve, když někdo veřejnoprávní média hájí jako kvalitní nebo nestranná. Nejsou ani jedno. Co se žurnalistiky týká, redaktoři se snaží tvářit moudře, ale jejich srdíčko bije většinou jen na jednu stranu. To podpoří tím, že si pozvou experta s mnoha tituly, který už často říká jenom, co si myslí, nebo cítí, protože pokud třeba celý život studujete na univerzitě palestinskou kulturu, tak toho o tom etniku víte hodně, ale neznamená to, že rozumíte tomu, jak to momentálně vypadá v Gaze. Nicméně vaší hlavní kvalifikací je v tu chvíli to, že řeknete, že si myslíte, že jeden či druhý ve sporu je špatný, aby to nemusel říct redaktor ČT, který s "odborníkem" mlčky souzní. Tím jsou většinou vyšachováni ti, kteří říkají nepříjemnou pravdu, ale "obec odborníků" je nemá ráda. Tady narážím na fakt, že stát tlačí financování poplatkem, aby média nebyla závislá na rozpočtu, a tím pádem nebyla ovlivnitelná státem. Jak jsem ale psal výše, veřejnoprávní média mají své srdíčko, a to není nestranné. Tudíž ale mohou být klidně financována z rozpočtu. Tak jsme si zaplkali a pojďme na to seriózní.

Peníze ztrácí hodnotu, takže ano, veřejnoprávní média jsou při nezměněných poplatcích podfinancována. 

Co mi tady vadí, je ta forma povinného "poplatku". Řeknete, že Netflix si lidi taky platí. Jenže když jej platit přestanou, tak jim přestane fungovat. V případě České televize nastoupí vymáhací mašinérie, člověk bude nazýván zlodějem, následuje soud, odprodej soukromým vymahacím žralokům, exekuce, krach apod. Potřebujeme takový monsterstroj kvůli koukání na televizi? Jak touto neomaleností moderního levicového státu utrpí lidská důstojnost? A kolik ty procesy stojí? Představte si, že i když nemáte doma jedinou televizi, a za sledování online pořadů poctivě platíte, stejně vám přijde dopis, který vás bude obviňovat z neplatičství a porušování zákona či vyhlášky, s výhrůžkami, co vše se stane. Chápete, jak je to už jenom svou tonalitou ponižující? Zažil jsem to totiž u Rozhlasu. Poctivě ho platím, protože musím, ale nějaké stěhování způsobilo, že mi přišla tahle kouzelná výhrůžka, proti které se musíte hájit jako školáček: Soudružko učitelko Srdíčková, ale já jsem to okno nerozbil. A v tu chvíli se mi chtělo říct: veřejnoprávní média všech zemí, běžte si s tímhle komoušským způsobem na***t! Přitom řešení by bylo jednoduché. Když už chceme dofouknout stát, zvyšme daně a větší kousek dejme veřejnoprávním médiím.

Vracím se tedy k otázce formy. Opravdu by měli veřejnoprávní parádu platit všichni plošně formou individuálního poplatku? Pokud je ČT a Rozhlas tak kvalitní, a lidi je tak rádi poslouchají, nešlo by udělat buď "tržně" platbu a la Netflix (platím, abych mohl poslouchat) a nebo naopak neotravovat lidi poplatkem, ale  "komunisticky" zvýšit daně všem a dát médiím víc přímo z rozpočtu? 

Jíst Tatranku

Dneska čistili garáže. Jako poslušný občan jsem vyparkoval auto na ulici, aby mi pod ním mohli uklidit marast. Venku ale pršosněžilo, takže na auto se přilepila hromada špinavého marastu. Odpoledne jsem zaparkoval zpátky do garáže a všechna ta špína okamžitě začala stékat na vyčištěné parkovací místo. 

Je to jak čistit si zuby a přitom jíst Tatranku.

Pulps

Měl jsem tu čest vidět představení moderního tance Pulps od 420people. A moc rád bych se podělil o dojmy, protože takovou nádheru už jsem dlouho nezažil. Tři body:

Jedna: Tanec. Nádherně vyjádřené různé fáze vztahu dvou partnerů. Stručně, jasné, jiskrné, a přitom bez pomocných gest, slov nebo výplní. Tolik emocí v pohybu. Paráda.

Dva: Kostýmy. Obě "těla" byla nádherná, takže by dobře vypadala a v pytli od brambor, ale tady kostým ještě vypíchl krásu celého představení. Kouzelná látka, využita na mnoho způsobů.

Tři: Hudba. Tady živá od Václava Havelky z Please the trees. Muzikant secvičený s tanečníky je vždy velký bonus, který do celé sestavy vnáší ještě víc života, a ačkoli bych si tuto sestavu neposlechl v autě, jako sítě specific měla velké kouzlo.

A jako bonus hromada džusu.

Takže neváhejte a kupujte Pulps, dokud jsou.