Last of Us je adaptace hry, kterou jsem nehrál, ale co jsem koukal jednalo se o klasickou střílečku. Tečka. Nebo ne. Původní hra se stala legendou. Jednak měla prvek adventury (tedy silně dominantní dějovou linku, která upozaďuje všechno "střílení") a jednak byla vizuálně a hudebně dotažená na novou úroveň. Tvůrci hry totiž například pohyby zombie nebo hlavních hrdinů nahráli s živými herci, a pak je konvertovali do herních postav. Kostýmy zombies porostlých halucinogenní houbou byly vytvořeny nikoli počítačem, ale sochaři. Odzkoušené naživo. A hudba... Hra měla vlastní minimalistický, ale silný soundtrack, podobně jako film. Toto vše u her není běžné.
Jaká je zápletka the Last of Us? Cordiceps je parazitická houba napadající hmyz. Udělá z hostitele loutku, která chodí a šíří spóry houby na další hmyz, a přitom ještě houbu vyživuje. No a tato houba se adaptuje na teplejší prostředí, a začne být schopná parazitovat na lidech. Tady není velký odklon od jiných zombies - prostě člověka do osmi hodin přemění v nekontrolovaného šiřitele nákazy. Nuda, šeď, další horor.
Bylo jasné, že HBO musí dát seriálu Last of Us něco extra, aby se nejednalo jen o pokus o adaptaci. A HBO dalo.
Seriál používá zombíky houbáky spíše jako kulisu a hraje v ní lidské drama. Také zabíjení jde stranou - na pořadu dne jsou osobnosti a vztahy. A ty jsou vykreslené lépe a jímavěji než v mnoha vážných filmech.
Forma je úžasná. Film je vlastně velké americké road movie o pašerákovi Joelovi, a jeho nákladu - teenagerce Ellie. Putují post-apokalyptickou Amerikou, a hledají nemocnici, kde by byli schopni vyrobit protilék. A právě ty obrazy desítky let po konci lidského světa, jsou strhující, stejně jako ta svoboda opuštěného světa a bující přírody. Odkazy na malé lidské příběhy, které někde po cestě dávno skončily... Špatně.
A odkazy na příběhy větší. Které se vrací formou flashbacků. Právě flashbacky ve hře prý nebyly, ale pro seriál jsou důležité, protože všemu dávají lidskou hloubku, vysvětlují konání postav a jejich povahy, jejich vnitřní transformaci. Někdy se jedná o flashback, který trvá celý díl - třeba Bill a Frank v brilantním díle Long Long Time.
Úchvatné jsou ale i scénky z konce civilizace. Ocitáme se někde v roce 2003, kdy nákaza vypukla a sledujeme spolu s Joelem jeho středních letech konec světa, jak jsme jej znali. Posléze se ale na konec světa vrátíme ještě víckrát, většinou ale už jen krátce.
Hráči hry kritizují seriál za málo "houbáků" a za málo akce, ale nakonec právě lidský příběh tento seriál vynesl vysoko vysoko nad jiné a udělal z něj nejsledovanější dílo HBO všech dob. Famózní Pedro Pascal (Joel) a Bella Ramsey (Ellie) Dali postavám nový rozměr. On je bezskrupulózní pašerák, u kterého rozkrýváme jeho hloubku a motivy, a pozorujeme jeho "zlidštění", díky Ellie, která je "cargo" (náklad), ale chce být víc než jen to a Joela si dobírá, polidšťuje ho, a stává se z nich nerozlučná dvojice.
Pokud jsem vás zaujal, podívejte se na první sezónu a druhou nechte být. Druhá se snaží dojít ve všem ještě dál (víc akce, víc osobních příběhů, víc lidských dilemat) a všechno se jí to povede, ale nefunguje to dohromady. Fakt. Podívejte se na první sezónu, která je famózní. A prosím, nedívejte se na druhou, která vás zklame.
A pozor, Last of Us je pořád zombie apokalypsa. Pokud je pro vás trocha krve nebo násilí nepřijatelná, neobhájí vám to ani skvělé zpracování, ani nadčasové herecké etudy. A je to ujeté, je to fikce, má to bombastické kulisy. Není to žádné minimalistické vztahové drama a la Bergman. Pokud to ale překousnete, odmění vás to silným zážitkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat